Starší články

Na konci loňského roku 2012 proběhly v Česku dvě akce, které jasně potvrzují tendence k prorůstání mezi „apolitickou“ a neonacistickou scénou, na které jsme v posledních letech několikrát poukazovali. Tyto dvě akce měly – pravděpodobně nezamýšlený – humorný podtext. Přinejmenším pro zasvěcené.

Nové číslo Akce! je již venku a v nejbližších dnech bude rozdistribuováno na všechna tradiční místa – do dister, kaváren a obchodů. Aktuální vydání časopisu Antifašistické akce nese podtitul Historie v přítomnosti a jeho grafické stránky se tentokrát ujal Bonus. Tak si pro ní utíkejte!

Nechvalně známému řeckému fašistickému uskupení Zlatý úsvit se prostřednictvím reportáží Marie Margonis pravidelně věnoval britský levicový deník The Guardian. Překlad kompletní verze zveřejnil magazín ezurnal.cz. Rozhodli jsme se jej upravit a vydat. Ukazuje, jak plíživě se může fašismus ve společnosti prosadit, za co všechno se může schovávat a jaké důsledky přináší.

Na Nový rok jsme připravili čtenářům Antifa.cz malé překvapení v podobě spuštění nového blogu. Na adrese  anticopyright.antifa.cz ode dneška můžete sledovat přehled dokumentárních filmů z prostředí aktivismu, alternativní kultury i každodenního života v současném světě. Představení projektu najdete v krátkém rozhovoru s tvůrcem blogu. Koukejte, stahujte.

Přicházíme s projektem cyklu rozhovorů, jehož cílem je dodat kritické vědění o problému anticiganismu a rasové dominance v České republice a nabít tak argumentační „municí“ všechny antifašisty a antifašistky do každodenních debat s vlastním okolím. Dnes začínáme krátkým úvodem.

Roman Mironenko je úspěšným bojovníkem a šampionem v M-1, členem antirasistických ultras, zpěvákem v hardcore kapele, vegetariánem a politickým aktivistou. Jaké to je, vést takový život v Bělorusku, poodhaluje rozhovor, převzatý z avtonom.org.

Rozhovor o aktivismu v Palestině otištěny v posledním časopisu AFA - Akce!, který vedl redaktor časopisu s českým antifašistou a anarchistou, který okupovaná palestinská území navštívil jako aktivista mezinárodní antiautotitářské iniciativy International Solidarity Movement (ISM)

Antifašistická Akcia vyjadruje podporu štrajkujúcim učiteľom, učiteľkám i nepedagogickým zamestnancom školstva, ktorí bojujú za zlepšenie svojich mzdových podmienok!

V Novém Sadu se již po dvanácté sešlo několik stovek lidí, aby dokázali, že i v Srbsku mohou ulice patřit antifašistům a ne xenofobii, nacionalismu a rasismu. Ve Varšavě se pro změnu konala protidemonstrace v den pochodu, který se od roku 2009 změnil z marše tří stovek naziskinů na obří průvod dvaceti tisíc "patriotů" a kterým vyvrcholil rok eskalujícího násilí.

Jmenuju se Martin, ale asi mě spíš znáte pod přezdívkou Tottenham. Pocházím z pražských Stodůlek z celkem dobrý rodiny, páč oba rodiče fušujou do doktořiny, ale se mnou to jde od mala spíš z kopce. Možná za to může nejstarší brácha, kterej byl na začátku devadesátejch let skínem.

Na začátku listopadu uplynulo přesně sedm let od zavraždění studenta Daniela Tupého. Partu studentů tehdy napadli neznámí pachatelé za použití nožů a boxerů. Po útoku zůstalo kromě jedné oběti, tehdy 21letého Tupého, zavražděného šesti bodnými ranami, také šest zraněných, z toho jeden těžce. Od začátku se spekulovalo, že za napadením stojí neonacisté a osoby blízké bratislavskému podsvětí.

Když Jakub Polák v 90. letech squattoval na Sochorce, objevil se na zdi nápis „Polák bude vyset!“. Hříčky, která se záměnou „i“ za „y“ nabízela, se někdo duchapřítomně chopil a pod nápis dopsal: „A kdo ho vyseje?“ S jeho nedávnou smrtí tato otázka ožívá.

Dělnická strana sociální spravedlnosti už asi těžko něčím překvapí. Po odsunutí nejvykřičenějších neonacistů z kandidátek, jakými byli například Milan Hroch (kterého úpěnlivě žádalo o neúčast na akcích i fašizující sdružení Červenobílí) nebo Erik Sedláček, se kandidátka pro letošní krajské volby zaplnila převážně bývalými republikány a postaršími pivními rasisty.

V úterý 25. září 2012 zemřel v Praze po těžké nemoci Jakub Polák, anarchista, antifašista a squatter. I v posledních dnech života se intenzivně věnoval kauze vystěhování Romů z ghetta v ostravském Přednádraží.

V sobotu 15. září prošlo Dřevnovicemi Shromáždění za snížení kriminality. I když se dočkalo značného ohlasu v médiích, nedozvěděli jsme se, kdo demonstraci pořádal. Kromě rasistických nadávek proti Romům došlo během pochodu i na Židy a jejich roli ve společnosti. Nikoho tak nepřekvapí, že organizátory byli aktivní neonacisté. Jejich vábničku vyslyšelo místní obyvatelstvo i se starostkou Bohumilou Charvátovou.

Předminulý rok vyšla kniha Beating the fascist, která mapuje historii militantního antifašismu na britských ostrovech od sedmdesátých let po současnost. Za vznikem knihy stáli aktivisté a aktivistky Red action, kteří se na antifašistických aktivitách přímo podíleli a určitě mají co říct. Proto vám přinášíme překlad rozhovoru, který vyšel v posledním vydání časopisu Akce!

Na konci srpna nás čeká další akce organizovaná Tomášem Ducháčkem aka Duchinem. Těšit se můžeme na skutečnou lahůdku – společný koncert v zásadě apolitických kapel s těmi, které nejsou apolitické ani trochu a které běžně vystupují na akcích organizovaných Blood and Honour nebo jinými neonacistickými organizacemi.

Aktualizace: 26.08.2012

Skomírající uskupení ultrakonzervativních katolíků fungující pod historickým názvem Národní sjednocení, notoricky známé snad všem nacionalisticky orientovaným subjektům na území Čech i Slovenska, přivedlo v dojemné mužské solidaritě svých mluvčích Radka Rosenhöfera a Ladislava Malého na svět pamflet, reagující na nadcházející LGBT festival Prague Pride, který zmíněné duo vzletně nazvalo „Prohlášení Národního sjednocení pražskému Sabatu sodomitů“.

Oprávněná zlost na všudypřítomné zhoršování sociálních podmínek se dá naneštěstí velmi snadno přesměrovat podle starých xenofobních a krátkozrakých mantinelů. U nás z tohoto faktu dlouhodobě těží neonacistická scéna, během posledních let reprezentovaná zejména DSSS. Jak se ukázkově míří na špatné?

Martin Kadlečík, rodák z jihočeských Strakonic, charakterizuje sám sebe jako českého konzervativního nacionalistu. Proč je možné jej bez skrupulí označit za fašistu s dlouholetými osobními kontakty do neonacistické scény, vysvětluje dnešní článek.