Jednotka Brigáda, copak je to za vojáka?

Také si občas říkáte, co dnes dělají všichni ti náckové, kteří bývali vidět na každé akci a zakládali jeden projekt za druhým? Někteří vyhořeli, jiné utloukly každodenní šichty či realita rodinného života, ale část nepolevila. Jen se stáhli do ústraní a začali se pod vedením bývalých vojáků sytematicky cvičit ve střelbě, bojové taktice a připravovat se na budoucí konflikty. Zatímco nás stát ve výročních zprávách BIS pravidelně utěšuje, že je krajně pravicová scéna v útlumu, její radikální část se díky výcviku mění na spící bezpečnostní hrozbu. A nikdy se neschovávající Pavel Kamas jim k tomu zdárně sekunduje.

Už přes 9 let se na Moravě schází skupina bývalých aktivistů Autonomních nacionalistů, Generace identity, Pro-Vlast, Nacionalistů (neboli Národní a sociální fronty) nebo Dělnické mládeže a pod vedením bývalých vojáků nacvičuje bojové situace, střílí se skutečnými zbraněmi, trénuje krav-magu, nebo se učí létat s drony. Jejich „jednotka Brigáda“ může necvičenému oku připadat jako bežná parta nadšenců do vojenství. Už samotné logo se znakem Schwarze Sonne, jedním z okultních symbolů jednotek SS, a tzv. Leben-Rune, runou života, kterou byly označovány hroby příslušníků nacistických oddílů SS ale lecos napoví. Stačí jen chvíli pátrat a není problém narazit na skupinové fotky s dalšími neonacistickými motivy nebo zdokumentované hajlovačky a už je všechno jasné - po mnoha přifouknutých zprávách českých médií o tom, že si do Česka občas přijedou náckové z Německa vyzkoušet zastřílet na střelnici, či po vybájeném vyprávění chorobně lživého bývalého promotéra Ortelu o údajné „brigádě Trocnov“, nyní můžeme skutečně říct, že u nás existuje skupina neonacistů, která systematicky provozuje něco jako vojenský výcvik.

Pronikání neonacistů do armádních složek na jedné straně vede k posilování bojových schopností extremistů, které mohou následně využít k rasově či politicky motivovaným útokům. Na druhé pak k ohrožení vnitřní bezpečnosti státu, pokud neonacisté získají přístup k citlivým informacím, výzbroji či systémům. Neonacisté v armádních řadách přitom nejsou žádnou novinkou v zahraničí ani přímo v Česku, příkladů je řada. Třeba skandál elitní 4. brigády rychlého nasazení, jejíž příslušníci během mise v afghánském Lógaru nosili na přilbách insignie zbraní SS. Nebo případ vojáka Lukáše Sedláčka, jedné z klíčových postav neonacistické skupiny White Justice, která sestavovala seznamy „rasových zrádců a nepřátel“ a snila o jejich únosech a vraždách. Česká armáda se v posledních dvou dekádách snaží systematicky zbavovat vojáků s vazbami na neonacisty – své by o tom mohl vyprávět například Martin Hrach, někdejší agilní neonacista původně z mostecké chuligánky Radical Boys Brux, nebo desítky dalších nácků propuštěných nejčastěji kvůli nacistickým tetováním a symbolice.

Těchto důsledků si musí být vědomi i členové Brigády a přestože se na sítích snaží maskovat identitu svých členů, jsou mezi nimi tací, kteří neumí ukočírovat vlastní ego a fotky s kamarády, které by se ven dostat neměly, si nenechávají jen pro sebe. Díky tomu vás jejich řadami můžeme ve stručnosti provést.

Skupinu založil v roce 2016 Ondřej „Ondy“ Loužecký, dvaačtyřicetiletý neonacista z Vyškova, se svým politicky stejně vyhraněným bratrem Martinem „Marťákem“ Loužeckým. Oba dva mentálně uvízli v nultých letech a vyžívají se v neonacistické symbolice, merchi a obligátním zvedání železa. Oba bratři ale za sebou mají také armádní výcvik ve Vyškově, načerpali tam vojenské dovednosti a samozřejmě si tam vytvořili spoustu užitečných kontaktů. S partou nácků z Brigády díky tomu občas chodí trénovat i aktivní vojáci. Jmenovat a zveřejnovat jejich obličeje prozatím nebudeme. Máme totiž důvody se domnívat, že v jejich případě nejde o ideologickou příchylnost k neonacismu, ale o kombinaci hlouposti, nedostatku kázně a špatného výběru kamarádů. A takoví lidé se mohou napravit.

Brigáda pod vedením Loužeckých podniká různé výcvikové aktivity. Kromě airsoftových taktických cvičení, posilování, tréninku taktické medicíny nebo survival aktivit objíždí moravské střelnice jako jsou kryté areály CS Solutions v Brně, Warzone v Blansku nebo venkovní střenice v Jivové či Drahanech.

Po bratrské dvojici Loužeckých je třetím nejaktivnějším členem Brigády brněnský neonacista Víťa Baránek. Ten si své aktivistické začátky odbyl v neofašistickém projektu Evropská solidární fronta pro Sýrii, který podporoval assadovský režim v Sýrii . Už tenkrát byl kvůli výraznému subkulturnímu vzhledu nepřehlédnutelný. Záliba v tetování ho dovedla až k tatérské práci ve studiu a obchodě Hardset, kam se chodí tetovat a nakupovat většina ultrapravicové skinheadské scény v Brně. Udavač aka Udy z kapely Operace Artaban, která je se studiem neodmyslitelně spojená, se také účastnil cvičení Brigády.

Víťovo jméno se v posledních letech dostalo i do médií, a to kvůli obvinění z vydávání knih zpochybňujících holocaust . To si vysloužil jako člen malé skupinky okolo antisemity Pavla Kamase, kam kromě Baránka patřil ještě Erik Sedláček, někdejší nahlašovatel pokusu neonacistů projít pražským Židovským městem na výročí Křišťálové noci , a Lukáš Novák. Všichni čtyři zmiňovaní byli souzeni za účast na organizované zločinecké skupině a popírání genocidy, městský soud v Brně je ale v létě zprostil viny, protže se neopodařil prokázat úmysl „podpory a propagace“ a odlišit ho od sice možná nemorálního, ale nikoli tresného úmyslu vydělat peníze.

Pavel Kamas se dá označit za ideologa jednotky. Kromě jeho poskoka Víti Baránka ho s militantní skupinou pojí také posilovnové přátelství s bratry Loužeckými, kteří mu pomáhají budovat tělesnou masu. O přátelství mezi Brigádou a Kamasovou partou svědčí i to, že několik členů Brigády, včetně Martina Loužeckého, chodilo popírače Holokaustu podporovat právě k brněnskému soudu. Z většiny to byli aktivisté, které jsme vídali na akcích organizace Nacionalisté. 

Daniela Hlavačku jsme kromě dokumentace z cvičení Brigády zahlédli také v Budapešti na pochodu za padlé nacistické vojáky, který každý rok pořádají místní neonacisté a jejich čeští kamarádi se za nimi pravidelně vydávají. Hlavačka, tehdy ješte bez plnovousu, který je jinak aktivní mezi moravskými pravoslavnými křesťany, se pochodu zúčastnil v roce 2020, kdy tam českou scénu zastupovalo právě uskupení Nacionalisté.

Na několika akcích brigády jsme zaznamenali také Tadeáše Svobodu, dalšího neonacistického aktivistu, který vzešel ze struktur Autonomních nacionalistů a později založil projekt Pro-Vlast . Pro-Vlast se pokoušeli dostat do ulic pomocí graffiti nebo bannerů a dokud jim Facebook nesmazal profil, tak celkem úspěšně fungovali i tam. Tadeáš se v roce 2016 v první linii účastnil útoku neonacistických chuligánů na pochod na podporu uprchlíků poblíž Pražského hradu . Jen chvíli poté si odskočil k mezinárodnímu projektu evropských neonacistů Generace identity. Projekt tehdy skončil totálním debaklem, ale Svoboda tam utužil své přátelství s celebritou evropské ultrapravicové scény Martinem Sellnerem, jehož jméno oblétlo celý svět ve spojitosti s tím, že mu poslal nemalý obnos peněz terorista a vrah z Christchurch Brandon Tarrant .

Jiřího Dudáka možná už z našich článků znáte, psali jsme o něm už mnohokrát. Začínal u Národního korporativismu a po objíždění akcí Národní strany nebo Národního odporu, kdy se fotil i před vlajkou se svastikou, zakotvil u Dělnické mládeže , kterou spoluzakládal. Samozřejmě má za sebou i kandidatury na kandidátkách DSSS. Později se od aktivní práce pro DSSS nebo DM odklonil a se svými soukmenovci z Evropské solidární fronty se věnoval podpoře Assadova režimu v Sýrii nebo srbských nacionalistů usilujících o připojení Kosova k Srbsku. U obou projektů Dudák figuroval také jako administrátor jejich facebookových stránek. V nedávné minulosti se účastnil několika tréninků Brigády.

Na fotkách Brigády jsme zaznamenali také Jakuba Svobodu, dalšího neonacistu z líhně okolo brněnské Dělnické mládeže. U té dlouho působil a díky tomu si získal i určitou mediální pozornost. Pochopitelně to nebylo díky brilantní politické práci, ale kvůli podmínce, kterou dostal za spálení vlajky EU na mítingu DSSS. Po odvibrování DSSS do již zcela okrajových vod se Svoboda přesunul do radikálnější a otevřeně neonacisticky orientované Národní a sociální fronty, která se později transformovala do dnešních Nacionalistů.

Asi nemá smysl se věnovat každému z účastníků akcí Brigády, byť by to nebylo těžké. Článkem jsme chtěli ukázat, že neonacisté sice od veřejných akcí téměř upustili, ale na příkladu Brigády je vidět, že některé jejich struktury a vazby fungují dál. Polovojenský výcvik přitahuje různorodou skupinu lidí, ale jak jsme ukázali, v řadách Brigády najdeme postavy, které dlouhodobě pomáhají formovat politické směřování neonacistického hnutí. I v rámci výcvikových aktivit na sebe dokážou nabalovat další jedince, kteří se v některých případech v neonacistických organizacích jen mihli. Důkazem toho, že má Brigáda mezi neonacisty určité jméno, je informace, že se na ní snaží přiživit i i věčný špekulant Filip Vávra. Ten žije ze zašlé slávy Národního odporu a měl by zaštiťovat západní větev „Nacionalistického turistického klubu“ jednotky Brigáda. 

A na závěr ještě pár fotek z archivů bratrů Loužeckých: