„Jestliže někteří norští politici, novináři a komentátoři automaticky pracují s myšlenkou muslimské hrozby či muslimské invaze do Evropy, není absurdní, že v takové konstelaci někdo uvěří, že jsme ve válce a vyrukuje do politické debaty se zbraní v ruce jako Breivik.“ říká aktivista z norského Osla v rozhovoru pro Antifašistickou akci.
V článku o prorůstání nacistických názorů do blackmetalového podzemí přinášíme názory notoricky známého norského blackmetalisty Varga Vikernese na vraždy spáchané Andersem Breivikem. Podle Counta Grishnackha, totiž za celý masakr mohou židé. Vikernesovu stať doporučujeme k přečtení zejména těm, kteří ve Vikernesovi vidí pouhého "pohana" či snad "vlastence". Realita je evidentně poněkud jiná.
Další epizoda z pronikání krajní pravice do vrcholných pater české politiky se odehrála začátkem července, kdy představitele iniciativy D.O.S.T. přijal na Hradě prezident Klaus. Je to vhodná příležitost představit dalšího z aktivistů iniciativy - Františka Červenku
Mohlo zabití jednoho tyrana osvobodit miliony? I na tuto otázku odpovídal třiaosmdesátiletý veterán hnutí odporu proti kubánskému diktátoru Batistovi a španělskému diktátoru Frankovi Octavio Alberola. Článek je převzatý z časopisu Nový Prostor č. 378.
Antifašistická akce vyjadřuje svou podporu aktivistům a aktivistkám, kteří byli nespravedlivě zatčeni a kriminalizováni za obranu zvířat ve Španělsku.
20. července letošního roku uplyne 10 let od smrti Carla Giulianiho. Na červenec roku 2001 svolaly světové elity zasedání G8 do italského města Janov. Stovky tisíc lidí vyšly do ulic, aby vyjádřily svůj nesouhlas s globální politikou, určovanou předáky osmi ekonomicky a politicky nejsilnějších zemí. Mezi protestujícími v Janově byl i třiadvacetiletý italský aktivista Carlo Giuliani. Domů už se ale nevrátil - ulice Janova se staly svědky jeho smrti.
Radikální pravice zažívá v některých evropských zemích výrazné změny. Neonacisté a neofašisté hromadně odhazují ideologická břemena, mění image, směr svého aktivismu a snaží se svou činností více zasahovat do reálných sociálních problémů. Jedním z příkladů nejúspěšnějšího přerodu radikální pravice je italská neofašistická scéna, v jejímž čele se v současné době nachází hnutí Casa Pound.
Uvádí se, že po roce 1989 mají v ČR neonacisté na svědomí něco přes dvacet zmařených lidských životů. Většinu obětí tvoří Romové a Romky nebo ti, kteří se provinili tmavším odstínem kůže, bezbranní lidé bez domova a několik obětí doplatilo životem za své nepřátelství k neonacismu. To jsou případy, kdy byl „politický“ motiv zřejmý nebo byly jednotlivé kauzy medializovány. Vedle toho ale existují i případy další a tento článek chce sloužit jako odrazový můstek k jejich zmapování.
Letošní ročník festivalu, který počtvrté dokázal propojit hudbu a politiku, je už více než měsíc za námi. My vám nyní přinášíme vizuální rekapitulaci toho, co jste mohli na Císařské louce 1. května vidět, slyšet, dělat a zažít.
Přinášíme Vám interview s Johnem Hollowayem, jedním z řečníků letošního May Day festivalu. Článek obsahuje českou i anglickou verzi. AN INTERVIEW WITH JOHN HOLLOWAY: We bring you an interview with one of the speakers that attracted many of the visitors of this year's May Day festival in a single article that combines the Czech and English versions. For English version, scroll to the bottom half of the article.
Dopis od řeckých anarchistů a anarchistek informující o aktuální situaci v jejich zemi, sílící policejní brutalitě a fašistických útocích. Při generální stávce 11. května 2011 v Athénách opět pochodovaly tisíce demonstrantů, aby vyjádřily svůj nesouhlas s novými asociálními opatřeními.
Přestože romány jsou mnoha kriticky smýšlejícími lidmi považovány za ztrátu času, není občas na škodu je vzít na milost. Zvláště pokud vám umožní ponořit se do světa, který je sice výplodem autorovy či autorčiny fantazie, ale je vám až mrazivě povědomý. Přesně to je případ trilogie Čtvrtého světa (v originále Fourth Realm) autora Johna Twelve Hawkse.
Máme radost, že nedávno zveřejněný článek Osa Berlín - Brno a kouzlo nechtěného nalezl své publikum. Naši neonacističtí čtenáři zatím však jen kloužou po povrchu, takže je musíme opět trochu popostrčit a ukázat jim procesy, které probíhají v hlubinách jejich vlastního hnutí.
V poslední době jsme byli svědky nového trendu mezi neonacisty. Stále víc a víc jich opouští skinheadskou image a pokouší se „chytit“ jinde. Jedním z jejich cílů je i HC scéna. Přední čeští neonacisté se tak snažili vetřít na koncerty HC kapel. Proto jsme se obrátili na několik kapel, které mají k celé věci co říct a to včetně těch, na jejichž akce se neonacisté v minulosti snažili infiltrovat. Jejich názory najdete na tomto DVD.
Prvního května 1886 se radikální pracující v americkém Chicagu rozhodli stávkami a demonstracemi prosadit snížení pracovní doby z dvanácti hodin na osm.
John Holloway ve své přednášce na letošním May Day festivalu zmínil, že náš vztek se od vzteku fašistů liší především tím, že nechceme nikomu ubližovat na základě jeho barvy kůže, pohlaví, národnosti nebo sexuální orientace. Je to vztek proti systému, vztek proti vládě peněz. Nejen proto jsme letos již počtvrté organizovali May Day festival.
Po roce Vám přinášíme nové vydání obnoveného časopisu AKCE! Doufáme, že si další číslo nepravidelného periodika Antifašistické akce plného článků od antifašismu po kulturu, užijete. První zájemci si mohou novou Akci pořídit na prvomájovém festivalu May Day, kde bude k dostání na několika místech.
Poslední březnový týden zaplavila české informační servery zpráva o spuštění internetových stránek české pobočky mezinárodní neonacistické organizace Blood and Honour Combat 18. Podívejme se "pod pokličku" těchto událostí.
1. května se neonacisté z Národního odporu a Dělnické strany a Dělnické mládeže organizují na demonstraci v Brně. Pokud z jakéhokoli důvodu nepatříte mezi příznivce festivalu May Day nebo to máte do Prahy daleko, můžete podpořit blokádu, kterou připravují místní antifašisticky smýšlejíci lidé.
Jak překonat krizi současných evropských a zejména postsocialistických sociálních hnutí? Jak se poučit z minulosti a přitom stále zůstat radikální? Jak je důležité neztrácet naději a nepřestat snít? Je státní politika jedinou možností, a jsme nuceni přijímat pravidla její hry? Odpovědi na tyto i jiné otázky můžete hledat společně s intelektuálem světového formátu Johnem Hollowayem na letošním May Day.