Úterý 17/5/2011

John Twelve Hawks: Trilogie Čtvrtého světa

Hawks čtenáře vtahuje do reality, ve které je lidstvo na cestě ke společnosti totální kontroly a neustálého dohledu, a jedinou překážku na této cestě tvoří hrstka cílevědomých, obezřetných a skvěle vycvičených bojovníků a bojovnic, ochotných hájit ty, kdo se staví na odpor a vyzývají k boji za lidskou svobodu, soukromí a autenticitu. Povědomé, že? Trilogie bude letos v červnu kompletní i v českém překladu, takže je nejvyšší čas začít číst první dva díly, které jsou česky již k sehnání. Autor této recenze neměl zatím možnost kvality českého překladu zhodnotit, nicméně věří, že Hawksovým knihám neubere nic z jejich výjimečnosti.

Johnu Twelve Hawksovi se daří to, o čem většina z nás jen sní či k čemu se snažíme přiblížit. Žije mimo informační síť, mimo platební terminály a transakce, mimo síť mobilních telefonů, zkrátka “off the Grid”. Jeho totožnost je neznámá, zato jeho pseudonym, někdy zkracovaný jako J12H, si rychle získal věhlas. Trilogie Fourth Realm, kterou vydal mezi lety 2005 – 2009, se velmi rychle stala bestsellerem. To dokazuje nejen kvality jejího autora, ale i palčivost problémů, na které jeho dílo upozorňuje.

Trilogie je vlastně metaforou boje za svobodu, za autenticitu života, proti společnosti totální kontroly, proti útlaku a strachu. Ve světě, popsaném v Hawksových knihách, existují Poutníci, lidé, kteří mají dar překračovat hranice naší reality, Čtvrtého světa, a cestovat do světů ostatních. To jim dává možnost úplně změnit perspektivu pohledu na společnost a rozložení moci v ní. Z některých z lidí s tímto darem se v minulosti stávali náboženští vůdci či spirituální učitelé. Ve 21. století se však pozornost Poutníků začíná obracet k rostoucí státní sociální kontrole, za jejímž prosazováním stojí spolek Tabuly. Tento spolek působí navenek jako všeobecně prospěšná nadace, upozorňující na domnělá nebezpečí a vyvíjející technické novinky, určené k odvracení těchto nebezpečí. Ve skutečnosti se snaží koncentrovat co největší množství informací o každém člověku, monitorovat jeho mailovou a mobilní komunikaci, platební transakce, sledovat ho na každém kroku, identifikovat normální a nenormální chování a vyvíjet technologie, které budou schopny nenormální chování odhalovat a potlačovat – a vytvořit tak virtuální vězení, Panoptikon, ve kterém bude každý člověk pod permanentním dohledem. Tabula se navíc po léta snaží Poutníky a s nimi i hrozbu, kterou pro pozice mocných jejich schopnosti znamenají, fyzicky likvidovat. Na straně Poutníků stojí Harlekýni, jejich ochránci, kteří se zavazují chránit životy Poutníků a tím i svobodu a autenticitu lidského života. Harlekýni jsou perfektně vycvičení, většinou již od dětství, protože tohle poslání se obvykle dědí. Ovládají všechny střelné zbraně, boj s nožem, mnoho bojových umění a především ovládají vlastní emoce a disponují brilantními taktickými schopnostmi.

Matthew a Gabriel Corriganovi jsou bratři. Stejně jako jejich otec, který však před lety zmizel, jsou Poutníci. O svém údělu se dozví od Harlekýnky Mayi, jedné z posledních ochránců, ochotných bojovat proti totální kontrole. Její verzi boje mezi dobrem a zlem však uvěří jen Gabriel. Po jejím boku začne ze všech sil bojovat proti Tabule, která jde po krku nejen jemu, ale i lidské svobodě a soukromí. Mayiny bojové schopnosti a znalosti v oblasti bezpečně komunikace a nevystopovatelného cestování umožňují Gabrielovi zůstat naživu a snažit se šířit myšlenky emancipačního boje za skutečnou svobodu.

Celý příběh je prodchnutý myšlenkami dobrovolné spolupráce, sebeobětování, antiautoritářství, oddanosti vyšším ideálům, a zároveň akcentuje potřebu profesionálního a obezřetného přístupu při jejich prosazování. Metaforická stránka knihy, která možná trochu tahá za uši, umožňuje autorovi přesunout část příběhu do sféry nadpřirozena a tím názorněji předvést rozpor mezi skutečnou svobodou a současným uspořádáním společnosti. To však zároveň prokazuje medvědí službu - díky zpochybnění reality, ve které žijeme, jako jediné možné, je trilogie někdy připodobňována například k Matrixu, a tím je vzdalována od skutečnosti, kterou tak brilantně, byť místy s použitím alegorického jazyka a mystických berliček, vykresluje.

Mnohem blíže má příběh k dalšímu z velkých jmen, se kterými jej fanoušci i recenzenti srovnávají – k Orwellově románu 1984. V obou dílech se vyskytuje apel na obranu autenticity, svobody a soukromí. Hawks má však oproti Orwellovi jednu velkou výhodu – současná společnost mu poskytuje hmatatelné důkazy, podporující jeho pohled na totální kontrolu, která stále více okupuje ty aspekty našich životů, ve kterých dříve neměla co pohledávat. Kromě Orwella a jeho obav z technologicky dokonalého Velkého Bratra lze v trilogii najít i důraz na latentní cíle foucaultovské biomoci, která se pod záminkou ochrany našeho zdraví a bezpečí nesnaží normalizovat jen naše vnější projevy, ale i naše těla. Hawks narozdíl od Orwella navíc popisuje společnost, ve které jsou sice prvky všudypřítomného dohledu již realitou, ale ještě je prostor pro hnutí odporu, což dává dílu vedle prostoru pro analýzu nástrojů ničení svobody i určitý revoluční či inspirativní potenciál.

Postupy a techniky, které jsou v trilogii popsány, by s trochou nadsázky mohly sloužit jako jakýsi aktivistický manuál. Poutníci a Harlekýni zásadně využívají telefony na jedno použití, po internetu komunikují výhradně za pomoci software, znemožňujícího vyhledání jejich polohy, vyhýbají se slovům, která by mohla vzbudit pozornost, omezují používání platebních karet a průkazů totožnosti, do akce se oblékají co možná nejméně nápadně a neidentifikovatelně. Řídí se heslem, že je třeba být neustále ve střehu, ale přitom neočekávat žádný konkrétní průběh událostí a neomezovat tak svou perspektivu – je třeba kultivovat nahodilost.

Přestože část čtenářské obce bude jistě považovat Fourth Realm za science fiction, autorovi se daří trilogii co nejvíce propojit s pozorovatelnými procesy a událostmi. I když v některých místech je jeho pohled na možnosti organizovaného odporu lehce naivní, celkové vyznění příběhu a zdůraznění úlohy aktivní participace každého, kdo je ochotný bojovat za svobodu, je i díky nízké míře optimismu poměrně realistické. Napomáhá tomu i jakýsi doslov první knihy trilogie, nazvaný How we live now, ve které J12H popisuje, které z technologických prostředků kontroly, proti kterým nechává hrdiny svých knih bojovat, skutečně existují a kde se v praxi používají. I těm největším odpůrcům beletrie doporučuji k přečtení alespoň tuto část, kterou by bylo záhodno vysílat místo večerních zpráv.

I když lze většinu beletrie bez mrknutí oka označit za pasivní prostředek ke krácení dlouhé chvíle, který odvádí pozornost od problémů každodennosti, existují i světlé výjimky, které jsou hodné pozornosti. Trilogie Čtvrtého světa k nim bezpochyby patří, a to jak literárními kvalitami, tak apelem na kritické myšlení a aktivní odpor. Nezbývá než doufat, že lidstvo dokáže, třeba i díky autorům jako je Hawks, odhalit pravou podobu společenského uspořádání a i bez nadpřirozena dokáže najít ve svých řadách Poutníky a Harlekýny.

“Nehodlám tvrdit, že ve Čtvrtém světě není pýcha a zloba a chamtivost. Tyhle špatné vlastnosti máme všichni ve svých srdcích, a denně je vidíme v lidech kolem nás. Ale Panoptikon je systém, který automaticky předpokládá, že každý z nás je vinen. Panoptikon nikdy nepřemůže strach. Naopak činí lidi ještě více podezíravými, ještě více je děsí, protože ignoruje přirozené pouto, které všechny lidi spojuje.”

“Světlo, které stvořilo vesmír, přetrvává. Ale bohové odešli.”
“Co se stalo?”
“Nenechali žádný vzkaz, žádné vysvětlení. Přišel jsem s vlastní teorií. Jejich zmizení je naše příležitost.”
“Takže tu nikdo není?”
“Pokud bohové vyklidili scénu, zbýváme jen my dva. Takže, kdo jsi, Gabrieli? A v jakém světě chceš žít? Nebudu Ti říkat, jak máš žít. Mohu tě jen popostrčit dopředu, a dohlížet, abys nesešel z cesty, kterou si sám určíš.”

“Ještě na jednu věc bych se chtěl zeptat.”
Protože si myslíš, že chcípnu, pomyslela si Maya, ale kývnula. “Do toho.”
“Vy Harlekýni říkáte: Prokletý tělem, spasený krví.”
“To souhlasí.”
“ Ale čí tělo, a čí krev?”
“Jsme prokletí, protože jsme lidské bytosti. Ale jsme odhodláni se obětovat pro něco důležitějšího, než jsou naše životy.”

(Překlad: Autor)