Pondělí 8/8/2011

Vybrané pasáže z Breivikova manifestu

Nedávný masakr v Norsku vyvolal řadu otázek a prostřednictvím médií přinesl množství často protichůdných informací. Jeho autor, Anders Behring Breivik, je také autorem manifestu 2083 - Evropská deklarace nezávislosti, čítajícího 1500 stran. Manifest Breivik zveřejnil krátce před útoky na sídlo norské vlády v Oslu a na kemp sociálně demokratické mládeže. Vlastní analýzu manifestu, která přinese pohled na Breivikovu ideologii tak, jak jí sám popsal, přineseme v nejbilžších dnech.

Nyní přinášíme úryvky z patnácti set stran, na kterých se Breivik vedle své vize boje s nepřítelem č. 1., islámem, zabývá mnoha dalšími otázkami, přes genderovou problematiku či vlastní pojetí evropských dějin až po detailní analýzu provedení útoků a popis žádoucí propagandy. Následující úryvky, stejně jako celý manifest, považujeme za názorný důkaz toho, že Breivik není v žádném případě šílenec. Na jeho obsáhlý manifest je možné pohlížet jako na doklad detailní propracovanosti jeho ideologie, ne nepodobné populistické pravicové politice, přítomné v umírněnější formě napříč celou Evropou.

“Kulturně konzervativní přístup, ve kterém musí být centrálními aspekty monokulturalismus, morálka, nukleární rodina, volný trh, podpora Izraele a našich křesťanských bratří z východu, právo a pořádek a samo křesťanství (narozdíl ode dneška). Islám musí být reklasifikován jako politická ideologie a Korán a Hadíthy musí být zakázány jako politické nástroje genocidy, kterými ve skutečnosti jsou.” (str. 650)

"Implementace našich zásad napříč Evropou, která vejde ve známost jako druhá evropská kulturní renesance, může proběhnout pouze po převzetí moci, politicky podporované armádou. Je možné, že předtím bude Evropa znovu hořet, lidé budou umírat, ale Evropa bude znovuzrozena tak silná, jako kdysi bývala."(str. 652)

“Globální kulturní marxistická mafie (současný světový řád) v současnosti kontroluje všechny západoevropské státy (s výjimkou Řecka, Itálie a Dánska), Spojené státy (Obama), Kanadu, Spojené národy a většinu významných nevládních organizací.” (str. 659)

"Démonizace nacismu se v průběhu šesti dekád indoktrinace (nejbezprecedentnější indoktrinační kampaně v dějinách lidstva) vyvinula v nevědomou ustavenou pravdu. Proto, a kvůli reálným negativním a zlým aspektům této ideologie, je bezpředmětné se pokoušet ji znovu oživit v jakékoli formě. Bez ohledu na tento jasný fakt se stále mnoho nacionalistů ze staré školy snaží na tyto kecy nalákat nové příznivce." (str. 669)

“Může to začít víceméně náhodou, jako první světová válka, činem okrajového hráče, který si není vědom sil, které mají vliv, či který si neuvědomuje, co vše je v sázce. Až plně vypukne občanská válka v jednom státě, může se, a pravděpodobně se tak stane, rozšířit do dalších zemí. Vzhledem k bezhraničnímu charakteru Evropské unie je nepravděpodobné, že válka se bude týkat jen jednoho národa. To způsobí dominový efekt a muslimové budou z Evropy opět vykázáni, po obrovském krveprolití a milionech mrtvých napříč kontinentem. To povede ke kolapsu EU. Arabský svět bude muslimy podporovat a bude válku prodlužovat, ale nevyhraje ji.” (str. 730)

“Zahájíme informační kampaně a vzbudíme povědomí jakýmikoli prostředky, včetně šíření našeho poselství prostřednictvím smrtelných, šokujících útoků proti shromážděním zrádců třídy A a B v pan-evropském kontextu. Primárním cílem šokových útoků není okamžitý fyzický dopad útoků (zničení pár budov, zabití pár stovek zrádců), ale dopady nepřímé. Šokové útoky budou mít potenciál prorazit striktní cenzuru režimů kulturních marxistů/multikulturalistů.” (str. 821)

“Třetím omylem je vybírat jako cíl útoku někoho, kdo je extrémně chráněn. Dvanáct nepovedených útoků na zvláště chráněné osoby by mohlo být dvanácti úspěšnými útoky na snazší cíle, zabíjejícími přes padesát primárních cílů. Cíli by měly být vlivné osobnosti z médií – multikulturalističtí politici, žurnalisté, šéfredaktoři, profesoři kulturního marxismu, marxističtí spisovatelé a umělci, vůdci nevládních organizací, globální investoři. Je jasné, že je třeba se zaměřit na cíle, které nemají ozbrojenou ochranku.” (str. 835)

"Když se jednou rozhodnete útočit, je lepší zabít příliš mnoho než příliš málo, jinak budete riskovat zmírnění ideologického dopadu útoku. Vysvětlete, co jste udělali (v prohlášení, rozšířeném před akcí) a dejte jasně najevo, že my, svobodné národy Evropy, budeme útočit znovu a znovu. Neomlouvejte se, nepoužívejte výmluvy, nevyjadřujte lítost, protože jednáte v sebeobraně, vaše jednání působí jako prevence. Morálka pro náš boj v mnoha směrech ztratila význam. Otázka zla a dobra je redukována na jednu jednoduchou volbu. Pro každého svobodného evropského patriota zůstává jen jedna volba: Přežij, nebo zahyň. V průběhu našich operací zahynou i nevinní, protože prostě budou ve špatnou chvíli na špatném místě." (str. 837)

O cílech útoků: "Některé fakulty univerzit a vysokých škol: žurnalistika, sociologie, politické vědy. Také fakulty, dávájící prostor takzvaným studiím diverzity či středovýchodním studiím. To jsou kulturně marxistická/multikulturalistická hnízda, ve kterých se rodí budoucí vůdci. Cílový personál – profesoři/učitelé/lektoři. Studenti jsou považováni za přijatelné nepřímé cíle, protože například 95 – 99 % studentů žurnalistiky přímo či nepřímo podporuje multikulturalismus." (str. 922)

“Válka není pěkná věc. Nikdy nebyla. (…) Pokud jen na vteřinu zaváháte jen kvůli faktu, že vašim protivníkem je žena, potom neuspějete. Musíte se proto obeznámit s konceptem zabíjení žen, dokonce i velmi atraktivních žen. (…) Pokud nejste ochotni či schopni zabíjet ženy na základě jakýchsi principů galantnosti či rytířskosti, pravděpodobně byste měli hnutí ozbrojeného odporu zcela opustit a zvážit raději tvorbu dalšího z pravicově orientovaných blogů.” (str. 933)

“Rytíři spravedlnosti mohou být fyzicky zabiti, ale vaše jména budou vryta do paměti po staletí. Příběhy o vás budou vyprávěny příštím generacím, což výrazně přispěje k mravnímu uvědomění vznikajícího západoevropského konzervativního hnutí odporu.” (str. 940)

“Budoucí kulturně konzervativní evropské režimy deportují všechny muslimy ze západního světa a izolují muslimský svět. Islamisté v následku toho získají sílu, potřebnou ke znovudobytí moci v zemích jako je Egypt, Saudská Arábie, Turecko, Jordánsko, Sýrie, Jemen, Omán, Alžírsko, Maroko a další.” (str. 958)

“Pro všechny kulturně konzervativní bojovníky je zásadní pochopit, že se nacházíme uprostřed války vnímání. Naším cílem je zobrazovat naše nepřátelé v nejhorším možném světle – jako kulturně-marxistické zrádce, kteří chtějí vlastní národy zaprodat do muslimského otroctví.” (str. 1065)

“Všichni se shodneme, že multikulturalismus je protievropská a protikřesťanská nenávistná ideologie, stvořená k zničení evropských identit, našich kultur a tradic a evropských národních států. Tato ideologie nenávisti (spolu s humanistickými sebevražednými tendencemi) je příčinou současné islamizace (s výjimkou určitých frakcí, které věří, že na vině je ZOG…). Problémem je, jak se každá frakce vyrovnává s totalitními myšlenkami, etnocentrismem, a především naším vztahem k židům. Některé frakce jsou prodemokratické, pro-křesťanské, kapitalistické, multientnické a proizraelské či prožidovské, zatímco jiné jsou silně proti. Kdo bude v budoucím hnutí mladých evropanů dominovat? Jako očividný konsensus se jeví nezaměřovat se tolik na naše rozdíly a alespoň dočasně se soustředit na zajištění bezpečnosti a přežití našich národů, kultur, tradic, zemí a křesťanství. Každopádně je přinejmenším logické počkat s vnitřními boji až po fázi 3." (str. 1127)

“Církvi bude zajištěn 'veřejný monopol' (školní osnovy, vládní programy) a křesťanství bude jediným oficiálním náboženstvím v evropských zemích, tak jak se to odráželo v politkách evropských zemí před 40-60 lety. Církev získá určité množství křesel v novém parlamentu, ale nebude mít právo veta. Bude mít právo a povinnost svolávat vojenské křížové výpravy, pokud bude kterákoliv z mezinárodních křesťanských menšin na světě ohrožována Džihádem.” (str. 1137)


“V patriarchátu nemohou být 'bastardi' a svobodné matky tolerováni, protože podrývají mužskou investici do budoucích generací. Nemanželské děti nepřejmou jména po svých otcích, a ti tak, i když bude jejich totožnost známá, neponesou za tyto děti žádnou odpovědnost. Naopak manželské děti budou zdrojem pýchy či hanby svých otců a svých rodů. Názor, že děti patří do rodiny otce a nikoliv matky, který nemá žádný biologický základ, dává mnoha mužům silné emocionální důvody chtít mít děti, a chtít aby jejich děti nesly dál jejich dědictví. Patriarchát také vede otce k plození dětí tak dlouho, dokud nezplodí alespoň jednoho syna.
Dalším klíčem k evoluční výhodě patriarchátu je způsob, jakým penalizuje ženy, které se nevdají a nemají děti.”
(str. 1141)

“Nechápu, proč bychom neměli aktivně usilovat o tvorbu Nordické ligy, prosazující nordické zájmy, podobně jako to dělá Arabská liga.” (str. 1155)

“Tyto politiky, které svou povahou ovlivňují podobu civilizace, nemohou být očividně zavedeny v masových demokraciích současné Evropy, protože současný politický model postrádá konsensus a tím také autoritu, vliv a efektivitu. Budoucí model, podobný fascio-demokratickému modelu Ruska a Číny, má naopak potenciál implementovat potřebné kulturní a bezpečnostní reformy.” (str. 1159)

“Co se stane zrádcovským děvkám' po velké evropské občanské válce? Na tuto otázku jsou dvě odpovědi: to, co bychom si přáli v současných podmínkách morálky a to, co se skutečně stane. Pro konzervativní intelektuály je těžké předpovídat brutalitu budoucnosti, jelikož zatím žijeme ve zdánlivě mírumilovné společnosti se zdánlivě malým množstvím moru a hrůz. Ale až se skutečný program multikulturalistů odhalí širší veřejnosti než je současných 10-15% populace, mnoho lidí bude rozčileno a budou volat po pomstě. Pokud potom režimy kulturního marxismu odmítnou kapitulovat a budou pokračovat ve svých zvěrstvěch, požadavky krvavé pomsty budou narůstat.” (str. 1160)

“Židé, kteří v současnosti podporují multikulturalismus, jsou stejnou hrozbou Izraeli a sionismu (izraelskému nacionalismu) jako nám. Proto bojujme společně s Izraelem, s našimi sionistickými bratry proti všem antisionistům, proti všem kulturním marxistům a multikulturalistům. Konzervativní židé byli s Evropou loajální a měli by za to být odměněni. Místo toho se ale všichni stali terčem. Jsou tedy současní židé v Evropě a Spojených státech neloajální? Multikulturní (národ rozvracející) židé JSOU, zatímco konzervativní židé NEJSOU. Přibližně 75% evropských a amerických židů podporuje multikulturalismus, zatímco v Izraeli je to asi 50%.” (str. 1163)

“Umělci jako je Madonna, Lady Gaga a Christina Aguilera a seriály jako je Sex ve městě musí být považovány za politické aktivisty/politická hnutí, a životní styly, které propagují, musejí být považovány za politickou propagandu. Podobně musejí být umělci, seriály a filmy propagující nebo oslavující promiskuitu vykázány do liberálních zón.” (str. 1172)

“Mýtus o manželství z lásky musí být zničen. Manželství musí být propagováno jako instituce k výchově dětí. Musí být založeno na specifické smlouvě mezi mužem a ženou, která musí mít platnost alespoň dvacet let. Smlouva musí být založena na společném zájmu dosáhnout cíle na základě spolupráce, přátelství, komunikace a vzájemném respektu – nikoliv na lásce. (…) Médiím by nemělo být povoleno pokračovat v matení lidí propagováním lží, protože ty mají za následek ničení obrovského množství vztahů a sňatků. Pravda o lásce se musí stát novou koncepcí a normou.” (str. 1176)

„4. Ženy a vzdělání: Odrazovat ženy od usilování o kariéru na plný úvazek. To bude vyžadovat jistá sexistická a diskriminační opatření, ale zvedne to úroveň plodnosti o 0,1 – 0,2 bodu. Ženy by neměly být společností ani médii podporovány v získávání titulů vyšších než bakalářských, ale nemělo by jim být zabraňováno studovat magisterské či doktorandské obory. Naopak muži by měli být nadále podporováni v získávání vyššího vzdělávání – bakalářského, magisterského i doktorského.” (str. 1179)

“Srbská dobrovolnická garda – SGD – byla dobrovolnická paramilitaristická jednotka, založená a vedená Željkem Ražnatovičem, známým jako Arkan, během jugoslávské reconquisty. Garda vznikla 11. října 1990 jako spolek dvaceti dobrovolníků, příznivců z řad ultras “Delije Sever” klubu FK Crvena Zvezda Beograd.
Garda čítala přes 10 000 bojovníků. Vedení a výcvikový tábor se nacházely v Erdutu ve východním Slovinsku. Albánští muslimové v Srbsku odmítali deportaci a konverzi od Islámu (a namísto toho se dali na ozbrojený odpor), a proto se stali terčem vyhlazení.”
(str. 1277)