„Neonacisti v Rusku pravidelně zabíjejí lidi. V novinách se ocitají strohé údaje z policejních souhrnných zpráv. ,Podřezaný metař‘, ,zabitý muž asiatského vzhledu‘. Ale jak se to stalo? Kdo jsou ti bezejmenní lidé? Skoro se o nich nemluví. Jenže každý z nich měl svůj život, měl příbuzné, pro které je ztráta bližního obrovskou tragédií,“ píše Ilja Falkovskij v prologu knihy Neviditelné vraždy.
Koláž sestavená z formálních přepisů soudních procesů je až překvapivě strhující. I když předkládá hlavně suchá fakta a věcné informace, dokáže vyvolat představy plné emocí a obav. Výpovědi příbuzných a blízkých přibližují „anonymní“ oběti v kontextu jejich obyčejných lidských životů, nečekaně utnutých se zrůdnou samozřejmostí. Neviditelné vraždy totiž přinášejí zejména šokující pohled na pohnutky a psychiku neonacistických vrahů, chladnokrevných a do poslední chvíle přesvědčených o správnosti svých děsivých činů.
Seznam distribučních míst najdete v článku Neviditelné vraždy: ukázka z knihy a distribuční místa
NSO – Sever
Odsouzení vrazi se hlásili k nacionalistické skupině NSO - Sever. Ta byla jednou ze tří buněk Národně socialistického společenství (NSO). Neonacista a bývalý asistent poslance Státní dumy Dmitrij Rumjancev založil NSO v roce 2004. V návrhu programu bylo uvedeno, že Rusové jsou jediným hlavním národem na celém území Velikého Ruska, kam se musí začlenit všechna „ruská území“. Členové NSO neúspěšně kandidovali na přelomu let v roce 2005 a v zimě 2007 – 2008 ve volbách do místních orgánů v Podmoskevské oblasti. Kromě politických setkání a šíření propagandy organizovala NSO i bojové výcvik.
V roce 2008 do NSO - Sever vstoupili noví členové, z nichž někteří vraždili již dříve. Za oběti si vybírali "neruské typy" – Kyrgyze, Uzbeky, Armény, Turky, Ázerbájdžánce nebo Židy. Mezi zavražděnými byli i dva jejich souvěrci, o kterých si mysleli, že donáší policii. Vraždu jednoho z nich si dokonce natočili jako instruktážní video. Ve většině případů používali útočníci nože. Policie na stopu skupiny narazila po vraždě antifašisty Alexeje Krylova, po které se jí podařilo spojit předchozí zdánlivě nesouvisející vraždy dalších lidí.
V červenci 2011 Moskevský soud vynesl rozsudky nad třinácti obžalovanými ve věku od 17 do 27 let. Pět z obžalovaných dostalo doživotní trest. Soud jim dokázal 28 vražd a 50 napadení. Zatímco někteří vinu popírali, jiní bez emocí popisovali detaily vražd i způsob, jakým své oběti vybírali.
Členové NSO - Sever před soudem
Více o NSO - Sever si můžete přečíst v překladu kapitoly Лев Молотков (Lev Molotkov) z knihy I. Falkovskij – A. Litoj: Гражданская война уже началась (Občanská válka už začala), Algoritm, 2013, s. 95–118. Nebo i v našem článku.
Ilja Falkovskij
Autor je novinář, dramatik, prozaik a výtvarný umělec. Publikuje v novinách Nězavisimaja gazeta (Nezávislé noviny), časopisech Russkaja mysl, Novoje litěraturnoje obozrenie (Nová literární revue), Philologica, na portálech Openspace, Grani ad. Je sloupkařem časopisu ArtChronika.
Prózu a dramata uveřejnil v časopisech Solo, Mitin žurnal, Majskie čtěnija (Májová čtení), Avanport, Mlečnyj puť (Mléčná dráha). Jeho texty byly přeloženy do angličtiny, němčiny, lotyštiny a dalších jazyků. Účastnil se ruských i mezinárodních divadelních festivalů. Je také autorem knih z oblasti literatury faktu, v roce 2004 to byla publikace věnovaná zrození ruského antifašistického hnutí Dať pizdy (Vymlátit nácky) a v roce 2013 kniha přibližující formy současného ruského terorismu nazvaná Bojové oddíly proti Putinovi.
Od roku 1999 redigoval literárně umělecký almanach PG a jako člen stejnojmenné skupiny se podílel na její výtvarné tvorbě. V roce 2008 dostal v kategorii videoartu cenu Kandinského, která je v Rusku udělována současným umělcům.
Podpora ruským antifašistům
Výtěžek z prodeje českého překladu bude věnován na podporu vězněných ruských antifašistů Alexeje Gaskarova a Alexeje „Sokrata“ Sutugy.
Více o jejich případech si můžete přečíst například v článku Solidární akční týden - Alex Gaskarov a Vězni 6. května , v rozhovoru s Alexejem Gaskarovem Ve vězení začneš počítat se vším nebo v článku Alexej „Škobar“ Olesinov propuštěn na svobodu!