Středa 9/12/2009

Všední dny podle NSP4M

V polovině září vyhlásili Autonomní nacionalisté velké vítězství nad Antifašistickou akcí. Síly AN měly rozdrtit antifašisty na ostrově Štvanice po skončení street party v rámci Týdne nepřízpůsobivosti. Jak už to u neonacistického zpravodajství bývá, bylo to tak trochu jinak.

 

Na začátku všeho byla informace, kterou pod nickem rote.division odeslal na forum hooligans mladý slávista:

Včera rozmlácen koncert AFA. Přes 50 lidí sundáno a výsledek byl ten, že koncert musel být poté zrušen. Jakmile se toto odehrálo, bylo na místě přes 30 policejních aut a hromady sanitek a na místo okamžitě přijel Cakl a dalších pár lidí, kteří se pohybují kolem AFA jádra. Věříme, že jako začátek odplaty za Pavla Blinku to je hodně dostatečné. Podrobnosti budou brzo poslány na pronárodně orientovaný web.

a následně o hodinu později:

Rozhodli jsme se, že to nikde zveřejnovat nebudeme, dokud se o tom nezmíní sama AFA. Rovněž se o tom může zmínit i reportér tn.cz, jehož jméno si nepamatuji, ale který byl na koncertě taky a byl vidět na mnoha našich akcích. K jeho smůle není nejlepší běžec.

 

Jak už to tak chodí, neonacisté slovo nedodrželi a druhý den vyšel na stránkách autonomních nacionalistů přeci jen uměřenější report pod názvem „Týden nepřizpůsobivosti dle Antifašistické akce“, než ten z pera náctiletého internetového válečníka. Skládal se z chrochtání nad vyklizením Milady (není se čemu divit, když si stát na její vyklizení najal demonstranty Národního odporu), polepení okolí klubu Cross samolepkami a celý byl završen hrdinským eposem o události na Štvanici:

 

„Vrchol celého tohoto týdne měl být karneval v centru Prahy, kterého se zúčastnilo přes 1500 lidí. Po tomto karnevalu se měl odehrát na pražském Těšnově koncert, kterého se měli zúčastnit právě lidé, motající se kolem celého squatingu. O tomto svědčí i to, že se na místě nacházeli GNWP vlajky a transparent „týden nepřizpůsobivosti“. Chvíli po druhé hodině ranní na toto místo dorazili stíny, ke kterým se navíc přidali i jejich sympatizanti. Výsledek byl ten, že tento koncert musel být zrušen, účastníci potupně ležet na zemi a spousty antifašistů muselo vyhledat lékařskou pomoc. Ušetřeni ani nebyly 2 zaparkovaná auta, která těmto ,lidem' patřila.“

 

Antifašistická akce se na samotném karnevalu ani Týdnu nepřizpůsobivosti organizačně nijak nepodílela, pouze ze sympatií k akci zveřejnila na webu antifa.cz text pozvánky na celý týden. A co se tedy té noci stalo? Po skončení karnevalu završujícího Týden nepřizpůsobivosti, pořádaný iniciativou Freedom not Fear, mohly (pod podmínkou ztišeného zvuku) dva soundsystemy zůstat na místě i po dvaadvacáté hodině, kdy byl karneval oficiálně ukončen. Okolo druhé hodiny ranní se z nedalekého Kamikadze all inclusive clubu, dnes zvaného Libimseti.cz inclusive club (působiště Autonomního nacionalisty Filipa „BEAX" Pošvy vyrojili neonacisté (včetně jednoho člena ochranky klubu, který patřil k nejaktivnějším) a pokusili se technaře napadnout. Ti první útok odrazili a neonacisté se vrátili do klubu, aby se s posilami za chvíli vrátili zpět k technařům a útok zopakovali. Než se technaři pomoci klacků a psů stačili postavit na odpor, podaří se neonacistům zbít několik lidí. Šestnáctiletého kluka se zlomenými nosními kůstkami musela odvézt sanitka. Policisté, kteří byli po celou dobu přítomni na místě, tvrdili, že je to nezajímá a že tam nejsou, aby někoho chránili. Po chvíli ale přijíždí několik policejních aut a sanitka. Útočníci jsou stále na místě (!), pokřikují zpoza zad policistů a jeden z nich jim ukazuje své šrámy a modřiny, které při útoku inkasoval, a stěžuje si, že ho technaři napadli.

 

Přes úsměvnost neonacistických pohádek o „padesáti sundaných antifašistech“, „stínech“ a „hromadách sanitek“ v porovnání s realitou, jsme se rozhodli věc nepodceňovat. Každý nějak začíná a s jídlem roste chuť. Před několika lety napadla skupina mladých neonacistů z okolí Národního odporu antifašistický koncert v klubu Modrá opice. Přestože zpackali co mohli a sami byli nakonec biti, na začátku útoku stihl Michal Sýkora rozdrtit baseballovou pálkou čelist mladé dívce. V pozdějších letech se Sýkora etabloval jako jeden z nejznámějších neonacistických násilníků a výrobce pyrotechniky. Svou kariéru prozatím završil proražením lebky turisty ze Srí Lanky.

 

Po několika dnech se nám podařilo útočníky ze Štvanice identifikovat. Kromě několika jednotlivců, kteří se k útoku pod vlivem alkoholu připojili dodatečně přímo na dikotéce, byla celá tato akce dílem vzájemně se prolínající skupiny pražských členů Autonomních nacionalistů a mladých neonacistů z pražské Slavie. Vzhledem k tomu, že někteří z nich navštěvují tréninky pod vedením jednoho z veteránů Národního odporu, byl náš zájem o to větší. Velkou radost nám udělala i skutečnost, že se kluci nejen velice rádi fotografují, ale zejména, že se velice rádi natáčejí na video. Scénař těchto videií má standardní průběh - vyhlédnout si nějakého menšího a slabšího spolužáka nebo kolemjdoucího, napadnout ho, pomlátit, zkopat, podupat, někdy o něco obrat a jít si po svých. Starší kluci ze Slávie svým mladším kolegům zřejmě zapomněli poreferovat o druhdy slavné skupině podobných nadšenců, kteří si říkali Plameňák Gang. Jejich záliba v natáčení si útoků na spolužáky a bezdomovce jim později vysloužila nechtěnou mediální pozornost a a některým z nich i další nepříjemná překvapení.

 

NSP4M a jejich videa:

 

Od tohoto zjištění byl pak už jen krůček k rozhodnutí poskytnout chlapcům adekvátního soupeře. Hodina H nastala jednoho sychravého večera, kdy se árijští válečníci shromažďovali na svém obvyklém místě a až do poslední sekundy nevěnovali pozornost skupině tmavě oděných sympaťáků. Ti si nakonec pozornost museli vydobýt lakonickým pokřikem „ANTIFA“. Škoda, že se naši bílí hrdinové i přes svou početní převahu dali na útěk. Ten se podařil jen části, zbytek poznal argumenty, které by neonacisté tak rádi předkládali militantním antifašistům. Vrcholem byla sebeprezentace „významného člena AN a druhého největšího internetového válečníka“, jemuž jsme se na stránkách antifa.cz již v minulosti věnovali, který vleže sliboval možné i nemožné a žadonil o milost.

 

O nějaký čas později se na stejném místě situace opakovala. Neonacističtí bojovníci byli tentokrát připraveni lépe a dokonce zaútočili jako první. Avšak ani připravené boxery, ani teleskopické obušky ba ani rozbité pivní lahve nedokázali ani nestihli efektivně využít. „Významný člen AN a druhý největší internetový válečník“ místo válení se po zemi a slibování zvolil jinou taktiku. Přestože to byli neonacisté, kdo zaútočil, rozhodl se spasit útěkem i s pivní lahví v ruce a nechal tak své kamarády, jak se říká, ve štychu. A tmou se neslo jeho hysterické pištění a volání po policii.

 

Do třetice všeho dobrého, v jiný čas a na jiném místě, poznal rizika svého konání samotný „vůdce“ NSP4M. Cesta na neonacistickou akci se pro něj hned zkraje proměnila v útěk doprovázený voláním o pomoc a zakončena byla pěknou podzimní pomlázkou.

 

Po poslední pomlázce kontaktoval onen „významný člen AN a druhý největší internetový válečník“ odborníka na útěky před antifašisty a bojovníka se systémem na slovo vzatého - Filipa Vávru. Ten, jako správný revolucionář ve válce se systémem, chlapcům doporučil, ať jdou vše oznámit na policii. Na to mu bylo odpovězeno, že to udělají hned následující den. Jak typické, dokud mlátíte slabší, spolužáky, děti a natáčíte se u toho a okolo stoji další zmrdi připravení zasáhnout, když by se mlácení nevyvíjelo podle vašich představ, jste Bílí Jezdci. Když jste biti vy, budete chodit na policii?

 

 

Jako odplata za napadení technařů, silácké lhaní po internetu a natáčení si mlácení slabších a ke střetu nepřipravených je to prozatím dostatečné. Tentokrát je tento článek beze jmen, bez odhalených obličejů, bez adres a bez videí. Pro osvěžení vaší paměti si neodpouštíme několik fotek které si na web dáváte se začerněnými obličeji. Volíme takové rozlišení, abyste nebyli poznat, ale abyste zároveň věděli, že nelžeme. A nezapomínáme ani na pár malých obrázků z videí. Všechny vás na nich poznáváme. Pamatujte: čas, místo a podmínky určujeme my!