Nenapadlo tě někdy, ze by ses do téhle situace dostal taky? Máš vůbec přehled o tom, kdo byli tví předkové? Tušíš čí krev koluje v tvých žilách? Jak je vidět, ani židovská krev nijak nebrání tomu, aby se z člověka stal nácek.
Jiří Richter se narodil 4. prosince 1919 v židovské proletářské rodině na pražském Žižkově. Prožil dětství stejné jako ostatní děti na tehdejší pražské periferii a po škole začal pracovat jako dělník na stavbě silnic.
Po 15. březnu 1939 zakládá se svými přáteli ilegální skupinu židovské mládeže, se kterou se snaží pomáhat svým soukmenovcům. Shání potraviny, pomáhá ukrývat židy uprchlé před transporty. V červenci roku 1942 však přichází výzva k nástupu do transportu i jemu. Aby svým případným útěkem nevystavil nebezpečí své blízké, rozhodne se Jiří Richter neukrývat a výzvy uposlechne. S bratrem a rodiči se ocitá ve sběrném koncentračním táboře Terezín, kde jeho tatínek umírá. Jeho bratr je transportován do vyhlazovacího tábora Osvětim - Březinka kam ho zanedlouho následuje i on sám s maminkou.
V Osvětimi mu na předloktí vytetují číslo a setkává se zde mimo jiné s neblaze proslulým doktorem Mengele. Jako mladý a fyzicky zdatný je zařazen do skupiny, která ošetřuje umírající a vynáší jejich mrtvoly. Naposled se zde přes ostnaté dráty vidí se svým bratrem, těsně předtím, než skončí v plynové komoře. Naposledy se setkává také se svou maminkou. Z Osvětimi je pochodem smrti přesunut na práci do Německa a po kapitulaci nacistů se vrací do Prahy. Jako jediný z rodiny nacistické lágry přežil. Za války ztratil třicet osm svých příbuzných, které nacisté zavraždili. Po válce se ožení s dívkou z katolické rodiny. Jako přesvědčený komunista pracuje v odborovém hnutí. Dálkově vystuduje vysokou školu a přednáší dějiny politických teorii na vysoké škole. Po srpnu 1968 je ale ze strany vyloučen a následně zbaven všech funkcí.
Celý svůj poválečný život trpí, jako mnozí další s podobnou zkušeností, depresemi, pronásledují ho děsivé vzpomínky na Osvětim a nemá příliš štěstí ani ve svém vlastním rodinném životě. Jeho manželka umírá po dlouhé nemoci v pouhých šedesáti letech, syn v necelých padesáti v psychiatrické léčebně, neboť trpí silnou schizofrenií. Ani jeho vnuk, syn jeho dcery, není zdravotně v pořádku. Říká: "A nakonec mám vnuka, kterýmu je šestadvacet let, vysoce inteligentní, velmi inteligentní, ale von je trvale invalidní, protože už se narodil s lehkou mozkovou dysfunkcí, takže nemůže pracovat." Poslední léta svého života prožil pan Richter v Domě seniorů Charlese Jordana spolu s dalšími, kteří přežili holocaust, kde také nedávno, ve věku osmdesáti sedmi let, zemřel.
Dodejme jen, že jméno vnuka pana Richtera zní Tomáš Kebza. Jeho lehká mozková dysfunkce, nemožnost pracovat a invalidní důchod mu nebránily v tom, aby se stal místopředsedou Republikánské mládeže, mládežnické odnože SPR-RSČ Miroslava Sládka a dokonce za tuto stranu v roce 1998 kandidovat do parlamentu. Invalidní důchod mu nebránil, aby se na Silvestra 1998 nezúčastnil hajlování a opilecké rvačky s Romy v hospodě U Kapitána v Praze Karlíně. Nic z toho mu nebránilo v publikováni v republikánské tiskové žumpě, týdeníku Republika, kde přes svůj židovský původ publikoval antisemitsky zabarvené články, za které byl v červnu roku 1999 odsouzen na tři roky s podmínečným odkladem na pět let a k zákazu publikovat na deset let.
Nedělalo mu ani přílišné obtíže na jaře roku 1999, po vzájemné hádce v Praze na Lhotce, pobodat nožem Jiřího Morsteina ani napadnout, po boku členů Národního odporu, squatt Ladronka o měsíc později. Invalidní důchod mu nebránil ani v účasti na napadení romské zábavy v restauraci Modrá Hvězda v Budějovicích koncem listopadu 1999. V roce 2000 rezignoval na své členství v tehdy již neparlamentní SPR-RSČ a Republikánské mládeži, poté co se na veřejnost dostaly fotografie, jak hajluje se svastikou na akcích Národního odporu.
Za tyto a další aktivity se v létě roku 2001 dostal do vězení, kde pobyl necelé dva roky. Týden po návratu z vězení na jaře 2003 se nejprve účastnil pokusu napadnout antifašistickou demonstraci na pražském Jižním Městě a za nedlouho poté během prvomájové demonstrace vyhrožoval Pražském hradě Ondřejovi Caklovi z Občanského sdružení Tolerance a občanská společnost, byl zadržen a opět u něj byl nalezen nůž. Za několik měsíců už byl zase za mřížemi.
Od svého propuštění se angažuje v řadách Národního odporu a patří mezi nejznámější české neonacisty. Aktivně se podílí na podpůrných akcích určených vězněným neonacistům, ve svém bytě ubytovává zahraniční neonacistické kapely, mimo jiné ruskou skupinu Kolovrat. Pod přezdívkou Stabber1 (překlad tohoto anglického slova je „Kudla“) vystupuje na fóru hooligans.cz. Jako zástupce české neonacistické scény se účastní i demonstrací v zahraničí.
Nechce se nám ani pomyslet, jaký osud by čekal tohoto „židovského míšence“, invalidu údajně neschopného práce, asociála a recidivistu stojícího jednou nohou v kriminále v hitlerovském Německu nebo Německem okupovaných území.
AKTUALIZACE
Článek na toto téma vyšel dnes také v časopise Týden Předáka neonacistů dostihl jeho "špatný" původ
Lídr domácích neonacistů Tomáš Kebza má vážný osobní problém. Až dosud označoval Židy za pijavice, nyní ale vychází najevo, že jeho dědeček byl židovského původu a prošel Osvětimí. V táboře hnědých zavládla panika.
Dokumentární film Ivana Vojnára z roku 2003, Zpověď svědka holokaustu - Jiří Richter, politolog v důchodu, máte možnost shlédnout na tomto videu
Tomáš Kebza na večírcích Národního odporu 1999-2000
Kebza doma 1999-2000 (na zácloně si všimněte svastiky z předcházejíci hromadné fotky)
Kebza po návratu z vězení 2003 (vlevo) a dnes (1.máj 2007 Brno)
Tomáše Kebzu také můžete zahlédnout v protifašistickém klipu Nedovedu pochopit od The Tchendos
Ukázky textů Tomáše Kebzy
"V kultuře, v naší vlastní kultuře, jsou přeci naše národní kořeny. Když je vytrhneme, tím, že se ,,zmnohokulturníme”, zabijeme se sami, ztratíme poslední jistou základnu svého bytí a naše kulturní a umělecká tvorba nalezne svůj smutný konec v rozmělnění s ,,kulturami” bůhví koho, bůhví odkud!Již sám objevitel genetiky Mendel prohlašoval, že jakékoliv míšení je jen cestou do pekla.”
v článku "Etnické míšení - cíl nepřátel českého národa!” Republika 10/1998
"Kdo si tento zrůdný systém, deformující lidi v bezhlavé stádo, vymyslel? To jsou ti všichni známí i neznámí a anonymní Loewingrové, Weimannové, Sorosové a jiní. To je ta hlíza a pijavice, která sedí na národních kořenech a ujídá mu životodárnou mízu.”
v článku "Česká národní otázka - chápe ten, kdo chce!”, Republika, 8/1997
"Revoluce v našem pojetí není něco, čeho by se normální a poctiví lidé měli obávat.”
v článku ,,Kletba malosti a duševní omezenosti”, Republika 26/1997
"Jsme a budeme revolucionáři. A jako takoví nebudeme umět odpouštět! Jistě, dá se něco tu a tam odpustit, ale ne všechno. Když jsme dokázali být tvrdí sami k sobě, nebudeme váhat ani na okamžik být tvrdými tam, kde je tvrdosti zapotřebí. To vše pro náš drahý český národ!”
v článku ,,Věrnost, čest, víra”, Republika 33/1996
"Takový člověk, takové individuum se nikdy nezmění! Všemi svými skutky a činy ... jenom dokazuje, že nikdy nepatřil mezi nás, že je u nás prostě cizincem, že nepatří do našeho národního a rasového společenství. A je zcela lhostejné, zda-li má české občanství potvrzené třebas tisícovkou ,,štemplů”. Je skrz naskrz prosáknutý duchem jakési cizokrajné a nám nesrozumitelné mentality. ...
"Tito jedinci jsou škodné a otravné blechy, které se zahnízdily v českém kožiše. Otravují až moc nepříjemně. Proto musejí být vymeteni. Kam, není naše starost. Zmizet ale musí. Jinak, nikdy, zdůrazňuji nikdy nebudeme moci svobodně a národně dýchat. Jedovaté býlí se musí vylámat - od kořene až po stéblo! Není zbytí! Dějiny nás varují! Sice hlasem tichým, ale my jej přesto slyšíme!”
v článku ,,O lidské nízkosti a ubohosti - trapný případ sám pro sebe” Republika 46/1996.
"A shnilotina se nesmí nechat, aby svým pachem otrávila vzduch všude. Ta se musí odříznout s dovedností chirurga. Aby přežil celek, jedna část se musí odstranit, tak je to správné.”
v článku "Jsme tady!!!” , Republika 12/1996.
Bylo to vysvobození z židozednářského jha a "tatíčkovského" kultu.
na forum.hooligans.cz o první republice a okupaci, 20. únor 2007 Z...n B is the only way
na forum.hooligans.cz o židovské problematice (myšlen je Zyklon B, kterým byli vražděni lidé v plynových komorách), 29. květen 2007
Ať již hodnotíme postavu Miroslava Sládka jakkoliv,tak obsah níže uvedeného článku je nesmyslný a to je ještě velice mírné slovo.Půjde-li vše takto dál,tak se jednou probudím a přečtu si,že Stabber je agent ZOGu a aspirant na přijetí do Grand Orientu.
na forum.hooligans.cz o sobě a Miroslavu Sládkovi, 4. červen 2007
A nakonec perlička ze života invalidního důchodce:
Dnes trénink přesně na hodinu a patnáct minut.Minimální pauzy,počet opakováníé v sérii 5-6 a to i v těžkých váhách,v lehčích pochopitelně více. Jinak prsa a triceps...
Na prsa tuším deset sérií na široký úchop na benč-presu,kdy jsem začal na 55 kg a skončil na 102 kg - bez jakékoliv pomoci a jištění.Poté čtyři série na spodky na kladkách - 20 kg,25 kg,30 kg a 35 kg. Na triceps šest superséií v kombinaci kladka s menším odporem ve stoje (25 kg,30 kg,35 kg,40 kg,45 kg a 50 kg) a k tomu provazy v kleče na kladce s větším odporem - 7,2 kg,10 kg,12,2 kg,15 kg,17,2 kg a 20 kg.
na forum.hooligans.cz o svém volném čase 19. březen 2007
O tom, že má Tomáš Kebza židovské předky, víme již zhruba čtyři roky. Jediný důvod, proč jsme tuto informaci nezveřejnili dříve, spočíval v ohledech, které jsme brali na jeho dědečka. Po jeho nedávné smrti již není důvod tuto informaci nezveřejnit.
Stejně jako článek o Kamilu Čechovi, nemá ani tento článek vzbuzovat nenávist vůči jakékoli menšině nebo etniku. Jeho cílem je poukázat na to, jak může člověk podlehnout zvrácené ideologii založené na iracionálním ideálu bílé rasy a krve a slepém následování vůdců, kteří, jak se nám poslední dobou daří prokazovat, sami často disponují znaky těch, které tak bytostně nenávidí a proti kterým bojují. Neonacisté věří, že tvoje krev určuje jaký jsi. Není to pravda. Jak je vidět, ani židovská krev, ani homosexualita, nijak nebrání tomu, aby se z člověka stal nácek.
Nezačneme teď najednou mít rádi Kamila Čecha jen proto, že je homosexuál. Stejně tak nezačneme mít rádi Tomáše Kebzu jen proto, že má židovský původ. Na našem postoji k nim se nezměnilo vůbec nic, protože pro nás kategorie jako „homosexuál“ nebo „žid" v návaznosti na hodnocení charakteru člověka nic neznamenají. Nás zajímá to, jak se lidé chovají, ne jakou barvu má jejich pleť, nebo jakou barvu měla pleť jejich babiček. A to, že mezi neonacisty nacházíme homosexuály a lidi s židovskými předky nás jen utvrzuje v tom, že náš přístup je správný.
Další odkazy
Zájemcům o vnitřní pochody neonacistického násilníka doporučujeme seriál na blogu hahaha.antifa.cz