Michaela Dupová se v roli pravicové mučednice cítí jako ryba ve vodě a státní orgány ji v tom maximálně podporují. Věrny poučce, že chcete-li stvořit fanatika, zavřete mladého radikála do vězení, obvinily nyní Dupovou za její tetování.
Trestného činu se měla Dupová dopustit tím, že na zářijové demonstraci kladenských Autonomních naci(onal)istů měla „viditelně odhalenou zadní část krku“, kterou Míše zdobí neoficiální symbol Národního odporu – černá vlajka v ozubeném kole v barvách nacistické schwarz-weiss-rot trikolory.
Ukazování tohoto tetování na shromáždění neonacistů může již za prvomájový proslov v roce 2009 podmíněně odsouzené Michaele Dupové přinést až tři roky natvrdo.
Stíhání za tetování v mnohém přípomíná soudní řízení s neonacistickým nestorem židovského původu Tomášem Kebzou, který byl už v roce 2007 obviněn za tetování na krku – kladiva Hammer Skins a orlici Skrewdriver. Pravda ovšem je, že neonacistická tetování nevadí pouze státním orgánům, ale jsou předmětem sporů i v samotné neonacistické scéně. Sám Kebza se dostal na několika koncertech v zahraničí do sporu s maďarskými Hammerskins, kteří požadovali, aby si nechal vytetovaný symbol zkřížených kladiv přetetovat. Jinak mu chrabří kladiváři hrozili vyříznutím inkriminovaného tetování nebo jeho politím kyselinou, protože Hammerskinem nikdy nebyl a nemá tak na takové tetování právo.
Jak je vidět, berou neonacisté svá tetování smrtelně vážně. Každopádně tetování na těle nikoho nepobodá, jak už se to v případě Tomáše Kebzy v minulosti stalo. Z našeho pohledu jde ale o jasně zástupný důvod, pomocí něhož stíhá stát své politické odpůrce. Ať jsou pro nás názory neonacistů jakkoli nepřijatelné, stejně tak je pro nás nepřijatelná státní šikana, která je dnes zaměřena na neonacisty, ale příště může postihnout kohokoli dalšího. I pokud bychom přijali státně represivní hru na legalismus, tak aby byl člověk stíhán, nemusí být naplněna jen materiální podstata trestného činu (což v případe "podpory a propagace" viditelné tetování je), ale musí se také jednat o čin, který má určitou míru společenské nebezpečnosti - která se u tetování na krku dvaadvacetilté holky z policejní rodiny rovná nule.
Stíhání za neonacistickou symboliku pokládáme dlouhodobě nejen za naprosto absurdní, ale za vysloveně kontraproduktivní, protože v neonacistech vyvolává pocit mučednictví a posiluje je v jejich přesvědčení. Velmi dobře to dokumentuje skutečnost, že stát není z principu schopen (a ani ochoten) řešit problematiku neonacismu a rasismu a místo toho se zaměřuje na nepodstatné záležitosti, které mu umožňují šikanovat v zásadě kohokoli.
Přestože odmítáme kriminalizaci za symboly, neznamená to, že bychom - jako někteří současní apologeti neonacistů - zpochybňovali fakt, že Michaela Dupová je neonacistka. Tou samozřejmě je. Proto také kolem ní ani nechceme vytvářet falešnou auru mučednictví.
Vlajka za krkem není jediné nacistické tetování, které Míša na svém těle nosí. Poměrně symbolické je její tetování „Mou ctí je má věrnost“ - heslo nechvalně proslulých oddílů SS, které má Míša na podbřišku. Jakkoli je toto tetování přímočaře vulgární a nevkusné, ani ono podle nás nedává důvod k perzekuci.
.jpg)
Nemusíme ale zůstávat jen u tetování. Zde nám Míša ukazuje, jak si bojovnice za svobodu slova přestavuje ideální svět – nápis na zdi za Míšou hovoří jasně. Kostrbatou angličtinou nám sděluje, že „Život jen pro bílé“. Šála "Anti-Antifa" už jen dokresluje atmosféru.
.jpg)
Politická inklinace je poměrně zřetelná. Ale jak víme podle soudního rozhodnutí z roku 2011 – pokud hajlují všichni, nejde o trestný čin. Tak Míšo, netrhej partu!
.jpg)
Kdo je pro Míšu hrdinou? Nacistický zločinec Rudolf Hess.
.jpg)