Náckové v Rotavě

29. října 2011 se za citelné podpory neonacistických posil z Německa konala demonstrace Dělnické strany sociální spravedlnosti v Rotavě na Sokolovsku. Část Rotavy, nevelkého města severozápadně od Sokolova a kousek od německých hranic, je v kraji všeobecně považována za nejhorší sociálně vyloučenou lokalitu.

Málokoho asi proto překvapilo, že místní z velké části podpořili lokální demonstraci DSSS - přítomnost této strany totiž dala obyvatelům záruku, že problém jejich města se medializuje. Neobvykle rozsáhlá podpora místních obyvatel je hlavním důvodem k návratu do Rotavy, pro který se předseda DSSS Tomáš Vandas rozhodl a který ohlásil na tento víkend.

Rotava jako nejhorší sociálně vyloučená lokalita v kraji

Na území karlovarského kraje je zhruba třináct lokalit, které lze považovat za takzvaně sociálně vyloučené. V roce 2006 nechalo Ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovat tzv. Analýzu sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů, působících v této oblasti. Již v této analýze byla Rotava na Sokolovsku označena jako nejhorší sociálně vyloučená lokalita v kraji. Analýza, vztahující se k Rotavě, přinesla následující shrnutí:

Při příležistosti vydání zmíněné analýzy v roce 2006 přinesla organizace Romea na svých stránkách výstižný komentář , ze kterého citujeme: „Podle nedávno zveřejněné mapy sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v Česku je na území Karlovarského kraje 13 takových míst. Samospráva si s řešením špatné situace obyvatel těchto lokalit často neví rady, většinou jde totiž o domy v soukromém vlastnictví, na které města a obce nemají vliv, vyplynulo z ankety ČTK v regionu. Čtvrti s převážně romskými obyvateli má Sokolov, Cheb, Kraslice nebo Aš, další jsou v malých obcích. Přístup soukromých majitelů domů není ale vždy stejný. Zatímco například ve Wolkerově ulici v Chebu majitel do oprav domů téměř neinvestuje, v Sokolově jsou domy postupně opravovány. S tím, jak se domy opravují, ale velká část původních obyvatel odchází... Městem, které sociální pracovníci považují do budoucna za časovanou bombu, je Rotava na Sokolovsku. V posledních letech se tam stěhují desítky Romů z celého regionu. "

Často je jejich příběh podobný. Jsou zadlužení a mají byt třeba v Karlových Varech. Byt prodají a zaplatí dluhy. Pořád jim zbude na byt v Rotavě a třeba na auto," popsal Jan Němeček ze sokolovské pobočky společnosti Člověk v tísni. Jeho kolega Štefan Gapčo v Rotavě žije.

"Problém je, že jde o soukromé byty, na které má město minimální vliv. Sestěhování Romů je tak stále intenzivnější," uvedl Gapčo. Podle něj v Rotavě může velmi rychle vzniknout skutečně prostorově i sociálně vyloučená lokalita s mnoha vážnými problémy. Starosta Rotavy Jiří Holan si hrozící nebezpečí uvědomuje. "Kdybychom věděli, co s tím dělat, tak to uděláme. Ale u lidí už převládá apatie a ti, kdo mohou, se stěhují pryč," uvedl.

"Zejména mladí Romové jsou vychováváni s tím, že jsou nepostižitelní. Pokud je někdo dospělý napomene, jsou velmi agresivní. A tak je už raději všichni nechávají být," řekl Holan. Rotava podobně jako jiná města prodala většinu z 720 městských bytů nájemníkům. Poté, co tamní strojírenský podnik přestal zaměstnávat stovky lidí a v okolí přestala být práce, se lidé začali stěhovat pryč. Ceny bytů klesaly a do města za levnými byty přicházejí Romové. "Kdybych tušil, jak to dopadne, tak bych tehdy bojoval za to, aby byty zůstaly městu. Dalo by se s tím něco dělat," říká dnes Holan....“

Situace v Rotavě je tedy podobná situaci, se kterou jsme se setkali například ve městech na severu Čech. Chudé a zadlužené romské rodiny, tlak na prodej jejich bytů v lukrativních místech regionu, ekonomický tlak na hromadné přestěhovávání do vybrané lokality, katastrofická úroveň politiky na lokální úrovni, to vše byla fakta, na která již v roce 2006 poukazovali lidskoprávní aktivisté ve spojitosti s předpokládaným zhoršováním situace ve městě. Stručně řečeno, situace jako stvořená pro rasistické populisty typu Vandasovy DSSS, kterým neřešené problémy ve městě dodaly potřebnou argumentaci pro protiromské výpady.

Rotavští papaláši

Město Rotava se v posledních letech opakovaně stávalo vděčným tématem nejen lokálních médií. Zastupitelstvo, ve kterém dominují členové ODS, se proslavilo propagací tzv. nulové tolerance vůči svým „nepřizpůsobivým“ občanům, ke které patří například zákaz vytahovat na veřejná prostranství stoly, židle, grily, ale i deky a ležet na nich na louce na sídlišti. Bývalý starosta Rotavy za ODS Jan Slíva například v souvislosti se svojí vyhláškou velice rád používal slovník, jako vystřižený ze špatného komixu, mimochodem stejný po něm převzala i dnešní starostka, podnikatelka a kandidátka za SNK Iva Kalátová. Starosta Slíva, později odvolaný ve spojitosti s ne zcela jasnou chybou ve finanční správě města, která město stála několik miliónů korun, se proslavil mimo jiné tím, že přiklepl svému tajemníkovi Ladislavu Sedláčkovi (ODS), který ani nebydlí v Rotavě, ale v nedalekém Sokolově, a který je jen tak mimochodem vlastník sokolovské realitní kanceláře, těsně před svým odvoláním několikaset tisícovou odměnu.

Tentýž starosta se v roce 2010 po tom, co vyplulo na povrch, že nájemníci dluží městu na nájemném 5 miliónů korun, vyjádřil v médiích ve smyslu, že hlavním důvodem, proč se do města přistěhovávají noví nájemníci, je to, že se ve městě nedá sehnat práce, a to novým příchozím podle jeho informací vyhovuje. Ve stejném smyslu se nedávno vyjádřila i čerstvá starostka Kalátová k ohlášené demonstraci DSSS: "Stěhují se sem lidé, kteří se nejdříve ptají, jestli je tu práce. Čekají zápornou odpověď a teprve potom se zabydlí. Žádná demonstrace ale naše problémy nevyřeší. Nevyřeší neplacení nájemného, občasné rvačky". Opravdu zajímavá argumentace. Město Rotava nejprve prodá za nejasných podmínek své městké byty spekulantům, kteří je využijí k tomu, aby z lukrativních měst v kraji jako je Sokolov nebo Karlovy Vary vystěhovali chudé obyvatele (většinou romské národnosti) a přestěhovali je právě do Rotavy, a následně si někteří z členů zastupitelstva sypou popel na hlavu za tento prodej bytů, který následné přistěhovávání rodin z nedalekých měst umožnil. Bylo by jistě zajímavé zamyslet se nad skutečnou úlohou tajemníka města (do září 2011), pravé ruky bývalého starosty, který právě v oblasti realitních kanceláří operuje. Že tu zloděj křičí chyťte zloděje, je patrné na první pohled.

Demonstrace DSSS

Nezodpovědnost lokálních politiků, kteří sami značnou měrou a nejen díky nejasným finančním machinacím a nezodpovědným nakládáním s městskými byty situaci v Rotavě zavinili, se místo potřebné sebereflexe odrazila pouze ve velkohubých prohlášeních o nulové toleranci a došlápnutí si na tzv. „nepřizpůsobivé.“ Přesně taková argumentace, kterou tak ráda slyší Vandasova neonacisty prolezlá DSSS. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a DSSS ohlásila na 29. říjen loňského roku svůj protest.

Zprvu se zdálo, že rotavská demonstrace DSSS se nebude lišit od klasických vandasovských rasistických provokací, se kterými šéf DSSS objíždí poslední roky republiku. Zajímavé však bylo datum demonstrace, den po 28.říjnu, který se vztahuje k výročí založení Československa a který v minulostí každý rok využívaly spolky fašistické - v Praze například Vlastenecká fronta, i organizace neonacistické - v Ostravě každoročně pobočka Národního odporu ve Slezku, ke svým demonstracím. Když se začínaly objevovat informace o tom, že obou akcí se mají jako zahraniční hosté účastnit neonacisté z Německa, bylo jasné, že zástupci DSSS a její mládežnické organizace DM (Dělnické mládeže) připravují na tyto dny německým náckům v ČR aktivistický víkend. Umístění Rotavy u německých hranic jen usnadnilo mobilizaci Němců, což se promítlo v jejich počtech, na české poměry velkých. Rotavskou demonstraci, svolanou DSSS, přijely podpořit dva autobusy složené převážně z neonacistů z Bavorska, konkrétně členů organizace Freie Netz Süd a NPD. Na místo dorazilo i několik aut s posádkami ze Saska. Část saské delegace se účasnila i předešlé demonstrace v Ostravě, konkrétně se jednalo o významnou neonacistku Katrin Köhler, členku NPD a v současné době radní v Chemnitzu, která zde řečnila po boku s Tomášem Vandasem a místopředsedou Jiřím Štěpánkem. Kromě Katrin Köhler byla na rotavské demonstraci přítomna další z Vandasových kompromitujících "známostí," bavorský politik a aktivní neonacista Robin Siener (NPD, Freies Netz Süd). Siener byl mimo jiné jedním z řečníků na loňském 1. Máji v Brně. Jeho brněnský proslov obsahoval kromě urážek polských gastarbeiterů i rasistické a antisemitské výroky, za které je v současné době stíhán.

Tomáš Vandas při proslovu v Rotavě. Zcela vpravo v kšiltovce je Robin Siener, člen NPD a Freies Netz. Vedle Sienera, za transparentem česko-německého přátelství stojí Katrin Köhler, saská neonacistka, členka NPD.

Nechme stranou nacionalistický kotrmelec Tomáše Vandase, který v roce 2004 vystoupil na shromáždění Klubu českého pohraničí, kde spolu se zástupci KSČM brojil proti odškodňování sudetských Němců, aby o pár let později začal spolupracovat s německými neonacisty, kteří naopak chtějí Sudety zpět.  Pojďme si raději přiblížit, kdo v Rotavě pochodoval a kdo samotnou akci organizoval. Demontrace se mimo zmiňovaných německých neonacistů účastnilo úzké vedení DSSS, zastoupené triem Vandas, Štěpánek, Kotáb, posílené o aktivisty místních organizací a zástupce Dělnické mládeže. Mezi nejdůležitější postavy patřili předseda karlovarské krajské organize DSSS Jiří Froněk, který měl na demonstraci svůj vlastní projev, a nedávno medializovaná Lucie Šlégrová s přítelem Martinem Kundlou, v té době nejpíše ještě jako členové Dělnické mládeže. Z karlovarských nácků se objevila taková stálice neonacistké scény jako kandidát DSSS Pavel „Kevin“ Petrů, člen white power kapely Hlas krve. O Pavlovi Petrů jsme psali například v souvislosti s jeho aktivitami v DSSS. Nicméně hlavní osobou, která kromě předsedy Froňka stojí za skutečným pozváním německých nácků do Rotavy, je dlouholetý neonacista Lukáš Stoupa.

Předseda karlovarské DSSS a zároveň vůdčí osoba Národního odporu Krušnohoří a člen redakční skupiny kolem webu odpor.org Jiří Froněk s proslovem v Rotavě.

Lukáš Stoupa vlevo, vedle něho Pavel "Kevin" Petrů, baskytarista neonacistického Hlasu krve a aktivista DSSS.

Vpravo s tetováním nad uchem je německý neonacista Matthias Fischer, člen a zakladatel Freies Netz Süd. Vlevo od něho (s kamerou a brýlemi) je Kai Zimmerman, rovněž zásadní neonacista z jádra FNS.

Lukáš Stoupa v hovoru s Danielem Weiglem (hnědá bunda, tunely v uších), aktivním neonacistou, členem FNS a NPD.

Lukáš Stoupa disponuje dlouhodobě kontakty na významné německé neonacisty. Jeho osobě jsme se podrobně věnovali v samostaném článku. Za organizací dvou autobusů z Bavorska, které do Rotavy dorazily, stojí již jmenovaná neonacistická organizace Freies Netz Süd (FNS), jejíž přední členové jsou se Stoupou v kontaktu. FNS vznikla v roce 2008 v Bavorsku, jedná se o velice aktivní organizaci, sdružující několik lokálních buňek. Součástí jejich aktivit je mimo jiné monitoring politických odpůrců a jejich fyzické napadání. Členům FNS je přičítána i řada rasistických útoků. Jádro této organizace tvoří bývalí členové zakázané neonacistické organizace „Fränkischen Aktionsfront“ (FAF), kteří se demonstrace v Rotavě rovněž zůčasnili.

V první řadě můžeme zmínit jednoho z německých aktivních top-neonacistů Matthiase Fischera, zakladatele FNS a rovněž FAF. Fischer je aktivní už od devadesátých let, v současnosti je činný v rámci Anti-antifa hnutí a v minulosti byl odsouzen za neonacistické aktivity. Dále je zakladatelem skupiny "Aryan Hope", jejíž znak má vytetovaný na hlavě. Skrze tuto organizaci disponuje kontakty po celém světě, především s maďarskou nazi scénou.
Stoupa byl také v Rotavě zachycen v rozhovoru s Danielem Weiglem, členem NPD a dalším významným členem FNS. Weigl je v současné době v podmínce za napadení fanoušků FC Bayern, včetně hailování před nimi. Dalším z významných členů FNS, kteří byli v Rotavě viděni, byl Kai Zimmerman. Zimmerman v současnosti působí především jako nahlašovatel a organizátor neonacistických demonstrací. Jednou z jeho činnosti je i sledování a natáčení politických odpůrců, kameru si s sebou vzal i do Rotavy. V minulosti byl Zimmerman trestán za těžké ublížení na zdraví a šíření neonacistických materiálů.
Dále můžeme zmínit Sebastiana Schmause, rovněž aktivního "anti-antifa" fotografa či Normana Kempkeho, neonacistického "veterána", který je aktivní již od 80.let. Kempke je v současné době aktivní v hnutí anti-antifa a v organizaci na pomoc politickým vězňům (Hilfsorganisation für nationale politische Gefangene und deren Angehörige). Vedle Fischera a Zimmermana platí za jednoho z nejvyšších kádrů v FNS.

Zadržení účastníků pochodu DSSS

Rotavská demonstrace se neobešla bez zadžených. Policisté si z davu během demonstrace vytáhli dvě osoby, a to za údajné podezření na projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, kterého se zadržení měli dopustit nošením oblečení s neonacistickou tématikou. Otázku smyslu podobných policejních zákroků, kdy si police z davu obvykle velice účelně vybírá osoby z řad neonacistů, často za symboly na jejich oblečení, nechme protentokrát stranou. Stranou nechme i úroveň intelektu neonacistů, kteří svým chováním policii takové zákroky opětovně umožňují. Pro dokreslení toho, kdo se na straně DSSS demonstarce v Rotavě účastnil, si pojďme představit jednoho ze dvou zadržených, za nějž se na svých stránkách postavila ústecká krajská organizace DSSS. Zadrženou osobou, která se v Rotavě promenádovala v triku s nápisem Hasta la vista, antifascista z dílny pražského Hatecore shopu, není nikdo jiný, než neonacistický recividista Ondřej Staník z nedalekého Sokolova. Ondřej Staník patří do skupiny neonacistů z řad Národního odporu Krušnohoří a je blízkým přítelem Pavla "Kevina" Petrů z white power kapely Hlas krve, o kterém jsme psali výše. Onřej Staník je na neonacistických demonstracích nepřehlédnutelnou osobou díky tetování na hlavě, které mu sahá až do obličeje. Ondřej Staník je osoba několikrát soudně trestaná, recidivista se sklony k alkoholismu, nějaký čas si rovněž poseděl ve věznici, údajně snad za pokus o vraždu a loupežné přepadení. Psali jsme o něm například v článku Romové vycházejí do ulic. Z pohledu policie osoba lehce postižitelná. Dle našeho názoru bylo Staníkovo zadržení čistě účelové.

Obyvatelé Rotavy

Po demonstraci nácků se ve vyhrocené situaci roztrhl pytel s mnoha více i méně radikálními prohlášeními. Romové oprávněně kritizovali místní učitele, kteří se účastnili neonacistického pochodu, zástupci romských organizací slibovali protidemonstraci, kterou jim nicméně vedení města společně se zástupci policie rozmluvilo, a v této souvislosti město vydalo dokonce vyhlášku, ve které vyjádřilo odpor k podobným akcím: „Nesouhlasíme s demonstracemi a mítinky, pořádanými lidmi, kteří tu nežijí. Tyto akce neřeší problémy města, ale zhoršují vztahy mezi lidmi“. Rovněž se začaly zakládat různé občanské organizace, ať už romské nebo složené z příslušníků majority, které neopomněla vyjádřit podporu starostka města, a olej do ohně stále přilévala i DSSS, která slibovala opětovnou návštěvu rozbouřené Rotavy. Již v prosinci náckové ohlásili návrat svého předsedy do Rotavy, přičemž se jednalo o přečasnou ohlášku, protože sportovní halu, kterou si DSSS ke své rasistické agitce vyhlédla, odmítli místní sportovci náckům zapůjčit. Tam, kde se část Rotavanů zachovala správným způsobem a akci DSSS odmítla, přiběhla s otevřenou náručí nová starostka a dle informací, které vypluly v posledních dnech na povrch, stála za pronajmutím městského prostoru náckům z DSSS: "Starostka Iva Kalátová argumentuje, že sál nepronajímá město, ale kulturní a informační centrum. A to že nemělo důvod partaj odmítnout, když jde o besedu. "Nemáme právo to zakázat," říká starostka. Výrok starostky vyznívá tak, že kulturní a informační centrum je samostatná jednotka a starostka tudíž neměla na rozhodnutí vliv. Nicméně Hana Mašková z tohoto centra tvrdí, že ona je pouhá zaměstnankyně, centrum je napojené na město a že ona sama nemůže dělat samostatná rozhodnutí: "O pronájmu věděla paní starostka i ostatní radní," osvětlila Mašková pro server Romea.cz. Sama Kalátová se k problematickému pronájmu vyjadřovala už počátkem ledna pro server Romea.cz. Na dotaz, zda by se mohla nějak vyjádřit k tomu, co se o chystané akci píše na stránkách DSSS, odpověděla: "Stránky DSSS nesleduji. Město jako vlastník těchto prostor má ale právo je pronajmout tomu, kdo o to má zájem. A DSSS o ně zájem měla." Zástupce starosty Jan Šedlbauer zase počátkem ledna k pronájmu uvedl: "O pronájmu prostor DSSS osobně nic nevím. Toto rozhodnutí má ve své kompetenci paní starostka."..

Nová starostka Rotavy je další figurkou na pomyslné šachovnici, která se rozhodla jít cestou přiostřování konfliktu. Nejenom, že vzala za svou osvědčenou populisticky-rasistickou argumentaci svého předchůdce z ODS, který stál u zrodu části dnešních problémů, ale sama dnes stojí u zrodu problémů nových, které v budoucnosti budou postupně vyplouvat na povrch. Nechat se celkem třikrát v médiích slyšet, že odmítá nic neřešící demonstrace ve městě, proti demonstraci nácků se nepostavit, naopak prosadit vyhlášku ve spojitosti s ohlášenou demonstrací Romů, kterou se jí nakonec společně s policií podaří Romům rozmluvit, a nakonec se zasadit o umožnění další rasistické provokace v prostorách, spadajících pod kompetenci města, na to už člověk musí mít notně pomýlený smysl pro spravedlnost. Pokud se nová starostka Rotavy rozhodla se vším všudy převzít křeslo po starostovi, který se podle mnohých choval jako neschopný tunelář a rasista, kterému se nedá věřit, sedí Iva Kalátová na správném místě.