Na kandidátce DSSS ve Zlínském kraji pro květnové parlamentní volby najdeme opět několik známých neonacistů. Mezi nimi vyčnívá Jiří Dudák, který za pět let svého působení v řadách ultrapravice udělal slušnou kariéru. Pojďme se podívat blíže na jednoho z nejvýznaměnjších aktivistů na Moravě.
Na kandidátce DSSS ve Zlínském kraji pro květnové parlamentní volby najdeme opět několik známých neonacistů. Oproti krajským volbám v roce 2008 zde však chybí zlínský aktivista Národního odporu Jan Fuksa a jeho expřítelkyně Barbora Vařáková. Přibyl naopak Jiří Dudák z Kroměříže, který má za sebou pětileté působení v řadách ultrapravice a o hlasy voličů se uchází z předního místa zlínské kandidátky. Pojďme si ho proto představit blíže.
Devětadvacetiletý Jiří Dudák, Dis. je dvojkou na kandidátce strany pro Zlínský kraj. Ač pochází z Kroměříže, v současnosti se v kraji nezdržuje. Od minulého roku totiž pobývá v Telnici u Brna a pracuje v Brně jako radiologický asistent. Na demonstracích je nezaměnitelný díky černé bekovce, kterou má neustále na hlavě a sundavá ji jen když si na hlavu nasazuje lodičku s orlicí a umrlčí lebkou jednotek SS, jak je vidět v záhlaví, nebo když smeká na návštěvě u esesáckého veterána. Na našich stránkách jste se s ním mohli seznámit již v článku Národní korporativismus: Sbohem a šáteček, kde jsme informovali o jeho aktivitách v prostředí Národních korporativistů.
Národní korporativisté však nebyli pro Jirku prvním seznámením s ultrapravicí. Antifašisté ho registrují již od roku 2005, kdy se objevuje jak na akcích dnes už mrtvé Národní strany, tak na akcích Národního odporu. V tomto roce se objevil například na demonstracích Národního odporu 1. máje v Brně nebo 27. srpna v Ostravě. Nechyběl ani na provokaci Národního sjednocení v Otrokovicích. V roce 2005 se tedy Dudák aktivizuje a účastní mnoha veřejných akcí různorodých organizací. Zároveň uplatňuje svou vášeň pro fotografování a natáčení na videokameru.
Dudák na demonstraci Národního sjednocení v roce 2005 v Otrokovicích, kterou napadli radikální antifašisté.
Dudák na demonstraci Národního odporu, 1. 5. 2005 v Brně.
Své politické tápání zakončuje v roce 2006, kdy se na území Moravy dostávají do kurzu Národní korporativisté. Jiří se účastni veškerých jejich akcí a identifikuje se s koncepcí tohoto uskupení. O rok později již vede kroměřížskou pobočku organizace a patří k nejaktivnějším členům.V roce 2007 se zúčastnil všech akcí korporativistů a podílel se také na jejich organizování, např. v lednu v Otrokovicích, v březnu v Přerove, v červenci ve Frýdku-Místku atd. Tehdejším aktivistickým vrcholem je demonstrace 17. listopadu 2007 v Ostravě, kde čte svůj první veřejný projev na hlavním ostravském náměstí a tleská mu stovka přihlížejících nácků.
Dudák čte proslov na jedné z posledních akcí Národních korporativistů. Společně s organizací Národní čest Zlín uspořádali demonstraci 17.11. 2007 v Ostravě.
Zde pod zástavou Národního odporu na demonstraci v Brně, 1.5. 2007.
Po rozpadu NK na přelomu 2007 a 2008 Dudák prohlubuje spolupráci se zlínskými neonacisty a navštěvuje schůzky Autonomních nacionalistů Zlínsko. Společné témata a zájem o historii najde především u aktivisty Adama Vaňhary, velkého obdivovatele Radoly Gajdy a správce webu narodni-cest.cz. V prostředí Autonomních nacionalistů ovšem Dudák své ambice nenaplňuje a v průběhu roku 2008 přechází do Dělnické strany.
Jiří Dudák na demonstraci Dělnické strany 1.5. 2008 v Praze ve společnosti Ivety Machové, Petra Kotába, Lukáše Strnada (Dělnická strana, dříve Blood and Honour Praha), Jiřího Petřivalského a Ladislava Malého.
V roce 2009 se stěhuje z Kroměříže do Brna (Telnice), kde se uplatňuje v brněnské pobočce Dělnické mládeže a Dělnické strany a věnuje se získávání nových členů a agitaci. Stává se také členem smírčí komise Dělnické mládeže. 4.4. 2009 v Přerove dělá zdravotníka, na demonstraci strany 1.5. 2009 v Brně zase pořizuje kamerový záznam z celé akce.
Dudák a jeho kolegové Erik Lamprecht a Tomáš Málek z brněnské Dělnické mládeže a Dělnické strany a politická agitace v ulicích.
Jako zdravotník na demonstraci nahlášené Dělnickou strany 4.4. 2009 v Přerově.
S brňáky také vyráží na neonacistické akce do zahraničí, jako jsou neonacistické koncerty nebo demonstrace v Německu nebo Maďarsku. Za pět let svého působení v řadách ultrapravice udělal slušnou kariéru a vyšplhal se do pozice jednoho z nejvýznamnějších aktivistů na Moravě, kterého respektují jak starší členové strany tak mladí neonacisté.
Na politicko-hudební akci v německé Geře pořádané německými neonacisty v červenci 2009 ve společnosti české neonacistické elity.
Jiří Dudák je jedním z názorných příkladů, že ani "nová" DSSS neonacisty ve svým řadách přiliš neřeší. V článku vydaném před několika dny najdete přehled kandidujících neonacistů do Sněmovny za Vandasovce. Sám Vandas zvolil taktiku popírání, o žádných neonacistech neví, je to jen účelová nálepka systému. Realita bude spíše pragmatická, nemá za ně aktuálně schopnou náhradu. Až přijde vhodný čas, klidně a bez zábran se jich zbaví. Podobně jako už nechal holičkách neonacisty postižené policejními raziemi.
U osobnosti jeho ražení je tento vývoj více než pravděpodobný. Co lze také čekat od člověka, který začínal jako podržtaška republikánského předsedy Miroslava Sládka, aby se přes paktování s českými stalinisty a šovinisty vypracoval až téměř k oficiálnímu "vůdci" českých neonacistů.
Dudák mezi svými, v prostředí moravských neonacistů, dvou zdvižených pravic a v triku Národního odporu z Hatecore shopu.
Kandidát DSSS na soukromé párty.
Fotografie s nacistickým publicistou a veteránem z elitní SS divize Liebstandarte Adolf Hitler, Herbertem Schweigerem, se zdá být nepostradatelnou součástí vybavení předních členů Dělnické stany a Dělnické mládeže.
Na koncertě v Maďarsku s opilým Michaelem "Lunikoff" Regenerem, zpěvákem Landser, jedné z nějznámějších neonacistických kapel.
S Petrem "Bačou" Bačíkem, kytaristou kapely Attack/Útok a další neonacistickou legendou, Kenem McLellanem, zpěvákem Bruttal Attack.
