Asi jste zaznamenali, že na našich stránkách ubylo článků, kde se zabýváme strukturou a představiteli české neonacistické scény. Není to proto, že bychom na monitoringové aktivity zanevřeli nebo je nepovažovali za nutné. Důvod je v tom, že se neonacisté nacházejí v sestupné fázi sinusoidy, po které se jejich (a nejen jejich) hnutí pohybuje. Přesto se tu a tam objeví lidé nebo události, které by byla škoda nezmínit. Nejprve je však třeba stručně zrekapitulovat současný stav neonacistické scény, protože ten je důležitý pro pochopení toho, o čem bude řeč v druhé části článku.
Není třeba nandavat si růžové brýle, abychom viděli postupnou degeneraci tvrdého aktivistického jádra neonacistických a na ně navázaných struktur.
Neonacističtí chuligáni se, až na výjimky, od politických neonacistů a neonacistek oddělili už někdy po polovině roku 2009 a zabývají se spíše bitkami, fotbalem, kšeftíky různého stupně pochybnosti, případně drancováním benzinek, nákupy na Jirku Lálu a ty zbytky, které v hnutí dále působí, tvoří dnes v podstatě jedinou pouličně akceschopnou složku.
Tímto gratulujeme sparťanské juniorce k tomu, že v den Gay Pride neřešila gaye a lesby, ale nazichuligány Slávie před diskotékou Sparing.
Národní odpor jako organizační struktura už neexistuje minimálně tři roky, což s jistým zpožděním zaznamenala i Zpráva o extremismu MVČR vydaná koncem jara letošního roku. Autonomní nacionalisté se z centristické organizace (oni "autonomní" nikdy vlastně vůbec nebyli) s řídícím centrem v Kladně a pobočkami na mnoho místech přetransformovali na několik málo samostatně působících poboček, které však stojí a padají na jednom člověku (AN Plzeňsko - Tomáš Vondrášek, AN Kutnohorsko - Václav Flégr) nebo jsou tvořeny mladými lidmi bez zkušeností, pokud nepočítáme vedení slovní internetové války (AN Severovýchod). Informační portál post-AN struktur revolta.info tak nedávno musel personální nedostatečnost ve vlastní redakci (Glas, Sklalický - Krömer, Bunda, Berčík) řešit posílením o Jiřího Dudáka ze "znepřátelené" Dělnické strany, což Dudák akceptoval pod podmínkou, že se o tom strana nedozví.
AN Severovýchod. Na Opavsku je nebezpečno, umíráme strachy. Autor a jeho dílo. Bez jména a obličeje - prozatím.
Pokud se budeme dívat na věc pohledem geografickým, tak v Brně vzniklý slepenec aktivistů Dělnické Strany, Dělnické mládeže, NO Brno a NO Vysočina je rád, když může udělat fotoreport z akce "nalepili jsme dvacet samolepek GNLS (a antifašisté nás protentokrát nepotkali)", případně se snažit napadat opilce po skončení Protestfestu za dohledu několika policejních kameramanů sedících v autech. Škemrání u starých a kdysi pouličně silných a akceschopných nazichuligánů z JKG, aby jim vytáhli trn z paty, nepřineslo nic víc, než několik vágních slibů ve stylu "kdyby tedy něco, tak se ozvěte, třeba někdo z nás bude mít čas, náladu a bude někde poblíž".
Na jižní Moravě si s antifašisty umí poradit, umíráme strachy. Autor a jeho dílo. Bez jména a obličeje - prozatím.
V Praze existující slepenec aktivistů a aktivistek RWU, AN Kladno a Lukáše Roda pravidelně posilovaný o teplicko-mostecko-ústecké torzo zaniklých AN Sever se realizuje převážně v Hardbassu (popřípadě jen v opilství v žertovných převlecích, nafukování prezervativů a fotografování se). Skupina mladých nazichuligánů ve věku 18 - 24 let, pocházející převážně ze studentů a bývalých studentů TRIVIS - Střední školy veřejnoprávní a Vyšší odborné školy prevence kriminality a krizového řízení Praha a jejich přátel, tak tvoří jedinou potenciálně fyzicky akceschopnou část pražského neonacistického hnutí. Ovšem nedostatek zkušeností, předvídavosti a několik krizových momentů, které je potkaly, silně prověřuje jejich odhodlání, a tak není divu, že situace není taková, jak by si přáli.
Praha: hlavně se vyfotit
Vedle toho existuje ještě několik skupin starších neonacistických aktivistů (Čáslav, České Budějovice, Karlovy Vary), tvořených zkušenými aktivisty - včetně těch s dobrým materiálním zázemím. Tyto skupiny jsou však nečinné nebo vyvíjejí jen lokální aktivity.
Výjimkou je orientace na organizaci česko-německé spolupráce dvou aktivistů NO Karlovy Vary a Dělnické strany Jiřího Froňka a Lukáše Stoupy. Ostatně česko-německá spolupráce je v současnosti zdrojem asi nejzajímavějších procesů uvnitř jádra české neonacistické scény, které však jsou nad rámec tohoto článku.
Koncerty, které zejména v letech 1990 až 2003 tvořily mobilizační páteř hnutí, se po policejní razii ze začátku léta roku 2009 přesunuly na Slovensko, do polské části Těšínska nebo do uzavřených prostor jen pro zvané. Pozdější snaha pořádat koncerty na oficiální bázi skončila velmi rozpačitě (Den svobody II. v Novém Kníně - ostuda a nuda za 300,- vstupného) nebo krachem (Plavba svobody v Praze, kde nakonec žádná kapela ani nevystoupila). Za současného stavu tak poptávku po koncertech substituují koncerty kapel hrajících převzaté písničky Orlíku, případně skupina Ortel z Plzně, jejíž materiálně personální zázemí je propojeno s neonacistickou kapelou Conflict 88, která se ovšem v poslední době od neonacistického undergroundu vzdaluje. Kapelu Ortel jen těžko můžeme nazývat neonacistickou, jejím hlavním motivem jsou zjevně peníze. Hraní převážně pro příznivce Dělnické strany a agroskinheady jí přináší obvykle slušně zaplněné hospodské sály, o kterých by jako klasická zábavová rocková kapela mohla jen snít. Své by k tomu mohli jistě dodat i organizátoři letošní prvomájové neonacistické akce v Brně, které zaskočila odpověď zpěváka Ortelu, který si jen za cestovné na potenciální vystoupení v Brně řekl sumu vypočítanou dle vzorce: vzdálenost z Plzně do Brna v kilometrech, krát 2, to celé krát 15, což je údajně cena "kamaráda taxikáře".
Atmosféra na koncertě Ortelu.
Také minulé komerční úspěchy kamenných i internetových krámů s neonacistickou módou a hudbou jsou pryč. Síť distributorů vznikala v době boomu (ve kterém hrála obrovskou mobilizační roli, srovnatelnou jedině s masovou účastí chuligánů na protiromských demonstracích v letech 2008 a 2009) a nynější trh je příliš malý pro tak velký počet hráčů. Krámy tedy buď zavírají nebo si jejich provozovatelé hledají vedlejší zaměstnání. Případně jsou nuceni rozšiřovat sortiment o "podpultovky".
Nemůžeme ani nezmínit aktivity dřívějších vůdčích ideologů kolem Národního odporu. Ti se buď stáhli do pozadí jako Erik Sedláček nebo Jiří Bárta, případně se jako Patrik Vondrák nebo Petr Fryč realizují kolem ultrakonzervativního pravicového establišmentu vzniklého kolem hradního D.O.S.T.u. Z vod podzemního aktivismu se snaží vyplout i hlavní postavy organizace Národní čest, posléze přetransformované na zaniklé Autonomní nacionalisty Zlínsko, kteří dnes tvoří "studentské hnutí Červenobílí".
Samotná Dělnická strana se dlouhodobě plácá v problémech vyplývajících z nekvalitní členské základny, interních sporech a snahách najít mobilizační téma jiné, než protiromský rasismus. Občas se ale najdou jedinci, kteří se, povětšinou bez znalosti a chápání reálného stavu věcí, snaží situaci, kdy nejdůležitějším neonacistickým tématem je Hardbass a zábava v uzavřených skupinách tvořených subkulturní příslušností a osobními kontakty, změnit. A pravě o jednom takovém je dnešní článek.
DJ Ferda neboli Jaromír Pytel
Jaromír "DJ Ferda" Pytel je tajemník českobudějovické pobočky Dělnické strany (sociální spravedlnosti). Podle svého tvrzení je absolventem Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti, kterou měl dokončit v roce 1992. Zda je to pravda nevíme, pokud ano, morální profil a předvídavost člověka, který v roce 1987 nastoupil na VŠ SNB, je dost na pováženou. Podle veřejně dostupných zdrojů se Jaromír pytel do roku 2002 zabýval činností v "soukromých bezpečnostních službách". V roce 2002 živnostenské oprávnění zrušil. O sobě mluví jako o podnikateli, což je v situaci, kdy nemá ani ohlášenou jakoukoli živnost, ani nezastává žádnou pozici v nějaké firmě, trošku zvláštní.
Světák Ferda v čapce SS u Fiatu Coupé
Jaromír Pytel v dolní řadě se šálou DS na sjezdu strany
Podle toho, jak to poslední dobou vypadá na veřejných akcích Dělnické strany, je DJ Ferda vycházející hvězdou DSSS, kdy v příchylnosti a snaze být neustále na blízku předsedovi strany Vandasovi zastiňuje i takové stálice, jako jsou Štěpánek, Kotáb nebo Holoubek.
V "sudeťáckém outfitu" (a tričku White Power) s předsedou Vandasem v Přerově
Vedle toho je Jaromír Pytel organizátorem srazu nacionalistů (oficiální název zněl: W.P. Oficiálně Neoficiální Mezinárodní Porada Nacionalistů), který se konal 20. 8. 2011 v klubu Complex Mirage v Kaplici, jihovýchodně od Českých Budějovic směrem k rakouským hranicím. Pan Pytel se prezentuje jako majitel tohoto podniku, který je podle tvrzení lidí znalých místních poměrů "regulérní bordel". Pytel je vášnivým propagátorem odklonu "národovecké" scény od moderních trendů, jako je oblékání a ikonografie přejímaná od anarchistů a antifašistů, případně fenoménu původem od ruských chuligánů zvaného Hardbass.
Ferda jako bojovník za návrat ke kořenům s vlajkou se symboly tradicionalismu a národovectví
Text pozvánky:
W.P. Oficiálně Neoficiální Mezinárodní Porada Nacionalistů ! ! ! NENÍ-LI TI OSUD E V R O P Y LHOSTEJNÝ TAK PŘIJĎ ! ! ! ...Je nejvyšší čas abychom, Ti co to skutečně myslí vážně s cítěním pravého NaciOnalisty a to né jen u nás v Česku, ale i v okolních státech, zasedli u jednoho stolu a řekli si co a jak dál je nutno v naší práci zdokonalit. Abychom řekli jasné NE novým stylům v hnutí NS a abychom společně vládnoucím garniturám vyjádřili, k jejich krokům, i svůj postoj a O D P O R. Vítaný je každý slušný člověk s NaciOnálním srdcem. Noclehy, Strava, Pivo zajištěno! 20. srpen v 11:00 Místo konání: complex M I R A G E ; Kaplice Nádraží ČD, trasa České Budějovice - LINZ E55
Pozvánka na akci organizovanou Jaromírem Pytlem v Kaplicích
Za své snahy si vysloužil kritiku od místopředsedkyně DSSS Simony Skoumalové (jedné z mála zbývajících osob z tvrdého jádra ve straně), která ho nazvala "pasákem, co do země tahá neevropské kurvy". Zdaleka nejen to ukazuje na současné procesy v Dělnické straně, od které se postupně jak fakticky, tak ideově, odklánějí aktivisté vzešlí z lůna tvrdého jádra neonacistické scény a na jejich místo přicházejí různí lokální podivíni, jejichž archetypem je například právě Jaromír Pytel.
W.P. Oficiálně Neoficiální Mezinárodní Porada Nacionalistů
Je namístě říct, že bizarnost celé akce předčila naprosto naše očekávání. Původně jsme plánovali, že z celé akce dáme jen pár fotek na HAHAHA blog, ale celková panoptikálnost a účast zejména místopředsedy DSSS Štěpánka naše rozhodnutí změnila.
Ve stručnosti několik slovních a obrazových momentek.
Interiér veřejného domu, striptýzová tyč, kříž pro BDSM hrátky.
Vlajky DS, DSSS, vlajka Konfederace, Vlajky s nápisem Jih znovu povstane, trikolora Třetí říše se železným křížem. Ferda v tričku White Power, výkonný místopředseda DS(SS) Jiří Štěpánek, krajský šéf DS(SS) a člen Republikového sněmu Vlastimil Vach.
Ladislav "Lobo - Pačes" Budz s přítelkyní.
Obézní zoufalec, co se představoval jako Drobek, blábolící alkoholovým jazykem "nevadí vám, že jsem chuligán Sparty"?
Marek Hirato, Jeho Velkoozubenost a nositel sedmera nožů.
Seznam nepřátel: Antifa, AN - stejní zmrdi jako Antifa, Hardbass - horší než negři, Radical Boys - vyměňují si informace s AFA a jsou to taky levičáci.
Pomalu každý druhý účastník věděl, kde by koupil střelnou zbraň.
A tak by se dalo pokračovat dál, z celé akce máme více než 200 fotografií, možná připravíme soubornou galerii. Prozatím jen několik ukázek.
Ferda Pytel v bílém, pod trikem Camp Auschwitz
Jitka Langová - máma západočeské naziscény s White Power Ferdou
Vedení: Jiří Štěpánek (výkonný místopředseda DSSS), Vlastimil Vach (jihočeský krajský předseda a člen Republikového sněmu DSSS) a Ferda
Marek Hirato se chystá k projevu
Musíme chránit naši budoucnost a budoucnost našich bílých dětí
Výzdoba sálu
Volná zábava I.
Volná zábava II.
Ladislav Budz jako kulturní vložka
Drobek: a nevadí, že jsem chuligán?
Nevadí, když mi uděláš polštářek