V sobotu 22. června 2019 pořádá antifašistická iniciativa Rechts Rockt Nicht! další demonstraci proti neonacistému festivalu „Schild & Schwert“ v Ostritz. Přinášíme překlad aktuální výzvy této iniciativy k červnovému protestu.
Výzva iniciativy Rechts rockt nicht!
Od 21. do 23. června 2019 by měl v německém Ostritz proběhnout třetí ročník festivalu „Štít a meč“ („Schild und Schwert“). Stovky příznivců neonacistické ideologie se opět chtějí shromáždit v malém městečku ve východním Sasku v naději, že se zde budou moci nerušeně oddávat svému přesvědčení. Ohlášeny jsou různé krajně pravicové rockové skupiny, které převádějí rasistickou a antisemitskou nenávist na tupou muziku. Ohlášen je také turnaj bojových umění, kterým chce tato scéna demonstrovat svoji vůli a připravenost na, dle svého vyjádření, blížící se občanskou válku. Ohlášeni jsou různí přednášející z příslušných zemských buněk malých stran, kteří mají navodit dojem, že festival „Schild und Schwert“ je veřejným a politickým shromážděním, a ne komerční událostí, skrz kterou se financují násilné a surové neonacistické struktury. Tak jako jinde platí i zde, že ke klamání je třeba dvou stran: ta, co klame a ta, co se nechá nebo chce nechat klamat.
K těm druhým se zřejmě musí počítat saské úřady. Poslední neonacistický koncert v hotelu Neißeblick v Ostritz v březnu 2019 navštívilo 500 účastníků. Kontroly přijíždějících probíhaly jen sporadicky, a když novináři chtěli udělat report z večerního koncertu, neonacisté na ně zaútočili. Mimo jiné proti nim a přítomným policistům použili hasicí přístroj. Důsledky to nemělo žádné, policie neviděla důvod k zásahu. Takto pořadatel Thorsten Heise vlastně vyloučil nežádoucí veřejnost z původně veřejné akce a mohl svůj koncert bez problémů dokončit. Ve stejný čas se shromažďovalo v jen 50 kilometrů vzdáleném městě Mücka dalších 200 neonacistů na víceméně konspiračně organizovaném koncertu skupiny Oidoxie. Tato skupina přitom, stejně jako mnoho zúčastněných neonacistů, patří ke struktuře Combat 18, tedy k ozbrojené části v Německu zakázaného hnutí Blood & Honour. Také pořadatel koncertu v Ostritz Heise patří k těmto strukturám, a to, že obě tyto akce probíhaly paralelně, není náhoda. I koncert v Mücka proběhl bez zábran, zatímco policie zde byla přítomna pouze s jedním hlídkovým vozem.
Tento večer znovu ukázal, že neonacisté udávají tón a úřady reagují nezájmem, když chybí antifašistické protesty a tlak veřejnosti. To je dostatečně známé. Policie, veřejná správa a vláda v Sasku pravidelně podceňují neonacistické akce. Policie je často aktivní a dostaví se na místo v hojném počtu, až když jsou ohlášeny antifašistické protesty. Takto to chodí každoročně v Drážďanech při pochodech nácků ke 13. únoru, stejně tak v době rasistických mobilizací od roku 2014, takto to vypadalo v Chemnitz v roce 2018, kde byly vláda a úřady tváří v tvář pravicovým výtržnostem opět „překvapeny“ nebo k nim rovnou přistupovaly tak, že zpochybňovaly jejich existenci. Premiér Saska Kretschmer (CDU) tak ve svém vládním vyjádření tvrdil, že v Chemnitz není „žádná mobilizace, žádný lynč a ani pogrom“. Obětem násilí to zní bezpochyby jako výsměch.
A když o pár měsíců později ten samý premiér požaduje „rozbití sítí pravicových extremistů“, pak to ukazuje, jakou neinformovanou roli spolu se svou vládou hraje. Zároveň to ukazuje, jak málo váhy přisuzuje svým výrokům. Jsou rychle proneseny, nestojí nic a jsou proto obzvlášť v čase předvolebních kampaní populární. Ještě rychleji jsou pak zapomenuty. CDU roky chybí jasná strategie. Žádný div, staví přece na mobilizaci před pocitem křivdy. V rámci Vyšetřovacího výboru k NSU [Nacionálně socialistické podzemí – neonacistická skupina, která má na svědomí několik bombových útoků a vražd lidí především z přistěhovaleckého prostředí v letech 2000-2007], tedy tam, kde by byla možná a zároveň nutná zásadní debata, se vyjadřuje ostentativní nezájem a v rámci podřízených pravomocí jsou zde v podstatě vystavována osvědčení o bezúhonnosti nácků. Příklady jsou všeobecně známé: Na prvního máje tohoto roku se ve městě Plauen vedlo policejní vyšetřování proti lidem, kteří přišli protestovat proti pochodu neonacistů, a policii nepřišlo nic zvláštního na tom, že náckům vybaveným šibenicí, pyrotechnikou a bubny čistila cestu. Po tom, že Kretschmer a jeho vláda chtějí rozbíjet neonacistické sítě, nebylo podobně jako v Ostritz ani stopy.
Pro nás to prozatím znamená raději se nespoléhat na vágní vyhlášky a sliby zemské vlády. Jsou přitom také dobré důvody nestavět svá očekávání na přísnějších zákonech a pořádkových prostředcích. Pro některé strany je to jen vítaný důvod politizovat otázku základních občanských práv. Místo toho je smysluplnější vytvářet otevřený nátlak, být aktivní tam, kde neonacisté agitují a odhodlaně a solidárně se jim stavět na odpor. K tomu se přímo v Ostritz nabízí množství příležitostí, neboť občané tohoto města v minulých měsících dobyli v boji proti neonacistům významných pozic. Jim patří naše solidarita a podpora. Pro nás je to každopádně jasné: Nebudeme neonacistický festival v Ostritz nečinně trpět a vyzýváme znovu k protestu proti dostaveníčku nácků! Upřeme náckům veřejný prostor a vyzýváme k tomu také ostatní! Vzhůru na Ostritz! Společně proti neonacistickým a národoveckým festivalům – jedno kde!
Sraz na akci 22. 6. 2019:
Bahnhofstraße, Ostritz (naproti „Hotelu Neißeblick“)
13:00 Shromáždění
15:00 Demonstrace
Z německého originálu zveřejněného na webu Rechts Rockt Nicht přeložil kolektiv Libereds.
Překlad prohlášení polských antifašistů k prvnímu ročníku najdete zde.