Sociálně demokratický poslanec Jaroslav Foldyna letos opět zve do Děčína ultra-nacionalistický motorkářský gang Noční vlci. Tato motorkářská skupina v čele s Alexandrem „Chirurgem“ Zaldostanovem představuje poněkud bizarní amalgám ruského nacionalismu, pravoslaví, homofobie, motorkářství a obdivu k vůdcovskému principu, ať už ho ztělesnuje současný prezident Vladimir Putin nebo bolševický masový vrah Josif Stalin. Členem Nočních vlků je ovšem i čečenský prezident Ramzan Kadyrov, Putinův věrný, islámský fundamentalista, jež svojí moc vynucuje prostřednictvím únosů a vražd. Noční vlci budou tuto neděli společně s Jaroslavem Foldynou pokládat věnce padlým sovětským vojákům.
Motorkářský gang Nočních vlků je díky médiím docela dobře znám. Pojďme si ale pro jistotu zopakovat jeho politické zaměření. Ideologie Nočních vlků je spojena se současným ruským nacionalismem, který formuje především rostoucí vliv ruské pravoslavné církve a nekritický obdiv k postavě Vladimira Putina, který jim otevřel dveře do nejvyšších pater ruské politiky. Z obyčejného gangu se tak postupem času stala prodloužená ruka státní propagandy. Ruský stát je pak za jejich ideologickou indoktrinační činnost a bezmeznou loajalitu k autoritářskému vůdci odměňuje poměrně štědrou podporou ze státního rozpočtu. Noční vlci tvoří bizarní nacionalistický program, který rozvíjí a utvrzuje ideologický směřování současné Ruské federace. V zemi, kde kolem 10 procent lidí nemá se svojí mzdou ani na jídlo, pořádají Noční vlci přiblblé opulentní nacionalistické show, kde Zaldostanov vozí Dědu Mráze na motorce anebo nepřátelské západní mocnosti kradou Rusku Sněhurku.
Krátký vhled do života Nočních vlků
Kriminální background Nočních vlků a jejich touha po uznání a adrenalinu je dovedly až k vytvoření paramilitárních jednotek na východě Ukrajiny, kde bojují na straně pro-putinovských separatistů. Kvůli tomu se Noční vlci objevili na sankčním listu USA, ale na druhou stranu se dostali i k osobním vyznamenáním od Vladimira Putina nebo i k pozemkům v Rusku a na Krymu určených pro tvorbu propagandistických projektů.
Noční vlci na východě Ukrajiny
Náboženský fundamentalismus a otevřené proputinovské politické směřování Nočních vlků, stejně jako Zaldostanovovo autoritářství a exhibicionismus, byly až příliš i pro některé jejich členy. Ti se mimojiné vysmívali na odiv stavěnému spojenectví s ruskou ortodoxní církví, které kontrastuje s poněkud neortodoxními lesbickými strip show, které se v jejich klubech pořádají. Uvnitř klubu doško ke konfliktům. Několik desítek členů Nočních vlků v Zelenogradu v roce 2012 zaútočilo na politické odpadlíky s názvem Tri Dorogi MC, kteří zrovna pořádali grilování. Ozbrojený útok přerostl v přestřelku, která ovšem skončila smrtí člena Nočních vlků Valeryho „Bílého“ Roditeleva.
Záznam z útoku Nočních vlků na jejich „apolitické odpadlíky“
Čečenský prezident Ramzan Kadyrov v Nočních vlcích
Čestným členem Nočních vlků je i Ramzan Kadyrov: islámský fundamentalista, bojovník v první čečenské válce za autonomii Čečenska proti Ruské federaci. Kadyrov a jeho neméně slavný otec ovšem v druhé čečenské válce otočili a přidali se na stranu putinovských sil. Od té doby Ramzanova kariéra strmě stoupala, jak v putinovské straně Jednotné Rusko, tak v Čečensku, jehož je od roku 2007 prezident. Ramzan Kadyrov je na jednu stranu muslimský radikál, kterého se Putinově režimu podařilo dostat na svojí stranu, avšak na druhou stranu má silné pozadí v mafiánských strukturách. To Putinovu Rusku pranic nevadí. Jedna z nejvýraznějších Putinových kritiček, novinářka ruského deníku Novaja Gazeta Anna Politkovská, uvedla, že Kadyrov měl ve svém domě mučírnu určenou odpůrcum jeho otce a že žije z výnosů z únosů a vražd lidí. To uvedla v posledním interview před jejím zavražděním nájemným vrahem třemi výstřely do hlavy a jedním do hrudi. Již předtím čelila záplavě výhružek smrtí, jednou byla zadržena ruskými jednotkami, během kterého jí bylo vyhrožováno znásilněním a byla zinscenována poprava jako výhružka. Anna Politkovská vyšetřovala i podezření zapojení ruské tajné služby FSB do organizování teroristických útoků na ruském území. Podobný osud jako Politkovskou — nájemné zabití nebo smrt sebevraždou, či podivnou „nešťastnou náhodou“ postihlo v Rusku nejméně několik desítek novinářů, některé zdroje hovoří o stovkách úmrtí. Samotný Ramzan Kadyrov je podezřelým z toho, že se podílel na přípravě vraždy Borise Němcova, opozičního politika a Putinova kritika.
Naprosto tristní stav státní správy dělá z Čečenska de facto osobní vlastnictví Ramzana Kadyrova, jeho milice unáší a vraždí lidi, vynucují zvláštní daně a chovají se stylem středověké loupežnické bandy. Momentálně světem otřásá skandál, podle kterého se v Čečensku staví koncentrační tábory pro gaye, kde jsou mučení a zabíjení. Toto všechno dělá z Kadyrova jednu z nejodpudivějších postav současné Ruské federace.
Jaroslav Foldyna a uctění padlých sovětských vojáků
Když vloni poslanec Foldyna pozval Noční vlky do ČR, vyvolalo to v českých médiích krátkou bouři polemik a rozhořčení. S Nočními vlky se neopomněl pod vlajkou Donětské separatistické republiky vyfotit další ze zemanovského křídla ČSSD Michal Hašek. Letos se na organizaci průjezdu Nočních vlků Českou republikou podílí i místní buňka Československých bojovníků za svobodu ve Frýdku-Místku. ČSBS šéfuje bývalý konfident Veřejné bezpečnosti Jaroslav Vodička a funguje jako generátor na metály pro Miloše Zemana a jeho okolí, který je koneckonců, spolu s Jiřím Ovčáčkem, jeho členem.
Dalším zajímavým spoluorganizátorem je motorkářský klub Right Riders Hranice, jež sdružuje bývalé či současné policisty.
Jaroslav Foldyna samotný o jízdě Nočních vlků tvrdí, že se jedná o uctění památky vojáků Sovětské armády, které nemá žádný politický obsah. Noční vlci jsou pro něj skvělí kluci, které propaguje nošením jejich vesty, svatojiřské stuhy a dokonce se chlubí diplomem od nejužšího vedení Nočních vlků a podepsaným Alexandrem Zaldostanovem.
Putinovské Rusko a podpora neofašistických stran
Ruská ultra-nacionalistická politika se sice blíží fašismu v obsahové rovině, nicméně využívá historický odkaz 2. světové války k deklarovanému antifašismu. Samotná praxe Ruské federace pak při hledání spojenců nejen že nemá problém spojit se s krajními nacionalisty, fašisty, ale i otevřeně neonacistickými skupinami. Ve snaze prosazovat svoje geopolitické zájmy se snaží o jejich mezinárodní organizaci do mezinárodního národně-konzervativního hnutí. Kromě finančních podpory také pořádá konferenci nacionalistických, fašistických a neonacistických uskupení s názvem „Mezinárodní ruské konzervativní fórum“, která má sloužit ke koordinaci jejich postupu a vytváření spojenectví. Zde mezi pozvanými můžeme najít neofašistické a neonacistické skupiny z celé Evropy. Konec konců, při pohledu na českou krajní pravici, od protiimigrantských populistů Tomia Okamury, přes konsorcium zkrachovalých konzervativců kolem Václava Klause, antisemitskou Národní Demokracii Adama B. Bartoše, až po neonacistickou DSSS, můžeme vidět společný jmenovatel: nekritické sympatie k Putinovu Rusku.
Jak jsme psali dříve, Rusko se pod Putinovým vedením snaží posílit svou pozici globální velmoci proti ostatním geopolitickým protihráčům i prostřednictvím podpory krajně pravicových stran napříč Evropou. Snaží se tak posílit štěpné linie, které budou narušovat vnitropolitickou stabilitu oponentů Ruska. To dále zapadá do Putinovy teorie euroasijského expanzionismu, který se opírá o specifickou kombinaci konzervativního národovectví, heteronormativity, antifeminismu a důrazu na náboženství. Roli „zla“ plní především multikulturalismus a práva sexuálních menšin, na poli mocenských celků pak Evropská unie, Spojené státy americké a NATO. Postoje Nočních vlků se s touto politikou naprosto shodují.
Foldynova podivná spojení
Nejen že Jaroslav Foldyna zve do České republiky ruský ultra-nacionalistický nábožensky fundamentalistický motorkářský gang, on sám je členem bizarního samozvaného pravoslavného náboženského řádu založeného v České republice. Zakladatelem řádu Svatého Konstantina a Heleny je bývalý agent StB Evžen Freimann, toho času zbaven pravoslavnou církví práva sloužit mše pro blíže neurčené poškozování dobrého jména církve, pravděpodobně pro provozování sexu s muži či konspirování proti pravoslavném vladyku Kryštofovi. Samotný status řádu je nejasný, protože pravoslavná církev mu odmítla udělit žáštitu. To ovšem řádu nebrání vybírat desetitisícové poplatky za vstup a organizovat bizarní ceremoniály při kterých povyšuje platící členy na rytíře. Jedním z jeho rytířů se tak stal i Jaroslav Foldyna po boku tak vybrané společnosti, jako je bývalý komunistický rozvědčík Igor Střelec, přítel zakladatele SPO-Zemanovci Zdeňka Zbytka, který je notoricky známý pro svý projev z roku 1989 ve kterém navrhuje vojensky potlačit demonstrace proti bolševickému režimu. Samotný Igor Střelec po revoluci založil byznys s ruským oligarchou s vazbami na nejvýznačnější členy ruské mafie podezřelým z praní špinavých peněz, Olegem Bojkem.
Dalším výrazným členem řádu Svatého Konstantina a Heleny je Sergej Onyskiv, původem z Ukrajiny, který byl po zásahu ÚOOZ obviněn z kuplířství, zločinného spolčení a obchodu s lidmi. Podle obžaloby 14 lidí spolu s Onyskivem nutili ženy k prostituci a týrali je. Evžen Freimann se snažil za Onyskeva zaručit jako za řádného křesťana, aby ho dostal z vazby. To se povedlo až když jiný člen řádu Svatého Konstantina a Heleny — soudce Jindřich Pojkar — „opomenul“ přizvat obhájce k prodlužování vazby a ti poté museli být z procesních důvodů propuštěni. Soud vystavený následným obstrukcím se táhl tak dlouho, až ho ukončila — světe div se — amnestie Václava Klause.
Rytíř Foldyna má ještě mnoho povedených spoluřeholníků — ať se jedná o Aleše Řebříčka, podezřelého z miliardových podvodů nebo nechvalně proslulého Jaroslava Bartáka odsouzeného za sexuální zneužívání, znásilnění a následné plánování tří vražd.
Ale asi nejzajímavějším členem řádu byl bývalý sovětský generál Valentin Varennikov, veterán od Stalingradu, velitel ruských jednotek v Afghánistánu a obdivovatel Josifa Stalina. Varennikov byl přesvědčený o tom, že Rusko musí hrát nekompromisní roli ve světové geopolitice, což ho dovedlo až k pokusu o puč proti Michailu Gorbačovovi. Varennikov později založil i ultra-nacionalistickou stranu Rodina, která byla jedním z hlavních organizátorů pokusů o sjednocení evropských nacionalistických, fašistických a neonacistických stran o kterém jsme hovořili výše.
Ale i když pozorujeme Foldynovo okolí přátel a spolupracovníků, tak se to nacionalismem a putinovským obdivem také jen hemží. Foldynův asistent Lukáš Šimčík na svém facebookovém profilu pravidelně zveřejňuje statusy uskupení Pro-Vlast. Připomeňme, že Pro-Vlast je aktuální projekt bývalých neonacistů a Autonomních nacionalistů, kteří se snaží svojí nenávistnou agendu prodávat v moderním kabátku prostřednictvím sociálních sítí. Jeho kamarád Jiří Janeba zase v přestávkách mezi sháněním podpisů pro kandidaturu Miloše Zemana objednává hrníčky s Putinovou podobiznou a nápisem „Big boss Putin“. Další kamarády, kteří se jezdí fotit s Nočními vlky ani není třeba zmiňovat.
Znak Četniků
Ve světle Foldynových kontaktů a rodinné historie (po matce je poloviční Srb) je zajímavé i tetování, kterým se honosí na své pravé paži. Nese nápis „S verom u boga“, tedy „S vírou v Boha.“ Náš anti-klerikalismus nejde tak daleko, abychom na tom viděli něco odsouzeníhodného, kdyby to ovšem nebylo motto srbských Četniků, nacionalistických paramilitárních jednotek, které mají mimo jiné na svědomí vraždy tisíců muslimů.
Kdo přesně byli Četnici? Před 2. světovou válkou byli jednotkou královské jugoslávské armády. Poté, co jugoslávský král Petr II. opustil Jugoslávii, přešli do krátkého období odboje proti nacismu. Během prvních několik měsíců se jim podařilo, za spolupráce s (převážně komunistickými) partyzány, osvobodit několik území od nacistů. Poté ovšem začali vidět partyzány jako větší nebezpečí než nacisty, změnili strany a rozhodli se pro kolaboraci s nacisty. Od té doby byli pod nacistickou a fašistickou kontrolou Němců v Srbsku a Bosně a pod kontrolou Italů v Černé hoře a na Dalmáckém pobřeží. Četnici byli placeni, odívání a vyzbrojení nacisty, za což aktivně bojovali proti antifašistickému odboji.
Někteří historici se snaží ukázat Četniky jako hnutí odporu, které mělo „vyčkávací taktiku“ a jejich kolaborace s okupanty byl pokus ochránit Srby od nacistických represí. Nicméně, kromě toho, že bojovali po boku nacistů proti skutečnému antifašistickému odboji, Četnici přijali také Srbskou variantu fašistické ideologie a systematicky masakrovali muslimské obyvatelstvo (především Bosňáky) a další „protinárodní živly“, jak některé skupiny pojmenovali ve svém politickém programu sestaveném Stevanem Moljevićem a Dragišou Vasićem. Z Četniků se stala skupina, která systematicky vraždila, znásilňovala a mučila na jimi kontrolovaných územích, a to s podporou nacistického Německa a fašistické Itálie.
V tomto kontextu dává smysl Foldynovo dřívější vyjádření o genocidním masakru ve Srebrenici, ve kterém zahynulo rukou srbských jednotek více než 8 tisíc muslimů. Podle Foldyny si ho způsobili muslimové sami ve spolupráci se západními mocnostmi. Stejně tak dává smysl i Foldynova slabost pro agresivní putinovskou verzi ruského nacionalismu, jenž se v mnoha ohledech tomu srbskému podobá, od aktivní spolupráce moci s pravoslavnou církví až po obecné představy hráze křesťanství a Bohem vyvoleného národa.
Blbej nebo navedenej?
Co říci na Foldynovo vysvětlení, že Noční vlci jsou apolitičtí motorkáři, kteří přichází pouze oslavovat padlé rudoarmějce? Ve světle veřejně dostupných informací o Nočních vlcích: o jejich otevřeném obdivu ke Stalinovi, o jejich roli v putinovských separatistických jednotkách na východě Ukrajiny, ale i o otevřené homofobii, antifeminismu a vyhrocenému nacionalismu a především propojení se státní propagandou putinovské Ruské federace snad jen: je Foldyna skutečně tak blbý nebo je „navedený“? Je to vysvětlení naivního prosťáčka anebo úhybným manévrem, který zastírá propagandistickou podporu proto-fašistické putinovské Ruské federace? Pokud čtenář dočetl až sem, zřejmě si dokáže udělat vlastní názor sám.