Po dosud největší protiuprchlické demonstraci ze soboty 20. června v Bratislavě se neonacisté pokusili zopakovat obdobný scénář v České republice. Hysterie kolem uprchlíků, kterou se snaží využít k překonání vlastního postupného rozkladu, ale v Brně nezafungovala tak, jak si sami představovali. Přesto se dá říct, že více než 700 účastníků je pro nácky po dlouhé době jistý úspěch. Pokračovat se chystají v podobném duchu, na 25. července mají ohlášenou další demonstraci do Ostravy.
Důvodů, proč se v Brně nepodařil realizovat bratislavský scénář, je více. Poměrně včas se podařilo odhalit, že akce nazvaná „Braňme se! Proti imigračním kvótám, proti genocidě Evropy“, která se s pomocí uměle vytvořené facebookové iniciativy snaží tvářit jako spontánní projev tzv. „občanské společnosti“, je ve skutečnosti organizována známými neonacistickými tvářemi z Dělnické mládeže a Dělnické strany sociální spravedlnosti. Před samotnou akcí tuto skutečnost už nezakrývali ani samotní zástupci obou organizací - Tomáš Vandas či Erik Lamprecht. DSSS se přitom motá ve stejném kruhu už několik let a snaží od neonacistů na oko distancovat a ukazovat neutrálnější tvář. Nicméně neforemní obtloustlí páprdové a uhrovatí mladíci v nepadnoucích oblecích bez náznaku charismatu, kteří sledují převážně možnosti zneužití stranických peněz, nejsou schopní se svým rasistickým programem mobilizovat prakticky nikoho jiného než právě neonacisty. Za další relevantní důvod je třeba zmínit i rozhádanost po bratislavské demonstraci na samotné česko-slovenské chuligánské scéně, která zde tvořila hlavní mobilizační sílu. Chuligáni z ostravského Baníku, kteří nesli hlavní tíhu z přibližně 60 zadržených Čechů v Bratislavě, oprávněně vytýkali slabou účast na demonstraci zástupcům Sparty. Mezi kamarády zadržených nácků kolovaly zvěsti o nedostatečné právní podpoře ze strany slovanistů. Dalším zajímavých přešlapem bylo opakované označování riotujících českých chuligánů za policejní konfidenty ze strany Slováků, což nakonec vedlo k vnitřní slovní přestřelce a přinucení USP (ultras Slovanu Bratislava) k veřejnému zpochybnění zpráv.
Sice se jich nesešlo tolik jako v Bratislavě, ale malý chuligánský bordel byl. Na brněnském nádraží znepříjemňovali život cestujícím, včetně otce s dvěma malými dětmi, v jejichž bezprostřední blízkosti vybuchl dělbuch.
Další roli sehrál fakt, že úspěch nácků v Bratislavě měl z hlediska PR i svoje hořké konotace. Fotbaloví hooligans, které se podařilo spojit pro to, aby hráli svým „vůdcům“ roli lidského materiálu na demonstraci, měli vlastní agendu, a to napadání náhodných kolemjdoucích. Zprávy o přerušeném mezinárodním downhillovém závodě, rasistických pokřicích, ale i napadení mladé rodiny s dítětem v kočárku, spolu s fotografiemi protiimigrantských „aktivistů“ občerstvující se v orientálních stáncích s rychlým občerstvením, prolétly internetem, ale i některými médii. Taková přehlídka pokrytectví, zbabělosti a blbosti již rozhodně nezapadala do příběhu o slušných civilizovaných Evropanech, kteří se brání invazi z Východu. Erika Lamprechta to donutilo dušovat se, že v Brně půjde o poklidný protest. Ačkoliv se do poslední chvíle DSSS pokrytecky bránila veřejnému přiznání k tomu, že demonstraci pořádá, pořadatelská služba navlečená v oranžových trikách s logem DSSS v den demonstrace veškeré pochyby spolehlivě rozptýlila.
Brněnská veřejnost měla v předstihu tedy dostatek informací, o jaký druh „zábavy“ půjde, což zřejmě leckoho odradilo. Tomu odpovídalo i složení demonstrantů — v naprosté většině se jednalo o fotbalové chuligány, neonacisty a white trash. Původní záměr tvářit se jako nová občanská iniciativa nevyšel. Přispěla k tomu i pohotová reakce Brňanů sdružených v iniciativě Brno blokuje, ale i aktivistů z širšího „lidsko-právního“ spektra, kteří v krátké době zorganizovali protidemonstraci a rozjeli informační kampaň upozorňující na nebezpečí toho, když se neonacisté snaží přes populistická témata oslovit širší spektrum lidí. Tento přístup je třeba zpětně ocenit, především proto, že situace po bratislavském pochodu nácků nevypadala vůbec růžově a chtělo to značnou dávku odvahy. Takže ještě jednou respekt do Brna. Stejně jako všem, kteří se sebrali a dojeli z různých částí České republiky Brňany podpořit. Jakkoliv lze po celé zemi očekávat sérii dalších nenávistných demonstrací, právě tato poměrně velká protiakce položila důležitý kámen v aktivitě antifašistických skupin a ukázala, že nezanedbatelná část společnosti nezůstává lhostejná k tomu, když městem zase pochodují náckové s nenávistnou rétorikou.
Osvědčené kádry, skalní neonacista se slunečními brýlemi Milan Hroch (Národní odpor, Dělnická strana, nyní v zákulisí DSSS) s rádoby vůdcem Vandasem
Svatá trojice - Vandas, Štěpánek, Petřivalský - předseda, místopředseda a šéf pražské buňky DSSS. Vzadu vykukuje Hroch. Jiří Petřivalský udržuje velmi dobré styky s aktivisty Generace identity.
Předčasně propuštěný Vlastimil Pechanec coby pořadatel akce - odsouzený za vraždu svitavského Roma Oty Absolona navazuje na dobré tradice DSSS, v pořadatelské službě se to vždy hemžilo jen kriminálníky a násilníky.
Na Vandasově demonstraci vystoupil s proslovem zástupce Generace identity Aleš Zelinka. Připomeňme, že Generace identity je skupina převážně bývalých autonomních nacionalistů, která se snaží o přesedlání na intelektuálnější a „modernější“ formy evropského neonacismu, oprostit se od spojení s agro-skinheadskou image a naopak neonacismus udělat přitažlivějším pro mládež. V tomhle je poněkud humorné, že vystoupila na akci DSSS, která je schopná mobilizovat převážně rasistický white trash toho nejhrubšího zrna, který program Generace identity v lepším případě míjí a v horším případě se mu vysmívá.
Taktičtější přístup zvolil další postfašistický projekt Pro-Vlast provozovaný bývalými Autonomními nacionalisty. Účastí na bratislavské demonstraci se sice chlubili na svém facebooku, kde komicky svalovali vinu za násilí v ulicích Bratislavy na „několik skupinek skinheadů (většinou opilých)“, ale brněnskou akci již ignorovali. DSSS je, minimálně navenek, zřejmě pro Pro-Vlast hnědá až moc. A někdo by na ně taky mohl vytáhnout, jestli to s tím postováním českých odbojářů a přeškrtnutými hákovými kříži ve svých rádoby vlasteneckých grafikách nepřehánějí, zvláště když je známá minulost aktivistů Pro-Vlast a jejich vazby s ostatními proudy českého neonacismu.
Podle Pro-Vlast bylo v Bratislavě jen pár opilých skinheadů..
Kdy jindy můžete svobodně zvednout pravou ruku na brněnském náměstí než na akci proti imigrantům.
Brno ukázalo, že nenávisti lze úspěšně čelit, i když okolnosti a atmosféra ve společnosti nejsou příznivé. Jak už jsme uvedli v úvodu článku, další akce podobného druhu mají následovat. Není žádný důvod přenechávat prostor neonacistům a dalším xenofobům, kteří nabízejí jen fámy, pomatené poplašné zprávy zmar, a násilí.