Když jsme před několika týdny psali o demonstraci IvČRN proti přijetí syrských uprchlíků, předpokládali jsme, že o této skupině nepíšeme naposledy. Nepředpokládali jsme, že to bude až tak brzo. Po útoku na redakci Charlie Hebdo svolala IvČRN demonstraci na pátek 16.ledna na Hradčanské náměstí.
Demonstrace samotná proběhla ve znamení projevů politiků, jejichž strany se povážlivě naklánějí, případně již zcela přepadly přes hranu voličského zájmu. Bylo cítit, že současnou vlnu islamofobie vnímají jako možnost, jak se zachytit tématu, který by je mohl opět vrátit do politické hry. Kromě mnohokrát zmiňované Jany Černochové z ODS zazněl také projev od Jany Wolfové (dříve ČSSD, pak řada menších stran, dnes Suverenita), Marka Černocha z Úsvitu, Olgy Havlové z Věcí Veřejných a Jaroslava Doubravy za hnutí Severočeši (dříve KSČM). Vlastní projev pak měl i duchovní otec stránek IvČRN budějovický docent entomologie Martin Konvička.
Ihned po demonstraci, která i v samotných organizátorech vzbuzovala rozporuplnné pocity, nastalo opět oblíbené žonglování s čísly. Z úst hlavních představitelů IvČRN nakonec zaznělo, že na demonstraci bylo 2000 lidí, přičemž v debatách zaznívalo číslo až dvojnásobné. Jak jsme psali již dříve, celá tato situace připomíná dobu, kdy bylo běžnou praxí neonacistických serverů nadsazovat čísla vlastních demonstrantů a snižovat čísla protistrany. Dodejme ovšem, že v té době ještě nebyly rozšířené mobily s fotografickým aparátem a bylo tak o něco složitější dokázat, kdo se mýlí, respektive kdo lže a snaží se s veřejným míněním manipulovat. V tomto případě je realita ještě vtipnější, než jak to může na první pohled vypadat. IvČRN totiž sama zveřejnila fotku, na které je vidět celá demonstrace pěkně z nadhledu.
Fotografie celé demonstrace IvČRN z nadhledu.
Proto nebylo těžké spočítat, kolik lidí se reálně demonstrace zúčastnilo. Na fotografii z dílny IvČRN je přesně 1280 lidí. V tom je ovšem započítána celá protidemonstrace (přibližně 20 lidí), novináři, policisté i běžní kolemjdoucí, kterých na Hradčanském náměstí bývá vždy dost. Při přihlédnutí k faktu, že na demonstrace lidé průběžně přicházejí a odcházejí, lze tvrdit, že celkový počet demonstrantů nepřesáhl číslo 1200, a to ještě IvČRN značně přilepšujeme. Proč je to vtipné? Když se podíváte do horního levého rohu fotografie, najdete tam malé červené čárky sloužící jako počítadlo, které tam nechali lidé z IvČRN. To znamená, že členové IvČRN přesně věděli, kolik lidí na fotografii je a přesto s bohorovným klidem lhali a počet demonstrantů zdvojnásobili.
"Žádní náckové"
Na demonstraci několikrát v různých obměnách zaznělo „nevidím tady žádné nácky“. Realita byla samozřejmě jiná. Na demonstraci se neonacistů, neofašistů nebo rasistických chuligánů samozřejmě pohybovala celá řada, přičemž větší část z nich byla dobře rozpoznatelná.
Na jedné straně demonstrace stál větší hlouček zhruba dvaceti převážně slávistických chuligánů mladších ročníků. Ti si s sebou donesli slogan "Plány islamistů zhatí naši vepři boubelatí", který se nechvalně proslavil u zakopaných prasečích hlav na místě budoucích staveb vil Arabů na Teplicku. Mladí chuligáni Slavie Praha navíc 19.1. udělali ostudu i futsalovému klubu Slavie při zápase proti týmu Benago Zruč nad Sázavou, kde na tribunách vyvěsili transparent s nápisem "Islám v ČR nechceme". Tým soupeře a podobnou provokaci si vybrali pravděpodobně z důvodu, že trenér týmu ze Zruče nad Sázavou je muslim, stejně jako 4 hráči týmu Benago. Více o kauze si můžete přečíst zde.
Část dnešní mladé chuligánky Slavia Praha na demonstraci IvČRN, z níž nektěří rozhodně nemají problém se přihlasit k neonacismu.
Ta samá skupina chuligánky Slavie Praha na společné fotce během demonstrace IvČRN.
O kus dále od skupiny slávistických chuligánu, naopak stála kolem Michala Ressingera přezdívaného „Palec“ menší skupina chuligánů Sparty. Kromě nich bylo po celé demonstraci roztroušeno několik dalších skupinek, obvykle dobře rozpoznatelných podle charakteristických oděvních značek, jako je Thor Steinar, nebo Dobermans Aggressive. Dohromady mohlo být lidí z neonacistického prostředí kolem stovky, což znamená, že tvořili zhruba 10% celé demonstrace.
Michal "Palec" Ressinger na demonstraci IvČRN v hnědé bundě s kapucou obklopen dalšími chuligány ACS.
Tím netvrdíme, že tuto demonstraci svolali neonacisté, nebo že šlo o demonstraci neonacistickou, ani to, že každý, kdo se jí účastnil, se náhle stal neonacistou (což je sdělení pro všechny, kteří mají potíže s psaným textem a rádi tvrdí něco, co v textu není). Nic takového. Tím pouze uvádíme na pravou míru ono tvrzení, že „na demonstraci žádní náckové nebyli.“
Z této skupiny se přesto hodí některé výraznější osoby vypíchnout. Začneme zlehka. Demonstrace se účastnil například Štěpán Komárek, známější pod přezdívkou „Gekon“, dříve apolitický skinhead, zakladatel portálu skinhead.name, který se v současné době pohybuje mezi sparťanskými chuligány a obdivuje RAC.
Pohled na demo IvČRN s Komárkem v pozadí.
Štěpán Komárek na demonstraci IvČRN a s vlajkou "White Sparta" doplněnou keltským křížem, tradičním symbolem neonacistů.
Kromě něj byl na demonstraci k vidění také Jan Kopal (něco málo o něm zde), který proslul jako předseda Nacionálně Sociálního Bloku, první politické strany, která byla složena převážně z ortodoxních neonacistů pocházejících dílem z Národního odporu a dílem z Národní aliance. Jana Kopala si možná budou někteří z vás pamatovat spíše díky jeho problémům s policií ohledně schvalování teroristických útoků z 11. 9. 2001. Přijde vám zvláštní, že na demonstraci proti islámu přijde člověk, který před několika lety schvaloval teroristický útok spáchaný islámskými radikály? Nebojte, bude to ještě lepší!
Jan Kopal na demonstraci IvČRN.
Poměrně očekávanou postavou byl Vlastimil Pechanec, svého času ikona českých neonacistů a člověk, který strávil posledních 13 let ve vězení za vraždu svitavského Roma Oty Absolona. Vyšetřování případu tehdy provázely velké nejasnosti a dokonce i zmocněnec rodiny Absolonů Jakub Polák o Pechancově vině pochyboval. Rozhodně ale nepochyboval o jeho neonacistickém smýšlení ani o jeho předchozích trestech (2 podmínky a 2 roky natvrdo). Pechanec po svém propuštění v roce 2014 nevynechá jedinou akci krajní pravice (naposledy jsme o něm psali v souvislosti s demonstrací proti Prague Pride, a tak není divu, že byl i zde. Dokonce prohodil i slovíčko s T. Okamurou, jenž byl na demonstraci také a který ho v minulosti navštívil ve vězení. Přijde vám zvláštní, že na demonstraci odpůrců islámu, kteří mimo jiné vytýkají islámu homofobii, přijde člověk, který sám před několika měsíci proti homosexualitě demonstroval? Nebojte, ještě není konec!
Vlastimil Pechanec a Tomio Okamura na demonstraci IvČRN.
Další, kdo se demonstrace zúčastnil byl totiž Petr Fryč, dlouhodobý aktivista a člen všech možných neonacistických, neofašistických i nacionalistických uskupení. Petr Fryč začínal svou kariéru v ortodoxní neonacistické skupině Blood and Honour. Následně pokračoval v Národním odporu a volně přecházel do dalších struktur celého nacionálně-autoritářského spektra. Skutečnou lahůdkou pak je, že v roce 2003 spolu s Petrem Kalinovským organizoval první pokus o pochodňový průvod neonacistů tzv. židovským městem na výročí Křišťálové noci, přičemž se před demonstrací pokusil inzultovat přítomného novnáře Jiřího X. Doležala. Mimochodem, byli to tehdy právě radikální antifašisté, kteří se tomuto pochodu postavili na odpor. Přijde vám zvláštní, že na demonstraci odpůrců islámu, kteří se obvykle pokládají za odpůrce antisemitismu (ten naopak vytýkají muslimům) přijde člověk, který svolával antisemitiský pochod? Nám ne, ale máme ještě jeden trumf v kapse.
Petr Fryč (dole uprostřed) se zdviženou pravicí jako člen neonacistické organizace BaH a s pochodní v roce 2003 jako organizátor pochodu na výročí Křišťálové noci.
Zarostlý Petr Fryč na demonstraci IvČRN v Praze.
Posledním z demonstrantů proti islámu, kterého stojí za to zmínit, je totiž osobně Filip Vávra, doyen českých neonacistů. O tomto bývalém lídrovi českých neonacistů, rasistů a antisemitů toho bylo napsáno dost a dost, proto ho není třeba více představovat. Nás v této souvislosti pobavilo zejména jeho vystoupení z 15. 3. 2008, kdy pochodoval po Pražském hradě s transparentem „No war for Israel“ a „World Without Zionism“ s vyobrazením tehdejšího íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda a pod íránskými vlajkami. Za takového příznivce nelze IvČRN jinak než zatleskat.
Filip Vávra (držící transparent zcela vpravo) na antisemitské demonstraci na Pražském hradě v roce 2008.
Filip Vávra (zcela vlevo) a Vlastimil Pechanec (vpravo) na Pražském hradě o 7 let později.
Otázka, která se nabízí na závěr, je poměrně jednoduchá. Je skutečně zarážející, že se tato směsice ortodoxních a neortodoxních neonacistů, rasistů a antisemitů postavila pod prapory antiislamismu? Odpověď je prostá. Není. Vůbec nejde o to, že by se tito lidé najednou mávnutím kouzelného proutku vzdali všech svých názorů, odmítli homofobii a antisemitismus. To se skutečně nestalo. To, co reálně táhne tyto lidi pod prapory IvČRN, je ve skutečnosti jediná věc. Nenávist. Nenávist, kterou všichni neonacisté milují a kterou velmi dobře vnímají a cítí. Nenávist, pokud možno v co nejsyrovější podobě, tedy přesně v takové, jakou předvádí právě IvČRN.
Ve skutečnosti nejde o neonacisty.
A tady se dostáváme ke skutečnému jádru věci. Ve skutečnosti samozřejmě nejde o neonacisty. Ti mohou koneckonců dorazit na lecjakou akci. Vtip není v tom, že by neonacisté svou přítomností zkazili ostatním demonstraci, ale v tom, jak skvěle si s nimi účastníci demonstrace notovali. Pokud jde příznivcům IvČRN skutečně o boj za svobodu, možná by se měli zamyslet nad dvěma věcmi.
Zaprvé – jak je možné, že na akce, které pořádáme, chodí neonacisté a jsou zjevně potěšeni? Jak to, že naše agenda přitahuje ty, kteří skutečnou svobodu nenávidí a ze všeho nejvíc si přejí etnické čistky, násilí a teror? Jak to, že když kritizujeme homofobii a antisemitismus, tak na naše akce chodí homofobové a antisemité? A jak to, že i když se neustále vymezujeme proti rasismu, tak na naše akce chodí otevření rasisté? Nemůže to být náhodou tak, že zájem neonacistů nám ve skutečnosti signalizuje, že náš upřímný a dobře míněný zápas o svobodu, je ve skutečnosti krokem k nesvobodě? Že náš deklarovaný odpor k antisemitismu ve skutečnosti jen zakrývá islamofobii, která je ve svém jádru stejná jako antisemitismus (ten samozřejmě také začínal jako judeofobie, tedy nenávist k židovskému náboženství), což náckové velmi dobře cítí a imponuje jim to? Stručně řečeno: „Jestliže jsou moje aktivity tak pozitivně vnímány neonacisty, neměl bych se nad sebou hodně zamyslet?“
A zadruhé – je skutečně v pořádku, že lidé z vedení IvČRN mi vědomně lhali, když nadsadili téměř dvojnásobně počty demonstrantů a tvrdili, že na akci žádní neonacisté nebyli? Nelžou mi náhodou i v jiných věcech? Není to náhodou tak, že jsem já ta ovce, která jen bezmyšlenkovitě přebírá, co jí servírují? Skutečně se mohu spolehnout na vše, co mi na stránkách IvČRN říkají? Co když mi IvČRN lže i v jiných věcech?