Jednou z těch příjemnějších stránek aktivismu je spolupráce bez ohledu na hranice, národnosti a jiné umělé konstrukce, které život obvykle jen ztěžují. Antifašistická Akce má tu čest pravidelně přivítat na svých akcích mnoho lidí přijíždějících ze zahraničí a vážících stovky kilometrů i proto, aby nám vyjádřili podporu. Aktivisté a aktivistky z ČR mají mnohokrát během roku taktéž příležitost podpořit akce jiných skupin v zahraničí, bojujících se stejným nepřítelem a za stejné myšlenky. A letošní listopad je na podobné příležitosti opravdu bohatý. Nejdůležitějšími akcemi jsou bezpochyby festival Ulice Protiv Fašizma v Srbsku, blokáda fašistického pochodu ve Varšavě a demonstrace k uctění památky Silvia Meiera v Berlíně.
Ulice Protiv Fašizma vol. 12 – Novi Sad, Vojvodina, Srbsko, 10. listopadu
Prvním datem je 10. listopad – na začátku listopadu se pravidelně koná koncert s vedlejším programem v podobě politických dister, debat či dalších akcí, kterým se Antifašistická Akce Novi Sad snaží ukázat, že náckové nejsou v ulicích jejich města vítáni. A vzhledem k tomu, že Novi Sad není žádný Kreuzberg, má Ulice Protiv Fašizma velký význam pro místní hnutí. V zemi, kde se kvůli násilnostem ze strany ultrapravice pravidelně ruší pochod gay pride a kde se církev spojuje se státem za účelem represe, je i jednodenní akce důležitým projevem odporu.
Kromě koncertu, který je sám o sobě velkým lákadlem, se letos koná i debata o vzrůstajících protiromských náladách v regionu, celý program pak začíná graffiti jamem a výstavou. Co se večerního koncertu týče, letos je hlavní hvězdou kapela Oi Polloi, legendární skotská anarchistická punk-rock partička, kterou doplní Rozpor, street punk legenda z Bratislavy, a další tři jugoslávské kapely - St!llness, hrající mix dubu, reggae a rocku, HC/punkoví Declaration a The Bayonets, kteří se objevili na MayDay festivalu v roce 2011 a kteří na domácí půdě reprezentují ulice Novi Sadu. Minulé ročníky ukázaly, že Jugoslávie nabízí víc než jen levnou dovolenou u moře, a letos to bude jistě taky stát za to – i proto, že v Srbsku je podpora antifašistických aktivit stále potřebnější.
Nema povlačenja, nema predaje!
Blokáda fašistického pochodu – Varšava, Polsko, 11. listopadu
Pokud se o Novi Sadu dá říci, že to není žádný Kreuzberg, platí to o Varšavě v den nezávislosti Polska přinejmenším dvojnásob. Do hlavního města se pravidelně sjíždějí nacionalisté a konzervativci všeho druhu, aby pochodovali městem a oslavovali svou vlast. V posledních letech se však pochod stává především defilé neonacistických fotbalových chuligánů, kteří na tento den uzavírají příměří a snaží se jen o jediné – nedat „levičácké lůze“ šanci se jim postavit. Čísla skutečně mluví ve prospěch neonacistů, na tom ale Antifašistické akci Varšava a všem ostatním, kdo se jim staví na odpor, nezáleží – zásadní je dát jasně najevo, že jejich pochody a demonstraci síly nechtějí.
Ultrapravice v Polsku, podobně jako v dalších zemích, přestává být jen o napadání odlišně vypadajících jednotlivců a stává se nákazou prorůstající nejen na fotbalové stadiony, ale i subkultury, hiphopové kluby a undergroundové akce. Tím vším se snaží pro sebe získat legitimitu. Jedním ze zásadních prvků demonstrace vlastní síly, a verbování mladých lidí, jsou právě pochody centry měst, jako se tomu pravidelně děje 11. listopadu ve Varšavě. V konzervativním Polsku se tak z nesympatické akce vlastenců, katolíků a bojovníků proti potratům stává neonacistický a chuligánský svátek. Už v loňském roce však několik tisíc antifašistů a antifašistek z Polska i okolních zemí ukázalo, že se nebojí se jim postavit a dát najevo, že ulice nepatří náckům. I letos se Antifašistická akce Varšava snaží fašistům jejich parádu co nejvíce znepříjemnit – doufáme, že blokáda bude ještě úspěšnější než v minulém roce.
Blokując wytyczamy drogę!
www.11listopada.org
Silvio Meier – Berlín, Německo, 24. listopadu
Letos uplyne dvacet let od smrti Silvia Meiera, squattera a aktivisty, který byl 21. listopadu 1992 zabit neonacisty. Silvio byl aktivní v relativně mladém alternativním hnutí ve východním Berlíně, jeho život byl ale předčasně ukončen – v jeho sedmadvaceti letech se mu stalo osudnými několik bodných ran, které mu uštědřil o deset let mladší neonacista. Celý incident se odehrál v metru na stanici Samaritenstrasse, kde se Silvio a několik dalších lidí dostali do konfliktu se skupinou osmi neonacistů. Dva Silviovi přátelé byli zraněni, on sám několika bodným ranám podlehl. Neonacisté z místa utekli s voláním „Konečně jsme ti ukázali, levičácká svině!“. Útočník, který osudné rány zasadil, byl odsouzen k 4,5 rokům odnětí svobody.
Na místě kde Silvio zemřel je umístěna plaketa, připomínající, jaké oběti za sebou fašistická ideologie nechává. Každá rok se také v okolí koná pietní pochod na Silviovu památku, který je jasnou manifestací odporu proti neonacistickému násilí a projevům fašismu v ulicích Berlína. Letos je však ke vzpomínkovému pochodu ještě o jeden důvod navíc. Mnoho let upozorňovali aktivisté a aktivistky na to, kam až může ultrapravicová ideologie vést. Přelepovali tedy název stanice na „Silvio-Meier-Strasse“, až se nakonec rozhodli navrhnout přejmenování jedné z ulic nedaleko místa Silviovy smrti tak, aby nesla jeho jméno. A protože tohle skutečně je Kreuzberg – tedy vlastně Friedrichshain, tento rok se návrh stává skutečností a z Gabelsbergerstrasse se stává Silvio-Meier-Strasse. 24. listopadu se tak koná nejen další vzpomínka na Silvia, ale také oslava toho, že oběť neonacistického násilí nebude, i díky této ulici, jen tak zapomenuta a že tady ulice náckům skutečně nepatří a patřit nebudou.
Für antifaschistischen Selbstschutz!
Článek na antifa.de
