Že ze špatné sociální situace těží především fašizující subjekty, vybízející k rychlým řešením, je zřejmé již od Velké hospodářské krize ve dvacátých letech minulého století. Stejným způsobem získávají v českém prostředí popularitu například okázalé politické kroky namířené proti Romům. Naprosto stejnou mechaniku lze najít i za mnohem křiklavějším příkladem - stoupající hvězdou strany Zlatý úsvit v Řecku.
Zlatý úsvit to dotáhl i do českých masmédií, která se pozastavují nad otevřeným rasismem a xenofobií strany a její rostoucí podporou ze strany řecké veřejnosti. Celý příběh, který píšou každý den oběti v podobě imigrantů, fašisté, kteří na ně útočí, a antifašisté, kteří se jim v tom snaží zabránit, je ale mnohem složitější.
Předseda Zlatého úsvitu Nikos Michaloliakos před výmluvným logem strany
Řekové byli vykreslováni především jako vyžírkové, jenž si ještě dovolují se bouřit, když se jim na jejich dlouho opomínaný hedonismus za evropské peníze přišlo. Řečtí anarchisté se proti státu vzbouřili nejostřeji právě v momentě, kdy měli naději, že méně radikální spoluobčané půjdou s nimi – v době největšího sociálního a ekonomického marasmu. A lidé se skutečně bouřili. Zlatý úsvit jim nicméně nabídl jiný cíl hněvu a frustrace než stát – imigranty. Tenhle postup zní v posledních několika letech jako ohraná deska, ale v řecké realitě na zvuk téhle desky evidentně hodně lidí slyší.
Banda sympaťáků ze Zlatého úsvitu
Není to však jen snaha najít snadnou cestu ze špatné situace, co žene lidi do náruče Zlatého úsvitu. Oficiální úřady, které ostatně svou neschopnost dokázaly už tím, do jaké situace zemi dostaly, pokračují ve stejném kurzu. V řeckém parlamentu je osmnáct poslanců, reprezentujících fašistický Zlatý úsvit – a parlament a především policie (podle předvolebních odhadů až polovina členů represivních složek odevzdala v řeckém hlavním městě svůj hlas a tedy i nepokryté sympatie právě Zlatému úsvitu jsou za takový úspěch xenofobů velmi rádi. Skutečně si sami neví rady se vzrůstajícím napětím a kriminalitou, která je výsledkem zhoršování sociální situace. Mnozí lidé, kteří se obrátili na policii kvůli kriminalitě v jejich okolí, slyšeli jediné: “Týká se to imigrantů? Tak se obraťte na Zlatý úsvit.” Problém však není jen v tom, že stát zcela legitimizuje oddíly Zlatého úsvitu, které se pasovaly na ochránce pořádku a všech slušných (a chtělo by se říct přizpůsobivých) Řeků. Zlatý úsvit používá k získávání podpory lidí praktiky, které jsou bez nadsázky mafiánské.
Poslanci Zlatého úsvitu při skládání slibu zdvíhají pravou ruku. Vzhledem k ideologii strany jde o vpravdě symbolické gesto
Za jakoukoli pomoc – a nemusí přitom jít jen o problémy, spojené s imigranty, ale třeba i o domácí násilí, vyžaduje Zlatý úsvit oddanost a podporu. I díky tomu si může dovolit rozsáhlý sociální program – lidi, kterým jeho oddíly pomohly, jsou nuceni odevzdávat potraviny a ošacení, které následně rozdávají (samozřejmě jen řeckým) seniorům a chudým. Podpora strany tak rychle roste – oběti kriminality jsou mnohdy nuceny jim “být zavázáni” a to umožňuje získávat sympatie lidí v tíživé sociální situaci. Fašisté tak působí jako viditelná síla rychlé pomoci a solidarity tam, kde řecký stát dlouhodobě selhává. V jistých ohledech tedy můžeme pozorovat paralelu s progresivním italským neofašistickým hnutím Casa Pound, jemuž jsme věnovali například článek v Časopisu Akce!
U rétoriky a politické strategie to však nekončí. Země je plná nenávisti a frustrace, jenž vybízí ke zkratkovitým řešením. Po celé zemi tak vyrostlo mnoho sběrných táborů pro ilegální imigranty. O problematice migrační politiky Řecka a EU se dále rozepisuje článek, nedávno vydaný Deníkem Referendum:
...Kdysi je vítali
Podle expertních komentářů, jež často doplňují jednotlivé zprávy, se začaly postoje Řeků k migrantům zhoršovat již před krizí. Ještě na konci devadesátých let proudili do země lidé z Balkánu, zejména z Bulharska a Albánie. Řecké služby a průmysl je přitom vítaly jako levnou pracovní sílu. V minulém desetiletí se ovšem Španělsko dohodlo na společné kampani proti přistěhovalectví s Marokem a zefektivnilo ostrahu pobřeží; Itálie zase získala pro obdobnou politiku Libyi. Zásluhou těchto změn – ve kterých spatřuje značná skupina znalců naprosté selhání konceptu společné přistěhovalecké politiky EU – začali afričtí migranti využívat především řeckou cestu. Africkou vlnu navíc posílili i běženci z Asie.Podle přehledů BBC proudilo přes Řecko v posledních letech až osmdesát procent všech Afričanů a Asiatů, kteří se pokoušeli ilegálně dostat do západních zemí EU. Zlepšení řeckých vztahů s Tureckem, v jehož důsledku bylo odminováno hraniční pásmo, začaly zároveň zneužívat různé pašerácké gangy.
Experti během letošního léta odhadovali, že v jedenáctimilionovém Řecku žije až milion lidí, jež neměli občanství žádné unijní země. 350 tisíc z nich pak v zemi pobývalo bez platných dokumentů.
Vysoká koncentrace migrantů zejména v chudších částech přístavních měst přinesla zakrátko typické problémy: nedostatek práce, kriminalitu, sociální vyloučení. Zemí se začaly šířit zvěsti o různých chorobách, jež mohou migranti šířit. Absence účinné imigrační politiky, příchod krize a související nárůst nezaměstnanosti pak situaci dále vyhrotily.
Zlatý úsvit vyhrožuje mimo jiné útoky na prodavače na tradičních trzích ve městě Ata, nepocházející z Řecka. Jenže v Ata, stejně jako na mnoha dalších místech, jsou Řekové a ostatní provázáni, tvoří komunitu, vědí, že viníkem všeho zla nejsou přistěhovalci - a proto se chtějí bránit, v čemž se jim snaží pomáhat i antifašističtí a anarchističtí aktivisté. V médiích je pak vše prezentováno jako střet extremistů z opačných konců názorového spektra.
Jeden z účastníků demonstrace ukazuje svá zranění po policejním zásahu
A střetů je opravdu hodně. Jeden z posledních se stal v neděli 30. září – v reakci na rostoucí násilí a napadání imigrantů z Tanzánie ve čtvrti ovládané členy Zlatého úsvitu, se antifašisté rozhodli uspořádat demonstraci, během které projížděli čtvrtí na motorkách a rozdávali letáky. Po krátkém útoku na asi tři členy Zlatého úsvitu na které antifašisté narazili, napadla demonstraci proslulá policejní motorkářská jednotka DELTA. Po brutálním zásahu bylo mnoho lidí zraněno a patnáct antifašistů uvězněno. Další lidé byli zadrženi během policejního útoku na demonstraci o pár dní později, když několik set lidí protestovalo před soudem, kde byli antifašisté souzeni. Tento případ jen dokresluje široce rozšířené sympatie police k Zlatému úsvitu a občasnou kooperaci těchto dvou složek při napadání demonstrací imigrantů a anarchistů.
Buňky Zlatého úsvitu jsou zakládány i mezi Řeky žijícími v zahraničí - zde pobočka New York
Pokud se policie přímo nestaví na stranu Zlatého úsvitu, tak alespoň přihlíží jeho řádění, jako tomu bylo poslední zářijový týden, kdy příznivci strany zaútočili na tanzánské komunitní centrum a na náměstí Amerikis ničily obchody patřící "ne-Řekům". Napadáni jsou pravidelně také lidé vracející se z protirasistických demonstrací, nebo stánky imigrantů na tržištích – právě při jednom z takových útoků byl přistižen v řadách fašistů i jeden policista. Přestože mnoho útoků neprovádějí pod vlajkou strany, všichni vědí, že jde o jednu skupinu osob – Zlatý úsvit je v kravatách v parlamentu i s noži na ulici. Jak vidno, logika historických událostí a obraných mechanismů kapitalismu stále funguje. Evropa již dlouho neviděla tak pevné spojení otevřeného rasismu a xenofobie se státní mocí.
V západních médiích na sebe strana také upozornila útokem vlastního mluvčího na dvě levicové poslankyně - vše v přímém přenosu řecké televizní stanice Antenna.
...ale pane předsedo?!
