V mediích se objevila zpráva, že policie pátrá po autorech klipu „Konečné řešení“ vystupujících pod pseudonymy Řezník, Hrobka a Pitva. Policie tak s dvouletým zpožděním reaguje na parodický klip, kde všechny zobrazené útoky jsou nahrané a autoři se mnohokrát ke klipu i textu vyjádřili. Klip samotný se opravdu nemusí každému zdát vtipný nebo v situaci, kdy takoví neonacisté mají na svém kontě několik zabitých nebo zmrzačených bezdomovců nebo Romů může informovanému připadat i odpudivý a zavrženíhodný. 
Co je ale zavrženíhodné ještě víc je tahání trestního práva do hodnocení umělecké tvorby, tak jak to předváděly všechny předcházející garnitury od Rakousko-Uherské monarchie až po bolševický režim před rokem 1989 a jak v tom ta současná pokračuje. Časy CK špiclů a příslušníku Pomocné stráže VB připomíná i výzva policejní mluvčí Evy Miklíkové: "V této souvislosti by kriminalisté přivítali jakékoliv poznatky, které by mohly vést ke zjištění totožnosti těchto mladíků. Není vyloučeno, že by se mohli pohybovat v prostředí různých pražských undergroundových klubů. Mohou být ve věku mezi 25 až 28 lety. Poznatky volejte na linku 158."
Na jednu stranu policie rozhání Romy a antifašisty, kteří se staví proti neonacistickým propagandistickým pseudopogromům, kterých se účastní pozdější neonacističtí vrazi a to nejen ti z Vítkova, na druhé straně šikanuje skutečné i domnělé neonacisty za symboly, slova nebo nálepky. Důvod bude nejspíš ten, že si tak snadno může připsat další položky do statistiky vyřešených "trestných činů s extremistickým obsahem".
Cesta z této situace je jen jedna a je jasná: praxe svobody slova ve vztahu k náckovské propagandě tak, jako je uplatňovaná v USA a v Evropě částečně v Dánsku, které by neonacistickou scénu posunulo směrem, kam patří: blíž k pomateným marginálním magorům se svastikami, ze kterých se můžou, ale nemusejí, rekrutovat násilníci a vrazi.
Jak to vypadá, když se neonacisté nemusí skrývat před zákonem v USA?