Nedávno jsme vám přinesli krátký rozhovor s naším kamarádem, který pobývá v Řecku a v současnosti se již chystá zpět do ČR. Dnes budeme v rozhovoru, který se zaměří na pokračování řecké sociální revolty, pokračovat.
Jak se v současné době dění v Řecku vyvíjí a jak vývoj zasáhla tragická událost, kdy při útoku v průběhu masové protivládní demonstrace zemřeli tři zaměstnanci banky? Ze zpravodajství médií Řecko prakticky zmizelo.
Ahoj. Smrt tří bankovních úředníků, kteří se udusili v zapálené bance v Athénách, neměla účinek v tom, že by zapříčinila pokles radikalismu v sociálním hnutí. Měla ten vliv, že otevřela velkou diskusi o funkčnosti a nutnosti násilí proti kapitalistickým ikonám v průběhu masových akcí, a dá se říci, že změnila pohled na ně. Okolo celého případu navíc panuje řada nejasností a nesrovnalostí. Oficiální verzi, že za smrt těch tří lidí jsou zodpovědní "anarchističtí násilníci" zpochybnilo například i několik renomovaných investigativních novinářů.
Zrodil se v otázce útoku na kapitalistický majetek a symboly během demonstrací konsenzus nebo je nějaký postoj převládající?
Většinový postoj je takový, že masové demonstrace nejsou na podobné akty vhodné. Hrozí riziko policejních provokací nebo provokací ze strany ultrapravicových struktur v armádě, které mohou, ale nemusí jednat na vlastní pěst. Rozhodně to ale není příklon k pacifismu. Jen vědomí toho, že to, proti čemu především anarchisté bojují, nejsou výlohy, stoly ani kopírky.
Minule jsi mluvil o důležité roli squatů v řeckém hnutí a komunikaci s odbory. Je něco, co bys zdůraznil a vypíchl jako důležitý atribut, ze kterého by si aktivisté jinde než v Řecku měli podle tebe vzít příklad?
Určitě. V první řadě je to struktura tvořená malými kolektivy lidí, nezřídka třeba jen třemi nebo čtyřmi, kteří se navzájem dobře znají a spojuje je společné bydliště, škola nebo práce. A takové kolektivy z naprosté většiny pracují v tomto úzkém okruhu a nezáleží na tom, jestli je to polepení několika bloků letáky nebo nějaká militantní aktivita. Důležité je, že taková struktura kolektivu je poměrně bezpečná a může posloužit jako snadno následovatelný vzor ostatním. Tady se nikdo nikoho neptá - "já bych chtěl něco dělat, poraď mi co a jak, protože já nevím". Druhým aspektem, který bych vypíchnul, je neomezování se na anarchistické kolektivy tvořené výhradně anarchisty. Minule jsem zmiňoval komunikaci s odboráři, ale nejedná se jen o spolupráci s nimi. Tady je naprosto běžné, že anarchisté komunikují s neanarchistickými kolektivy, které se zabývají třeba pomocí uprchlíkům, situací Palestinců nebo lokálními ekologickými a sociálními tématy. Navzájem pak sdílejí svoji infrastrukturu nebo se propagačně podporují. Třetí věc, kterou zmíním, je bezpečnostní a obecně praktická gramotnost a zručnost, na které se neustále pracuje.
Jaké jsou podle tebe vyhlídky do budoucna?
Jako velké plus vidím, že hnutí nabylo nové zkušenosti, vytvořilo si nové vazby a naučilo se novým způsobům práce. V ČR očekávám radikalizaci a růst uvědomělosti studentů, kteří se dočkají změny, že po dostudování školy budou do života vstupovat s dluhem a vysokoškolský diplom rozhodně nebude záruka dobře placeného místa. Mé očekáváni vychází z toho, že vidím, že menší míra sociální uvědomělosti mezi studenty neexistuje snad nikde na světe.
Doporučené informační zdroje k řecké revoltě:
jaime.cz - pravidelně aktualizované informace v češtině
Řecký neklid - souhrn informací v čestině ve formátu PDF
occupiedlondon.org/blog - aktuální informace z Řecka v angličtině a několika dalších jazycích
athens.indymedia.org - Indymedia Athény, aktuality, fotografie, videa v řečtině a angličtině