Na 29.3. naplánovali neonacisté z Národního odporu v Jihlavě "pietní shromáždění věnované padlým evropským hrdinům". Přinášíme vám text pozvánky, fotografie organizátorů, informace o nich a nakonec krátké zamyšlení.
Toto je text pozvánky, která se šíří mezi neonacisty a zve na "pietní shromáždění věnované padlým evropským hrdinům" na 29.3. do Jihlavy:
Kamarádi a kamarádky,
dovolujeme si Vás 29.3.2008 pozvat do města Jihlavy na pietních shromáždění věnované padlým evropským hrdinům, kteří položili své životy v boji za zachování evropské civilizace v jedné z nejstrašnějších bratrovražedných válek v dějinách lidstva. V tomto boji našlo smrt mnoho mužů, žen i dětí všech národů Evropy. Ať již vojáci či nevinní civilisté, všichni si zaslouží naši úctu a uznání. Bohužel v dnešní dekadentní době plné lží, intrik a zlovůle stávajícího establishmentu je jakákoliv vzpomínka na tyto oběti bagatelizována, ne-li přímo zakazována. Jediní, kteří mají v současnosti právo a monopol na utrpení jsou židé pod záminkou jimi vybájeného holocaustu. Nebojme se proto vzpomenout ty, jež si to právem zaslouží! Hrdiny, kteří do posledního dechu bránili naši Evropu před bolševickou hrozbou asijských hord z Východu!
Přijďte i Vy 29.3.2008 do Jihlavy, kde ve 14.00 hod z autobusového nádraží vyjde smuteční pochod na ústřední hřbitov uctít památku těchto hrdinů. Jedná se o smuteční pochod, proto během akce neprovolávejte žádná hesla a nenechte se také k žádným pokřikům vyprovokovat. Dbejte pokynů organizátorů označených bílou páskou a vyvarujte se jednání, které by mohlo vést k porušení zákonů stávajícího státního zřízení. Prosíme všechny zúčastněné, aby svým vzhledem důstojně representovali ideje, které nosí ve svých srdcích a zvolili proto vhodné oblečení (NE! urbanové maskáče, bombry, kanady atd.). Věnce, svíčky, květiny a jiné smuteční vzpomínkové předměty jsou vítány. Preferujeme černé vlajky, jiné pouze se svolením pořadatelů.
Kde: Jihlava, autobusové nádraží
Kdy: 29.3.2008, sraz od 13-14.00 hod
Dodejme, že svolavatelem je Richard Lang z Jihlavy, jeho zástupcem pak Milan Hroch ze Světlé nad Sázavou.
Milan Hroch (v levo nahoře) a Richard Lang (držící transperent Národního odporu, se schwarz-weiss-rot plackou na límci) na demonstraci za válečného zločince Rudolfa Hesse v bavorském Wunsiedelu, 2004.
Lang nesvolává demonstraci Národního odporu do Jihlavy poprvé. Před dvěma lety proběhla obdobná akce právě pod jeho patronací. Jak vidno, místní „národovci“ tak zavedli vskutku pěknou tradici, ale zatímco minule si zvolili za datum 1. červenec, letos vybrali datum pro neonacistické truchlení jako stvořené. 29. března byla zavražděna Anežka Hrůzová, nad jejímž symbolickým hrobem si neonacisté dnes rádi zahajlují a 30. března zemřela ikona českého neonacismu, Roman Skružný.
Richard Lang je neformálním vůdcem Národního odporu v Jihlavě. Úspěšně zápasí v thaiboxu a ultimátních zápasech, účastní se většiny neonacistických demonstracích v Čechách, ale na demonstrace jezdí i do zahraničí. Jeho zápasnické aktivity a ochota propůjčit neonacismu na veřejnosti svou tvář, může řadě nácků imponovat. Minulý rok byl viděn v jednom autě spolu s (možná bývalým) mluvčím Národního odporu Petrem Kalinovským, Erikem Sedláčkem a bývalým pražským strážníkem Milanem Tobiášem, propuštěným od policie pro styky s neonacisty.
Richard Lang truchlí spolu s Tomášem Kebzou nad padlými esesáky, Budapešť 2008.
Richard Lang jako zápasník.
Richard Lang jako organizátor demonstrace, Jihlava 2006.
Maskovaný Richard Lang, Praha 2008.
Milan Hroch pochází ze Světlé nad Sázavou, ale v současné době studuje na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Patří mezi intelektuální elitu Národního odporu a člověka, co si, nejen vzhledem ke své tělesné konstituci, nešpiní ruce násilím, ale využívá k němu své pohůnky, od kterých, když si to situace vyžaduje, dává ruce pryč tak, jako jsme měli možnost vidět v reportáži TV Nova Za světlejší Světlou. Podobně jako Lang nechybí Hroch skoro na žádné neonacistické veřejné akci a i on jezdi na demonstrace do okolních zemí. Minulý rok podal s dalšími neonacisty trestní oznámení pro pomluvu na aktivistu Ondřeje Cakla za to, že ho Cakl nazval v mediích neonacistou. Dlužno dodat, že tento spor prohrál.
Paralela Hrocha s Goebbelsem se nabízí nejen pro jistou vizuální podobnost, ale i pro neochotu osobně si špinit ruce. Zatímco ale Goebbels produkoval ideologickou omáčku pro statisíce, které hnal na jatka, Hroch jí produkuje pro desítky alkoholem posílených asociálů, jejichž největším rizikem jsou podmíněné tresty nebo v případě jednoho nejagilnějšího členů Hrochova Národního odporu na Vysočině, Milana Laciny, trest nepodmíněný. Nebo také ostuda, když na mol opilí hajlují a exponují genitálie před zraky cizích lidí, jako se to stalo Lukáši Vallovi, dalšímu náckovi z Vysočiny.
Milan Hroch za transparentem Národního odporu, Praha 2006.
Vlevo Milan Hroch v triku Národní odpor, Jihlava 2006, Praha 2006. Vpravo v hospodě.
Milan Hroch v "black bloc" stylu.
Dodejme, že plánovaná demonstrace pořádaná aktivisty Národního odporu končí na jihlavském hřbitově u hrobu padlých vojáků Wehrmachtu. Ačkoli jsme antifašisté, nemyslíme si, že mezi německými oběťmi za druhé světové války neexistuje mnoho lidí, jejichž smrt si zaslouží vzpomínku a úctu. Ať už se jedná o německé antifašisty, Sinty a homosexuály mučené a zavražděné v koncentračních táborech, civilní oběti totálního vybombardování německých měst Spojenci nebo děti a starce, které německá válečná mašinérie hnala na sklonku války ve snaze zpomalit postup Rudé armády na jatka za zvuku Goebbelsova hysterického vřískotu o neporazitelné Říši.
Rozhodně si jí ale nezaslouží oni "hrdinové, kteří bránili naši Evropu před bolševickou hrozbou asijských hord z Východu", o kterých mluví Lang s Hrochem, když se vymezují proti "vybájenému holocaustu". Lang i Hroch "zapomínají", že úkolem jejich „hrdinů“ nebyla žádná obrana Evropy, ale prachobyčejná agrese, v jejímž důsledku zemřelo na 20 milionů občanů Sovětského svazu, z toho více než polovina civilistů. Lang i Hroch také "zapomínají", že řada z jejich „hrdinů“ se aktivně účastnila onoho údajně „vybájeného holocaustu“.
Na závěr několik fotografií zachycující ony "evropské hrdiny".
