Tuto sobotu (1.3.) se chystá do Plzně další pokus o "pochod proti slova", který původně nahlásil na 19. ledna Václav Bureš a který mu byl plzeňským primátorem zakázán. Minule i přes prohlašování, že se akce bude konat i přes zákaz, své shromáždění nakonec odvolal a vydal se raději večer na koncert svých kamarádů do Klatov. Mediální prostor tak přenechal mladým a bezesporu talentovaným komikům české nazi scény.
Bureš plánoval pochod demonstrující sílu NS hnutí. Místo toho ale vyvolal vlnu odporu a změnil město, kde si neonacistů dříve nikdo moc nevšímal. Vyjma úředníků z ÚMO3, se proti jeho záměrům postavilo široké spektrum lidí a skupin – Židé, křesťané, skauti, subkulturní mládež, někteří zastupitelé města a spousta dalších. Těch nakonec 19.1. dorazilo před plzeňskou Velkou synagogu přes tisícovku. Ve městě se na mnoha místech objevily samolepky Good Night White Pride, ušetřen nezůstal ani obchod Original Store, vedený neonacisty kolem kapely Conflict88. Jak jsou na svého souseda Václava Bureše hrdí obyvatelé Přeštic, dali jasně najevo tím, když vyzdobili jeho dům a místo, kde je zaměstnán, šibenicemi s hákovým křížem a nápisy "smrt fašistům", na což si sám trpce stěžoval v článku na ultrapravičáckém webu Altermedia.
V sobotu 23.2. se sešli neonacisté z Plzně a okolí, aby probrali otázku založení místní organizace "Autonomní Nacionalisté Západ" po vzoru svých asociálních kamarádů z Kladna a severních Čech, kteří nemohou chybět u žádné veřejné manifestaci nacionálně socialistické ideologie. Jejich sraz se konal, tak jak je u nich často zvykem, v jedné z nonstop heren na plzeňském předměstí. Novopečení aktivisté "Autonomních Nacionalistů Západ" se ale stali při své zakládající schůzi terčem útoku místních antifašistů. Většina z jedenácti přítomných neonacistů skončila na ošetření. Ostatní, kteří měli to štěstí a odešli včas, mohou počítat s pokračujícím zájmem antifašistů, který bude úměrný jejich veřejným aktivitám. Náckové z plzeňské Doubravky dnes mohou, kromě vylepování výhružných plakátů "Antifašismus znamená - SMRT", spíše přemýšlet, nakolik mají jejich výhružky opačný efekt, než si tak vroucně přejí. Kalašnikovy z plakátu jim totiž zatím moc nepomáhají.
Všem, kteří odsuzují násilí na neonacistech, bychom rádi připomněli, že násilí je pro neonacisty často jediný argument, kterému rozumí. Jestli neonacisté z něčeho - kromě kolektivního opíjení se - těží, tak je to pocit fyzické převahy nad údajnými "feťáky a negry" v ulicích. Přijdou-li o něj, zbude jen prázdná slupka vzájemně hýčkaného mindráku, kdy se navzájem utěšují, že za jejich neštěstí může kdokoli jiný než oni sami – Židé, přistěhovalci nebo třeba Romové. Ani jeden ze zbitých neonacistů ze soboty 23.2. nebyl žádný nováček na NS scéně. Naopak mnozí z nich jsou pověstní tím, že vždy při vhodné příležitosti rádi někoho, kdo neodpovídá jejich představě bílé elity, zkopou nebo mu alespoň vyhrožují likvidací. Podíváme-li se na činnost neonacistů zeširoka, jen v ČR zavraždili od roku 1989 několik desítek lidí a v Rusku stejně názorově smýšlející individua zabila 26 lidí jen za dva měsice tohoto roku.
A pokud někomu nestačí naše argumentace o nutnosti přiměřeného fyzického násilí v boji proti neofašistům, ocitujme i zdroj, který je tak často citován médii:
V letech 2001-2003 AFA intenzivně napadala účastníky neonacistických demonstrací a koncertů a vydobyla si tím v neonacistické scéně značný respekt. Působení AFA bylo směřováno na jednotlivce z řad ultrapravice, současně však svým násilným étosem a rozsáhlým monitoringem aktivistů na internetových stránkách od roku 2001 (což mj. svědčilo o její schopnosti infiltrovat krajně pravicovou scénu) dokázalo zastrašit poměrně široké spektrum stoupenců a sympatizantů krajní pravice. (Miroslav Mareš 2004, Rexter)
V sobotu v Plzni tedy uvidíme, jestli si neonacisté zopakují svoje pražské extempore z tohoto pátku, kdy svůj boj za nacionální socialismus a bílou rasu dovedli do sofistikované podoby opileckého útoku na čínské bistro v Nuslích, včetně následného zadržení i s policejní perlustrací. Inspiračním zdrojem pro útok byl patrně článek na serveru Národního odporu, který obsahuje následující výzvu: "Je pouze na nás, abychom tuto zemi postupně svým uvědomělým jednáním zbavili žlutého vředu (...) je nyní řada na nás, lidech z ulice, abychom nevítaným hostům dali jasně najevo, že nejsou vítáni". Že i v tomto případě si jako základnu zvolili nonstop hernu je už pomalu zbytečné dodávat. Ale možná se také inspirovali našimi slovy z lednového rozhovoru pro Literární noviny, kde jsme uvedli, že „naším cílem je hlavně dostat neonacisty z veřejného prostoru, z ulic do soukromí, nanejvýše někam do hospod a nonstop barů".
A poučení plynoucí z celého příběhu? Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. A každá provokace nácků vyvolá dříve či později akci – antifašistickou akci.
AKTUALIZACE!
„Pochod proti slova II“ nebyl tak velkolepý, jak si neonacisté malovali. Nakonec jich 1.3. do Plzně dorazilo jen necelých 200. Přestože úředníci ÚMO3 zakázali všechny protestní akce proti hnědé maršparádě, místní lidé se nenechali odradit a vědomi si legitimity svého antifašistického postoje přišli k Velké synagoze. Zde jich asi přes 400 pískáním, voláním „Hanba!“ a protifašistických hesel dalo neonacistům jasně najevo, že je ve svém městě nechtějí tolerovat. Neformální iniciativa „Mládež proti nacismu“ nás požádala, abychom jejím jménem poděkovali všem, kteří i navzdory zákazům přišli do ulic Plzně vyjádřit svůj nesouhlas s neonacismem.