Jistě jste se už mnohokrát doslechli, že v Praze na Hlavním nádraží není radno se zdržovat, jelikož se tam potloukají všelijaká podezřelá a potenciálně nebezpečná individua. Skutečnost však není vůbec tak hrozná, jak mezi lidmi, co nevystrčí pořádně paty z domu, koluje. Avšak na každém šprochu pravdy trochu, jak říká staré české přísloví. Občas tu na opilá, asociální a agresivní individua skutečně narazit můžete.
5. června 2010 vynesl odvolací senát Městského soudu v Praze rozsudek v případu napadení muže, který se na výše zmíněném místě zastal Romů před neonacisty. Útočníkům byl původní trest zmírněn, jelikož byli uznáni vinnými pouze z výtržnictví, zatímco prvoinstanční senát je odsoudil i za hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení. Představme si oba odsouzené, kteří u soudu tvrdili, že nemají s neonacisty nic společného.
Lukáš Přibyl a Lukáš Vojíř 20. května 2009 napadli šestatřicetiletého Josefa Moravce. Incident se odehrál v Praze ve Vrchlického sadech před Hlavním nádražím. Opilí útočníci nejprve hajlovali a rasistickými nadávkami uráželi přítomné lidi tmavší pleti. Moravec nechtěl nečinně přihlížet jejich rasistickému chování a urážených lidí se zastal slovy: „Co vám udělali? Nechte je bejt, vždyť to jsou chudáci!“
Na to mu oba náckové odpověděli fyzickým útokem. Schytal za svou „opovážlivost“ několik ran pěstí a kopanců. Vojíř po něm následně ještě hodil dlažební kostku, ale naštěstí se netrefil. Oba pak napadeného pronásledovali ještě do haly Hlavního nádraží, kde ho znovu napadli.
Oba útočníci před obvodním soudem shodně tvrdili, že byli v době incidentu opilí, a popřeli, že by před nádražím hajlovali. Podle Vojíře vykřikovali chorály o Spartě a poškozený jim pak něco řekl a napadl je. Při soudních stáních oba také popřeli, že by udržovali kontakty s neonacisty. Vojíř ovšem musel přiznat, že má na hrudi z dřívějška vytetovaný hákový kříž a znak jednotek SS.
Lukáš Vojíř a Lukáš Přibyl u soudu
Jejich tvrzení se dají na jednu stranu pochopit, jelikož nechtějí riskovat vyšší trest, kdyby se prokázalo, že jejich motivací byla rasová nenávist, na stranu druhou se dají také lehce vyvrátit, když se na oba útočníky podíváme trochu zblízka.
Dvaadvacetiletý Lukáš Vojíř z Dobříše na Příbramsku má na těle vskutku pozoruhodná tetování, vedle znaku jednotek SS na hrudi jistě zaujme i nápis na předloktí „HATE 4%“ vyjadřující homofobní postoje svého nositele. Vedle tetování má i další bohulibé koníčky, s kterými se svěřil na svém internetovém profilu: "a mam rad kaleni pod stanem s kamaradama a nebo poradne nekomu rozbit drzku ale jinak jsem hodnej kluk 88 18 28 14 .A.C.A.B." Pro čtenáře neznalé neonacistické numerologie překládáme: 88 - Heil Hitler, 18 – Adolf Hitler, 28 – Blood and Honour, 14 – 14 nesmyslných slov o bílé barvě.
Lukáš Vojíř a jeho tetování
Lukáš Vojíř na neonacistické demonstraci v roce 2006
Sedmadvacetiletý Lukáš Přibyl z Prahy 4 nemá ke svému (s)parťákovi daleko. Stejně jako většina neonacistů preferuje oblečení značky Thor Steinar, ale na rozdíl od Vojíře nemá takový odpor k homosexualitě, jak lze alespoň soudit podle fotografie, na níž se pusinkuje s jiným neonacistou.
Lukáš Přibyl sám a s přítelem
