Teroristé z White Justice opět na scéně

Na podzim roku 2009 novináři MF Dnes publikovali řadu hysterických článků o neonacistické teroristické skupině White Justice, která pořádá výcvikové kempy, sleduje premiéra kvůli jeho židovskému původu a chystá se vyhodit do povětří elektrárnu. Jak to je ve skutečnosti? A jakou roli v informování hraje policie?

 

Opět se nám vrací jako bumerang vykreslení skupiny White Justice jako nebezpečné teroristické skupiny, viz MF Dnes ze dne 22. 2., ke kterým se připojily servery typu EuroZprávy nebo Parlamentní Listy :

 

„Tato neonacistická skupina vznikla před deseti lety. U jejího zrodu stála trojice mužů – profesionální voják Lukáš Sedláček, skinhead Filip Stránský a podnikatel Vladimír Žiška, který kandidoval ve volbách za Dělnickou stranu a nakonec sehrál klíčovou roli při vyšetřování. Detektivům dodával detailní informace o zmíněných bojových kempech. Ty se uskutečnily čtyři, první v roce 2008, a dohromady jimi prošlo asi 30 lidí.“

„Proniknout do světa White Justice bylo pro policisty mimořádně komplikované. Členové skupiny byli totiž obezřetní, i v kempech nosili celou dobu kukly a znali se jen podle čísel. Ani přístup na fórum White Justice nebyl jednoduchý. Bez speciálního hesla se na stránky, kde neonacisté rozebírali, jestli je lepší nepřítele podříznout, nebo zastřelit, nikdo nedostal. Detektivové nakonec heslo získali prostřednictvím svého nasazeného agenta.“

 

 

 

Celé zprávy byly kolosálním nesmyslem, které především ukazují na patologické propojení médií s policií, jak jsme odhalili v našem článku White Justice: Pravda versus fikce . Článek podává řadu důkazů a faktických informací, ze kterých si můžete ověřit, že policie straší a média šíří paniku.

Policie, když se jí to hodí, zásobuje média zprávami nafouklé stylem Barona Prášila. Jak jsme psali v roce 2009:

 

„Informace, které se objevují v souvislosti s White Justice, nemůžeme označit za přímo vylhané. Ve skutečnosti jsou jen přeháněné až za samu mez únosnosti. Informace mají reálné jádro. Pokud však odstraníme slupku mediálních senzací, policejních tiskových zpráv a účelových, z kontextu vytržených faktů, odhalí se před námi jádro sice reálné, ale malé, scvrklé, prosycené neonacistickým patosem, blbostí, přeháněním, siláctvím a neschopností orientovat se v realitě. Rozhodně tedy ne pachem výbušnin, krve, potu a strojního oleje, jak se snaží policie, za vydatné asistence médií, přesvědčit.“

 

Policie přitom pochopitelně sleduje vlastní agendu. Dnes se pravděpodobně pod politickým tlakem snaží vytvořit dojem, že někam ve vyšetřování pokročila, případně se snaží vystrašit Bohuslava Sobotku či veřejnost. Dalším důvodem může být, že se policisté snaží dostat k serveru White Media, který je umístěn v USA. USA by v případě podezření (byť smyšleného) z terorismu mohly být ochotny server vydat. Prášilovské přehánění hrozeb také pochopitelně hraje policistům do karet při jejich touze po navýšení rozpočtů, lidí a pravomocí. To se hodí i v současnosti, když se Milan Chovanec snaží prosadit přijmutí dalších tisíců policistů, přesto, že v České republice je jeden z nejvyšších počtu policistů v Evropě . Novináři z médií typu MF Dnes potom ochotně šíří paniku za cílem zvýšení sledovanosti svých médií. Ověřováním informací se tedy příliš neobtěžují a s policií se velmi dobře doplňují. Tento způsob policejně-mediální práce vidíme až nepříjemně často. Viděli jsme to v případě informování kolem White Justice, viděli jsme to v případě jakéhokoliv (sebebanálnějšího, či i vymyšleného případu) případu kriminality Romů, v současnosti to vidíme především na případu informování o uprchlické krizi nebo když Milan Chovanec nadšeně informuje o zadržení kurdského teroristy . Ve skutečnosti šlo o muže, který má v Itálii azyl, protože se ho Turecko snažilo odsoudit za roznášení letáků a který byl po nesmyslném dvouměsíčním věznění propuštěn.