Rosa Antifa Wien se od založení zaměřuje vedle klasické antifa práce také na kritiku sexismu, homo- a transfobie. V rozhovoru s tímto kolektivem je řeč o o antifašistickém hnutí v Rakousku, genderu a kritice směřující i do vlastních řad.
Jak to vypadá s antifašistickým hnutím v Rakousku - pořádá se hodně akcí, existuje hodně skupin, co se vlastně všechno děje?
V Rakousku obecně neexistuje celorepublikově organizovaná Antifa. Působí zde pár malých antifašistických skupin, zvláště ve velkých městech. Také ve Vídni máme vedle Rosa Antifa několik dalších antifašisticky smýšlejících skupin. Tyto jednotlivé skupiny vzájemně spolupracují.
Vedle anarchistických a autonomních antifa uskupení zde působí i některé občanské iniciativy, které se zabývají monitoringem, například jako Dokumetační archiv rakouského odporu ve Vídni (Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstands). Dále existuje mnoho dalších skupin, které se sice přímo neoznačují jako antifašistické, ale jsou v tomto ohledu nějak aktivní, například skrze účast na antifašistických demonstracích a protestech. Na univerzitě ve Vídni navíc existuje dlouhodobě mnoho důležitých projektů ze strany aktivních studentů.
V posledních letech (cca od roku 2008) se konají silné protesty proti buršáckým spolkům, obzváště v lednu proti plesu Vídeňského korporátního kroužku (WKR). Rovněž se pravidelně konají akce proti shromážděním či schůzím krajně pravicové politické partaje FPÖ. Navíc v posledních letech dochází k pravicovým demonstracím proti islámským kulturním asociacím a mešitám, kde byly i antifašistické odezvy z naší strany...
Další pravidelnou událostí, která se v posledních letech odehrává, jsou protesty proti každoročnímu srazu válečných veteránů (jsou mezi nimi i bývalí příslušníci jednotek SS) v Korutanech. Od roku 2005 se proti tomuto shromáždění úspěšně protestuje. V souvislosti s těmito protesty probíhal i sběr informací a relevantních faktů, které byly přetransformovány do knižního vydání.
Vedle protestů proti krajní pravici a neonacistům jsou zde i jiné iniciativy, které se snaží poukázat na antisemitské či arizující excesy, které se dějí ve Vídni. Tyto aktivity mají především formu tematických procházek po městě. Tyto procházky jsou poměrně hojně navštěvované - kolem 75 - 150 účastníků a učastnic.
Kdo nebo co pro vás představuje „nepřítele“, když pominu otázku státu a kapitalismu? Koho konfrontujete a proti komu nejvíce vystupujete?
Termín ,,nepřítel’’ nepoužíváme rádi, protože si myslíme, že moc a nadvláda nejsou otázkou monopolu moci jasně ohraničených skupin. Do určité míry je moc vykonávána a udržována skrze společnost jako takovou. Sexismus je například také problémem v antifašistických a dalších levicových hnutích. Pro nás je nezbytně důležité, aby se také proti tomuto problému pracovalo. Velká většina z nás se označují jako anarchisté/anarchistky a to znamená že usilujeme o společnost bez nadvlády. Znamená to pro nás nejenom překonání státu a kapitalismu, ale i národa, patriarchátu, rasismu, homofobie a dalších vztahů nadvlády.
Naše protesty se také často zaměřují proti katolické církvi nebo katolickým inciativám, které například upírají právo na potrat, nebo stále považují homosexualitu za "hřích". Proti buršákům protestujeme už několik let a to nejenom proto, že jsou uskupením krajní pravice, ale také proto, že jsou elitáři a sexisté. Dále pak dlouhodobě vystupujeme proti státnímu rasismu. Jako příklad bychom mohli uvést téma deportací nebo zostřujících se rasistických zákonů.
Proč název Rosa Antifa? Predpokládám, že to souvisí s důrazem na tematiku queer a anarchofeminismu?
Od založení Rosa Antifa Wien se zaměřujeme vedle klasické antifa práce také na kritiku sexismu, homo- a transfobie. Tuto kritiku adresujeme také do našich vlastních řad. Z tohoto hlediska například můžeme zdůraznit, že například v oblasti monitoringu mnohdy ženy často vědí více, než se od nich očekává. Dodnes jsou považováni za "experty" především muži. Také proti těmto věcem se angažujeme.
Je i nějaká ne-růžová Antifa? Resp. jmenujete se Rosa- právě z důvodu vymezení se vůči jiným antifa-skupinám?
V Rakousku byly a jsou i jiné antifašistické skupiny a projekty, o kterých jsme se zmínili výše. Jmenovat mezi nimi můžeme například projekty Mayday 2000 Graz či AK gegen den Kärntner Konsens (která organizuje protesty proti setkání veteránů Ulrichsberg-Feier). Vedle nás ještě vždycky funguje pár novějších skupin, které se drží pár let a pak zase zaniknou. Rosa Antifa vznikla jako samostatná skupina v polovině 90. let, když se oddělila od tehdejší antifa skupiny, kde nebylo možné kritizovat její (patriarchální) hierarchickou strukturu, homofobii a sexismus. Tehdejší kritika se setkala s ignorancí a odporem. Založení vlastní skupiny (Rosa Antifa) bylo v tomto kontextu pochopitelným krokem...
Snaha o zabránění reprodukce klasického dělení genderových rolí je pro nás důležitým tématem. Antifa byla představována jako něco ryze mužského, kde hrají hlavní roli odvaha, čest a síla. Na ženy naopak zbyly takové "maličkosti" jako vaření, úklid, komunikace... To je pro nás velmi problematické. Muži, kteří nejsou nebo nechtějí být silní, pak podle této logiky v antifě nemají místo. Stejně tak ženy, které nesedí jako puťky a umí porádně uhodit, se do mozaiky tehdejší skupiny nehodily.
Čest, odvaha a věrnost jsou vlastnosti, kterí jsou důležité pro neonacisty a extrémně pravicové spektrum. Tuto logiku chceme vyvrátit a změnit.