Na první pohled působí neonacistická scéna obecně, nejen ta nazi – SxE, jako velká, skládající se z mnoha kapel, firem a organizací. Jak je to ale při bližším pohledu? Pokud nahlédneme NS scéně pod pokličku, zjistíme, že věci se mají trochu jinak. Vezměme si za příklad Boba Hubera, největšího propagátora NS Straight Edge a uvidíme, jak okolo sebe jeden člověk dokáže vytvořit zdání mnoha různých aktivit, které se v posledku točí všechny kolem něho samotného.
Začátky se „Severní bouří“
Huber začal své nacistické angažmá v roce 1994 jako kytarista v kapele Nordic Tunder, kde hrál na bicí i jeho bratr Ryan. Ten ještě v roce 1994 založil distribuční firmu Tri-State-Terror. Prvotním důvodem byla snaha kapely mít kontrolu na distribucí svých desek, ale záhy se z TST stala firma zabývající se dovozem neonacistických kapel z celého světa do USA. (Na tuto bratrovu aktivitu Bob Huber navázal později, když sám založil distribuční firmu Final Stand Records.) Skupina Nordic Thunder se hudebně pohybovala někde mezi HC a Oi a textově kopírovala klasická neonacistická témata. Kapela byla spojená s americkou neonacistickou organizací Hammer Skinheads. Skupina samotná nebyla nijak výjimečná a větší proslulost si získala kvůli něčemu jinému, než svému hraní. Její zpěvák Joe „Hamer“ Rowan totiž vyvolal po jednom z koncertů konflikt s černochem, který ho při následné potyčce zastřelil. Z Rowana se tím stal v očích neonacistů mučedník a z jeho kapely kult.
Modroocí ďáblové
Nordic Tunder skončili, ale bratři Huberovi pokračovali dál a v roce 1997 založili kapelu Blue Eyed Devils, která se již orientovala přímo na Hard Core. Kapela využívala klasickou HC image a zároveň se netajila svým neonacistickým smýšlením. Například v písni Hate Filled Mind (Mysl plná nenávisti) BED zpívají: „Zrádce pověsíme, ostatní zastřelíme…. Zabij žida a uřízni mu hlavu…. zabijem všechny, kteří se nám postaví do cesty… Konečné řešení!... Blut und Ehre, to je čemu věřím, za svého Vůdce položím život! Sieg Heil“ .
Blue Eyed Devils na koncertě, Robert Huber zcela vpravo před vlajkou s hákovým křížem
Obal desky Blued Eyed Devils Murder Squad
Spojovat image HC kapel s neonacismem bylo na, do té doby převážně skinheadské, neonacistické scéně dosud zcela neobvyklé a z BED se díky tomu stala proslulá kapela, přičemž její logo – mužská postava s namířenou pistolí na pozadí s keltským křížem – se stalo nesmírně oblíbeným grafickým symbolem mezi neonacisty.
Logo Blue Eyed Devils
Kapela Blue Eyed Devils fungovala zhruba do roku 2003, kdy se rozpadla. V roce 2006 ale Blue Eyed Devils hrají jako hvězda večera na koncertu zakázané německé Blood a Honour resp. Combat 18 v Belgii. Na tomto největším setkání evropské neonacistické scény vystoupily kromě BED ještě kapely Oidoxie, Razors Edge, Nordfront a Chingford Attack a účast se pohybovala okolo 1 800 neonacistů z celé Evropy (včetně novinářů z České televize, kteří se na koncert vetřeli za účelem získávání informací o české NS scéně). Není zcela jasné, zda se jedná o obnovení kapely, nebo šlo pouze o nárazovou akci. Vzhledem k personálnímu propojení všech Huberových kapel je obtížné určit, zda na pódiu stojí BED nebo někdo jiný.
Blue Eyed Devils v Belgii v roce 2006
Blue Eyed Devils se ale nezaměřili jen na Hard Core, ale rozhodli se do nazi scény adoptovat i myšlenky Straight Edge. V jejich verzi SxE znamená: Žádné drogy, žádný alkohol, žádné cigarety. NS SxE tak navazuje na nejstarší pojetí SxE, resp. na jeho část. Původní myšlenky Straight Edge totiž ještě obsahovaly i odmítání promiskuitního sexu, což bylo pro nácky asi moc. Stejně jako současná podoba SxE, která se spojuje s vegetariánstvím či veganstvím. Nakolik myšlenky Straight Edge skutečně ovlivnily neonacistickou scénu je otázka. Existuje několik kapel (zejména z USA a Německa), které se k NS SxE hlásí a píseň s názvem Straight Edge mají ve svém repertoáru i ruští Kolovrat. Na druhou stranu tvoří tyto kapely v rámci NS scény naprostou menšinu a sám Robert Huber na stránkách svého vydavatelství přiznal, že i když někteří členové BED občas s myšlenkou SxE koketovali, jediný, kdo byl a nadále zůstává SxE, je v kapele pouze on sám. Myslím, že to něco vypovídá o celkové oddanosti této myšlence mezi nácky i o jejich celkovém přístupu. SxE se prostě stalo jen trojským koněm, který měl nácky zadními vrátky přivést do HC komunity.
Teardown a Fear Rains Down
Bob Huber ale nerad marní čas a tak po rozpadu BED v roce 2003 sestavil z lidí z Blue Eyed Devils a Those Opposed (kapela ze stáje Huberovi Final Stand Records) kapelu Teardown, která pokračovala tam, kde BED skončili. Teradown hrají pomalý metalový HC s agresivním vokálem, který sami připodobňují ke stylu kapel Terror a Hatebreed. Hudebně představuje kapela průměr, ale u podobných spolků nikdy nešlo o hudební kvality. Jádrem úspěchu NS kapel je většinou v jejich image, která jim zajišťuje fanoušky. Ta i u Teardown stojí na HC prezentaci a propagaci NS Straight Edge.
Teardown
Ačkoli se webové stránky kapely úzkostně vyhýbají jakýmkoli zmínkám o neonacistickém původu i trvajícím smýšlení jejich členů a ani z textů kapely publikovaných na webových stránkách není možné přímo nalézt spojitost s neonacismem nebo rasismem, propojení je zřejmé. Kapela se pohybuje výhradně v neonacistickém prostředí a její členové jsou aktivní v různých neonacistických organizacích. Teardown hráli například v roce 2005 na festivalu Nordic Fest (tento festival představuje již po několik let největší americkou neonacistickou akci, které se účastní jak kapely, tak i představitelé všech významných pro-nacistických amerických organizací) a koncertech pořádaných Imperial Klans of America a Blood and Honour Division USA.
Bob Huber na koncertě Teardown 2. 4. 2005
Teardown se sice snaží prezentovat jako běžná HC kapela ale naštěstí má americká HC scéna jasnou představu o co jde, takže CD kapely Teardown vzhledem k jejich napojení na americkou neonacistickou scénu americké HC distribuce bojkotují. Být součástí nacistické scény si zkrátka žádá jisté oběti a ne každý je ochoten je přinášet. To je ostatně vidět i na samotných Teardown, od kterých v průběhu tohoto roku nejprve odešel jejich zpěvák (bývalý kytarista Those Opposed), následně i bubeník a když se nepodařilo najít náhradu, kapela ukončila svou činnost.
Neznamená to ale, že by Robert Huber neměl kde hrát. Další kapelou, ve které ho najdeme jsou americko-němečtí Fear Rains Down. Jde o „all-star“ hudební projekt hudebníků z kapel Teardown (bicí a kytara) a dvou nových německých Hate core kapel - Race Riot (zpěv) a Path of Resistence (basová kytara). Pozor! Nejde o původní Vegan SxE veterány Path of Resistence z USA (ex-Earth Crisis), to si jen němečtí náckové přisvojili jejich jméno, tak jako si zkouší přisvojit celé SxE a HC.
S oběma jmenovanými kapelami ho měli čeští neonacisté možnost 18. listopadu 2006 v jihočeských Dražicích, kde si zahrál po boku německých Race Riot a Path of Resistence, slovenských Before War a českých Ecce Mors.
Teardown v Dražicích u Tábora 18. 11. 2006, vlevo Robert Huber v tričku NS Straight Edge
Final Stand Records
Protože kapely potřebují distribuci, založil Robert Huber i vlastní společnost nazvanou Final Stand Records, která vlastní distribuční práva na kapelu Blue Eyed Devils (Kromě této distribuční společnosti vlastní Robert Huber ještě distribuční společnost Fire Forged Records taktéž zaměřenou na šíření neonacistických materiálů). FSR sídlící ve městě Newark ve státě Deleware patří mezi nejvýznamnější neonacistická nakladatelství z východního pobřeží USA. Společnost distribuuje zhruba 600 CD neonacistických kapel z celého světa, časopisy a knihy amerických neonacistických a rasistických organizací, nášivky a odznaky jednotek SS, trička s potiskem white power kapel. Firma také distribuuje z USA do Evropy zakázaná CD neonacistických kapel. Jedná se o jednu z největších distribucí spřízněnou s evropskou Blood and Honour.
Největším partnerem Roberta Hubera je německé vydavatelství Until the end Recods. Obě tato vydavatelství také představují nejvýznamnější propagátory NS SxE.
Zajímavá otázka je, nakolik tato činnost Huberovi vynáší. Podle americké skupiny One Man project, která se zabývá monitoringem nacistů v USA, Huber údajně neplatí včas své účty a v posledním roce měl dokonce i několikrát odříct svému tatérovi další sezení z důvodu nedostatku financí. Tato informace však není ověřená.
Triko NS SxE z produkce Final Stand Records
Občan Robert Huber
Robert Huber není žádný nacistický asociál. V současné době studuje postgraduálně fyziku
na University of Delaware, kde několik semestrů také přednášel. Pravda, vždy v košili s dlouhými rukávy, aby nebyla vidět jeho neonacistická tetování. I přes to nejsou Huberovy neonacistické aktivity v Delaware nijak neznámé, protože o nich v roce 2006 rozsáhle informoval místní tisk, včetně Huberových fotografií na titulních stranách. To vyvolalo negativní reakci studentské komunity avšak zatím bez větších výsledků. Přesněji, univerzita vydala prohlášení, ve kterém odsoudila Hubertovi politické názory, ale Huber nadále na univerzitě setrvává a díky ústavním zvyklostem v USA zde patrně setrvá, pokud nebude svoje názory prezentovat při výuce. Vzhledem k tomu, že v současné době nepřednáší, tak to zřejmě nebude zase tak těžké.
Robert Huber má za manželku Polku, se kterou se seznámil během svého Polského turné, díky čemuž se mu otevřela možnost stýkat se s polskými neonacistickými skinheady působícími ve Spojených státech. Jako jistá kuriozitka působí fakt, že jeho manželka přišla do USA jako ilegální imigrant (tradiční nepřítel amerických neonacistů) a její status legalizoval právě až sňatek s Huberem.
Blýská se na lepší časy?
Robert Huber představuje fanatického nacistu, který okolo sebe celý život vytváří nové a nové kapely a prostředky k šíření své „jediné pravdy“. Počínaje Nordic Thunder, přes Blue Eyed Devils až k Teardown a Fear Rains Down jde o kapely, které by bez jeho přispění nevznikly a které by bez jeho přispění neměl kdo distribuovat. Zároveň jde ale také o kapely, ve kterých se v podstatě točí stále ti samí lidé (což je jev typický pro celou NS scénu, ve které několik málo aktivních jedinců tvoří většinu kapel a organizací). Celá záležitost ohledně nazi Straight Edge se tak jeví hlavně jako nafouklá bublina.
Existuje tedy nějaké blýskání na lepší časy? Ale ano, jsou věci, které neonacisté neradi přiznávají a které naznačují, že není vše tak, jak by si náckové přáli. Jednou z nich je například fakt, že Ryan Huber, bratr Roberta Hubera, bubeník Nordic Thunder a majitel distribuční společnosti Tri-State-Records, zanechal již před nějakou dobou všech svých neonacistických aktivit, odvrátil se od svých bývalých kamarádů a přestal se dokonce stýkat s vlastní rodinou. Robert Huber sám přiznává, že jeho bratr opustil NS scénu, údajně kvůli podrazům a lžím, kterých je zákulisí náckovského hudebního průmyslu prý plné. To by ovšem nevysvětlovalo důvod, proč se Ryan přestal stýkat s vlastní rodinou – ledaže by bral Roberta jako součást této scény plné podrazů a lží. Pravděpodobnější je, že Ryan Huber dokázal najít sílu opustit neonacistické gheto a zkusil začít nový život. Pokud zvládnul neonacismus opustit Ryan, třeba to jednou zvládne i Robert. Kdo ví?