V minulém čísle jsem se pokusil o statistické porovnání úspěšnosti A-kontra, respektive portálu ČSAF.cz a Revue konzervativního nacionalismu Národní myšlenky na základě srovnání čtenosti článků na obou internetových portálech. Protože toto srovnání nabídlo poměrně zajímavé výsledky, pokusil jsem se nyní rozšířit tuto metodu obecně na všechny anarchistické webové stránky a porovnat je s jejich ideovými protějšky jak z prostředí neonacistické pravice, tak i různých etablovaných ultrapravičáckých uskupení, aby bylo možné získat obecnější představu o úspěšnosti či neúspěšnosti na poli mediálních aktivit.
O co jde? Ne všechny internetové portály údaje o čtenosti veřejně nabízejí, ale webové stránky hlavních anarchistických skupin a některých ultrapravicových organizací ano. Díky tomu je možné provést hlubší srovnání.
Nejedná se pochopitelně o absolutně přesnou metodu, jak zjistit podporu u veřejnosti. Údaj o čtenosti u článku ve skutečnosti představuje počet „kliků“ na příslušný odkaz. Nepřetržitým „klikáním“ lze samozřejmě počet přístupů zvětšit. Aby se tomuto zabránilo, mají některé portály (například ČSAF.cz) pojistku, která započítá přístup z individuální IP adresy pouze jednou za určitý časový úsek. Ostatní portály však tuto pojistku nemají a jejich výsledky jsou tím pádem méně reprezentativní. Pokud by si chtěli autoři na těchto portálech opticky zvětšit čtenost svých článků, mohli by prostě jen „klikat“ a „klikat“. Pokud by tomu tak bylo, lze předpokládat, že by čtenost na takovém portálu byla zhruba stejně velká u všech článků, případně by se zvyšovala u témat považovaných autory za klíčová. Tak tomu však – jak uvidíme – není, a proto lze předpokládat, že se nic podobného v rozsáhlé míře neděje, nebo se to alespoň neděje příliš často. Ať tak nebo tak, jedná se o metodu, která má své limity, avšak vzhledem k rozrůzněnosti výsledků i svou výpovědní hodnotu. Dodávám, že hodnoty čtenosti se vztahují k období poloviny května roku 2006.
Někdo čte víc...
Připomeňme si nejprve srovnání ČSAF.cz a Národní myšlenky (dále NM). Výsledky jsou poměrně přesvědčivé. Běžný průměr čtenosti článků na portálu ČSAF.cz se pohybuje stabilně na úrovni sedmi set přístupů u běžných článků (v poslední době se díky delší odstávce portálu ČSAF čtenost zvedla) a devět set až tisíc dvě stě návštěv u čtenářsky vděčnějších témat, s občasným „skokem“ nad tuto hranici. U NM je to zhruba sto až sto padesát návštěv (průměrná čtenost všech padesáti osmi článků zveřejněných na NM v době přípravy čísla A-kontra 1/06 byla dvě stě dvacet přístupů na stránku, pouze dvanáct článků však přesahovalo přes tři sta přístupů) a přes pět set u pěti nejčtenějších. V praxi to znamená, že většina článků na NM vykazuje čtenost okolo sto dvaceti přístupů. Nejčtenější článek na ČSAF.cz měl čtyři tisíce pět set přístupů, u NM to bylo osm set třicet dva (zde se ovšem jednalo o článek o Danielu Landovi, který pravděpodobně přitáhl i řadu lidí, kteří jinak s NM nemají nic společného).
Z tohoto přehledu je zřejmé, že se čtenost článků NM pohybuje průměrně na úrovni pětinásobně nižší ve srovnání s www.csaf.cz, s občasným propadem na úroveň desetkrát nižší. V souvislosti s tím je zajímavé připomenout, že jsou to právě pánové z Národní myšlenky a jejich sympatizanti, kteří se opakovaně vysmívají anarchistům pro jejich údajně nízké počty…. Podívejme se ale dál.
V případě Federace Anarchistických Skupin (www.anarchismus.org) není počet přístupů stabilní, ale kolísá v rozmezí od tří set do devíti set přístupů, přičemž nejméně čtený článek vykazuje hodnotu sto sedmdesát přístupů. Starší zajímavější články ovšem bez potíží překračují hranici tisíce přístupů a nejčtenější článek má dva tisíce osm set přístupů. Výsledky FAS jsou tak o něco nižší než ČSAF, avšak stále výrazně vyšší než výsledky Národní myšlenky.
Nově zrekonstruované stránky Antifašistické Akce (www.antifa.cz) si záhy vytvořily početnou čtenářskou obec. Standardní čtenost jednotlivých článků na tomto portálu se pohybuje okolo tisíce pět set až dvou tisíc přístupů na článek, přičemž v přehledu deseti nejčtenějších článků přesahují výsledky dvou vůbec nejčtenějších přes deset tisíc s tím, že u ostatních se jedná o hodnoty sedm a půl tisíce přístupů v jednom případě, tři tisíce až tři tisíce osm set přístupů v pěti případech a okolo dvou tisíc osm set přístupů ve dvou posledních případech. Naopak nejméně čtený článek má pět set devět přístupů. Z tohoto přehledu je zřejmé, že standardní čtenost článků Národní myšlenky vykazuje průměrně desetinásobně nižší počet přístupů než je průměrný počet přístupů na stránkách www.antifa.cz, avšak stonásobně nižší ve srovnání s nejčtenějšími! Pánové z Národní myšlenky si budou muset tato fakta přebrat sami. Pro nás ostatní se však jedná o dobrý ukazatel toho, že pravda ani realita ultrapravičáky nijak zvlášť netrápí.
...a někdo méně
A jak to vypadá na druhé straně? O Národní myšlence již byla řeč. Obrovská škoda je, že server Altermedia.cz čtenost neuvádí. Tento portál se snaží propojit otevřeně neonacistickou scénu s různými konzervativními, nacionálními či fundamentálně křesťanskými skupinami a celkem se mu to daří. Jak si stojí se zájmem veřejnosti, se však můžeme jen dohadovat.
Naopak to víme v případě Národního odporu, největší neonacistické organizace u nás. I zde se výsledky pohybují ve dvou úrovních a kolísají mezi sedmi sty až osmi sty přístupů u méně zajímavých článků a tisícem dvěmi sty a tisícem pěti sty přístupy na články přitažlivější. Celkem často však dosahují i výsledků okolo dvou tisíc přístupů. Nejčtenější článek má ale „jen“ (v kontextu tohoto článku) tři tisíce přístupů (jedná se o článek „Renesance Antify“). Ve srovnání s anarchistickými portály tak stojí web NO někde mezi ČSAF.cz a Antifa.cz, avšak blíží se spíše o něco nižším výsledkům ČSAF.cz.
Existují i další weby neonacistické scény, ale často se jedná o díla jednotlivců, která nemají dlouhého trvání, případně čtenost neuvádějí. Výjimku tvoří webová stránka Radical Boys Brux (neonacisté a hooligans z Mostu). I když se čtyři její nejčtenější články pohybují od tři sta padesáti do sedmi set přístupů, je standardní čtenost jejich výtvorů na úrovni 50 přístupů.
A jak je tomu na etablované politické scéně? Poměrně často se zmiňujeme o E-portálu, časopisu spojeném s Mladou pravicí (lidé vyloučení z pražské pobočky Mladých konzervativců pro „pravicovou úchylku“) a EU-portálu, který se od E-portálu odštěpil v okamžiku, kdy se z E-portálu stal radikálně pravicový bulvár. Jak si stojí tito ultrapravičáci v kravatách? V případě E-portálu jde o kolísání mezi pěti sty a čtyřmi tisíci přístupy. To zhruba odpovídá výsledkům o něco lepším než má ČSAF.cz. V případě umírněnějšího EU-portálu se standard pohybuje okolo dvou set přístupů.
Co říci na závěr? Je zřejmé, že z tohoto srovnání vychází vysmívaná anarchistická scéna ve skutečnosti nečekaně dobře. Portál ČSAF.cz má zjevně stabilní čtenářskou základnu, která několikanásobně převyšuje počet čtenářů Národní myšlenky, téměř se vyrovná E-portálu a lehce zaostává za Národním odporem. Všechny tyto stránky však svou návštěvností hravě převyšuje portál Antifa.cz.
Na přebalu knihy nezáleží
Lze z těchto údajů vyvodit nějaké pravidlo? Pravděpodobně můžeme říci, že obecně je větší zájem o praktické záležitosti než o teoretické rozbory. Na stránkách ČSAF, AFA i NO vykazují pravidelně největší počty přístupů články týkající se antifašismu, což opět naznačuje, že toto téma je stále živé a pro mnoho lidí má svůj význam. Je ovšem také pravděpodobné, že tyto články mají tak vysoký počet přístupů i proto, že je čtou všechny zúčastněné strany – tedy jak anarchisté a antifašisté, tak i neonacisté a nepochybně také policisté.
Obráceně – pokud články týkající se anarchistické teorie mívají čtenost od sedmi set do tisíce přístupů, lze předpokládat, že se jedná o skutečný počet sympatizantů těchto myšlenek? Těžko říct. Nesmíme samozřejmě zapomínat na to, že údaje o čtenosti internetových médií se týkají pouze těch, kteří mají na internet přístup, což v naší společnosti ještě stále nejsou všichni. Je to hodně nebo málo? Nepochybně by to mohlo být více. Můžeme se na to podívat ale i z druhé strany.
Lidé okolo E-portálu mají vlastní politickou stranu a jsou napojeni přímo na ODS, což nabízí řadu zvýhodnění ohledně financování či propagace. Přesto dosahuje portál ČSAF srovnatelných výsledků.
EU-portál a Národní myšlenka se distancují od neonacismu (i když lidé z Národní myšlenky bez potíží komunikují s Davidem Macháčkem, předsedou Vlastenecké fronty. Té Vlastenecké fronty, která na přelomu tisícletí organizovala společné demonstrace s Národním odporem a Národní aliancí. David Macháček byl tehdy předsedou její pražské pobočky. Stejně tak bez potíží komunikují s Dělnickou stranou, což je de facto nástupnická organizace Republikánské mládeže personálně propojené s Národním odporem. Nijak nás už pak nepřekvapí fakt, že sami publikují na webech tak oblíbených neonacisty, jako je Zvědavec nebo Altermedia.cz.) a staví se do role obránců tradičních hodnot, což je v současné politické situaci akceptováno jako zcela legitimní postoj. Oproti tomu jsou anarchisté pranýřováni jako extremisté a jejich názory jsou odbývány mávnutím ruky. Přesto dosahují všechny anarchistické stránky nesrovnatelně lepších výsledků než NM a EU-portál.
To jsou ve skutečnosti výsledky, za které se rozhodně nemusíme nijak stydět. Je vidět, že zájem o anarchistické myšlenky je ve společnosti větší, než by se mohlo zdát. Je dobré si to uvědomit a zbavit se konečně sami ve svých hlavách toho prizmatu „extremismu“, kterým anarchismus mediálně-politické mínění zatlačuje do defenzivy.
A-kontra 2/06