Atmosféru 1. máje provázely řadu posledních let především střety. Ať to byli bolševici, kteří se přetahovali o Letnou se svými politickými odpůrci, nebo převážně anarchistické skupiny, jež bránily ulice měst před nácky i policií, která neonacisty chránila. Letos došlo ke zlomu.
Z iniciativy Antifašistické akce (AFA) vznikl projekt svobodného setkání, které nebylo postaveno na přímé konfrontaci, ale naopak na pozitivní vzkazu: Svět je barevný. Jeho pestrost si budeme užívat, aniž bychom se nechali omezovat těmi,
kteří dokáží pod různými záminkami hlásat jen nenávist.
Jak to na Císařské louce tedy vypadalo? Od rána počasí slibuje den bez většího deště a skrz mraky vykukuje i slunce. V celém areálu jsou rozvěšeny antifašistické a anarchistické transparenty, na stožárech u vchodu vlají vlajky s logem Good Night White Pride na podiu visí baner s motivem festivalu a sloganem Love music - hate racism a vlajky Antifašistické akce(AFA). Prostoru dominuje nepřehlédnutelný transparent s nápisem ANTIFA umístěný na stožárech v zadní části areálu.
Po poledni se pomalu ale jistě začíná festivalová louka plnit příchozími. Zpočátku lze množství návštěvníků odhadovat na stovky.
To ještě nikdo netuší, že jejich konečný počet během celého dne přesáhne číslovku 3 000!
Přicházejí nejen jednotlivci a skupinky z různých subkultur a anarchistických kolektivů,
ale také celé rodiny s dětmi.
Speciálně pro ně je připraven dětský koutek
a velký nafukovací hrad,
který slaví velký úspěch a je po celý den děcky obsazen až k prasknutí.
Z pódia zní zatím jen reprodukovaná hudba, ale i tak dokáže navodit tu správně uvolněnou atmosféru. Hlavní pódium nakonec předběhly houpavé rytmy z DJ stage. Ta začala hrát oproti plánu dříve. Začátek produkce na hlavní scéně byl posunutý, protože kvůli automobilové nehodě vypadl z programu Jay Diesel.
V půl třetí festival oficiálně začíná. Z pódia zazní poděkování všem co dorazili, pár slov o tom, že festival organizují Antifašistická akce(AFA) a iniciativa Good Night White Pride a začíná se hrát.
Hudební stránku festivalu otevírá kapela Die Outsiders se svým melodickým rock"n"rollem.
Zvukovka Fast Food Orchestra se trochu protahuje, ale chlapci ví, že ležérnost a pohoda ke ska patří.
Pokud své příznivce trochu napínali, bohatě jim to vynahrazují smrští svých odpíchnutých songů. Pod podiem začíná být husto a publikum se skvěle baví. Ostřílení matadoři Gnu přinášejí další změnu stylu a tak se našláplé ska mění v hutný noise core.
Kapely děkují během svých vystoupení organizátorům a vyzývají k podpoře podobných akcí. Vladimir518 s neodmyslitelnými hip-hopovými pohyby z pódia skanduje "Antifa" a stovky fanoušků mu odpovídá stejnou mincí. Vladimir518 také dává vědět jak moc "má rád" policisty.
Po krátké pauze přichází Ondřej Slačálek s projevem za přítomné anarchistické skupiny. Zaměřuje se v něm především na to, co pro nás znamená svoboda. (Proslov najdete zde). Přestože je jeho řeč na festivalové poměry nezvykle dlouhá, je několikrát
přerušena potleskem. Bylo jistě povzbuzující vidět, že festivalovému publiku nešlo jen o zábavu sterilně vytrženou z reálného života.
Tento moment potvrdili i hlavni tahouni festu, švédští buřiči The (International) Noise Conspiracy, v oblecích ze 60.let, ovšem s texty v pravdě aktuálními. Hrají průřez své letité tvorby a jejich song: "Kapitalismus mi vzal panenství" je samozřejmě hitem. Mnozí posluchači jistě ocenili to, že kapela hojně komunikovala mezi písničkami s publikem a že nezapomněla zmínit i to, jak se jí líbí myšlenka a atmosféra festivalu. Pozitivní protest, místo pouhé negace. Závěrečné emocionálně laděné rozloučení s publikem bylo nečekané snad jen pro toho, kdo neposlouchal jejich texty.
Zatímco se fanoušci loučili na hlavním podiu s The (International) Noise Conspiracy u DJ stage se zapalují ohně, aby symbolicky uzavřely festivalovu noc. Po breakcorové setu skupiny Guma Guar, který dotvářely rychle se střídající videosekvence výmluvně komentující současný svět, převzali vládu nad přenoskami gramofonů Lulu Rulez a MC Vaant. Jejich rozmanitý jungle stále dokreslují Guma Guar různě deformovanými či narušenými obrazy z demonstrací a riotů v ulicích evropských měst. Před nimi tančí pár desítek lidí, dokud neobrátí svou pozornost k začínající fireshow. První tanečnice s ohněm si vymezuje prostor a vzápětí roztáčí své hořící tyče. Přidává se další tanečník a jeho kolega fakírsky vystřeluje ze svých úst ohnivou kouli. Skupina pěti artistů předvádí během patnácti minut působivé ohnivé divadlo, které se inspiruje hudbou linoucí se z dýdžejského pódia. Zhasnutí posledních ohňů znamená i konec celého festivalu.
Je třeba zmínit, že festival nenabízel jen hudbu. Děti si vedle nafukovacího hradu
mohly hrát na hřišti a pískovišti či malovat u připravených stolků.
Na velkoplošné obrazovce byly k vidění dokumenty a spoty k tématu neonacismu, ekologie, lidských práv i práv zvířat.
Ochránci zvířat měli v areálu i několik infostánků a výstavu, kde bylo možné seznámit se s činností skupin Realita.tv a Otevři oči.
Hlad po alternativních informacích pomáhaly zahánět infostánky anarchistických skupin: ČSAF, AFS, Bloody Mary a A-kontra. Posledně jmenovaní zřídili i velký stan s nealkoholickým občerstvením, fair-trade čajem a s kávou od Zapatistů z mexického Chiapasu.
Kolektiv Food not Bombs a další se staraly o jídlo pro návštěvníky.
Lidé z okruhu tetovacího salónu a kadeřnictví Hell zkrášlovali zájemce o zdobení svých těl.
Na chystaný brněnský ProtestFestu zvali členové realizačního týmu
a ve stánku společenství Štěňata proti rasismu byla možnost k seznámení se se svobodným softwarem, který si návštěvníci rovnou mohli vypálit a odnést. Nechyběly ani stánky nezávislých distributorů placek, triček, hudby a knih.
Velký zájem byl o stan s materiály AFA, především pak o novou kolekci triček a mikin.
U nich je třeba uvést, že nová jarní kolekce byla vytištěna na materiály ušité pod etickými a ekologickými certifikáty a vyrobené z bioorganické bavlny. Antifašistické akci není lhostejné v jakých podmínkách a s jakými ekologickými dopady je textil vyráběn. Proto klade důraz i na takové zdánlivé "maličkosti" a nehodlá se podílet na vykořisťování prostřednictvím tzv. sweatshopů. Více informací najdete zde.
V závěru je potřeba také zmínit, že švédští The (International) Noise Conspiracy zahráli bez nároku na honorář. Bez nároku na odměnu na festivalu zahráli i všichni domácí interpreti a také všichni Dj"s. Zdarma pracovala i většina zúčastněných. Festival z principu odmítl i obvyklou sponzorskou účast firemních korporací, dotace z oficiálních míst, podporu politických struktur či prezentaci tzv. nevládních organizací. Naopak nabídl prostor skutečně nezávislým subjektům.
S odstupem několika dní můžeme s klidným svědomím prohlásit, že si všichni přítomní festival opravdu užívali a často byli i překvapeni pestrostí jeho nabídky a přátelskou atmosférou. Také bylo jasně vidět, že značná část návštěvníků dobře věděla, proč se festivalu účastní. Bylo vidět, že přišli nejen za zábavou, ale také svou účastí vyjádřit jasný postoj a srozumitelně odmítnout tak nepřijatelné věci, jako jsou rasismus, fašismus a neonacismus.
Rádi bychom se také omluvili za nedostatky, které se v organizaci akce vyskytly (dlouhé fronty na občerstvení, nepodařilo se odvysílat všechny připravené dokumenty na velkoplošné obrazovce a díky nečekaně velkému zájmu nedostatečné množství promo materiálů). Věříme ale, že výrazně nezastínily dobrý pocit z celé akce.
Pokud někdo dodatečně sledoval zpravodajství, dozvěděl se, že neonacisté se sešli v předpokládaném počtu (cca 600) a bez valného zájmu veřejnosti se prošli prázdnými ulicemi Žižkova a Vinohrad, ve kterých se také nakonec sami rozplynuli. Dělnické strana s konečnou platností přijala roli oficiálního politického křídla neonacistického hnutí, které opět pouze předvedlo, že trpí nedostatkem vlastních nápadů, jenž supluje vykrádáním symboliky i taktiky svých radikálních oponentů.
Příznačně proti neonacistům na Vinohradech neprotestoval nikdo z oficiálních politiků, známých osobností nebo lidskoprávních aktivistů. Zřejmě měli všichni dovolenou. O symbolický protest se pokusili jen Mladí sociální demokraté.
Úsměvné také bylo, jak se média podivovala nad poklidnou atmosférou a marně hledala nějaké žhavé záběry. Nakonec si musela vypomoci archívem a ukázat alespoň loňský zásah proti antifašistům před mostem Legií. Pro mnohé bylo jistě skutečným překvapením, že antifašisté letos odmítli hrát na 1.máje očekávanou roli "extremistů". Místo toho se rozhodli formou bohatého programu dát příležitost i těm, kteří sdílí antifašistické postoje, ale nechtějí být statisty mediální senzace. Sešlo se nás nad očekávání a skvěle jsme si tento den užili. A to vše s vědomím odporu k rasismu i fašismu, navíc i s připomenutím skutečné tradice 1.máje.
Chtěli bychom všem poděkovat za solidární atmosféru a doufáme, že vás festival povzbudil a že se uvidíme opět brzy na nějaké další akci. Byli jste super.
