Pondělí 22/1/2007

Pražská Anti-Antifa je záležitostí mladých

www.antifa.czPražští antifašisté zveřejnili fotografie neonacistů z okruhu skupiny Anti-Antifa napojené na Národní odpor. Tato skupina má na svědomí několik útoků v Praze a na Kladně a několik zraněných. Několik z nich se podílelo na útoku na klub Modrá Vopice v březnu 2006 a dalších útocích, které následovaly do léta 2006 pod "záštitou" Anti-Antifa v Praze a Kladně. Navštivte webové stránky projektu pražských antifašistů: praha.antifa.net.

Pomozte identifikovat neonacisty z pražské Anti-Antifa!

Co je to Anti-Antifa?

U zrodu „Anti-antifa“, jež v vznikla v roce 1992 zpočátku spíše jako kampaň německé neonacistické scény a byla zaměřena proti aktivitám německých antifašistů, stál známý německý neonacista Christian Worch. V této době byl místopředseda hamburské organizace Nationale Liste (NL) a v časopise této organizace „Index“ vydal v březnu 1992 základní nástin Anti-antifa kampaně. Že nepůjde o obyčejnou kampaň bylo jasné už od začátku, kdy se neonacisté rozhodli přebírat stejnou taktiku jakou používali antifašisté (později přebrali také rétoriku a symboliku). Tak náckové začali shromažďovat informace o aktivních antifašistech a vytvářet bojové skupiny na potlačení jejich aktivit. Organizované Anti-Antifa skupiny se v řadě aspektů překrývaly s koncepcí i samotnými „autonomně-nacionalistickými“ skupinami na bázi leaderless resistace (odpor bez vůdce). Tuto skutečnost můžeme vidět i v dnešní době u nás, kdy Anti-antifa aktivity jsou především vedlejší, někdy ovšem také jedinou, aktivitou autonomních nacionalistických skupin či skupin Národního odporu. Brzy se ukázalo, že název kampaně může být pro leckoho matoucí. V hledáčku Anti-antifa se totiž začali objevovat nejenom aktivní antifašisté, ale také radikální odboráři, židé, bojovníci za práva menšin, lidsko-právní aktivisté, novináři píšící články o ultrapravici, samotní příslušníci etnických a sexuálních menšin, přistěhovalci či lidé s levicovým smyšlením (anarchisté, komunisté, socialisté…) a příslušníci různých neárijských subkultur (hippies, punks atd.). Komu tento rozsah evokuje seznamy a útoky britské neonacistické teroristické organizace Combat 18, není daleko od pravdy. Šušká se, že Christiana Worcha inspirovaly k založení Anti-antifa právě postupy Combat 18, protože se dobře znal s jedním ze zakladatelů a vůdčí osobností Charlie Sargentem. Ten skupinu založil původně jako militantní ochrannou službu British Nacional Party (BNP) jen několik měsíců před vznikem Anti-Antifa v Německu. Anti-Antifa se v Německu velmi rozšířila a neonacisté přešli rychle od slov k činům. Násilí bylo promyšlené a zaměřené na konkrétní osoby, popř. jejich rodiny a objekty (auta, domy). Byly kritizovány nepromyšlené náhodné útoky pod vlivem alkoholu vybírané přímo na ulici. Podle Anti-antifa mají být útoky směřovány na aktivní jedince, které je třeba zastrašit a tím také zastrašit celou nepřátelskou skupinu či dokonce společnost. Proto si také nacisté z Anti-Antifa tvoří své seznamy nepřítel (monitoringy), kde zveřejňují fotky, adresy a jména „nebezpečných zrádců bílé rasy“. Útočí také na azylové ubytovny, sběrné tábory pro uprchlíky, mešity a synagogy, gay-cluby či sídla levicového tisku nebo odborových organizací. Dnes je Anti-Antifa, původní projekt Worche, rozšířena téměř po celé Evropě.