Pražský Těšnov se stal v sobotu 13. prosince místem srazu radikalních antifašistů, antifašistek i dalších odpůrců neonacismu a rasismu. Po nejhorších veřejných pokusech neonacistů od roku 1989 uspořádat nefalšovaný pogrom v litvínovském Janově zde zazněl jasný protest a odhodlání tvrdě čelit neonacistické hrozbě.
Konkrétněji se o důvodech demonstrace, na kterou před dvěma týdny začala zvát Antifašistická akce (AFA), dočtete v prohlášení k akci.
Protest podpořili i zástupci Romů, Židů, včetně pamětníka bojů 2. světové války, anarchisté, iniciativa Freedom not Fear či zpěvačka Monika Načeva. V jednotlivých projevech byla mimo jiné kritizována jak politická reprezentace a její pokrytectví, tak i lhostejná či v horším případě otevřeně rasisticky naladěná část veřejnosti. Protest svou přítomností podpořili i pražská sekce Food not Bombs, Československá anarchistická federace a Kolektivně proti kapitálu. Demonstrace se zúčastnili i antifašisté ze zahraničí, v největší míře ze Slovenska a Německa. Nepřehlédnutelná byla i účast příslušníků neonacistům tradičně nenakloněných subkultur - antifašistických skinheads, punkerů, technařů a dalších.
Ačkoli informace z neonacistického prostředí hovořily nejprve o nápadu uspořádat blokádu a poté redukovaném na taktiku napadat přicházející účastníky demonstrace, nebyl zaznamenán žádný incident s výjimkou ukradené šály Bohemians. Neonacisté se v podstatě nezmohli na žádnou akci, suplovala je jen dvojice policistů v dresu Thor Steinar, která se pokusila provokovat v závěru průvodu. Další incident na Palachově náměstí měli na svědomí také policisté v civilu. Podrobně si o neonacistické nemohoucnosti můžete přečíst v samostatném článku (zde).
Těšnov se zaplnil antifašisty
Protest symbolicky zahájilo spuštění transparentu z mostu pražské magistrály s nápisem ANTIFA. Přivítal ho potlesk a bouřlivé skandování "Antifa". Přítomné uvítal zástupce AFA a uvedl první hosty - Marcuse Papeho a jeho romské přátele, Ladislava Baláže a Miroslava Tancoše. Marcus Pape, který se věnuje již řadu let let romské a neonacistické problematice, upozornil ve svém projevu (celý zde), že právě Romové jsou v současnosti nejzranitelnější a nejbezbrannější skupinou obyvatelstva v celé Evropě. Připomněl i neslavnou kauzu vepřína v Letech u Písku, který stále stojí na místě bývalého romského koncentráku. Jménem Felixe Kolmera, místopředsedy Mezinárodního osvětimského výboru a bývalého vězně koncentračního tábora v Osvětimi vyjádřil jeho solidaritu s českými antifašisty. V závěru projevu kritizoval opožděné i nevhodné reakce českých politických představitelů a projev zakončil myšlenkou, že problémem nejsou Romové, ale neschopnost lidí žít spolu.
Těšnov se zaplnil antifašisty
Řečníci z řad Romů varovali, že neonacisté začnou útočit i na další snadno identifikovatelné skupiny. Ladislav Baláž přečetl dopis (obsah dopisu zde) Jana Horvátha, jednoho z janovských Romů, pro kterého jsou bolestivou skutečností dotazy jeho vnoučat, proč je někteří lidé nenávidí, když jim nic neudělali. Poté na pódiu vystoupil předseda Židovské liberální unie František Fendrych a poděkoval radikálním antifašistům a antifašistkám za nekompromisní obranu bývalého Židovského města při loňské neonacistické provokaci ve výročí Křišťálové noci. Po něm se slova ujal pamětník bojů proti nacistům za 2. světové války, Viktor David Schwarcz, který se v roce 1945 účastnil osvobození vyhlazovacího tábora Osvětim a vyjádřil své potěšení, že tolik mladých lidí se staví proti nacistickým pohrobkům a vzpomenul na desítky svých příbuzných, kteří zahynuli v koncentračních táborech jen proto, že byli Židé.
Dále promluvil zástupce Československé anarchistické federace (celý projev zde), který zasadil problematiku Janova do kapitalistické reality. Řečník iniciativy Freedom not Fear zase poukázal na všudypřítomné fašizující tendence státu, které se projevují zpřísňováním zákonů a rozšiřováním represivních přístupů (projev zde). Redaktorka časopisu A-kontra označila ve svém vystoupení za nepřizpůsobivou menšinu politické představitele ve vládě a doporučila na ní aplikovat program nulové tolerance. Zpěvačka Monika Načeva ve svém krátkém vstupu vyjádřila naději, že lidé jednou odmítnou násilí a najdou k sobě cestu. Projev Antifašistické akce zrekapituloval vývoj událostí v Janově a poukázal na fakt, že nás nerozdělují rasy, ale společenské třídy, a vyzval k budování autonomního odporu, který jediný může neonacisty zastavit (celý projev zde). Demonstraci na Těšnově zakončil projev autonomních antifašistů, kteří vyzvali k tvrdému a nekompromisnímu potíraní veškerých neonacistických aktivit (celý projev zde).
Protest podpořili i antifašisté z okolních zemí
Do ulic!
Antifašistické transparenty se přemístily do čela formujícího se průvodu. Z náklaďáku, který zatím sloužil jako podium, se stal sound systém a několikasethlavý zástup se vydal do pražských ulic. Za mohutného skandování antirasistických, antifašistických a protikapitalistických hesel prošel v klidu centrem města. Nad jeho hlavami vlály anarchistické vlajky i desítky transparentů. Díky přítomnosti německých antifašistických skupin došlo i na mezinárodní hesla: "No passaran!" nebo "Hoch die internationale Solidarität!" Zadní část průvodu se oddávala spíše DJ setům z pojízdného music boxu a část protestujících využila hudbu i k tanci. Průvod postupně prošel ulicemi Na Poříčí, Zlatnickou zabočil na Petrské náměstí, přetnul Revoluční, a Dlouhou pokračoval přes Staré Město. Před právnickou fakultou zabočil do ulice 17. listopadu a vzápětí zaplnil prostor před budovou Rudolfina. Po závěrečném slově, ve kterém zaznělo, že je nejvyšší čas se zasadit o to, aby ulice a města byly skutečně naše, se lidé začali pomalu rozcházet. Po neonacistech nebylo vidu ani slechu a tak to zůstalo celou noc.
Kdepak se schováváš Bílá Namyšlenosti?
Nazi policie?
Na samém závěru pochodu došlo ke dvěma drobným incidentům, které bychom rádi zmínili. Když průvod procházel ulicí 17. listopadu a chystal se zabočit před Rudolfinum, stáli v jeho těsné blízkosti dvě podivné postavy splňující estetický vzor starý neonacista / tajný policista provokatér. Čepice A.C.A.B., kalhoty Thor Steinar, pohrdavý úsměv, výmluvná gestikulace. Oba provokatéři byli okamžitě obklopeni pořadatelskou službou a byli několikrát vyzváni, aby prokázali svou případnou příslušnost k policii. Uniformovaná policie vše natáčela na kamery. Po krátkém dohadování jeden z nich vytáhl s nesmírně nadřazeným výrazem průkaz kriminální policie. Otázkou je, jestli si policie od podobných provokací slibuje vznik konfliktu a následný zásah proti antifa militantům, nebo se jedná o vyjádření mimoslužební politické příslušnosti jejich jednotlivců. Nevšimli jsme si, že by tajní policisté postávali okolo neonacistických demonstrací v oblečení s anarchistickými nášivkami a čekali na konflikt.
K druhému incidentu došlo po oficiálním skončení manifestace, kdy jsme zaznamenali další dvojici podezřelých jedinců, postávajících v maskování napodobujícím black bloc, která na Palachovo náměstí dorazila z opačné strany než antifašistický průvod. Tato dvojice se ovšem snažila vyvolat konflikt natolik podivně, že po dotazu jednohu antifašistů na otázku, zda patří k demo, k neonacistům nebo policii znervozněla a vzápětí ji překvapil jiný antifašista, který jednomu z dvojice strhl z obličeje kuklu. Následovala krátká potyčka, při které provokatéři neúspěšně použili elektrický paralyzér, a při útěku za policejní kordóny ukázali pozorným očím pouzdro s pistolí za pasem.
Policie se tentokrát omezila na dvě provokace
Antifašitická výzva
Neonacisté se před sobotní antifašistickou demonstrací ujišťovali, že se antifašistů nesejde více než 300. Výsledný počet, zhruba 500 protestujích na shromáždění na Těšnově a následných více než 800 militantně naladěných účastníků průvodu, je překvapil.
Veřejnost i média pro změnu asi překvapila účast osobností, které se nebáli veřejně podpořit radikální antifašisty, i přesto, že jsou státní mocí i častými zjednodušujícími odsudky, dávání na stejnou úroveň jako neonacisté.
Je na místě si ovšem také přiznat, že širší veřejnost sobotní protest nepřitáhl a celková účast byla oproti loňské blokádě během Křišťálové noci přibližně o polovinu menší. Částečně to lze přičíst menšímu mediálnímu pokrytí, nelze ale popřít fakt, že česká společnost je pasivní a nebezpečí otevřeného rasismu i neonacismu podceňuje. Ukázala to i podpora "neproblémové" akce "Posviťme si na neonacisty!", kterou iniciovala Tolerance a občanská společnost, o.s. a podpořili ji i další nevládní organizace a občanská sdružení a která proběhla ve středu 10. prosince rovněž v centru hlavního města. Akci podpořilo přibližně 300 až 400 občanů, průvodu k Úřadu vlády a k budově Ministerstva vnitra se zúčastnilo asi 200 osob. Demonstrace se stále v Česku nestaly samozřejmou součástí života společnosti. Přispívá k tomu i dlouholetá státní propaganda, která záměrně staví občany do pasivní podřízené role s tím, že za ně stát problémy (jakékoli, zdaleka ne jen ty s neonacisty) vyřeší. V té souvislosti nelze nepřipomenout aktuální zprávu z Ruska, kde byly státní orgány nuceny přiznat, že nejsou schopny čelit neonacistickému násilí.
Veřejný antifašistický protest byl proto především výzvou do budoucnosti. Dokud nebude každé české město pro neonacistickou sebranku horkou půdou a nenaplní se tak heslo, které znělo večerní Prahou "Naše ulice, naše města", nebude tento boj dobojován.
Naše ulice, naše města
Videa: průvod a projev AFA a část projevu pana Schwarcze