Honza Němeček stál u zrodu jedné z významných českých neonacistických kapel jménem Beowulf. Působil v hudební skupině Randall gruppe. Dnes hraje v kapele Tattooed Bastards a snaží se od neonacismu distancovat. Daří se mu to? Občas se kolem vás dějí věci a občas si kladete otázky. Občas naleznete odpovědi a občas se naopak ptáte, jestli vám vůbec to kladení otázek stojí za to.
Nejsem si jist, o který případ jde teď a vsadím se, že bude dost lidí, kteří budou mít pocit, že otázky zde položené jsou zbytečné. Stejně tak ale budou nejspíš i lidé, kteří si to myslet nebudou a kteří za podobné otázky budou vděční, případně si je sami kladou. A konečně budou asi i tací, kteří si otázky klást začnou. Důležité si je ale uvědomit, že nejde o otázky, ale o odpovědi...
Kapela Beowulf live
Před nedávnem se rozhořela na webu i po hospodách debata o švédské psycho kapele Pitbullfarm, jejíž zpěvák Jocke v minulosti byl (a možná stále je) významným článkem švédské neonacistické scény jako člen kapel Pluton Swea a Saga. Někteří lidé na tomto základě kapelu odsoudili, jiní ji naopak hájili. Není prý důležité co mají lidé v hlavě, nebo čím kdysi byli, důležité je, jakou dělají muziku. Na takovém názoru samozřejmě něco je. Zazněla-li však tato obhajoba obzvlášť silně z tábora nové české „rock and rollové“ kapely Tattooed Bastards, je tento názor poněkud kalen faktem, že se jedná o kapelu, která je de facto ve stejném postavení jako Pitbullfarm. Její zakladatel, kytarista a zpěvák, Jan Němeček, je totiž bývalý významný neonacista.
Beowulf booklet CD „Wontansvolk“
Honza Němeček, jinak známý mezi neonacisty pod přezdívkou BF (čti be-ef ) se stal skinheadem někdy ve svých třinácti letech. Vzhledem k tomu, že hovoříme o době okolo roku 1995 a o Brně, je jasné, že slovem skinhead se zde myslí rasista či neonacista. Takových lidí byla spousta. Spousta kluků má pocit, že být skinhead a neonacista je „drsný“ a letěj na to holky. Většinu z nich to ale do půl roku přejde a najdou si jiného koníčka. Jiní zjistí, že skinheads je a bylo o něčem jiném, než o oslavě Hitlerově třetí říše a najdou si cestu ke skinheadství bez rasových předsudků. To ovšem nebyl případ Honzy Němečka. Ten místo toho stál u zrodu jedné z významných českých neonacistických kapel jménem Beowulf. Tahle kapela se pokusila navázat tam, kde skončila asi nejlepší česká NS kapela s celosvětovou proslulostí - Buldok. Hudebně se u obou kapel jednalo o epický metal, textově se nechali Beowulf (stejně jak Buldok) inspirovat starogermánskou mytologií, ke které přidávali své politické poselství. I když Beowulf nedosáhl takových kvalit ani takové proslulosti jako Buldok, přesto se stal významnou posilou na české, ale i světové neonacistické scéně (Honzu Němečka některé evropské neonacistické kapely umístili na thanks list na svých deskách), takže vydal například split s britskou kapelou Avalon. Díky tomu se Němeček dostal do kontaktu s řadou neonacistických aktivit i mimo českou republiku a pochopil, že neonacismus nemusí být jen Kainovo znamení a společenský hendikep, ale také dobrý obchod. Proto si vedle hraní v kapele pořídil i distro s neonacistickou hudbou, které mu jako známému aktivistovi přinášelo nemalý zisk.
Randall gruppe, první sestava
Když začal Beowulf na počátku nového tisíciletí stagnovat, podílel se Honza Němeček v roce 2001 i na první sestavě „apolitické“ kapely Randall Gruppe, složené výhradně z veteránů neonacistické scény a určené primárně k proražení začarovaného kruhu zákazů hraní a koncertů obšancovaných policií. S Randall Gruppe natočil Němeček jen první album Bunch of rascals. Vedle něj hrál v kapele ještě Martin „Korádo“ Korec (původně zpěvák neonacistické kapely Zášť 88, jinak bubeník Beowulf) a na bubny Mário, basák další neonacistické kapely Excalibur (dnes Desolate). Tahle sestava ale vydržela jen do roku 2003, kdy z kapely nejdřív odešel zpěvák, pak bubeník a nakonec Martin Korec vyhodil i Němečka. V nové sestavě, která okolo Martina Korce vznikla, už Němeček nefiguroval. Vyhazov z Randall Gruppe ukázal to, co už delší dobu pomalu vystupovalo na povrch – totiž narůstající nepřátelství mezi Němečkem a Korcem. Zatímco Němeček se v té době začal bez problémů pohyboval v kruzích brněnských apolitických skinheadů okolo Operace Artaban, Korec zůstával věrný neonacistům, pro které jsou brněnští Rabiáti jednou pro vždy zapsáni jako SHARP. Zároveň ale Němeček stále jezdil na neonacistické akce se svým distrem, byl autorem nového RAC projektu Triumf (se kterým v roce 2004 vydal desku) a kontakty na neonacistickou scénu rozhodně nepřerušoval. Z pohledu jeho neonacistických kolegů se tak nic nezměnilo, až na to, že se v Němečkově distru začaly objevovat vedle klasik White Power muziky i nové desky, například split Operace Artaban/Začiatok konca.
Koncert Randall gruppe
Když Beowulf nehrál a do nové sestavy Randall Gruppe ho Korec nevzal, pokoušel se Němeček od roku 2002 založit kapelu Brunner Jungs, kde vedle něj měli hrát lidé jak z apolitického prostředí (Zmetek, kytarista Operace Artaban), tak i neonacisté (Ferda). Z plánu ovšem sešlo. Vztahy s lidmi okolo Operace Artaban však už měly natolik dobrou úroveň, že když nevyšel plán na založení BJ, tak se Němeček jako kytarista podílel v roce 2004 alespoň na vlasteneckém projektu bubeníka OA Miloška nazvaném Svornost.
Protože se však vše odehrávalo v Brně, měla celá situace katalyzátor v podobě neonacistů z chuligánské party JKG (Johny Kentus Gang). Ti mají s Rabiáty dlouhodobě nevyřešené účty a Němečkovy tanečky mezi oběma scénami jim byly trnem v oku. V lednu 2004 došla lidem z JKG trpělivost a na brněnském koncertě Beowulf kapelu, nebo přesněji Honzu Němečka, kvůli kontaktům se SHARPs napadli. Koncert byl ukončen, i když byl Beowulf hvězda večera a Němečka od lynčování zachránil jen útěk do zákulisí a následný pláč. Jako reakce na tuto událost kapela Beowulf oficiálně ukončila činnost. V březnu 2004 se pokusil Honza Němeček zachránit situaci alespoň mezi pražskou nacistickou elitou z Národního odporu na jedné pražské párty této organizace, ale nepochodil ani zde. Tomáš Kebza (veterán české NS scény) mu dal doslova nůž na krk a Němečka zachránil opět jen pláč.
Když tak bylo definitivně jasné, že neonacistická scéna již Němečkovi není nakloněná, vrhnul se Honza rovnýma nohama do apolitické scény. Protože neklaplo založení Brunner Jungs, založil Honza Němeček kapelu úplně novou, nazvanou Tattooed Bastards. Pravda, na začátku se mu ještě úplně nedařilo oddělit své původní ideologické zaměření a tak byly v repertoáru TB písničky jako Brown Eyes Devils (reminiscence na kultovní americkou neonacistickou kapelu Blue Eyed Devils) a Bulldog Breed (shodou okolností je to název britské neonacistické kapely) a samozřejmě politicky zcela „korektní“ vál Anti-Reds. Píseň s názvem Anti-nazi bychom však u TB hledali marně. Stejně tak i výběr spřátelených kapel byl na začátku kariéry TB poněkud problematický. Na konci ledna 2005 Němeček zorganizoval koncert v Mokré u Brna, kde TB předskakovali slovenským kapelám Project Vandal a Right Rest. Co se dá o těhle kapelách říct? Můžete si to zjednodušit a říct prostě, že jsou to náckové. A nebudete daleko od pravdy. Ale nebude mít pravdu tak úplně. Project Vandal je kapela, která se sama označuje za Anti-SHARP a Right Rest se označovali (kapela už nehraje) za „Identity rock“, což je termín v našich krajích dosud nepříliš známý, ale v západní Evropě označuje v zásadě ultrapravicové, ale nikoli otevřeně neonacistické kapely. Na koncertě samotném byli ovšem neonacisté přítomni. Celý koncert skončil sérií rvaček, které naznačili, že míchání obou scén přece jen není nejlepší nápad. Navíc se zjistilo, že basák TB občas hajluje, a tak kvůli možným problémům „na hodinu vyletěl“. Honza Němeček s konečnou platností pochopil, že dny jeho skinheadství jsou sečteny.
Němeček v kapele Tattooed Bastards - leden 2005
Výsledkem byla úplná přestavba TB, včetně změny stylu na klasický Rock´n´Roll. Němeček se od té doby tváří jako „rockenerolový král“ spousta lidí, kteří ho znají z poslední doby, o jeho minulosti vůbec nic netuší. Některé kontakty ovšem Honza Němeček nepřerušil, takže desky TB můžete sehnat i přes distribuci Gang Shopu z Karlových Varů, přičemž tento obchod je propojen s místní pobočkou Blood and Honour. Stejně tak ještě během roku 2005 prodával nově vyrobená trička kultovních neonacistických kapel Skrewdriver a Skullhead. A pochopitelně – přetrvalo i přátelství s některými lidmi z neonacistické scény, kteří ho pravidelně navštěvují v restauraci U Gluma, kde Honza pracuje. Někteří z nich mají na rukou nápisy Skrewdriver (shodou okolností od Zmetka a jeho Reject Tattoo) a v opilosti zpívají písně od německý neonacistů Landser.
Tattooed Bastards - říjen 2005
Znamená to něco? Mají tyhle informace nějaký význam, Dokáží podat plastický a pravdivý obraz toho, čím Honza Němeček je? Nevím. Já si pokládám jen otázky – jak moc se změnil člověk, který byl téměř deset let neonacistickým aktivistou? Mám věřit tomu, že ano, když mne některé jeho aktivity přesvědčují o opaku? Nebo mám věřit tomu, že za řadou jeho aktivit je jen Honzova oportunistická snaha profitovat z každé scény? A je to vůbec lepší?