Otázka „a nebylo to tak trochu zbytečné?“ padla v diskuzi k textu na portálu anarchismus.org s titulem Poděkování: Otrokovice zůstaly antifašistické. Anonymní autor zde píše „...upirat jim svobodu projevu? Ja si myslim, ze kazdy muze svobodne vyjadrit svuj nazor (tak to alespon stoji v umluve o lidskych pravech) a ze nekoho oslovuje fasismus, jineho komunismus, dalsiho kapitalismus a dalsiho treba zase judaismus se neda nic delat a cim vic povyku se kolem toho udela, tim vetsi reklamu jim take delate…“
Otázka trochu netypická žádá netypickou odpověď. Našel jsem ji na stránkách „vlasteneckých“ vedle poznámky, že v Otrokovicích se vlastně vyplnilo nacionalistům předem vyhlášení přání „naplnit odkaz předků“ – jako ve třicátých letech totiž na ně létaly šutry a fašos zase přišli k úhoně. Fašos mají sice právo svobodně vyjádřit svůj názor, ale na zmíněných „vlasteneckých“ stránkách se píše, že fašos se práva nejspíš zbavili sami hrubou neslušností a výzvou k násilí. Ukažme naši sílu antifašistické lůze, psali Národní korporativisté předem na svých stránkách, na svých piketech měli jít ještě dál (výzvy k vraždám jako "Smrt Antifě" atp.). Konec citátů. Kdo pamatuje krach fašistického vystoupení ve Valmezu, ví, že jim nikdo nebránil říci názor. Roman Fojtík tehdy mluvil a mluvil a mluvil, a o pár metrů dál mu pískotem sdělovali svůj názor antifas. Že to teďka nejde, za to může policie, Roman Fojtík mluví a mluví a mluví jen k fašos a policajti k nim nikoho nepouští. I Otrokovice toho teď byly důkazem. Protože však i fašos „jezdí oslovit domácí“ a ti k nim nemohou, nejsou žábou dusící pramen svobodného vyjádření právě policajti???
Wunsiedel pár kilometrů na západ od našich hranic je důkazem, že důsledný antifašismus fašounům reklamu nedělá. To jen v krajích jako jsou ty naše bereme za normální, že společnost je vydávána za „občanskou“, ale občanský odpor za povyk.
V krajích jako jsou ty naše zkušenosti vyjadřuje i úsloví „pozdě bycha honit“, čili v této souvislosti: když se fašos bez ohledu na barvu (rudí a hnědí fašisté) ujmou totalitní moci, bude odpor obtížný. Proto na otázku „a nebylo to tak trochu zbytečné?“ odpovídám s klasiky „odporovat je třeba v počátcích!“ S totalitou se dá dobře zápolit, pokud nám nepřeroste přes hlavu. Na demokracii spoléhat nelze, vždyť i prof. Cepl připomněl před Silvestrem v Právu, že „v moderní době prakticky všechny diktátory vynesla k moci referenda.“