Snaha je neskonale dobrá, pokud přináší žádoucí výsledky. O dobrou věc se snažil i Leoš Kyša v Magazínu Práva ze 7. července 2007 článkem o české ultrapravici. V upoutávce psal, že z rozhovorů s jejími představiteli mu běhal mráz po zádech. Na začátku článku citoval slova Petra Kalinovského z Národního odporu, že „zabít Žida angažovaného v antifašistickém hnutí (Antifa) je zcela legitimní“. Pak ale začal otáčet a v dalším odstavci to zlehčil slovy že „takové vyhrůžky jeho Národní odpor nebere tak doslova“.
Nepřipomněl rváčské výpravy nacionalistů v Otrokovicích či Přerově, ale citoval konzervativce Petra Bahníka z „Práva a spravedlnost“. že ty kruťárny „chce jen pár lidí a ti se vyblbnou na Spartě“. Hajlování mladíka s hákovým křížem na hrudi a českým lvem na opasku vyvažuje slovy o „protestu proti establishmentu“ a minimu přesvědčených neonacistů mezi nacionalisty. Článek končí slovy Jana Kopala o obraně demokracie podle vzoru fašisty Mussoliniho.
Méně je někdy více, a tak říkám lepší žádný článek o ultrapravici, než takový jaký se povedl Kyšovi - závěr článku vyznívá jako nebezpečná pohádka o malé nebezpečnosti naci(onali)smu. Proč Kyša neodhalil Kopala jako blba, že fašismus je proti demokracii zásadně…, fašismus je esenciální antidemokratismus; jak píše i M. Nakonečný v úvodu knihy Český fašismus? Proč Kyša nevyvrátil pohádku, že antifašismus je záležitost Židů - už v roce 1923 v Německu upořádala levice „antifašistický den“ a pravice chtěla svolat „antifašistický kongres“, jak se píše v Nolteho knize Fašismus ve své epoše na str. 29. Proč Kyša nedodal, že nenávist a touhu popravovat nemá jen pár mladíků, co se mohou vyblbnout na Spartě: že by měl být „správně popraven“ ten kdo „nyní křepčí na náměstích“ proti radaru, píše čerstvě ve svém článku Buď zdráva, Ameriko, Vlastimil Podracký, věkem spíše kmet a člen předsednictva Konzervativní strany, kumpán Národní myšlenky.
Jako jeden z „Židů angažujících se v antifašistickém hnutí“ si troufám připomenout, že naci(onali)stické zrůdnosti přiživují i jiné druhy nenávisti: Jedna nová nenávist vyrostla na moravskoslezském pomezí. Opaváci jezdili fandit fotbalistům ostravského Baníku, když však Opava postoupila do ligy, bývalí kamarádi začali být terčem nenávisti. Jít na fotbal znamená rvát se, pochopila řada mladých z novin, a „jebání Opavy“ se stalo největším hitem ostravské kapely Čoník Bapi. Pro snadnější zapamatování: jde o přesmyčku Baník, pičo. Dvě protiopavská slova vydržel hulákat snad 5 minut plný sál loni při koncertu Čoník Bapi na ostravských Benátkách, letos v porubské Underground Aréně už před koncertem vyskočil na pódium skoroplešatý mladík a řval, že nenávist mají v sobě, jiný dole hajloval. Od té doby si vždy říkám „Nácci, píčo!“ když vidím naci(onali)stický street-art. V podchodu pod ostravským UANem čtu, že cikáni patří do plynu a vyvraždit. V Třinci poblíž Slovanu je propagace koncentráků (Arbeit macht frei) a do plynu jsou posíláni Poláci. Nápis Zieg heil s chybou napovídá, že roste nová generace blbů, která obdivuje Němce, ale není schopna se s nimi domluvit. I propagovat nacismus se musí umět.
Umět však musí i ten, kdo se naci(onali)stům staví. S odkazem na třetí odstavec říkám, že vyjde-li více článků jako ten v Magazínu Práva 7.7., budou naci(onali)sté posíleni.