V několika článcích publikovaných na serveru antifa.cz jste měli možnost seznámit se s většinou prominentů české neonacistické scény. Nyní jsme se rozhodli přinést první krátkou sondu do řad obyčejných kameraden, o kterých jsme dosud na našich stránkách nereferovali a kteří stojí nezaslouženě ve stínu svých úspěšnějších a mediálně známějších kolegů. Máme tu čest představit vám jednoho z „mouřenínů“ současné neonacistické scény, Lubomíra Nováka.
Nenápadné začátky
Lubomír "Cigy" Novák, přestože není úplným nováčkem v neonacistické scéně, dlouhou dobu zůstával mimo náš hlavní zájem. Tato situace se pro nás začala měnit, když jsme se postupem času začali seznamovat s enormním Lubošovým zájmem o jakoukoliv antifašistickou činnost na severu Čech. Luboš "Grassel" se se vší vervou pustil do monitorování teplické alternativní scény a jal se zásobovat své kolegy z Prahy informacemi a fotografiemi údajných antifašistů. Dokud však setrvával na severu, nemohl svůj aktivismus Lubomír rozvinout, jak se patří.
Dlouhou chvíli si Luboš krátil různě. Mezi jeho největší koníčky patřil nepochybně street art. Pravda, v jeho Teplickém období ještě poněkud neumělý a – přiznejme si to – politicky ne zcela korektní. Jak jinak si vysvětlit poznámky, dobře slyšitelné na přiloženém videu, kde slyšíme „Odpor je OK, ale svastika už je moc.“ Když už vůdci Národního odporu na veřejnosti přísahají, že jejich hnutí nemá s nacismem nic, ale opravdu vůbec nic společného, měli by tuto mediální strategii také představit svým věrným ovečkám. Nemuselo by pak docházet k těmto trapným přehmatům.
Dalším koníčkem „Grassela“ Nováka bylo, jako u správného nacionálně-socialistického (POZOR – v žádném, ale opravdu v Ž-Á-D-N-É-M případě nezaměňovat nacionální socialismus s nacismem!) aktivisty, tetování. I zde se ale projevil poněkud omezený estetický obzor páně Nováka, neboť své tělo ozdobil toliko několika verzemi upravených hákových křížů. Abychom mu nekřivdili, na pravé ruce má ještě znak protipartyzánské jednotky SS. Jak je vidět, skutečně se nejedná o žádnou souvislost s hitlerovským nacismem a pokud ano, jde o podobnost čistě náhodnou.
Lubošova exhibice v bytě v pražském Slivenci.
Už zde se ale projevila jeho vlastnost, typická i pro další členy nacistické scény. Přestože se tito hoši odvolávají na tradiční rodinu, věrnost a čest, jejich skutečným heslem by mělo být spíš „Nevěra je mou ctí“. Stejně jako většina dalších neonacistů má i Cigy problém udržet lidově řečeno „penis v kalhotách“. I když má dlouhodobou přítelkyni, nebrání mu to v tom, aby na webu nesháněl různé bokovky, na které se snaží působit popisem svých úspěchů na poli politickém, válečném i sexuálním. Pohříchu nutno dodat, že velká část těchto historek je smyšlená. Přesto se mu občas daří a rozsévá své sémě bílého bojovníka daleko za hranice monogamního vztahu, který oficiálně chrání.
Po hlavě do Práglu
Jeho kariéra coby aktivisty NO začala nabírat nepoměrně zajímavějších obrátek až po jeho přestěhovaní do Prahy. Aktivněji se zúčastňuje demonstrací a rozvíjí svůj koníček - street art. Nyní již bez primitivních hákových křížů, trochu sofistikovaněji, pomocí šablon. Kde jsou ty časy, kdy ultrapravice horlila proti vandalismu alternativní mládeže. Nyní, ó hrůzo, přebírá její zbraně, inspirovaná jejich zjevnou funkčností. A nejinak je tomu i u dalšího vynálezu antikapitalistického a antifašistického hnutí - black blocu (viz. Starší článek na našem webu, který si Lubomír očividně oblíbil, jeho zpracování však nedotáhl do konce – lépe řečeno, unikl mu jeho smysl.
Na demonstraci Dělnické strany 1.5.2008 v Praze.
S kamarády z Teplic na stejné akci.
Jakým pak pro nás bylo překvapením, když jsme se s Grázlem, již čerstvým Pražákem, setkali i v jiných českých městech, kde se v roce 2006 konaly některé z neonacistických akcí. Ať už se jednalo o 1.Máj na Palackého náměstí v Praze na demonstraci pořádané Národním odporem nebo Svatováclavskou demonstraci Autonomních nacionalistů 28.9.2006 v Kladně.
Demonstrace Národního odporu v Praze 1.5.2006
Mezníkem v aktivismu a snad i vrcholem dosavadní činnosti se pro Luboše stává srpen 2006, kdy se na demonstraci „proti izraelskému teroru na Blízkém východě“ ocitá po boku špiček politické buňky Národního odporu (za všechny můžeme jmenovat trio Sedláček, Podolák, Vondrák). Těžko říci, zda z neznalosti místních poměrů, naivní důvěřivosti či prosté naivnosti si od svých léty provařených kompliců nechává Luboš natáhnout jednu z mála pořadatelských pásek na rukáv. Touto chvílí se tak definitivně zapisuje do naší paměti. Luboš začíná šlapat do pedálů... a z role řádového kannonenfutru se propracoval i do řad těch několika vyvolených, jež jsou na demonstraci určeni za pořadatelskou službu, jež má zvládat veselí podnapilých kammeraden a zabraňovat tomu, aby se poklidné demonstrace svobodně nacionalistických sil nezvrhly, tak jako dříve, v les zdvižených pravic a řinkot rozbíjených pivních lahví. Že tuto svou roli čas od času nezvládá úplně na jedničku jsme se mohli přesvědčit například na manifestaci naci(onali)stických sil 1.5. 2007 v Brně, po které byl trestně stíhán.
Národní odpor, 1.Máj 2007 Brno
Zde ovšem nenechal nic náhodě a obrátil se na advokátní kancelář, která nabízí neonacistům často své služby, a neprohloupil. Po nějaké době byl této obžaloby zproštěn a v očích zákona je to tedy nadále slušný a spořádaný občan. Po této zkušenosti ale Luboš trochu ubral plyn a i když se i nadále demonstrací účastní, pořadatelskou pásku již na jeho ruce neuvidíte.
Kamarádi
Jinak se ale v jeho životě mnoho nezměnilo. Luboš do toho jde po hlavě. Jsou si toho vědomi jak jeho kamarádi, tak i mnohé z jeho kamarádek, které jistě Lubošova temperamentní povaha musí přitahovat. V osobním životě se jedná o extrovertně laděného člověka, kterému zábava není cizí. Zároveň si najde čas i na slečny (občas i na tu co si myslí, že je jedinou), cizí mu není ani výtvarné umění. Dalo by se říci ideální partie pro jakoukoliv pravověrnou NS aktivistku.
Lubomír ve společnosti teplických nácků, bratrů Svatošových...
Lubošova již bývalá přítelkyně P. T.,...
...s šéfovou neonacistické ženské "organizace" RWU, Lucií Kuldovou...
...s vykukujícím Pavlem Petrů (uprostřed) baskytaristou WP kapely Hlas krve...
...s Michaelou Dupovou, ex-přítelkyní Patrika Vondráka, kandidátkou DS a šéfkou RWU...
...a s kamarády ze zahraničí.
Noční život
Lubošův život je jako na houpačce. Poté, co mu jeho dlouhodobá přítelkyně a nyní již bývalá neonacistka P. T. dala košem a oproti jeho očekávání se místo návratu rozhodla pro jiného partnera, si náš Cigy stihl už najít náhradu. Lubošovi ovšem neprospívá poměrně časté běhání po našem hlavním městě - ať už jde o stříkání šablon s nacistickou tématikou, lepení samolepek nebo utíkání před stíny, které ho, jak se vyjádřil, "pořád nahání". Jeho představy zacházejí až tak daleko, že se před nimi jeden večer musel schovávat na stanici PČR. Luboš však nechtěl nenechávat svůj duševní stav náhodě a rozhodl se jít stíny zahnat. Když ne v Praze, tak alespoň na severu, ve svém rodném městě - Teplicích. Jak se bojuje s duchy můžete vidět na tomto videu.
Více než nahánění duchů se ale Lubomír Novák v současné době věnuje své skutečně oblíbené činnosti – nahánění děvčat. Protože jeho zájem o street art, politické aktivity, vypracované tělo a tetování nezabírají tak, jak by měly, rozhodl se na to jít „od lesa“ a vsadil na v pravdě naturální přístup. Proč by oslňoval něčím, co děvčata nezajímá, když jde stejně jen o TO jedno, že.
Vážení přátelé – Luboš v celé své kráse.
