Ten nápad na změnu prvomájového programu jsem dostal v neděli 30.dubna dopoledne. Tehdy jsem poslouchal televizi a zase nacházel podporu pro své názory. Prima – Svět 2006 a reportáž o nezaměstnaném našinci, který odjel za kámošem do Afriky a tam začal pracovat. Měl kliku, že v Africe ještě nehrají hru států Evropy – politici fašisticky uzavřou „trhy práce“ (cizinci jsou zlí, prý práci berou) a pak dlouze jednají o jejich otevření. Pokud se domluví, původní stav označí za svobody vybojované jimi.
A mě napadlo: co kdybych v rámci akce „Žádnou šanci fašistům“ na 1.máje nešel mezi podobně smýšlející soudruhy a soudružky, ale riskl monitorovat z těsné blízkosti ty, kteří vyfoukli KSČM Letnou či chtějí jménem národa mašírovat Prahou? Zvítězila zvědavost smíšená s obavami – přiznám, že jsem si nejprve zbaběle předsevzal být mezi pravicí nápadný jen jako šedá myška.
Letenský „První máj bez komunistů“ pořádala Konfederace politických vězňů. Ta má být podle loňské Letní filmové školy a informací na internetu trochu podobná bolševikům: Její vedení volá po solidaritě s bývalými vězni, ale samo odmítlo solidaritu svému zjevně pochybně stíhanému členovi V. Hučínovi (že podobných případů mělo být v KPV víc, jsem slyšel až z Letné). Vedení KPV také volá „už nikdy násilí proti lidem“, přesto prý samo proslulo útoky na vzpurné členy. Letenská akce nesla všechny příznaky akce organizované shora – desítky autobusů KPV a KDU-ČSL svážely účastníky z celé republiky, elita na hlavní tribuně byla důkladně oddělena od nás dole. Ze mě tu spadla plánovaná zbabělost a povídal jsem si s kdekým, dokonce jsem se sem odpoledne vrátil. Nedaleko stojící bojovníci z Práva a spravedlnosti zato působili dojmem Miloušem Jakešem tak dobře popsaných osamocených kůlů v plotě.
Z tribuny zněly ohrané fráze politiků pravicových stran. Mluvili i bývalí vězni, ale dole se setkali s kritikou – vedení KPV prý kuje pikle s politiky a bývalými kádry StB (prý dnešní „antikomunista“ Marhoul), zatímco práce zbývá na jiné, pohřebiště v Ďáblicích nově upravili ti z menšinového Sdružení bývalých politických vězňů.
Tuhle akci těžko mohu nazvat antikomunistickou, protože snad nikdo z účastněných nevěděl, že komunismus je rovnost a ne výměna vší, jakou předvedli bolševici. Na druhé straně málokdo měl odvahu „povolit nám ty experimenty aspoň na sobě“, většina doufá v jakýsi zázrak, že necháme-li věcem volný průběh, nenastane tu asociálno. Kdekomu vadí tvrzení těch nahoře, že „vši“ prý při Sametu dobrovolně odevzdaly moc, zdá se jim že „vši“ si naopak polepšily, do Sametu měly moc jen politickou, nyní i ekonomickou; jenže co s tím, když podle Sametového hesla „nejsme jako oni“ jim máme parazitování ještě pochválit???
Když hlavní tribunu ovládly kapely, objevilo se bokem malé pódium s mikrofonem. V tomhle „Hyde Parku“ byla cítit touha po změně, ale bez nových nápadů - politik Karásek varoval před radikálnějším řešením (to nelze užít ani proti bolševikům) a opoziční folkař Z Horváth ze Zlína a Hučínovy družiny také řekl, že bude volit nulovou změnu (ODS). Výsledkem monitoringu tohoto srazu je „jen“ potvrzení zkušeností někdejšího Uherskohradišťského anarchistického sdružení, že s bývalými politickými vězni se dá mluvit.
K nacionalistům z Národní strany jsem z Letné dorazil se zpožděním. Byl jsem u nich zticha a přece jsem získal nezapomenutelné zážitky. Dodatečně jsem na internetu zjistil, že mladá předsedkyně Národní strany Edelmannová zopakovala starou nazi-skinheadskou frázi „naši vlast zaneřádily statisíce imigrantů, kvůli kterým nemáte právě vy práci.“ Na vlastní uši jsem slyšel její slova k novinářům o majoritním národu – nacionalisté ze zřejmě považují za zvěř, která si vyznačí území a to hájí; my jsme však lidi, nemáme tohle zapotřebí! Jak by asi vypadaly dějiny, kdyby zde ideje českých nacionalistů vládly už v 7.století, Sámo byl přeci cizák (snad i žid), nežili by tu dnes místo vyhynulých Čechů Avaři?
Nezapomenutelný zážitek mi však nepřipravili řečníci, ale jeden nosič vlajky. Přišel za ním opozdilec s dotazem „Martine, přišel jsem pozdě, řekni mi pár myšlenek z projevů“. 2 x se ptal a 2 x se dozvěděl, že projevy byly dnes obzvláště kvalitní, myšlenku však žádnou. Z monitoringu soudím, že nosičem vlajky byl Martin Bacík z Bohumína, organizátor tamního loňského nacionalistického propadáku a kandidát NS do parlamentu. Nepoznáte tak často člověka, který jede 400 km, aby vyslechl projevy a přitom si nezapamatoval ani jednu myšlenku.
Pak přišel čas monitoringu neonacistů. Jak se dalo čekat, byla to celkem nuda, ti se na veřejnosti chovaj slušně a bez myšlenky, hajlujou a pod. až za dveřmi. Kolem jejich pochodu „proti kapitalismu, proti komunismu, proti humanismu“ mi zaujaly jen tři momenty. Na počátku sběr trusu policejních koní národními radikály, s tím že ho budou házet na tu naši „zfetovanou chátru“. Stál jsem vedle nich a vynechali mě, holt jsem nezapadal do obrazu „otrhaného náctiletého punkera, asociála, narkomana, bezdomovce a další spodiny společnosti“, jak v závěrečném projevu představili nás antifašisty. Pak pochod natáčel na kameru člen sdružení Tolerance a občanská společnost, přesto nedošlo k incidentu, obě strany (Tůma - Cakl) si vyměnily úsměvy. Na závěr mi zaujala obsahová podobnost náckovského a českonacionalistického projevu – po vzoru bolševiků tvrdí, že za neúspěchy mohou jiní. Kde bolševik viní jakési antisocialistické síly, český nacionalista straší imigranty, nácek děsí „lidskými sarančaty.“ Nebýt cizích, byly by tu snad i koláče bez práce.
Snad každý však ví, že hlavní roli tady ten den zase hrála strana třetí. Policejní, která už dávno nahradila popisek „ochránci“ novým „orgán činný v trestním řízení“. Příslušný ministr zběhlý páter Bublan byl usvědčen ze lži už po CzechTeku, nepřekvapilo mi tedy, když po zprávě, že se nepočítá s nasazením vodních děl, jsem příslušné automobily objevil hned dva. Plus obrněný transportér.
Loni v Brně policisté při ochraně neonacistů „jen“ strhli a podupali piket „Neonacismus vážně poškozuje duševní zdraví, požádejte svého lékaře o pomoc při odvykání“, a „jen“ dohlíželi na mlácení anarchistů nácky. Letos už sami zmlátili Kateřinu Jacques, podle rádia proto, že „ohrožovala spořádané neonacisty.“ Tímhle násilím, pokud vím, udělali hroznou radost nacionalistům z Národní myšlenky, také bojovníkům za svobodu slova, ale jen pro BNP a Nicka Griffina. Kolegové z A-kontra jejich „revui Národní myšlenka“ bůhvíproč šetrně nazvali ultrapravičáckou, já ji mám za fašistickou. Tím si dovolím uzavřít tuto část mého monitoringu – potvrdil jsem si že nacionalisté, fašisté (neonacisté) jsou podobně nebezpečný hnus, a jak říkala máma, škoda každé rány, která místo na ně padne vedle.
Závěrem ponechám stranou otázku, proč si policisté myslí, že když nelze žádný pochod zakázat, musí náckům zuřivě pomáhat. Kladu si však, podobně jako po Sametu, otázku jinou: komu tohle mlácení pomohlo? Asi Zeleným, mediální kampaň je nejspíš katapultuje do parlamentu. Určitě však Sametové kontrarevoluci. PRÁVO bez komentáře tiskne „výzvy policisty musí uposlechnout každý, pokud nepodléhá imunitě“, čili návrat k totalitní demokracii. V ní se sice připouští k volbám, ale jedni jsou nad zákon a druzí musí poslechnout i výzvy nezákonné. Do role vůdce se vžil premiér Paroubek, srdce každého fašisty zaplesá při pomyšlení kam všude strká svůj nos (své pokyny).
Když jsem pak jel domů, dozvěděl jsem se, že AFA má svou buňku v dalším městě. OK, ale chci víc. Proč neustále před Karáskovci obhajovat heslo „Buď zlý na svého nácka“, když normální je nemít nácky ani náckyně nikde. Věřím, že před tímhle pudem sebezáchovy anarchisté a anarchistky neuhnou.