Pondělí 4/2/2008

Hvězdy „Pochodu proti slova“

www.antifa.czAsi nikomu neunikly zprávy o tom, že se na 19. ledna 2008 chystají neonacisté do Plzně. Na demonstraci za „svobodu slova“ je zval Václav Bureš, který

navíc účastníky vyzýval na stránkách Národního odporu, aby si zajistili možnost mít u sebe střelné zbraně.
Jeho

plány nakonec dočasně překazil primátor města svým zmateným a na poslední chvíli vydaným zákazem akce, který byl

zjevně v rozporu se zněním shromažďovacího zákona a k neonacistickému pochodu v Plzni nedošlo. Naopak se v Plzni sešla asi tisícovka lidí, kterým se nelíbilo pomyšlení, že by jejich městem měli mašírovat Hitlerovi pohrobci.

I když Václav Bureš opět na stránkách Národního odporu své soukmenovce na poslední chvíli vyzval, aby do Plzně

nejezdili, přesto se jich tu několik za velkého policejního a mediálního zájmu objevilo. Bylo jich asi dvanáct a

rozhodně byli v dobré náladě. Pokřiky typu „Národní odpor“ jim šly dobře, když však měli dát dohromady souvislou

větu, tak už to ovšem taková sláva nebyla.



Když se novináři těchto individuí tázali, jaký je smysl celé akce, dozvěděli se následující: „My jsme přijeli

proti shromáždění!“ „My tady máme prostě pochodu proti slova. Tečka! Národní shromáždění a tak.“





Po tomto zcela zásadním prohlášení pro média se partička opilých výtečníků chvíli pokoušela vyrazit do ulic města,

což se jí ovšem vzhledem k jejich stavu příliš nedařilo. Nakonec tedy skončila pod dohledem policie tam, kam

skutečně patří – v nedaleké restauraci „U námořníka“. Jejich alkoholická tour pak pokračovala večer na

vlakovém nádraží, kde, zřejmě jako výraz odporu, vyhodili z vlaku několik lahví. Jejich sebeponížení dosáhlo vrcholu

v momentě, když museli na pokyn policistů posbírat všechny střepy. Odtud dojeli do Horní Břízy, kde celý den

završili v místní herně.



Provinční náckové se přes noc stali v očích veřejnosti ikonami neonacistického hnutí. Jistě, média, a ne jen ta

bulvární, mívají v oblibě manipulaci, kdy si na příslušné akci vyberou nejvýstřednějšího či nejvíce opilého jedince,

na kterém pak prezentují "reálnou" atmosféru. I při vědomí této často praktikované manipulace je třeba konstatovat,

že parta, která tak slavně prezentovala neonacisty dorazivší do Plzně, se na této akci neocitla náhodně. Naopak se

jedná o běžné návštěvníky podobných sešlostí. Podívejme se, kdo byly největší hvězdy cirkusu.



Vyšší neonacista v kapuci a s brýlemi je 24letý Jan Honal, který bydlí v Plzni - Bolevci. K neonacismu se hlásí

již několik let.





Druhý řečník se jmenuje Milan Krajánek a je také z Plzně. Na demonstraci ultrapravice není poprvé, k vidění byl

například i 21.4.2007 na protestu za Vlastimila Pechance, který organizoval Václav Bureš.





Zatímco lidé, kteří náckovskou scénu znají, se při sledování zpráv dobře bavili, samotní neonacisté si uvědomují, že

výstup jejich opilých kamarádů v Plzni byl ostudný. Řada starších aktivistů se od nich distancuje, někteří dokonce

slibují pomstu. Podle mínění většiny neonacistů poškodili image nacionálně socialistických bojovníků, vrhli špatné

světlo na celou akci i na její pořadatele a zesměšnili „svatou rasovou válku“ v přímém přenosu. To je samozřejmě

neodpustitelné a neomluvitelné. Mnozí dokonce začali tvrdit, že dotyční hoši nemají s NS scénou vlastně nic

společného a nejde o žádné aktivisty.


Nebudeme polemizovat s představou, zda si lidé spojují pojem „neonacista“ právě s opilým výtržníkem, než s čímkoli

jiným, a zaměříme se na něco jiného. Již po několikáté zde vystupuje rys typický pro naše „bílé hrdiny“. Vždy, když

na veřejnost proniknou informace, které ukazují nácky takové, jací doopravdy jsou, ostatní od nich dávají ruce pryč

a začnou tvrdit, že dotyční vlastně nemají a nikdy neměli s nacionálně socialistickou scénou nic společného. V tomto

případě to má ale malý háček. Když si tuto nazi-hospodskou partu prohlédneme zblízka, najdeme tu i jednoho z

účastníků většiny neonacistických veřejných akcí. Odpověď neonacistům, kteří se rozhořčovali nad tím, kdo a jakým

právem ze skupiny opilců křičel "Národní odpor" je jednoduchá. Tahounem skupinky byl pořadatel z demonstrací

Národního odporu.



Tady si ho můžete prohlédnout jak 19.1.2008 v Plzni za řevu „Národní odpor“ vede své soukmenovce do

hospody:





Zde je 21.4.2007 na demonstraci za Vlastimila Pechance, jak si posílá láhev vodky s dalšími neonacisty:





Tady ho nacházíme v čele demonstrace „Autonomních nacionalistů“ 24. 2. 2007 v Berouně:






Na demonstraci Národních korporativistů v Přerově 10. března 2007 se dokonce otevřeně procházel s hákovým křížem

na krku.





Poslední fotografie nám ho však ukazuje v poněkud jiném světle, než jen jako pouhého, byť velmi aktivního,

návštěvníka neonacistických demonstrací. Během demonstrace Národního odporu v Praze 1. května 2006 totiž vystupoval

s pořadatelskou páskou a megafonem.





Bude se i na tohoto pořadatele z řad Národního odporu vztahovat dokola omílaná účelová lež, že nejde o žádného NS

aktivistu? Nebo si už konečně náckové přiznají, že jejich řady plní v první řadě zejména lidé tohoto typu? Všichni

dobře víme, že nepřiznají. Pro ostatní to ale žádné tajemství není. Na zrcadlo se zlobí, kdo má křivou hubu – říká

se. Můžeme říct, že podle vzteklých reakcí našich nácků se v tomhle zrcadle poznali výborně.