Do Prahy míří euroskeptický poslanec Evropského parlamentu Nigel Farage. Pozvalo ho české ultrakonzervativní sdružení „Akce D.O.S.T.“, které je napojeno na prezidenta Václava Klause a jeho okolí. Skupina fundamentalistických aktivistů na sebe upoutala pozornost v loňském roce, kdy její čelný představitel Ladislav Bátora během svého působení na ministerstvu školství způsobil celou řadu skandálů, některé měly rasistický nebo xenofobní podtext. Znovu také vyšlo najevo, že sdružení D.O.S.T. dlouhodobě skrze osobni kontakty podporuji i čeští neonacisté.
Původní neformální iniciativa se představila na podzim roku 2007, kdy zformulovala petici proti přijetí antidiskriminačních opatření a vymezovala se i proti integraci v rámci EU. Petice byla změnou dosavadní strategie vůdců z krajního nacionalistického a katolického prostředí. V minulém desetiletí se opakovaně a marně pokoušeli uspět ve volbách s klerofašistickým programem. Cílem petice bylo mimo jiné napojit se veřejně na stávající politiky, převážně z vládnoucí Občanské demokratické strany a získat jejich podporu. Petici tehdy spolupodepsalo šest poslanců a jeden senátor ODS. Když vyšlo najevo, že mezi petenty jsou i přední čeští neonacisté, propukl skandál a iniciativa po dva roky nevyvíjela téměř žádnou veřejnou činnost. Celou věc umocnil i fakt, že se neonacisté v době vzniku petice pokusili uspořádat na výročí Křišťálové noci pochod bývalým pražským židovským městem, což vzbudilo veřejné pobouření a jednu z největších demonstrací proti fašismu v historii České republiky (ČR).
Skupina D.O.S.T. se znovu veřejně aktivizovala na podzim roku 2009 v souvislosti s procesem ratifikace Lisabonské smlouvy, kdy uspořádala několik demonstrací na podporu euroskeptického prezidenta Klause, který přijetí smlouvy blokoval. Demonstrací se zúčastňovali i neonacisté a svojí přítomností potvrdili, že kontakty z minuolosti jsou stále živé. Mainstreamová media referovala v té době o skupině neutrálně a skandál, který způsobila před dvěma lety byl zapomenut.
Na jaře roku 2010 pořádá iniciativa další protestní demonstrace proti přijetí antidiskriminačního zákona. Ve stejném období zveřejňuje server Antifa.cz článek o D.O.S.T., který v roce 2009 připravovala česká novinářka pro populární týdeník Reflex, ale který šéfredaktor Pavel Šafr (dnes šéfredaktor nejprodávanějšího bulvárního deníku Blesk) odmítl otisknout. Oba tituly Blesk i Reflex patří do portfolia švýcarsko-německého vydavatelského koncernu Ringier Axel Springer Media AG. Článek je na Antifa.cz publikován se souhlasem novinářky a podrobně popisuje pozadí a kontakty v ultrakonzervativní části politického spektra, projevy antisemitismu i propojení s neonacistickou scénou prostřednictvím různých nacionalistických projektů, které se v minulosti pokoušely získat přízeň voličů a zajistit si vstup do parlamentu.
Ve zprávě o stavu antisemitismu v ČR za rok 2010 Federace židovských obcí konstatovala, že iniciativu D.O.S.T chápe „jako poměrně nebezpečný fenomén, nejen pro české Židy, ale pro celý demokratický vývoj v České republice“. Reagovala i na další propojení aktivistů kolem D.O.S.T. s euroskeptickou neparlamentní stranou Svobodných Petra Macha prostřednictvím neparlamentního politického subjektu „Právo a Spravedlnost“. Akcí skupiny D.O.S.T. se zúčastňovalo rovněž vedení mládežnické organizace tradiční české křesťanské strany KDU-ČSL, jež má rovněž zástupce v Evropském parlamentu. Akce navštěvuje i pozdější poradce současného premiéra Petra Nečase obdivovatel politiky Ronalda Reagana, Margaret Thatcherové, ale i Augusto Pinocheta Roman Joch, který v minulosti proslul řadou kontroverzních výroků, v kterých například bagatelizoval používaní mučení. Že premiérovi radí v zahraničních otázkách, ale i ve věcech lidských práv jen vhodně dokresluje politickou atmosféru současného českého establishmentu.
Hlavní nástup sdružení D.O.S.T. nastal na jaře 2011, kdy je na ministerstvo školství instalován tehdejší oficiální předseda Ladislav Bátora (původně neformální iniciativa se v lednu 2012 stala registrovaným občanským sdružením). Stalo se tak po vládní krizi, ze které vyšla oslabena koaliční strana Věci veřejné (VV), jejíž ministr Josef Dobeš spravoval resort školství. Přímou intervencí prezidenta Václava Klause byl rozpad vlády zažehnán a prezident zároveň získal výraznější vliv na vládu a především právě na stranu Věci veřejné. Samotný Bátora se na podporu Hradu odvolával a během protestů proti jeho osobě se na jeho stranu postavil i sám prezident. Více jak půlroční angažmá Bátory na ministerstvu je provázenou soustavnými protesty koaličních i opozičních politiků, universit i lidskoprávních organizací, které nesouhlasí s tím, aby člověk s klerofašistickou minulostí zastával důležité funkce ve vládním úřadě. Jeho osoba byla příčinou další vládní krize, ale ani tehdy ministerstvo neopustil. Z ministerstva se stahuje se až na podzim a definitivně z úřadu odchází na konci roku. S jeho odchodem klesá i mediální zájem o aktivity sdružení D.O.S.T.
Jedním z možných důvodu angažmá Bátory na ministerstvu i jeho konfrontačního vystupování, mohlo být testování nálad veřejnosti pro nový politický subjekt prezidenta Klause, kterému v roce 2013 skončí funkční období. Do tohoto scénáře zapadal i pokus rozštěpit či zjistit názorovou blízkost k extrémně konzervativním myšlenkám v Klausově bývalé straně (ODS zakládal a byl jejím předsedou 11 let). Posloužil k tomu první pražský pochod LGBT komunity v létě minulého roku, kdy byl činěn nátlak na pražského primátora (ODS) aby zrušil záštitu nad akcí, která byla podle kritiků v rozporu s ideovým zaměřením strany. Součástí kampaně byly i nevybíravé útoky proti sexuálním minoritám, do kterých se zapojili jak Klausovi podřízení z prezidentské kanceláře, tak aktivisté D.O.S.T. a další názorově blízké skupiny. Podle posledních zjištění však není vznik nového politického subjektu pod Klausovým vedením pravděpodobný. Převažují názorové rozdíly i osobní averze mezi jednotlivci i skupinami v krajně pravicovém spektru, i když řada z nich bych si Klause v čele nové strany přála. Klausovo okolí signalizuje, že stárnoucí politik se bude věnovat jen přednáškové činnosti.
D.O.S.T. pokračuje v navazování kontaktů s etablovanými politiky a jedním z jejich nosných témat je i euroskepticismus (fakticky vypjatý nacionalismus). Do tohoto rámce zapadá i návštěva europoslance Nigela Farageho. Skutečností je, že české euroskeptické prostředí je silně propojeno s krajní pravicí ve všech jejich podobách, včetně neonacismu. Potvrdila to znovu právě Akce D.O.S.T., když v květnu letošního roku vydala prohlášení na podporu skupiny osmi předních neonacistů, kteří čelí soudnímu stíhaní za propagaci neonacistického hnutí a organizování neonacistické demonstrace včetně pozvání bývalých příslušníku jednotek SS. Ačkoli je samotný proces z některých ohledů sporný a jeví se účelově (dva z obviněných strávili ve vazbě přibližně rok, takové délka vazby ovšem není v ČR nijak výjimečná), nelze popřít, že obvinění byli jako neonacisté aktivní, někteří z nich kontinuálně od devadesátých let minulého století. D.O.S.T. se v prohlášení sice distancuje od podpory rasismu, nicméně tyto formální deklarace jsou v evidentním rozporu s realizovanými aktivitami, jak si ukážeme v stručném přehledu.
František Červenka, tajemník Akce D.O.S.T. a dlouholetý aktivista klerofašistkého zaměření a jedna ze spojnic s neonacistickou scénou. V levé části fotografie vidíme Červenku na neonacistické demonstraci v Kladně na 28. Října 2007 na výročí patrona českých zemí sv. Václava. Neonacistický transparent s trikolorou Třetí říše drží členky z neonacistické ženské organizace Women side. Hlavní řečník demonstrace Jiří Bunda tehdy mimo jiné pronesl: "K čertu s humanismem, k čertu s demokracií!" V pravé části detail Červenky v čele jedné z demonstrací D.O.S.T. v roce 2010.
Červenec roku 2011, Červenka je společně s dalšími představiteli Akce D.O.S.T. pozván na Pražský hrad, aby blahopřáli prezidentu Václavu Klausovi k narozeninám. Schůzka trvá dvě hodiny. Kontakty s neonacisty nejsou cizí ani Klausovým nejbližším spolupracovníkům z prezidentské kanceláře. Jeho tajemník Ladislav Jakl poskytl rozhovor do knihy, kterou připravil dlouholetý neonacista a manažer hudební skupiny Conflict 88 Robert Fürych. Zástupce presidenta pro komunikaci Petr Hájek napsal článek, na podporu dalšího čelního neonacisty Filipa Vávry, neformálního vůdce Národního odporu, aktéra násilných útoků i iniciátora zatím nejvýznamnější neonacistické akce v historii ČR, útoků na romské sídliště Janov v roce 2008. Pokus o pogrom tehdy skončil pouliční bitvou neonacistů s policejními jednotkami.
V levé části fotografie Červenka (otočený vzad) společně u transparentu D.O.S.T. při akci „Pochod na hrad“ v roce 2008 s neonacistou Petrem Fryčem (zcela vlevo). V pravé části fotografie ve společnosti Davida Macháčka (předsedy Vlastenecké fronty) řeční Červenka na demonstraci v roce 2006. V této době kandiduje Červenka s neonacisty na společné kandidátce, v médiích se objevují právě jména Petra Fryče a Patrika Vondráka. Další fotografie z minulosti Červenky v našem článku.
V roce 2009 se neonacisté Petr Fryč a Patrika Vondrák objevují na demonstracích D.O.S.T. na podporu euroskepticích postojů prezidenta Klause k Lisabonské smlouvě. Vlevo Petr Fryč (pouze temeno hlavy), vpravo Patrik Vondrák. Na druhém záběru obličej Fryče, tentokrát s hůře viditelným Vondrákem při jednom z „Pochodů na hrad“ (3. Října 2009).
Fryč a Vondrák na předchozí akci D.O.S.T., která proběhla 17. září 2009. Akci masivně podpořila i neparlamentní strana Petra Macha „Svobodní“, která se také těší přímé podpoře presidenta Klause
Neonacisté Fryč a Vondrák ve své nejoblíbenější společnosti. Vondrák (v kroužku) na společné fotografii pražské části Národního odporu (NO), hlavní neonacistické organizace zhruba do roku 2009. Vondrák byl i jedním z redaktorů hlavního neonacistického webu Odpor.org. Byl také jedním ze svolavatelů neonacistické provokace v listopadu 2007, kdy neonacisté chtěli na výročí Křišťálové noci projít pražským židovským městem.
Petr Fryč s neonacistickou ikonou a násilníkem Tomášem Kebzou. Kebza patřil společně s Fryčem k druhé vlně českých neonacistů, která vznikla v první polovině devadesátých let. Fryč byl členem organizace Blood and Honour, která předcházela Národnímu odporu, v roce 2000 se v Českých Budějovicích zúčastnil útoku na romskou zábavu. Akcí D.O.S.T. se Fryč zúčastňuje opakovaně, naposledy média zmapovala jeho přítomnost na přednášce na jaře 2011.
Patrik Vondrák (druhý zprava) na jaře 2011 při jednání české „Dělnické strany sociální spravedlnosti“ (DSSS) s německou Nationaldemokratische Partei Deutschlands (NPD). Vondrák byl předsedou pražské organizace Dělnické strany (DS), která byla v roce 2010 rozpuštěna soudem kvůli „vyvolávání rasové, etnické a sociální nesnášenlivosti“. Nástupnická politická strana DSSS pokračuje ve spolupráci s částí neonacistů. Jeden z nich je i Lukáš Stoupa (na fotografii v kostkované košili), zcela vlevo Udo Voigt (tehdejší předseda NPD), druhý zleva předseda DSSS (i DS) Tomáš Vandas, uprostřed další funkcionář DSSS (i DS) Jiří Štěpánek.
Hlavní ideolog a současný předseda sdružení Akce D.O.S.T. Michal Semín (na fotografii vlevo), katolický fundamentalista v minulosti obviňovaný z antisemitismu. Antisemitské či minimálně antijudaistiscké výroky se objevují v jeho textech nebo v textech autorů, které publikuje. Otevřenou roztržku s vedením české katolické církve způsobila přednáška amerického ultrakonzervativní propagátora Michaela Jonese v roce 2006, kterou Semín a jeho Institut svatého Josefa v Praze pořádal. Tehdejší český arcibiskup Miloslav Vlk se od akce veřejně distancoval a varoval před vlivem těchto skupin, konkrétně i před lefebvristy.
Na aktuální fotografii z letošního května hovoří Michal Semín s biskupem Bernardem Fellayem, hlavním představeným ]lefébristů – tradicionalistického Kněžského bratrstva sv. Pia X., který udílel svátost biřmování brněnské Kapli Královny posvátného růžence.
Současný arcibiskup Dominik Duka zastává k těmto proudům v katolické církvi otevřenější přístup, v lednu 2011 se osobně zúčastnil demonstrace, kterou Akce D.O.S.T. spolupořádala. Duka má velmi dobré vztahy s prezidentem Klausem. Kruh se uzavírá.
