Tradiční neonacistický pochod k výročí vybombardování Drážďan postupně ztrácí na síle. Úspěch blokád antifašistů, ubývající počet účastníků a přísný policejní dohled nutí německé neonacisty opustit jednu ze svých dlouhodobě nejmasivnějších akcí vůbec. Že je letos v Drážďanech zase čeká antifašistická blokáda? Nevadí! Nasednou do auta a vyrazí do Varů!
Noc ze 13. na 14. února 1945 se nesmazatelně zapsala do německých dějin. Vybombardování Drážďan, jednoho z hospodářsky a strategicky nejvýznamnějších měst tehdejšího nacistického Německa, znamenaly vyvrcholení spojeneckých náletů proti německým městům. Spojenecké nálety zničily vělkou část historické části města a mezi dvaceti až třiceti tisici obětí bombardování skončily nejen nacisté a kolaboranti, ale i velké množství civilistů. Není naším úmyslem oprašovat historické křivdy a soudit oprávněnost tohoto zásahu. I v diskusích německé veřejnosti zaznívá většinový názor, že důležitější než spekulovat o trestu a vině je poučit se z historických chyb. Zajistit, aby se tyto chyby už nikdy neopakovaly, je důležitěší, než snahy o napravení pošramocené národní pýchy.
Němečtí neonacisté zneužívají výročí bombardování Drážďan už od devadesátých let ke své vlastní propagandě a historickému revizionismu. Takzvaný "Bombenholocaust", na který se v souvisloti s výročím bombardování odvolávají, má představovat důkaz, že nacistické Německo posloužilo jako obětní beránek zlých spojeneckých mocností. Nikoli masové vyhlazování Židů, Romů, sexuálních menšin a dalších, které neonacisté ze všech sil zpochybňují, ale "Bombenholocaust", spáchaný na nevinných německých občanech, představuje revizionistický grál událostí druhé světové války.
Neonacistické demonstrace v Drážďanech zažily svůj vrchol v polovině prvního desetiletí 21. století. V roce 2010 se ale karty obrátily, když se antifašistům podařilo bezmála pětitisícový pochod zablokovat. Po několika letech úspěšných blokád ubývá počet neonacistů, kteří se do Drážďan vydávají, a naopak přibývá lidí protestujích proti nim na ulici. Zdaleka se nejedná jen o členy a členky antifašistických skupin, ale o širokou veřejnost, včetně pamětníků, kteří bombardování Drážďan na vlatní kůži zažili a odmítají zneužívání této traumatické události ve prospěch neonacistické propagandy.
Neonacistický pochod v Drážďanech v únoru 2012
Němečtí neonacisté již svoji pozici v Drážďanech, místě, které pamatuje nejmasivnější demonstrace po sjednocení Německa, jednoznačně ztratili. Svědčí o tom i skutečnost, že letos po mnohal letech nenahlásili demonstraci, ale "pouze" shromáždění v centru města. Shromáždění bylo nahlášeno před kostelem Frauenkirche, který byl během náletů zcela zničen, a po válce znovu vybudován. Shromáždění tohoto typu je s ohledem na historický význam místa problematické z hlediska německého spolčovacího práva, což již stihl potvrdit i soud. Shromáždění musí být podle soudního verdiktu přesunuto, neonacisté se ale ještě chtějí odvolat. To, kde se nakonec sejdou, bude zřejmě jasné až bezprostředně před čtvrtkem 13. února.
To, že je v posledních letech v německém neonacistickém hnutí poptávka po náhradě "Drážďan", je očividné. V polovině ledna se konal pochod ve zhruba dvěstě kilometrů vzdáleném Magdeburgu, kterého se zúčastnilo na 800 neonacistů. Bavorská nazi-elita, nevyřáděná a otrávená z nepovedné loňské akce, uspořádala ve spolupráci s několika českými "kolegy" v Ostravě "last-minute" demonstraci za vybombardované Dráždany. S věncem, transparentem, bubínky a pochodněmi se asi šedesát německých nácků společně s pár českými soukmenovci prošlo liduprázdnými ulicemi slezské metropole. Tato akce jim zanechala pocit určitého zadostiučinění, neboť už stihli naplánovat opakování. Tentokrát nikoli v relativně vzdálené Ostravě, ale v Karlových Varech, nacházejících se kousek od hranic, které jsou mimo jiné domovinou dvou neagilnějších spojek mezi českou a německou neonacistickou scénou - Jiřího Froňka a Lukáše Stoupy. Karlovy Vary mají i nepopiratelné kouzlo pro německé milovníky historie Třetí říše, hlavně ve spojitosti se sudetoněmeckým hnutím Konráda Henleina.
Demonstrace za Drážďany v Ostravě v únoru 2013
Ostrava byla loni údajně zvolena proto, že je partnerským městem Drážďan a zároveň utrpěla škody kvůli bombardování během druhé světové války. Bombardovány byly i Karlovy Vary, což má představovat hlavní záminku pro konání demonstrace za Drážďany v tomto městě. Ve skutečnosti ale nejde o to, jaké město bylo za války bombardováno nebo ne. Karlovy Vary jsou v dojezdové vzdálenosti jak z Bavorska, tak třeba z takové nacistické líhně, jakou je saský Chemnitz. Narozdíl od Německa, kde je každý pochod doprovázen přísnými restrikcemi ze strany policie a ještě větším stresem díky všudypřítomným protidemonstrantům, se demonstrace v ČR nabízí jako vhodná alternativa. Ostrava se vloni obešla bez bezprostřední přítomnosti těžkooděnců, narozdíl od Německa lze také doufat, že se většině demonstrantů podaří dorazit bez jediné kontroly dokladů nebo šacování ze strany policie. České veřejnosti je také na rozdíl od západních sousedů celkem šumák, že jim před domem pochodují neonacisté. Proto se demonstranti nemusí obávat zahanbující všudypřítomnosti vřískajících protidemonstrantů všeho věku, genderu či národnosti.
Avízo na smuteční pochod, který se koná v sobotu 15. února v Karlových Varech (sraz v 15:30 ulice T.G. Masaryka) pod názvem "Ein Licht für Dresden" (světlo pro Drážďany), se objevilo neprve na stránkách nové politické strany "Die Dritte Weg" (Třetí cesta). V čele této organizace, založené na konci září, stojí bývalý funkcionář NPD Klaus Armstroff, odpadlík a zastánce hard-line směru pronárodní politiky, kterému přišlo současné ideové směřování NPD málo radikální. Die Dritte Weg, strana, která ve svém programu zahrnuje především požadavek nastolení "Německého socialismu, vzdáleného vykořisťovatelskému kapitalismu a zároveň rovnostářskému komunismu" či "znovuustanovení Německa v jeho mezinárodně-právních hranicích", ale byla podle všeho založena i za jiným účelem, než pouze za ustavením radikálnější konkurence populistické NPD. Spíše se jedná o strategický tah bavorských nacionalistů, kteří si zajišťují útočiště v případě zákazu největší neonacistické organizace v Bavorsku, Freies-Netz-Süd.
Freies Netz Süd (spolupráci mezi českými a německými neonacisty jsme se už v minulosti věnovali) je zastřešující organizací, která sdružuje lokální neonacistické buňky po celém Bavorsku. Byla založena v roce 2008 exčleny NPD a dnes již zakázané neonacistické organizace "Fränkischer Aktionsfront" (FAF). V současnosti se bavorské úřady pokouší o její zákaz. V létě 2013 proběhly domovní prohlídky u některých jejích členů. FNS může být v souladu s německým právem zakázána v momentě, kdy bude možné předložit důkazy o její pevné hierarchické struktuře, popřípadě se prokáže používání nacistické symboliky, jak tomu bylo například u FAF. Němečtí investigativní žurnalisté hovoří rovněž o možném propojení některých kádrů FNS na Nationalsozialistischer Untergrund (NSU, Neonacistické podsvětí), teroristickou skupinu, jež má na svědomí vraždy nejméně deseti osob, bombové výbuchy v Kolíně nad Rýnem v roce 2004 a celkově 14 bankovních přepadení. Další dohady již dlouhodobě panují ohledně spoluúčasti některých současných kádrů Freies Netz Süd na připravovaném bombovém útoku na synagogu v Mnichově v roce 2002.
O kádrech Freies Netz Süd jsme se na našich stránkách již zmiňovali. Připomeňme například bývalého člena Fränkischer Aktionsfront a několikrát trestaného Matthiasche Fischera, jednoho z nejvýznamnějších neonacistů v Německu v současnosti nebo veterána Normana Kempkeho, který "proslul" jako zakladatel Anti-Antifa. Na oba bojovníky za rasovou čistotu a mnoho dalších se určitě v Karlových Varech můžeme těšit, FNS totiž vypravuje minimálně dva autobusy.
V sobotu 15.2. budou mít čeští neonacisté na výběr z opravdu bohatého programu. Na tento den jsou kromě Karlovarského pochodu plánovány i další neonacistické demonstrace. Zatímco dělnická mládež mobilizuje na každoroční demonstraci "Kosovo je Srbsko" do Ostravy, Čeští lvi vytasili s alternativním programem, tentokrát v Příbrami.