Za poslední čtvrt rok jsem viděl dva mini festivaly organizované antifašistickými aktivisty a aktivistkami – Potencial Hardcore 20 years v Madridu (proběhl pod heslem: 20 let Potencial Hardcore – 70 let antifašistického odporu, boje za republiku, sebeurčení a sociální revoluci) a Nazi Free Youth Fest v Lipsku. Měl jsem možnost srovnávat jejich průběh a podívat se trochu do zákulisí organizace a rád bych vám tyto akce ve stručnosti zprostředkoval.
Madrid
První koncert se konal 1. července v Móstoles, což je satelitní vesnice (no, skoro pro 300 tisíc lidí) u Madridu. Byla to akce u příležitosti 20. výročí fungování labelu Potencial Hardcore a s přípravou a bezpečností pomáhala místní skupina Coordinadora Antifascista. Potencial Hardcore je vydavatelství, které vydalo k dnešnímu dni přes 130 vlastních titulů Hard Core, Punk, Oi a Ska španělských kapel – maximálně politických a z DIY scény. Mimo jiné PHC vydávají kapely Sin Dios, Non Servium, Proudz, Puagh, Kaos Urbano atd. Majitelé vlastní společně velice dobře vybavený obchod a zasilatelství s vlastníma deskama i se spoustou dalších titulů, kde seženete v podstatě všechno z daných žánrů. Taky oblečení, nášivky, placky, ale i slušný výběr knih a časopisů s anarchistickou, antifa, alternativní a radikálně kritickou tematikou. Dneska je PHC taková stabilní instituce, kromě anarchistického obchodu La Idea a knihkupectví Traficantes de Sueños nejlepší místo na vaše nákupy a schůzky v Madridu. Lépe řečeno ve Vallekas, což je madridská svébytná čtvrť, centrum místních alternativní kultury a radikálního politického aktivismu, jako býval dřív třeba německý Kreuzberg. Madridský fotbalový klub Rayo Vallekano je taková naše Bohemka, pořád ve druhé lize ale s věrným jádrem fanoušků ostře se stavících proti fašismu a rasismu. Ve čtvrti působí taky místní rádio a pirátská TV s pravidelnými pořady o politice a s HC a punk muzikou. A ke všemu je tam kromě spousty jiných klubů i La Lieja, legendární bar a základna místních skinheads, hlavně spojených s tzv. Non Servium Army, crew členů a fanoušků kapely Non Servium.
Původní místo koncertu byl starý squat El Desguaze, který byl ale měsíc předtím vyklizen a byl docela problém sehnat jiné, odpovídající místo. Původně měli na koncertu vystoupit kapely Non Servium, Sin Dios, Loikaemie, Stage Bottles a TDK. To by byl ale doslova „souboj titánů“, a vzhledem k novému místu, kam se vešlo „jenom“ tisíc lidí, museli PHC zrušit Non Servium, protože jejich koncerty pravidelně přitáhnou tak tři tisíce lidí a spousta lidí by se nedostala dovnitř a vzhledem k horkokrevnosti příznivců by asi byly problémy. Sin Dios nevystoupily z podobných důvodů, navíc zpěvák kapely měl krátce před tím úraz. Tyhle kapely asi většinou netřeba představovat, ale přece jenom:
Non Servium je kultovní (to platí skutečně, vzhledem k několika stovkám členů tvrdého jádra jejich příznivců) nadupaný Oi s jednoznačně antifa texty a se zdravě agresivním přístupem k životu, členové kapely jsou aktivní v antifašistickém boji i na ulicích, mají zatím dvě desky u PHC, teď připravují třetí. Ptám se – Kdy už konečně přijedou i k nám?
Sin Dios je další legenda – HC s příchutí Crustu, skvělé texty o anarchii, boji za svobodu a revoluci. Kluci z kapely provozují madridský obchod s hudbou a literaturou La Idea a jsou aktivní v anarchistickém hnutí jako členové CNT. U nás jsme je viděli zatím jen jednou, já je měl možnost vidět ještě jednou v Holandsku a myslím, že je málo tak radikálních a myšlenkově důsledných kapel. Teď prochází kapela tvůrčí pauzou, po X vydaných deskách se členové orientují míň na muziku a víc na politický aktivismus. Takže pro spoustu lidí včetně mě byla jejich neúčast zklamání, ale pořadatelé dali přednost zahraničním partám, což místní docela ocenili. TDK, punkový veterány z hlubokých 70. let nahradili na poslední chvíli Sensa Yuma, mladý kluci, co hrajou trochu tvrdší street punk.
Takže po všech změnách konečně 1. července, squat La Casika v Mostolec. Barák uprostřed městečka, obývaný malou, ale aktivní partou, na místě už 10 let s podporou radnice. Trochu jako dřív Ladronka – obytný patrový dům, hospodářská stavení předělaná na bar a výstavku a dvůr obehnaný zdí. U dveří ochranka a vstupné 4 Eura, což je hodně málo, ale ve Španělsku standard. Taky cedule s prosbou o respektování klidu sousedů pod heslem „Always antifascist, but antisocial some other time!“ (Vždy antifašista, ale antisociál až někdy jindy – parafráze slavného sloganu Stage Bottles) Vstupenkou bylo razítko na ruku s logem S.H.A.R.P. Na baru celá jedna stěna s grafity – kopií obrazu Guernica od Picassa a fotografickou reportážní rekonstrukcí policejního mučení s naturalistickými popisy, což byla síla, ale neškodilo by, aby i u nás někdo podobné věci občas ukázal. Taky stánek místní Antify a RASH Madrid a po stěnách sympatické nápisy – „Ni Nazis, Ni apoliticos! Siempre Antifascistas!“ Pódium venku, takže bez kouře, zato se spoustou zvířeného prachu ke konci večera. Na pódiu vlajky a transparenty PHC, Eat the Rich, republikánské prapory, transparent Palestina Libre a taky jedna sovětská vlajka. To sice patří ke stylu místních RASH, a vypovídá obecně o úrovni politického a historického vzdělání některých aktivistů – hlavně v zemích kde komunismus nezažili, – ale po zkušenostech se stalinistickými represemi proti anarchistům za občanské války je to dost zarážející. Taky jsme se proti tomu ohradili a následovala únavná debata bez pozitivního výsledku. Převážná většina návštěvníků byli skinheads různých stylů, ale taky hodně punks a hardcore kids a pár víceméně „civilů“ J. Celkem přišlo 800 platících, což jakž takž pokrylo náklady, ale akce byla od začátku míněna jako nevýdělečná, takže všichni byli spokojeni. My jsme byli jediní s kamerou, takže jsme museli každou chvíli vysvětlovat, že nejsme od policie, ale nakonec jsme se dohodli s organizátory a točili jsme jen zezadu bez obličejů. Praxe trochu k zamyšlení i u nás.
První hrála Sensa Yuma, pro většinu lidí jen zahřívačka, ale věci z jejich alba ...Up yours... jsou pěkně melodický se spoustou refrénů pro každého, kdo zná a chce se přidat. Po krátké pauze začali hrát Stage Bottles s Olafem za saxofonem. První dvě písničky dali jenom instrumentálky, a když si získali pozornost publika, začali na plno. U nás jsou Stage Bottles myslím dost známí, jak hudebně, tak svými názory. Pěkná porce naštvanýho streetpunk Oi s prvky SKA, přímočaré, ale politicky korektní texty snadné k zapamatování. Více než hodinu jely všechny větší i menší hity z posledního alba New Flag i prověřený věci z Big Kick, Corruption & Murder a I`ll live my life. Kdo viděl nedávno koncert v Praze, zažil něco podobnýho. Kapela se neomezila jenom na hudbu, zpěvák a kytarista měli každou chvíli krátký proslov o smyslu písničky, vyzývali k boji proti fašismu, jednotě a boji za sociální práva, i když jazykově převážně nevybavený publikum asi nejlíp hodnotilo jednodušší hlášky jako „Unity and Solidarity!“ a „Punks and Skins unite!“
Už se stmíváním nastoupila Loikaemie. Tahle kapela má ve Španělsku hodně velký renomé. Není zvykem vidět místní punks a skins nosit nášivky a trička cizích kapel, ale Loikaemie jsou čestnou výjimkou. Kolem týhle kapely bývalo trochu dohadů a nesrovnalostí, jak je to s jejich názory a texty. Šlo o jejich skinhead image, texty o násilí, údajný sexismus v jednom textu a tolerance k apolitikům, případně rovnou k neonacistům. Znám lidi z kapely osobně už dlouho, viděl jsem je několikrát v Čechách, na jejich 10. letém výročním koncertě v Plauen a dvakrát jinde v cizině. Vždy to byli velmi přátelští lidé, bez předsudků, jednoznačně antifašisticky orientovaní a aktivní ve všech směrech. Ani jednou jsem neviděl na jejich koncertě fašisty nebo tzv. „apolitiky“, kromě koncertu v Rock Café, kde se promenádoval jeden typ v Thor Steinar, který odešel dřív, než mohl být inzultován, a dva zmatenci v trikách Ultima Thule. A těm přítelkyně zpěváka kapely Anne odmítla prodat cokoliv z merchandise. I jejich texty vypovídají o jejich skutečné °pozici a doufám, že si to lidi u nás konečně srovnají. K tomu se ale dostanu ještě později. Loikaemie strhla úplně všechny k divokému tanci a vyřvávání refrénů, celkem peklo. Lidi brali pódium útokem a s každým kusem přibývalo lidí na stage a ubývalo dole. Parádní průřez všemi třemi alby, na živo výborně sehraná kapela, impozantní zjev basáka Paula a hudebně zvládnutý dvojzpěv Thomase a Eddieho, těžko se dá něco vytknout. Kdo zná desky a líbí se mu, koncertem musí být nadšený. Oproti Stage Bottles, u kterých plné nasazení a stálý saxofon za chvíli přechází trochu do jednotvárnosti, Loikaemie správně míchají svoje základní oi věci s HC a punkem, není chvíle na vydechnutí a nudu. Největší ohlas měla písnička z poslední studiové desky III. – Good Night White Pride, kterou hráli nakonec dvakrát. A na závěr bomba. Na pódium vylezli i Stage Bottles a Sensa Yuma a zahráli společně „Solidarity“ od Angelic Upstarts. Balada, původně složena na podporu boje dělníků za svobodu v Polsku, je pořád stejná citovka jako před 25 lety a zpívaná několika stovkami hlasů s lesem zaťatých pěstí musela vzít za srdce i nejtvrdší ze skinheads.
Lipsko
Druhá akce se konala 30. září v Lipsku. Nazi Free Youth Fest pořádal Knock Out Records, snad největší vydavatel street muziky v Německu společně s Trashmark Merchandise. Lipsko po špatných zkušenostech s fašisty ze začátku 90. let šlo do sebe a dneska má vedle Berlína pověst nejvíc antifašistického města v Německu se silnou základnou v místní alternativní scéně. Poslední dva 1. Máje byly ve znamení protestů proti nacistickým provokačním pochodům přes centrum města a v obou případech byly protiakce úspěšné, i když za cenu vážného narušení veřejného pořádku... J Místní čtvrť, kde se koncentruje veřejný život hnutí, je v Connewitz a Sud-Vorstadt, na jih od centra. Páteří čtvrtí je Karl Liebknecht Strasse se spoustou hospod a klubů, společenských center a squatů, všechno patřičně dobře organizováno. Na samém jižním konci ulice, stranou od obytných domů, stojí už patnáct let legendární klub Conne Island – sociální klub pro levici, mládež, populární kulturu a subkulturu.
Festival byl benefitem na zpěváka z Loikaemie Thomase, který byl odsouzen k pokutě 4000 EUR za napadení neonacisty na veřejnosti. Lístky stály 12 EUR, na místě 13. Line up: Rawside, Guts and Glory, Stage Bottles, Loikaemie. Vzhledem k tomu, že hudebně koncert v podstatě kopíroval madridskou show, spíš jsem se zajímal o zázemí a organizaci akce. Conne Island má kapacitu 800 až 1200 lidí, podle toho, jak se uspořádají vnitřní přepážky. Je to koncertní sál spojený s barem, odděleným domem pro přespávání a setkávání a s prostranstvím na merchandise a infoshopy. Na koncert dorazilo 860 platících, na dalších 200 se nedostalo, ale celý koncert se dal slušně odposlechnout i zvenku. Převážná většina návštěvníků byli skinheads a civilně vypadající typy většinou s vizáží protřelých pouličních rváčů. Oproti Madridu míň děvčat a taky dost punks v různém stádiu intoxikace. Hlavně kvůli nim byla na místě nekompromisní ochranka, tvořená místními antifa veterány. Celkový výdělek benefitu byl víc než 11000 EUR. Zbylé peníze po zaplacení Thomasovy pokuty půjdou na vydání hudebního CD samplu s rozsáhlou textovou přílohou antifašistických německých skupin všech žánrů, který se bude zadarmo distribuovat do škol a mezi mládež.
První dvě kapely jsem neviděl, strávil jsem čas v backstage diskusí se Stage Bottles a Loikaemie, mimo jiné i o fenoménu německé Antinational antifa – frakce podporující Izrael, která je v ostrém sporu s propalestinsky naladěnou částí radikální scény. (To se mimo jiné dotklo i posledního Fluff festu, kde skupina militantních propalestinských aktivistů napadla několik německých HC příznivců v tričkách s hebrejskými nápisy a také madridského koncertu, kde bubeník Stage Bottles původně odmítal vystoupit, protože Sin Dios mají texty proti sionismu a Non Servium zpívají v jedné písni o „Judio cabron“, což z jejich pohledu není antisemitismus, ale odpor proti zvůli Izraele vůči Palestincům).
Stage Bottles opět předvedli velmi energický výkon, je radost vidět takovou kombinaci charismatu, tvrdosti a zároveň hravosti na pódiu. Oproti koncertu v Madridu bylo jejich vystoupení trochu kratší, víc hráli věci z posledního alba, i když staré hity taky zazněly a „Solidarity“ jsme si mohli užít ještě jednou. To, že se o Stage Bottles moc nerozepisuju, neznamená, že by byli špatní nebo nezajímaví, prostě stará dobrá klasika, která vždycky potěší.
Loikaemie se do toho opřeli více než slušně, zvuk byl vynikající a přišlo mi, že hráli o poznání tvrději, s lehkým metalovým zvukem. Za bicími Paul vystřídal Michu, protože Micha se s kapelou v dobrém rozešel (má rodinu a po změně bydliště nemohl zkoušet s ostatními) a zpívali všichni členové skupiny, což společně s chorály vyřvávanými z desítek hrdel fanoušků působilo velmi působivě. Mezi jednotlivými skladbami měla skupina několik proslovů na vysvětlenou, proč se benefit koná, informovali o nadcházející demonstraci neonacistů v Lipsku a připravovaném antifa víkendu v Gottingenu. Většina fanoušků trpělivě poslouchala i když to nebyly žádné novinky a je zřejmé, že lidi z Loikaemie může těžko někdo obviňovat z apolitičnosti a pasivity. Během jejich vystoupení atmosféra pěkně houstla, parní lázeň ze zpocených těl byla znát až ven a lidi postupně víc a víc přebírali iniciativu ve výběru písniček a brali kapele mikrofon k vlastním vystoupením. Výborná nálada, pohodová zábava a minimum konfliktů, to všechno pod logem GNWP. Případní problémy většinou hasili lidi hned v zárodku, takže nebyla ani jedna rvačka, jak to jinak bývá zvykem.
Pro organizátory, kapely i fanoušky velmi vydařená akce v obou případech. Já jsem si užil oboje, Madridská akce byla zaměřena spíš obecně politicky, Lipská byla jednoznačně antifašistická. Na obou koncertech byl prostor i pro jiné aktivity, než jen pro hudbu, bohaté občerstvení, včetně vege, infostánky a merchandise. Většině návštěvníků bylo jasné, že punk, oi a hardcore není jen hudba, ale životní postoj.
A tip na výlet na závěr: Loikaemie bude hrát 3.2.2007 v Drážďanech na dalším koncertě Nazi Free Youth Fest II.
Na závěr bych rád ocitoval text Loikaemie – Good Night White Pride MP3 ke stažení zde
You pick on the weak
You`re only strong in groups
Can`t do shit on your own
You pick on those who are few
Right winged scum
You have no place in our scene
Right winged scum
We’ll teach you what skinhead really means
You`re the sickness of our generation
You`ve infested almost every nation
You`re the plague of our society
You`re are our most hated enemy
Listen what we have to say:
Good night white pride
Only what we have to say:
Good night white pride
Good night, good night, good night, good night white pride
Good night, good night, good night, good night white pride