Napadení baru Ural v Rokycanech, které vyvolalo spontánní protesty romských obyvatel, je prozatím vrcholem aktivit neonacistů z Plzeňska. Během několika týdnů je to již několikátý útok, kterého se dopustili. V současné době patří k nejnebezpečnějším neonacistickým skupinám v Čechách. Následují text se pokusí vysvětlit, kde se snaha západočeských neonacistů o sebeorganizaci vzala, jaká jsou jejich východiska a zaměří se na osoby jednotlivých aktérů.
V noci z 22. na 23. srpna zaútočila "skupina mladíků" na personál a na romské hosty baru Ural v Rokycanech. Nejvážnější zranění utrpěla romská žena, matka několika dětí, kterou napadli před barem. Napadená musela být převezena do nemocnice a v baru zůstalo několik zbitých hostů. Mluvčí západočeské policie Jana Václavková k tomu uvedla, že útočníci nebyli příznivci hnutí skinheads a dodala, že: "Rasový podtext útoku (...) nebyl prokázán." V jednom je třeba s mluvčí Václavkovou souhlasit, útočníci nebyli žádní "příznivci hnutí skinheads", ale jednalo se o organizované neonacisty ze skupiny Autonomní nacionalisté Plzeňsko. O rasovém podtextu útoku asi nejlépe vypovídá skandování pachatelů útoku. Odvahu si dodávali pokřikem: "Bílá síla!"
Útok s největší pravděpodobností souvisí se zájezdem českých neonacistů do Maďarska, kde se 23. 8. konal festival neonacistických skupin (mimo jiné tam vystoupili staří známí Brutal Attack). V Rokycanech tak mohlo být přítomno více neonacistů, než je obvyklé, a alkohol a početní převaha je mohli povzbudit k provedení akce.
Nečekaně rázně se k incidentu postavila romská komunita. Místní Romové vyslali jasné gesto, že se nenechají beztrestně mlátit a že jsou připraveni se bránit. První akcí této odhodlanosti byla spontánní demonstrace, kde se sešlo přes sto rokycanských Romů. Antifašistická akce takovéto prvky lokální sebeobrany podporuje, protože tento model přímo kopíruje naší vizi antifašismu - tedy ne se spoléhat na policii a státní orgány, ale jasně dát náckům najevo, že nemají v ulicích našich měst co dělat. Neonacisté mohou být silní ve skupince 20 lidí, která útočí na nic netušící jednotlivce. Když ale uvidí, že proti nim stojí mnohem větší počet lidí odhodlaných se aktivně bránit, jejich chuť k násilí opadne.
Historie a současnost západočeských neonacistů
V devadesátých letech bývala západní část Čech jednou z nejvýznamnějších bašt organizovaného neonacismu v ČR. Bylo to zásluhou velice aktivní pobočky mezinárodní organizace Blood and Honour (jméno pochází z hesla hitlerovské mládežnické organizace Hitlerjugend), založené zpěvákem kultovní kapely Skrewdriver Ianem Stuartem Donaldsonem, kterou vedl plzeňský neonacista Jaroslav Brož. V Plzni byl skupinou okolo Brože vydáván nejobsáhlejší neonacistický časopis Phoenix a tato skupina například v roce 1996 pořádala v Kozolupech dosud největší český neonacistický koncert, kterého se zúčastnilo více než 700 lidí (včetně velkého počtu návštěvníků z Německa) a na kterém vystoupila již zmiňovaná britská neonacistická kapela Brutal Attack. Mimochodem Brutal Attack jsou v Čechách poslední dobou častými hosty, koncertují zde jednou nebo dvakrát ročně a jejich vystoupení organizuje Martin Franěk z Národního odporu Praha, majitel pražského obchodu s neonacistickými doplňky Hatecore Shop. Frontman Brutal Attack Ken McLellan ostatně vystoupil 16. 8. letošního roku v Praze na koncertě pro zvané, poté co se neuskutečnilo jeho plánované vystoupení na na politickém mítinku Dělnické strany v Hradci Králové.
Západočeská pobočka Blood and Honour zanikla v roce 1999 po policejním zátahu proti ní. Zátahu samotnému předcházely spory (především o finance) mezi pobočkou v Plzni a v Praze, kdy byla Plzeň a jmenovitě Brož kolegy z Prahy podezírán z toho, že až příliš velká část výdělku končí v jeho kapse. Souzeno bylo sedm osob, odsouzeno pět. Pražské pobočky se policejní perzekuce nijak nedotkla, téhož roku zanikla a část aktivistů přešla do Národního odporu. S výjimkou Národního odporu Karlovy Vary, který se politikou navenek prakticky nezaobírá a je plně zaměstnán obchodem s neonacistickou módou a příležitostným pořádáním koncertů, trvalo osm let, než se v západních Čecha objevila viditelnější snaha dát neonacismu organizovanou podobu.
Tato snaha vykrystalizovala začátkem roku 2008, kdy se dala dohromady skupina mladých neonacistů z Rokycan, několik mladých neonacistických fotbalových chuligánů okolo plzeňské skupiny SS (Service Squad), jednotlivců ze starších plzeňských nácků a jen papírového (doslova) uskupení White Radical Klan (jedinou aktivitou bylo vylepování výhružných plakátů "Antifašismus znamená - SMRT, přišel váš čas, antifa hrdinové.") Čas "antifa hrdinů" skutečně přišel, ale asi jinak, než si to neonacisté představovali. V sobotu 23. 2. byla jejich schůze v nonstop herně na kraji Plzně, kde se chtěli dohodnout na vytvoření pobočky neonacistické organizace Autonomní nacionalisté, rozehnána skupinou antifašistů. To a vzájemné podezírání přispělo k tomu, že se skupina nebyla schopna dohodnout na dalším postupu a část lidí odpadla.
Rokycanští mezitím zintezivnili svoje kontakty s pražským Národním odporem, se kterým je pojí řada společných rysů: důraz na společné pitky, sklon k násilí na náhodně vybraných obětech, koncerty, upřednostňování kamarádství před politikou, neskinheadská image. Podle našich informací dokonce Národní odpor Praha nabízel rokycanským možnost vytvořit buňku NO, z čehož zdá se sešlo a tak se začátkem prázdnin přeci jen dohodli rokycanští s neonacisty z Plzně a vytvořili buňku Autonomní nacionalisté Plzeňsko. O reklamu měli ihned postaráno v Plzeňském deníku a snažili se, aby se jim mediální pozornosti dostávalo i nadále. Jejich první organizovanou akcí bylo, když Tomáš Babka posprejoval několik zdí v Plzni nevzhlednými nápisy, například novou fasádu divadelních skladů v Plzni. Jak plzeňští tak rokycanští neonacisté navázali kontakty s ženskou neonacistickou skupinou Resistance Women Unity, ale spíše na bázi osobní než politické. Zřejmě ale ne zcela bezproblémově.
Narozeninová oslava v Olešné 27. 7. se dost možná stala svědkem násilí jiného druhu než jaké je s neonacisty obvykle spojováno – znásilnění. Poškozená neonacistka nejprve znásilnění oznámila na policii, ale poté ho odvolala.
Během naprosto apolitického Rokycany festu 8. 8. napadli několik lidí, které si vyhlédli pro jejich alternativní vzhled a některé i okradli. To vše za doprovodu neonacistek z Resistance Women Unity.
Autonomní nacionalisté Plzeňsko, zejména pak rokycanská větev, představuje jednu z nejnebezpečnějších neonacistických skupin v republice. Přestože (nebo možná právě proto) jsou jejich politické ambice až na výjimky nulové. Nebezpečí představují absencí zábran, pácháním násilí v opilosti a z příležitosti většinou na náhodně vybraných obětech. Zkušenost ukazuje, že z takovýchto podmínek se pak často rekrutují pozdější pachatelé závažných útoků pomocí nožů, hořlavin apod. Důležitou roli z pohledu posuzování nebezpečnosti hrají i styky s Národním odporem Praha. Ostatně zakladatel Národního odporu Filip Vávra se na diskusním fóru hooligans nechal 24. 8. odpoledne slyšet: "Když budou cigoši moc divočit, tak je třeba vyrazit do Rokycan a profackovat je."
Příklad z Rokycan ukazuje, že současnou ideologii neonacismu nelze oddělit od agresivity a sklonů k násilí. Ve skutečnosti jde o neoddělitelné části téhož. Atraktivita útoků v početné skupině, která umožňuje vybít své frustrace na bezbranných lidech, kteří mají tu smůlu, že jsou po ruce, a to ještě opepřena o ideologický podtext, je značná. Pocit síly, rasové nadřazenosti a také role jakéhosi ochránce pořádku, to vše neonacista nenechává před útokem doma. Podle našich dlouholetých zkušeností s neonacistickým násilím je potřeba čelit nekompromisně těmto jedincům ihned v počátku. Začíná to koupí tak trochu politicky nekorektního trička Thor Steinar, pokračuje přes vytahování v partě a končí nočním přepadením nesympatické hospody, poraněnými lidmi v nemocnicích nebo i vraždou. Řada lidí má tendenci si namlouvat, že problémy s neonacisty se jich netýkají. Řada lidí má pocit, že je před neonacisty ochrání policie, nebo stát. Až do té doby, než dorazí do jejich hospody, nezbijí a neokradou jejich potomka nebo ho rovnou nepobodají noži.
Petr "Andy" Andrle
Rokycany. Nepříliš bystrý, ale o to aktivnější neonacista krmící se anabolickými steroidy, čehož využívá při útoku slabší jedince, jak se pochlubil na diskusním stránkách hooligans ve fóru "Co vás potěšilo": "odebrání 2 krásných masivních řetězů se zámkama a odsznáčku odrbaným rándoby anarchystkám". V současné době je stíhán za dvě na sobě nezávislá ublížení na zdravi z nichž jednoho se měl údajně dopustit v Itálii, kde pobýval na jaře na neonacistickém festivalu. Udržuje styky s Jaroslavem Brožem.
Tomáš "Fidži" Fiala
Rokycany. Asi nejinteligentnější z rokycanských neonacistů, žádný intelektuál, ale nepostrádá bystrost a sociální inteligenci. Podle našich informací to byl on, kde vedl útok na bar Ural.
Jan "Styny" Šticík
Neonacista z Rakové, vesnice blízko Rokycan. Pracuje jako předák u ochranky bowlingu v nákupním a zábavním centu Plzeň Plaza, kde je zaměstnán například i baskytarista neonacistické kapely Hlas krve, Pavel Petrů. Podle našich informací se útoku na bar Ural také účastnil.
Martin "Pinďa" Chadraba
Rokycanský neonacista a člen Autonomních nacionalistů Plzeňsko. Výrazně zavalitý. Učastnil se útoku na bar Ural.
Jiří "Havlas" Havlíček
Rokycanský neonacista a člen Autonomních nacionalistů Plzeňsko se zálibou ve zbraních.
Vlastimil Budín
Mladý rokycanský neonacista.
Tomáš "Bába" Babka
Neonacistický chuligán z Plzně v minulosti stíhaný za násilnosti. Neformální vůdce Autonomních nacionalistů v Plzni.
Petr Bratrych
Plzeň. Jediný člověk s intelektuálními vlohami mezi zmiňovanými neonacisty. Velice aktivní na několika frontách, v budoucnu lze očekávat jeho aktivity spíše u Dělnické strany.
Marek Henzl
Plzeňký autonomí nacionalista, před několika týdny nastoupil do žatecké věznice za loupežné přpadení a je neonacisty zařazen na tzv. seznam POWs - věznů války. Aspoň vidíme, jak si neonacisté onu válku představují.
Pavel Andrle
Plzeň. Starší bratr Petra Andrleho z Rokycan. Aktivní i v Dělnické straně.
Michal "Telda" Jirásek
Plzeňský neonacistický chuligán aktivní v Autonomních nacionalistech Plzeňsko.
Tomáš Vondrášek
Plzeňský člen Autonomních nacionalistů Plzeňsko, spíše do počtu.
Martin "Boris" Horáček
Aktivní plzeňský nácek s vytetovaným nápisem OUTLAW na hlavě.
Jan "Čáp" Čapek
Plzeňský neonacistický chuligán s vytetovaným členem kukluxklanu na hrudi. Vzhledem ke svému věku plní ve vztahu k mladším roli staršího bratra. V této roli se účastni i napadení baru Ural.
Jaroslav Brož
Více než pětatřicetiletý plzeňský neonacista a zakladatel pobočky Blood and Honour, v minulosti odsouzený za propagaci nacismu a podvody. Má lokální vůdcovské ambice a je v nemilosti Národního odporu Praha.
Mimochodem, asi není náhoda, že 29 z 35 fotografii neonacistů v tomto článku bylo pořízeno na akcích Dělnické strany.