V předvečer sedmdesátého výročí posledního boje výsadkářů, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha, se u chrámu sv. Cyrila a Metoděje sešla skupina antifašistů a antifašistek, aby si připomněli jeden z ojedinělých odvážných činů, vykonaných proti fašismu v době Protektorátu Čechy a Morava. Činy výsadkářů jsou pro nás především symbolem odhodlaného odporu proti nenávistné ideologii a krypta místem, připomínajícím nejen samotné parašutisty, ale i další méně známé hrdiny a hrdinky z řad obyvatel tehdejšího protektorátu, kteří jim byli v jejich misi oporou a kteří se sami stavěli proti fašismu. Proto jsme přišli jejich oběti připomenout položením věnce a krátkým proslovem. Pietní akce byla ale především připomínkou toho, že boj proti fašismu neskončil s 2. světovou válkou.
Proslov k 70. výročí boje československých výsadkářů v Resslově ulici
Před sedmdesáti lety začal poslední boj skupiny československých parašutistů, ukrytých v chrámu svatého Cyrila a Metoděje po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Sešli jsme se dnes na tomto místě nejen abychom uctili památku všech padlých během nacistického teroru za 2. světové války, ale především proto, abychom si tímto pietním aktem připomíněli, že boj, který proti zhoubné ideologii začal v minulém století, stále pokračuje.
Fašismus není mrtvou ideologií, což dokazují nejen jedinci a skupiny, kteří se otevřeně hlásí k jeho nejhorší podobě – neonacismu. I když jejich aktivita je kolísává a vliv omezený, stále šíří nenávist a zanechávají za sebou další mrtvé. Nejsou však sami. Jejich nepřiznaným spojencem jsou daleko důležitější osoby, které provádějí systémové změny a výrazně ovlivňují společenskou atmosféru. Mluvíme o lidech ve vrcholných politických funkcích, o lidech v mediální sféře, mluvíme o nové zbohatlické vrstvě i nenasytných korporacích. Ti všichni mají svůj podíl na tom, že fašismus i rasismus ve svých nových mutacích prorostl současnou společností. V Česku má v současnosti nejvýraznější podobu v projevech anticiganismu - zatím nedokonané pogromy se již staly běznou součástí života a "řešením" v očích zmanipulovaných a dezorientovaných davů.
A právě dnes na tomto místě je nutné sdělit jasný vzkaz všem, kteří svou faktickou činností i nečinností přispívají k útokům na etnické a další menšiny, k útokům na chudé a handicapované: "Můžete se tisíckrát klanět u památníků padlých ve 2. světové válce, můžete položit tisíce věnců a pronést tisíce prázdných projevů, stejně zůstanete pokrytci, kteří mají mnohem blíže k Heydrichovi než k těm, kdo se proti režimu, který představoval, aktivně postavili."
Boj sedmi československých parašutistů v těchto místech je pro naši současnost především symbolem. Symbolem toho, že fašismu se neustupuje. Můžeme jen hádat, jak by se dnes zachovali první bojovníci a bojovnice proti nacismu a fašismu. Víme ale s jistotou, na jaké straně bychom tehdy stáli my. Dokazujeme to již více než 15 let.
Smrt fašismu!
Autonomní Antifa Praha
