Devadesáté výročí vzniku Československa se stalo příležitostí k státní oslavám. Stát se skutečně nemůže prezentovat lépe než vojenskou přehlídkou. Tedy demonstrací moci a násilí, bez které by se rozpadl. Sekundovat tankům a stíhačkám se rozhodli i čeští neonacisté v čele s Dělnickou stranou.
I v letošním roce se 28.října sejdou v ulicích politici a různé nacionalistické spolky. Ti první budou řečnit o potřebnosti a slávě českého státu, ti druzí také, ale ještě k tomu přidají věty proti těm, které pokládají za strůjce společenského zla. Budeme si moci opět vyslechnout plamenné projevy o tom, jak "svoje nedají a cizí nechtějí". Opět u toho zapomenou, že národ v dnešním slova smyslu je pouhý historický konstrukt až z 19.století a opomenou i historické míšení národů, které způsobilo, že ani oni sami nemají českou krev. Opět pomlčí o tom, že jejich řady tvoří postavy, které by mohli spíše hrát v seriálu "My z konce světa", nežli se pokládat za elitu.
Jedno představení však budí pozornost o něco více než jiné. V Praze se bude, v tento "významný den české státnosti, konat shromáždění Dělnické strany s názvem "Den národní jednoty" - na webu pražského magistrátu dokonce ohlášeno jako "oslava svátku Československa" . Toto shromáždění bude v něčem pikantní. Předseda strany Vandas totiž před pár měsíci řečnil na největším srazu neonacistů z celé Evropy s názvem Fest der Völker 2008. Akci pořádá německá strana NPD, která ještě nedávno měla na svých webových stránkách zajímavou mapu Evropy. Na té je vykreslena Česká republika, avšak bez Sudet, které by stejně jako za doby Adolfa Hitlera patřily Německu.
Dělnická strana tady předvádí kvalitní piruetu - slaví Den výroční vzniku samostatného československého státu, avšak osekaného. A to není vše. Zatímco dnes DS loví příznivce v hnědých vodách neonacistických kriminálníků, dříve to zkoušela jinde. U nostalgiků po minulém režimu, bolševiků a protiněmeckých šovinistů. 28. 9. 2004 se v Chebu konalo shromáždění Klubu českého pohraničí. Klub českého pohraničí Tohoto shromáždění se zúčastnila i Dělnická strana a její předseda Tomáš Vandas. Dělnická strana se tak na jednom pódiu sešla s bolševiky z KSČM i z německých "reformovaných komunistů" PDS.
Aby byla názorová komedie českých nacionalistů a neonacistů dovršena, přispěchal se svou troškou do říjnového blouznění i web Národního odporu. Ten sice zve na akci Dělnické strany "Den národní jednoty" na výročí 28. října, ovšem na stejném webu naleznete i články, které označují vznik a existenci Československa za židovské spiknutí a pro první republiku mají jen slova opovržení. Například v článku Židé a sionisté hlavní pákou zrodu ČSR je Československo označeno za "žido-zednářský paskvil". Pod titulkem Zrození Československa aneb největší ponížení Čechů a Slováků se zase můžeme dočíst následující:
"Dokud si jako Čechové nepřiznáme, že státní svátky 28. říjen či 17. listopad jsou ponížením českého i slovenského národa, nemáme právo si stěžovat na přítomnost, která má kořeny v těchto dvou datech. Obě dvě data totiž pojí triumf židů nad našimi národy!"
Chlapci to se svým světonázorem nemají věru lehké a jejich ideoví vůdci jim to skutečně neusnadňují. Konečně možná ani oni vlastně neví, co budou 28. října slavit - zda mnohonárodní Československo, osekanou druhou republiku (někteří možná v skrytu duše i Protektorát) nebo zda budou národně jednotně plivat na stát, který podle nich stvořilo mezinárodní židovstvo.
Jak vidno, s žádnou politickou stranou ani nacionalistickými blouznivci není snadné udržet si názorovou konzistenci v boji o voliče či příznivce. Něco je však jasné. Stranická alternativa, kdy jedna hierarchie jen nahradí hierarchii druhou, nebo jeden šovinismus a nacionalismus český vystřídá nacionalismus druhý, proněmecký, není žádné řešení. Fanfáry v tento den tak s klidem přenecháváme opačné straně barikády - politikům, nacionalistům i náckům.