Rozhovor člena Antifašistické akce s aktivistkou organizace International Solidarity Movement (ISM) Evou N. Eva je anarchistická aktivistka z České republiky, dlouhodobě žijící v Anglii. Za svou praktickou podporu nenásilného boje Palestinců proti okupaci byla izrealskými úřady deportována z palestinských území.
Přetiskujeme kritiku AFA z pera Jana Hanuše. Jakkoli s částí jeho kritiky nesouhlasíme a myslíme si, že vychází z neznalosti (která je ale vzhledem ke způsobu našeho fungování pochopitelná), vítáme ji jako kritiku, která je motivována snahou o zlepšení a nabídnutí vlastní alternativy a iniciativy.
Německá antifašistická scéna byla pro tu českou vždy inspirací. Následující rozhovor se pokouší o bližší pohled na to, jak se němečtí antifašisté vypořádávají s výzvami, které stojí i před těmi českými: spolupráce s menšinami, oslovování veřejnosti či sektářství ve vlastních řadách.
Člen Antifašistické akce vysvětluje naše postoje v rozhovoru pro srbské kolegy. Odpovídá na témata, jako jsou rostoucí represe a omezování svobod, fašismus, bolševismus, svoboda projevu, neonacisté v Čechách a místní antifašistický odpor.
Neonacistické antiimigrační demonstrace, jejichž hlavním argumentem je to, že cizinci a cizinky berou českým lidem práci, jsou naprostým nesmyslem. Pojďmě se na problém podívat trochu do hloubky.
V reakci na aktivity neonacistů v Janově se anarchisté a anarchistky z Litvínova rozhodli jednat. Jaké jsou jejich aktivity a pohled na věc, odpovídá v rozhovoru jeden z nich.
Na závěr demonstrace na Těšnově, na které se sešlo několik stovek radikálních antifašistů, zazněl i projev Antifašistické akce (AFA). Přinášíme jej v plném znění.
Autor: Antifašistická akce (AFA) Zveřejněno: 14.12.2008
Je možné, že lidé, kteří vypadají jinak než my, mají opravdu jiné vlastnosti a úplně jiné chování jenom diky tomu, že náleží k jiné rase? Je vůbec možné rozdělení lidí podle biologických měřítek? Některé odpovědi na tyto otázky najdete v tomto teoretickém článku, který se rasou a rasismem zabývá.
Říkají mi, že mám bejt hrdej na svůj národ. A já se ptám proč? Do redakce nám dorazil pěkný článek jednoho našeho sympatizanta, z kterého každý správný národovec dostane vyrážku. Text nás také inspiroval k vytvoření nové kolekce samolepek, jež můžete shlédnout přímo pod článkem. OBSAHUJE SAMOLEPKY PŘIPRAVENÉ PRO TISK!
Často se nás ptáte, proč děláme to a ono, proč jsme ochotni sáhnout v rámci boje proti fašismu i k násilí a proč nespolupracujeme s policí a státním aparátem, nebo alespoň s neziskovými lidsko-právními organizacemi. Protože se tyto otázky stále opakují, pokusili jsme se naše názory stručně shrnout.
Zajímavý článek přinesl server časopisu A-kontra. Slova „třída“ a „třídní boj“ mají v převládajícím politickém slovníku asi podobný význam jako výzva k lidojedství. Vidění sociálních rozdílů mezi lidmi má zůstat tabu. Jenže to, co se jednotlivé společnosti snaží tabuizovat, je zpravidla právě tím, co o nich nejvíc vypovídá.
Blíží se 1. květen. Pro mnoho lidí je to jen den, kdy jsou rádi, že nemusí do práce. Nechceme z jednoho dne v roce, dělat něco extra. Je to den jako každý jiný, ale přece je něčím významný. Čím? Proč přetrvává i v dnešní době? Proč si ho snaží přivlastnit ODS, nacionalisté i bolševici?
Extremismus - exoticky znějící slovo, které se zpočátku nesměle zabydlovalo na stránkách denního tisku a na obrazovkách televizních stanic. Slovo, které dnes již patří do repertoáru většiny novinářů a do výzbroje řady politiků. Co vlastně znamená? Znamená vůbec něco?
Také jste si všimli právě rozběhlé kampaně nevládní organizace Člověk v tísni "NEOnácek:chcete ho?", jejímž cílem je boj proti neonacismu? Jak se vám jeví? Chcete se také neonacistickému násilí a názorům jen smát a nebo to na vás působí jako když slon šlápne do porcelánu?
Události k výročí Křišťálové noci se daly komentovat různě. Přinášíme vám úvahu o dvou různých pohledech na věci veřejné. Proč není hruška to samé co jablko a proč není neonacista to samé co antifašista?!
Podle dostupných informací má svůj původ na území ČR jen asi 10% současných obyvatel České republiky. Zveřejněné informace poukazují na iracionalitu nacionalistické ideologie, která tvrdí, že národy jsou přirozeným útvarem, jenž na světě existují odjakživa.
První Máj není svátkem práce, ani svátkem soudržnosti českého národa. Pro nás je První Máj den, kdy si připomínáme náš boj za důstojný život, náš dennodenní odpor proti systému, ve kterém jsme nuceni žít.
Podle (ultra)pravičáků žádné třídní rozdíly neexistují, všichni jsme prý jeden národ. Omyl, nejsme. Třídní rozpory a sociální boje si nikdo nevymýšlí, přináší je tento ekonomický systém dnes a denně. Máte snad dojem, že vaše denní slasti i starosti s hypotékou, placením u lékaře, nájmem, výplatou, prací nebo půjčkou jsou stejné s těmi, které zažívá český super boháč, jen proto, že je to taky Čech?
13. marca sa v súvislosti so stúpajúcim počtom rasovo motivovaných útokov, ktoré sa na Slovensku odohrali v priebehu posledných dvoch týždňov, uskutočnila tlačová konferencia občianskeho združenia Ľudia proti rasizmu (ĽPR). Okrem podrobností ohľadom týchto útokov na nej zaznelo aj pre mňa niekoľko prekvapujúcich vyjadrení ĽPR...
Podívejme se, kde skončil předvolební prvomájový antifašismus zelených. Asi tam, kde skončily volební lístky po jejich sečtení. Téma bylo jaksi opuštěno. Neonacisté dál pochodují českými městy. A co na to zelení?
Otázka "a nebylo to tak trochu zbytečné?" padla v diskuzi k textu na portálu anarchismus.org ohledně akce proti pochodu Národních korporativistů Otrokovicemi. S totalitou se dá dobře zápolit, pokud nám nepřeroste přes hlavu.
Nepřetržité sledování kamerovým systém je stále více na vzestupu a rozrůstá se nepředstavitelným tempem. Svědčí o tom zjevný nárůst kamerových systémů, stejně tak i miniaturizace kreditních karet, mobilních telefonů, rostoucí počet shromažďovaných dat všeho druhu, rozmáhající se internet a elektronická ‚cookies‘.
Můžeme to slyšet na každé neonacistické demonstraci, které se postavíme: "Zfetovaná levicová lůza". Média se nevyjadřují o mnoho pozitivněji, přičemž ani jedna strana nevidí dál než za roh své hospodské demagogie.
Neonacisté z organizace Národní korporativismus si opět chtěli zvednout svoje sebevědomí další z mnoha veřejných akcí. Tentokráte však narazili a jejich prezentace vůbec nedopadla podle představ pohrobků Hitlera a Mussoliniho.
Anarchistická kritika nacionalismu v nacistické éře v podání Rudolfa Rockera. Německý anarchista Rocker byl nejen současníkem nacistického vůdce Adolfa Hitlera, svým životem a postoji se stal především jeho protipólem. Jeho dílo a myšlenky rozebírá Ondřej Sláčálek.
Nacionalismus hýbe světem i člověkem. Je celosvětově rozšířený, mnohými velebený, mnohými pouze akceptovaný, jinými nenáviděný. Zároveň hraje rozhodující úlohu v politice mocných, po moci toužících i nemocných.
Přinášíme vám náročnější teoretický text o antroposofii, rasistické doktríně, která měla poměrně silný vliv na tzv. „zelené křídlo“ nacismu. Jde o překlad Staudenmaierovy studie "Antroposofie a ekofašismus". Vysvětlivky neznámých pojmů najdete na konci textu.
Ve skutečnosti je to opravdu tak, že feministky jsou nespokojené se svým ženstvím – tradiční role připsaná ženám je jim totiž příliš úzká a svazující. Jakékoli porušení starého dobrého pořádku je ale pro neonacisty nepřípustné, protože Ordnung muss sein!
Sexismus je totéž co rasismus nebo fašismus, jen namířen proti trochu jiné skupině lidí. Chce-li se kdokoli nazývat antifašistou, měl by se postavit i proti diskriminaci na základě pohlaví.
Nový rok na fóru ČSAF začal i diskusí o antifašismu. Podnětem byl posilvestrovský diskusní příspěvek „skutečného anarchisty“, který hned v úvodu vytrhl z kontextu slova Tomáše Netolického, a dal jim tak zcela jiný význam.
V sobotu čtrnáctého se v malenovickém podhradí na Zlínsku mluvilo i zpívalo o fašismu a oprávněném odporu proti němu. Slovo nejprve dostali slovenští antifašisté, a hned připomněli, na co se nejednou zapomíná: že fašismus nezachvátil jen často vzpomínanou Itálii a Německo; a že druhá světová válka neznamenala porážku fašismu.
Fašismus má mnoho podob, někdy si člověk ani neuvědomí, že mu slouží. Stačí uvěřit frázím vůdce a podle nich jednat, s oporou organizovaného násilí. Kdysi Hitler slíbil německým pracujícím práci, byt a auto, a uvěřila mu většina. Němce měly čekat rajské časy...
Nespoléháme se na jakoukoli pomoc státu nebo policie, protože víme, že právě tyto instituce jsou nositeli represivního charakteru. Případy napadení neonacistickými agresory jsou všeobecně známé. Mnozí z nás nebo našich přátel byli těmito individui napadeni a absence přítomnosti policie ve většině těchto případů je až zarážející, ale ne nepochopitelná.
Nacistické a fašistické ideje
nejrůznějších vůdců nezemřely
spolu s Adolfem Hitlerem. S narůstající sociální krizí a mírou požadavků
na jejich rychlé vyřešení získávají
jednoduchá hesla a fráze
krajní pravice stále více na oblibě. Je důležité si položit
otázku: „Co se za těmi hesly
skrývá?“
Autor: Pavel Pecka Zveřejněno: 31.12.2005
Antifa.cz 2006-2008 :: web všech radikálních antifašistů a
antifašistek :: Open Publication License
Rozhovor člena Antifašistické akce s aktivistkou organizace International Solidarity Movement (ISM) Evou N. Eva je anarchistická aktivistka z České republiky, dlouhodobě žijící v Anglii. Za svou praktickou podporu nenásilného boje Palestinců proti okupaci byla izrealskými úřady deportována z palestinských území.
Přetiskujeme kritiku AFA z pera Jana Hanuše. Jakkoli s částí jeho kritiky nesouhlasíme a myslíme si, že vychází z neznalosti (která je ale vzhledem ke způsobu našeho fungování pochopitelná), vítáme ji jako kritiku, která je motivována snahou o zlepšení a nabídnutí vlastní alternativy a iniciativy.
Německá antifašistická scéna byla pro tu českou vždy inspirací. Následující rozhovor se pokouší o bližší pohled na to, jak se němečtí antifašisté vypořádávají s výzvami, které stojí i před těmi českými: spolupráce s menšinami, oslovování veřejnosti či sektářství ve vlastních řadách.
Člen Antifašistické akce vysvětluje naše postoje v rozhovoru pro srbské kolegy. Odpovídá na témata, jako jsou rostoucí represe a omezování svobod, fašismus, bolševismus, svoboda projevu, neonacisté v Čechách a místní antifašistický odpor.
Neonacistické antiimigrační demonstrace, jejichž hlavním argumentem je to, že cizinci a cizinky berou českým lidem práci, jsou naprostým nesmyslem. Pojďmě se na problém podívat trochu do hloubky.
V reakci na aktivity neonacistů v Janově se anarchisté a anarchistky z Litvínova rozhodli jednat. Jaké jsou jejich aktivity a pohled na věc, odpovídá v rozhovoru jeden z nich.
Na závěr demonstrace na Těšnově, na které se sešlo několik stovek radikálních antifašistů, zazněl i projev Antifašistické akce (AFA). Přinášíme jej v plném znění.
Na Antifa Demo na pražském Těšnově zaznělo několik projevů. Přinášíme vám jeden z nich - projev autonomních antifašistů.
Je možné, že lidé, kteří vypadají jinak než my, mají opravdu jiné vlastnosti a úplně jiné chování jenom diky tomu, že náleží k jiné rase? Je vůbec možné rozdělení lidí podle biologických měřítek? Některé odpovědi na tyto otázky najdete v tomto teoretickém článku, který se rasou a rasismem zabývá.
Říkají mi, že mám bejt hrdej na svůj národ. A já se ptám proč? Do redakce nám dorazil pěkný článek jednoho našeho sympatizanta, z kterého každý správný národovec dostane vyrážku. Text nás také inspiroval k vytvoření nové kolekce samolepek, jež můžete shlédnout přímo pod článkem. OBSAHUJE SAMOLEPKY PŘIPRAVENÉ PRO TISK!
Často se nás ptáte, proč děláme to a ono, proč jsme ochotni sáhnout v rámci boje proti fašismu i k násilí a proč nespolupracujeme s policí a státním aparátem, nebo alespoň s neziskovými lidsko-právními organizacemi. Protože se tyto otázky stále opakují, pokusili jsme se naše názory stručně shrnout.
Zajímavý článek přinesl server časopisu A-kontra. Slova „třída“ a „třídní boj“ mají v převládajícím politickém slovníku asi podobný význam jako výzva k lidojedství. Vidění sociálních rozdílů mezi lidmi má zůstat tabu. Jenže to, co se jednotlivé společnosti snaží tabuizovat, je zpravidla právě tím, co o nich nejvíc vypovídá.
Blíží se 1. květen. Pro mnoho lidí je to jen den, kdy jsou rádi, že nemusí do práce. Nechceme z jednoho dne v roce, dělat něco extra. Je to den jako každý jiný, ale přece je něčím významný. Čím? Proč přetrvává i v dnešní době? Proč si ho snaží přivlastnit ODS, nacionalisté i bolševici?
Extremismus - exoticky znějící slovo, které se zpočátku nesměle zabydlovalo na stránkách denního tisku a na obrazovkách televizních stanic. Slovo, které dnes již patří do repertoáru většiny novinářů a do výzbroje řady politiků. Co vlastně znamená? Znamená vůbec něco?
Také jste si všimli právě rozběhlé kampaně nevládní organizace Člověk v tísni "NEOnácek:chcete ho?", jejímž cílem je boj proti neonacismu? Jak se vám jeví? Chcete se také neonacistickému násilí a názorům jen smát a nebo to na vás působí jako když slon šlápne do porcelánu?
Události k výročí Křišťálové noci se daly komentovat různě. Přinášíme vám úvahu o dvou různých pohledech na věci veřejné. Proč není hruška to samé co jablko a proč není neonacista to samé co antifašista?!
Podle dostupných informací má svůj původ na území ČR jen asi 10% současných obyvatel České republiky. Zveřejněné informace poukazují na iracionalitu nacionalistické ideologie, která tvrdí, že národy jsou přirozeným útvarem, jenž na světě existují odjakživa.
První Máj není svátkem práce, ani svátkem soudržnosti českého národa. Pro nás je První Máj den, kdy si připomínáme náš boj za důstojný život, náš dennodenní odpor proti systému, ve kterém jsme nuceni žít.
Podle (ultra)pravičáků žádné třídní rozdíly neexistují, všichni jsme prý jeden národ. Omyl, nejsme. Třídní rozpory a sociální boje si nikdo nevymýšlí, přináší je tento ekonomický systém dnes a denně. Máte snad dojem, že vaše denní slasti i starosti s hypotékou, placením u lékaře, nájmem, výplatou, prací nebo půjčkou jsou stejné s těmi, které zažívá český super boháč, jen proto, že je to taky Čech?
13. marca sa v súvislosti so stúpajúcim počtom rasovo motivovaných útokov, ktoré sa na Slovensku odohrali v priebehu posledných dvoch týždňov, uskutočnila tlačová konferencia občianskeho združenia Ľudia proti rasizmu (ĽPR). Okrem podrobností ohľadom týchto útokov na nej zaznelo aj pre mňa niekoľko prekvapujúcich vyjadrení ĽPR...
Podívejme se, kde skončil předvolební prvomájový antifašismus zelených. Asi tam, kde skončily volební lístky po jejich sečtení. Téma bylo jaksi opuštěno. Neonacisté dál pochodují českými městy. A co na to zelení?
Otázka "a nebylo to tak trochu zbytečné?" padla v diskuzi k textu na portálu anarchismus.org ohledně akce proti pochodu Národních korporativistů Otrokovicemi. S totalitou se dá dobře zápolit, pokud nám nepřeroste přes hlavu.
Nepřetržité sledování kamerovým systém je stále více na vzestupu a rozrůstá se nepředstavitelným tempem. Svědčí o tom zjevný nárůst kamerových systémů, stejně tak i miniaturizace kreditních karet, mobilních telefonů, rostoucí počet shromažďovaných dat všeho druhu, rozmáhající se internet a elektronická ‚cookies‘.
Můžeme to slyšet na každé neonacistické demonstraci, které se postavíme: "Zfetovaná levicová lůza". Média se nevyjadřují o mnoho pozitivněji, přičemž ani jedna strana nevidí dál než za roh své hospodské demagogie.
Neonacisté z organizace Národní korporativismus si opět chtěli zvednout svoje sebevědomí další z mnoha veřejných akcí. Tentokráte však narazili a jejich prezentace vůbec nedopadla podle představ pohrobků Hitlera a Mussoliniho.
Anarchistická kritika nacionalismu v nacistické éře v podání Rudolfa Rockera. Německý anarchista Rocker byl nejen současníkem nacistického vůdce Adolfa Hitlera, svým životem a postoji se stal především jeho protipólem. Jeho dílo a myšlenky rozebírá Ondřej Sláčálek.
Nacionalismus hýbe světem i člověkem. Je celosvětově rozšířený, mnohými velebený, mnohými pouze akceptovaný, jinými nenáviděný. Zároveň hraje rozhodující úlohu v politice mocných, po moci toužících i nemocných.
Přinášíme vám náročnější teoretický text o antroposofii, rasistické doktríně, která měla poměrně silný vliv na tzv. „zelené křídlo“ nacismu. Jde o překlad Staudenmaierovy studie "Antroposofie a ekofašismus". Vysvětlivky neznámých pojmů najdete na konci textu.
Ve skutečnosti je to opravdu tak, že feministky jsou nespokojené se svým ženstvím – tradiční role připsaná ženám je jim totiž příliš úzká a svazující. Jakékoli porušení starého dobrého pořádku je ale pro neonacisty nepřípustné, protože Ordnung muss sein!
Sexismus je totéž co rasismus nebo fašismus, jen namířen proti trochu jiné skupině lidí. Chce-li se kdokoli nazývat antifašistou, měl by se postavit i proti diskriminaci na základě pohlaví.
Nový rok na fóru ČSAF začal i diskusí o antifašismu. Podnětem byl posilvestrovský diskusní příspěvek „skutečného anarchisty“, který hned v úvodu vytrhl z kontextu slova Tomáše Netolického, a dal jim tak zcela jiný význam.
V sobotu čtrnáctého se v malenovickém podhradí na Zlínsku mluvilo i zpívalo o fašismu a oprávněném odporu proti němu. Slovo nejprve dostali slovenští antifašisté, a hned připomněli, na co se nejednou zapomíná: že fašismus nezachvátil jen často vzpomínanou Itálii a Německo; a že druhá světová válka neznamenala porážku fašismu.
Fašismus má mnoho podob, někdy si člověk ani neuvědomí, že mu slouží. Stačí uvěřit frázím vůdce a podle nich jednat, s oporou organizovaného násilí. Kdysi Hitler slíbil německým pracujícím práci, byt a auto, a uvěřila mu většina. Němce měly čekat rajské časy...
Nespoléháme se na jakoukoli pomoc státu nebo policie, protože víme, že právě tyto instituce jsou nositeli represivního charakteru. Případy napadení neonacistickými agresory jsou všeobecně známé. Mnozí z nás nebo našich přátel byli těmito individui napadeni a absence přítomnosti policie ve většině těchto případů je až zarážející, ale ne nepochopitelná.
Nacistické a fašistické ideje
nejrůznějších vůdců nezemřely
spolu s Adolfem Hitlerem. S narůstající sociální krizí a mírou požadavků
na jejich rychlé vyřešení získávají
jednoduchá hesla a fráze
krajní pravice stále více na oblibě. Je důležité si položit
otázku: „Co se za těmi hesly
skrývá?“