Nedávno jsme na našich stránkách informovali o vzniku české buňky Generace identity a přinesli důkazy o jejím silném napojení na místní neonacistikou scénu. Krátce poté tito bojovníci za bílou a etnicky čistou Evropu oznámili, že v Praze v dubnu uspořádají přednášku za účasti několika předních postav zahraničních identitářských hnutí, od kterých česká Generace identity přejímá název, ideologii, rétoriku a vizuální prezentaci. Ve stejný den má v Praze proběhnout i koncert francouzské identitářské kapely In Memoriam. AKTUALIZACE NA KONCI ČLÁNKU
Identitářství: nová populistická strategie evropské ultrapravice
Identitářství je neofašistický směr spojený s takzvanou „Novou pravicí“, která se od 70. let 20. století snažila svou ideologii navenek zbavit totalitářské nálepky a nahnat si politické body u mladší generace, k čemuž začala hojně využívat i strategií okopírovaných od levicových antiautoritářských hnutí (k tomuto tématu doporučujeme článek Velká nazi vykrádačka. Identitáři moc dobře vědí, že rasistická rétorika spojená s pochodujícími nazi-skinheady, slintajícími nad představou dalšího holocaustu, nepřináší potenciál k oslovení mas a apel k revoluci, takže svoje cíle popisují jako ochranu evropských hodnot, evropské identity, tradiční rodiny a etnické soudržnosti. Nedá ale moc práce domyslet, že nejde o nic jiného, než o snahu o Evropu bez lidí s jinou barvou pleti, bez imigrantů, bez lidí s jinou než heterosexuální orientací i všech dalších, kteří se nehodí do jejich představy ideální Evropy. Tématu se nedávno věnoval i Jakub Horňáček pro server A2larm. Protože se identitáři pokouší o dosažení celospolečenské revoluce, kladou největší důraz na propagandu - vyvolávání strachu z imigrace, paniky z čehokoliv, co je spojené s islámem a zdání, že společenská solidarita může fungovat jen v rámci jednoho etnika. Podle toho vypadají i jejich veřejné aktivity, které většinou charakterizuje spektakulární happeningová podoba a snaha o masivní prezentaci na sociálních sítích. K tomu jim pomáhá i mediální agentura Novopress založená Fabrice Robertem, o kterém bude ještě řeč. Díky promyšlené PR strategii a obratnosti na internetu mohou identitáři na veřejnost působit jako široké hnutí nespokojených Evropanů, přestože ve skutečnosti jde o síť relativně malých skupinek aktivistů, často z řad neonacistických struktur.
Identitářství se nejvíce uchytilo ve Francii, odkud pochází jeden z hlavních teoretiků Nové pravice, Alain de Benoist. Výrazné je tam zhruba od roku 2003, kdy vznikla největší identitářská organizace a později i politická strana - Bloc identitaire, jejímž hlavním tématem je boj proti islámu. Její aktivisté se zviditelnili různými akcemi, vyvolávajícími mediální zájem nebo veřejnou paniku, například když obsadili staveniště mešity, jezdili ráno po městě autem, z něhož pouštěli falešný zpěv muezínů nebo předělali názvy ulic na arabská jména. Samozřejmě neupustili od klasických demonstrací, které bývají doprovázeny případy napadení. Například po jejich demonstraci v roce 2011 v Lyonu útočili neonacisté na alternativní čtvrť Croix Rousse a 12 lidí skončilo v nemocnici.
Okupace mešity v Poltiers. Číslo 732 na transparentu má odkazovat k roku, kdy vojska Charlese Martela odvrátila nájezd arabské armády. Kromě toho znázorňuje, v jakém roce se myšlení identitářů zaseklo.
Z Francie se strategie identitářů rozšířily i do dalších evropských zemí, hlavně do Švýcarska, Německa, Rakouska, Anglie a vloni i do České republiky. Ve všech případech jednotlivé lokální skupiny používají totožnou grafiku, která je podobná korporátní identitě velkých firem. Jako společný symbol slouží řecký znak lambda, který má připomínat boj 300 Sparťanů proti perské invazi. Sjednocená prezentace má zase očividně vyvolávat dojem silného celoevropského hnutí. Protože se identitáři snaží nevypadat jako náckové a brání se jakémukoliv spojování s neonacistickou scénou, jednotlivé lokální skupiny spolupracují hlavně s organizacemi typu English Defense League. Třeba německé Identitäre Bewegung je na úrovni buněk propojeno s German Defense League. Česká Generace identity se paktuje s ultrakonzervativním hnutím D.O.S.T. a iniciativou Pro-Vlast vedenou neonacisty. Spolupracovali dokonce i s obskurním paramilitárním sdružením ROJ, když po vzoru francouzských identitářů rozdávali jídlo bezdomovcům. Zatímco Francouzi rozdávají vepřovou polévku, kterou z náboženských důvodů nemohou jíst muslimové, čeští aktivisté se na vaření necítili a rozdávali vepřovou Májku.
Protagonisté pražské přednášky
Avizovaná přednáška je jasným signálem českých nácků, že to s identitářstvím myslí vážně a že se chtějí stát součástí jeho evropské sítě. Proto si do Prahy zvou řečníky, kteří mají mezi evropskými neofašisty slušné renomé. Kdo jsou Philippe Vardon a Jean-David Cattin?
Philippe Vardon patří k výrazným postavám francouzské radikální pravice. Už od 90. let zpíval v neonacistické kapele Fraction Hexagone (později jen Fraction) a po roce 2000 začal být viděn po boku svého kolegy z kapely, Fabrice Roberta, v revoluční nacionalistické organizaci Unité Radicale (UR). Ta byla v roce 2002, po neúspěšném atentátu jednoho z jejích stoupenců na tehdejšího francouzského prezidenta Chiraca, zakázána kvůli antisemitismu, propagaci rasismu a vybízení k diskriminaci, nenávisti a násilí. Po zákazu UR Vardon společně s dalšími bývalými členy založil Jenunesses Identitaires (JI), skupinu, která otevřený antisemitismus nahradila hysterickým antiislamismem schovaným za ochranu evropské identity. V roce 2007 však byli zakladatelé JI uznáni vinnými z oživení rozpuštěné skupiny (tím byla myšlena Unité Radicale) a Vardon, jako hlavní představitel, si za to vysloužil pokutu a čtyři měsíce ve vězení podmíněně. Zároveň dostal další pokutu a tři měsíce natvrdo za rasovou diskriminaci. O rok později soud tresty ještě zpřísnil a Vardonovi sebral politická práva na dva roky.
Logo Unité Radicale a momentka ze zatčení jejího člena, který se pokusil o atentát na francouzského prezidenta
CD francouzské RAC kapely Fraction Hexagone, kde hráli dva z vůdců Bloc Identitaire, Fabrice Robert a Philippe Vardon
Struktur Jenunesses Identitaires, vybudovaných již v době při vzniku UR, za účasti Vardona a pozdějšího lídra Roberta, využila v roce 2003 i organizace Bloc Identitaire (BI), která se dokázala napojit na ultrapravicová hnutí v dalších evropských zemích (třeba na italskou Ligu severu vedenou známým fašistou a rasistou Mario Borgheziem) a pokouší se vybudovat základnu mladých ultranacionalistických militantů. Vardon se podílel na organizaci identitářských kempů, kde mimo jiné probíhal i paramilitární výcvik. Bloc Identitaire si hlavně díky obratné práci s médii docela rychle vydobyli silnou pozici ve francouzské ultrapravici a po přetavení v politickou stranu v roce 2009 se stali alternativou vůči zkostnatělé Národní frontě (NF). Mezi oběma skupinami sice existují napjaté vztahy (Vardon byl v roce 2011 obviněn z napadení člena mládežnické organizace NF), ale to jim nebrání čas od času ve vzájemné pomoci. Vardonem vedená skupina Nissa Rebela, napojená na BI a působící na lokální úrovní v Nice, například v prezidentských volbách podporovala Marine LePen z NF, pravděpodobně výměnou za podporu NF pro kandidáty BI v jiných volbách. Jestliže se o NF mluví jako o populistické straně, o BI to platí dvojnásob. Jejich politika je postavené na jediném tématu, na fanatickém odmítání imigrace a vyvolávání protimuslimské nenávisti.
Philippe Vardon vede identitářskou demonstraci
V posledním roce se začaly objevovat spekulace o přibližování Vardona k Národní frontě a v obou táborech vyvolaly bouřlivé reakce. Z našeho pohledu je to z bláta do bahna. Politika, kterou Vardon se svými kumpány provozují, je staré známé náckovské usilování o čistou rasu, čistý národ a praxi apartheidu, pouze přejmenované na boj za čistou identitu.
Jean-David Cattin, původem Švýcar a povoláním voják, je dalším představitelem Bloc identitaire a prvním členem jeho vedení, který nepochází z Francie. Od roku 2005 byl hlavou ženevské buňky Jeunesses identitaires a stejně jako Vardon spolupořádal dva identitářské kempy. Často objíždí různé identitářské demonstrace a tak, jak to známe od českých nácků, řeční o „proti-bílém rasismu“, hrozbách imigrace nebo se rozplývá nad násilnými útoky stoupenců Zlatého úsvitu na imigranty v Řecku. Politický cíl, o který usiluje, popisuje vlastními slovy jako „vyhoštění všech ilegálních imigrantů a zastavení veškeré imigrace zvenčí Evropy“.
Cattin jako řečník na demonstraci organizace Une Autre Jeunesse (navazující na Jeunesses Identitaires) v roce 2011 ve francouzském Lyonu
Kromě Vardona a Cattina má v Praze mluvit i Martin Sellner (Generací identity chybně avizovaný jako Martin Seller), bývalý administrátor nejvýznamnějšího rakouského neonacistického serveru Alpen-Donau.info. Přes spolupráci na tomto projektu má velice blízko k předním rakouským neonacistům Gottfriedu Küsselovi, Felixovi Budinovi a Christianovi W. Anderlemu. Ty vloni poslal rakouský soud do vězení právě za aktivity související s tímto webem, který otevřeně propagoval násilí na minoritách a politických oponentech. Sellner byl i jedním z identitářských aktivistů, kteří se vloni pokusili obsadit videňský kostel Votivkirche, poskytující azyl migrantům.
Martin Sellner (v bílé košili s kravatou nalevo od blond ženy) v roce 2009 na vzpomínkové akci za nacisty uctívaného pilota Luftwaffe Waltera Nowotneho.
Za českou Generaci identity má na akci vystoupit Aleš Cmunt. Přednáška měla proběhnout v prostorách, které pronajímá radnice Prahy 1 na adrese Revoluční 5, které jsou často využívány českými ultrapravicovými subjekty. V minulosti zde proběhly například akce Autonomních nacionalistů, Dělnické strany nebo Vlastenecké fronty. Po zveřejnění informací o přednášce v českých médiích ohlásila česká pobočka GI, že přednáška proběhne na jiném místě.
Večerní koncert
Ne náhodou je na stejný den, jako přednáška, oznámen pražský koncert Francouzské kapely In Memoriam. Ta patřila, společně s Vardonovými Fraction Hexagone, o nichž již byla řeč, nebo Vae Victis, k hlavním kapelám „francouzského identitářského rocku“ (RIF - Rock identitaire francais). In Memoriam vznikli v roce 1995 a od počátku usilovali o proniknutí do mainstreamové hudební scény, přes kterou chtěli propagovat nacionalistické myšlenky. Ačkoliv hrávali vždy především pro nazi-skinheady, dávali v identitářském duchu velký pozor na to, aby na koncertech nikdo nehajloval nebo nevyvěšoval nacistické symboly a aby se spojením s tradiční nacistickou a skinheadskou image nezdiskreditovaly identitářské myšlenky. Členové In Memoriam i Fraction Hexagone ale za sebou mají společnou minulost ve skupinách jako GUF (Groupe Union Défense - militantní revoluční neofašistické studentské hnutí) nebo v řadách mládežnické organizace Národní fronty, takže veřejnost velmi brzy zjistila, co jsou zač. Jejich koncerty byly často rušeny ze strany měst, kde měly probíhat, a stávaly se terčem masivních antifašistických blokád a sabotáží. Přes jejich důmyslné snahy o zabalení radikálního nacionalismu do přitažlivého hávu se o In Memoriam traduje jedna pikantnost: skladba „La Colonne“ z alba Persona Non Grata je údajně předělávkou pochodové písně Hitler Jugend složené Herbertem Napierskim v roce 1933. Členové kapely tvrdí, že jde o starou skautskou píseň, ale dodávají, že zní, jako by jí složil „ne až tak starý skaut“. Poslední koncert odehráli v Paříži v roce 2002 na identitářském festivalu, ale o deset let později, v roce 2012, neodolali nabídce italských neofašistů z hnutí Casa Pound, ke kterým je podle jejich slov pojí silné sympatie, a vystoupili na jejich každoročním festivalu Tana Delle Tigri. Společně s nimi tam zahráli ještě například Ultima Frontiera. Koncert je zřejmě natolik bavil, že svou činnost obnovili a údajně se chystají vydat nové album.
Koncert In Memoriam v Bělehradě
Na koncertu má vystoupit i polská nacionalistická skinheadská skupina All Bandits. V Čechách hraje poněkolikáté, nejčastěji ji sem zval Tomáš Ducháček alias Duchin. 15. 3. si zahráli na koncertě „Patriot Rock III“ s českými Squad96 a Bootboys Social Club, loni v říjnu pak na akci „Rock pro Sokol II“ s kapelami Randall Gruppe, Violence Station a Summer Heroes. Kapelu by bylo možné zařadit mezi skupiny spadající do kategorie RAC.
Kromě obou zahraničních spolků má zahrát i Lucky Punch. Tato česká, respektive pražská ska-punková kapela se dosud od podobných akcí držela spíše dál, což bylo způsobeno zejména tím, že je částečně personálně propojena se starší chuligánskou kapelou SAD, která v minulosti hrávala po boku ortodoxních neonacistických skupin a kapela nechtěla být s touto svojí historií spojována.. Od SAD pochází již takřka zlidovělý termín „Fotbal je jen záminka“. Lucky Punch se podle našich informací doposud nijak politicky neprojevovali.
AKTUALIZACE: 4. 4. 2014 16:00 Pražská přesnáška a koncert přilákaly i další zájemce ze zahraničí. Již od čtvrtka je tak v Praze například Sébastien de Boëldieu. Sébastien je aktivista italské neofašistické skupiny Casa Pound francouzského původu. V rámci Casa Pound patří Sébastien k výrazným postavám a pravidelně se účastní zahraničních aktivit této organizace. Před několika dny byl například na Ukrajinském Majdanu, kde podpořil neonacistickou organizaci "Pravý sektor"
Sébastien de Boëldieu na ukrajinském Majdanu v čepici kapely ZetaZeroAlfa, jejíž zpěvák Gianluca Iannone je zakladatelem Casa Pound 
AKTUALIZACE 2: 4. 4. 2014 17:00 Přednášku v salónku Prahy 1 podle informací MF Dnes nahlašovalo občanské sdružení Mládež proti drogám. Toto sdružení, které nikdy nezačalo pořádně fungovat a je dalsí ukázkou neonacistických zastíracích single issue uskupeni vytvořených dle trockistických vzorů, je spojeno s prostředím neonacistických autonomů. Jeho místopředsedou je Vladimír Částka, někdejší správce webu HardBass Prague ("tanec" v ulicích a obchodech převzatý od ruských NS chuligánů, který jeden čas s oblibou provozovali i čestí mladí neonacističtí autonomové) a velký diskutér neonacistickém serveru Radical Boys. Dnes je Částka aktivistou Generace identity a jeden ze správců jejího facebookového profilu. Mládež proti drogám měla sice velké ambice dělat přednášky na školách a všemožně působit na mládež, ale zůstala u několika málo akcí. Nejvíce se sdružení zviditelnilo tím, že se jeho tváří stal Radek Pikhart alias Majkyno, neonacistický aktivista a polovina již neexistující kapely Duoradikal. Dalšími tahouny projektu byli bratři Robert a Jiří Hoppovi, někdejší naděje české reprezentace thajském boxu, které ale rychle pohasly, když se ukázalo, že po Praze napadají náhodně vybrané lidi a natáčí gay porno. Jejich kořeny leží mezi mladými neonacisty z prostředí pražské Slavie.
Radek Pikhart (v kšiltovce) na neonacistické demonstraci v Praze 28.9.2013 
Bratři Hoppové 