Zbytky českého neonacistického hnutí se minimálně od přelomu tisícíletí snaží zuby nehty zbavit skinheadské vizáže a přehodnotit myšlenkovou výbavu zamrzlou hluboko ve třicátých letech minulého století. Přesto se objevují i snahy tyto kořeny udržet.
V posledních letech bylo možné mezi neonacisty pozorovat modernizační snahy, které si krátkodobě získaly část zejména mladších příznivců oslněných black bloc stylem a dnes již de fakto mrtvým konceptem autonomního nacionalismu. Tyto snahy se ale dlouhodobě setkávají s odporem "tradičního" neonacistického křídla. Za jeho příkladného představitele můžeme považovat třeba dnes asi posledního aktivního člena Národního odporu Milana Hrocha, který nadále nekompromisně prosazuje germanizační teze jako vystřižené z publikací svého charakterového dvojčete, protektorátního novináře a prvorepublikového komunisty Emanuela Vajtauera. A protože každý tlak vyvolává protitlak, společně s autonomními a identitářskými trendy se v neonacistickém prostředí samozřejmě objevují i takové proudy, které se modernizačním snahám navzdory snaží resuscitovat různé tradicionalistické koncepty a oživit tak zašlou slávu hnědých a černých košil, nebo ne tak vzdálenou éru maskáčových bomberů a kanad.
Pokusy českých nácků o návrat ke kořenům
Mezi viditelnější projevy těchto snah patří například pokusy části rasistické skinheadské scény o oživení "tradičního" skinheadského kultu spojeného s pivním rasismem a chlapským kamarádstvím. Těmto "apolitikům" a "vžádnémpřípaděnenáckům" věnujeme na našem webu v posledních dvou letech poměrně hodně pozornosti, převážně v souvislosti s koncerty, které se v zaprděných hospodských sálech pravidelně organizuje Tomáš Ducháček zvaný Duchin, toho času usazený v Českých Budějovicích.
Dalšími oživovateli náckovských tradic jsou pak sympatizanti všemožných pseudoteroristických organizací a rádoby militantních spolků jakými byli Combat 18 a Blood & Honour nebo jejich česká parodie nazvaná White Justice.
Ostatně snahy o formování polovojenských organizací se jako červená niť táhnou dějinami naci(onali)stických straniček a hnutí po celém světě a v jejich řadách se obvykle shromažďovala ta největší spodina tehdejšího rasistického undergroundu - ať už šlo o německé oddíly SA, Svatoplukovy gardy organizované protektorátní Vlajkou nebo třeba aktuální pokus severočeských odpadlíků od Dělnické strany (sociální spravedlnosti). Ti se pod vedením Jiřího Šlégra a betasamce Pavla Matějného s jeho přítelkyní Janou Tvrdou snaží prostřednictvím Facebooku organizovat bojůvku nazvanou Čeští lvi.
Kult východu
Nemalá část náckovského hnutí dnes ale místo tradičních ideových vzorů z předválečného Německa nebo Itálie obrací své zraky spíše směrem na východ, do Polska, Ruska a Ukrajiny. Ty pro ně svoji homogenitou bílého obyvatelstva, drsným životním stylem a odmítáním amerických kulturních vzorců představují alternativu dekadentního Západu, což je ostatně teorie, se kterou už v sedmdesátých letech minulého století přišel francouzský ideolog tzv. nové pravice Alain de Benoist.
Náckům na situaci v Rusku a zbytku postsovětských zemí imponují kromě nezakrývaného vzývání nacistické ideologie a brutálního pouličního násilí namířeného proti menšinám a končícího často těžkými zraněními nebo smrtí i naivní představy o přísné disciplíně, dodržování životního stylu straight edge nebo polovojenské manýry neonacistů v postsovětských zemích. Ty z nich často činí vzory pro jejich méně schopné soukmenovce v ostatních zemích.
Přes jistou nekoncepčnost se ale východní cesta jako inspirace pro árijskou revoluci cyklicky objevuje v neonacistických diskusích a pamfletech. Když už nic jiného, tak našim, až na naprosté výjimky potvrzující pravidlo, neschopným náckům vcelku pochopitelně imponuje již zmíněné brutální násilí ruských neonacistů - typickým příkladem může být Erik "Sedlis" Sedláček, který na chuligánském fóru veřejně doporučil tehdejšího soudního znalce Miroslava Mareše postřelit po ruském vzoru po zazvonění skrze dveře jeho bytu.
Temným světem ruských neonacistických gangů je už řadu let fascinována i jistá část pohanské a NS blackmetalové scény, čímž se konečně dostáváme k jádru našeho článku, české skupině tradicionalistických a výrazně rusofilních nácků. Ti o sobě dali poprvé výrazněji vědět během loňské Prague Pride a hlavně pak na letošní prvomájové demonstraci v Přerově, kde se poprvé veřejně prezentovali vlajkou ruské striktně neonacistické organizace Wotan Jugend, která je těsně spjata s NS blackmetalem. Mávání vlajkou se stylizovanou runou Tyr vyneslo partičce posměch na stránkách Radical Boys, nejprestižnějším českém webu "moderních neonacistů". V článku je za souhlasného přikyvování hlavního admina webu a předního zastánce nutnosti modernizace neonacistického hnutí Martina Hracha přirovnal někdejší tvůrce blogu Rozzlobený bílý muž Petr Pomazal právě ke zmíněným tragédům z řad Českých lvů.
Wotanova mládež
Hnutí Wotan Jugend vzniklo před několika lety v Rusku v prostředí neonacistických blackmetalových kapel. Tou nejznámější z nich jsou M8l8tX (Moloth) z Tveru fungující od roku 2003. Jejich zpěvák Alexej (figurující i v kapelách Shepot Run a Adolfkvlt) byl v říjnu 2006 společně s několika dalšími lidmi uvězněn kvůli podezření z vražd tří imigrantů a loupežnho přepadení. I z vězení se ale snaží hnutí řídit a vyjadřuje se k různým věcem. V této souvislosti je zábavné, ale pro náckovské prostředí typické, že bývalý bubeník Ivan pro svého uvězněného kolegu z kapely sbíral peníze, které později zpronevěřil.
Hromadná hajlovačka na koncertu Moloth
S M8l8tX je úzce svázáno i jejich hudební vydavatelství Lost Reich Rex, kde vydávají své nahrávky i další názorově spřízněné projekty jako Shepot Run, Nezhegol, Hagl a další. Veškerá produkce zmíněných kapel a vydavatelství je jimi představována jako propagandistický nástroj Wotan Jugend. Obaly desek, klipy i motivy triček jsou plné nacistických vojáků, run a symbolů, a jasně naznačují, odkud vane ideologický vítr. Wotan Jugend jsou už podle názvu inspirovaní Hitlerovou mládeží a v podstatě propagují klasický tvrdý nacismus včetně uctívání Adolfa Hitlera a Třetí říše nebo představ o nadřazenosti takzvané bílé rasy a rádi se stylizují do role předvoje, který má zařídit návrat nacismu. I logo organizace má zřetelné kořeny v nacistické symbolice: bojovou runu, neboli "Tyr-Rune" (připomínající šipku) používali mimo jiné Hitlerjugend nebo oddíly SA a SS.
Využití runy Tyr na nacistické uniformě
Zajímavé je, že Wotan v názvu odkazuje ke germánské mytologii (Wotan je starogermánský bůh jinde známý jako Odin a jeho jméno bylo často využíváno nacisty, např. v názvu takžení na Moskvu), ale ideologie Wotan Jugend je částečně ovlivněna i mytologií slovanskou. Ta ale není spojována s panslavismem, naopak je prosazován separatismus jednotlivých ruských národnostních podskupin, kterým se Wotan Jugend vymezují proti Putinem propagovanémi celoruskému nacionalismu.
Z prohlášení, která se dají najít na internetu, čiší posedlost vzletným romantickým jazykem, materiály se hemží jmény různých bohů a obraty jako "Voláme po zachování našeho genetického potenciálu a života ve jménu posvátného - ve jménu našeho lidu" nebo "Jsme ti, kteří nejsou lhostejní k budoucnosti našeho pokolení, čistotě našich srdcí, nezkalenosti pohledu, hloubce filosofie života a vzletu nad chaosem v davu podlidí." Jak se dá očekávat, důraz na tradice je spojen i s těžkým šovinismem a bojem o pozice v NS hnutí. Nejviditelnější aktivitou Wotan Jugend je provozování stránky na ruské sociální síti Vkontakte, která je aktualizována informacemi o neonacistech ve vězení, historickými fotkami z doby Třetí říše a klipy neonacistických kapel.
Obskurnost celé organizace možná trochu vysvětluje fakt, proč zatím v České republice nezískala víc než jen hrstku stoupenců. Pro českou buňku, je-li vůbec možné takové označení použít, je typické, že je tvořena z částmi lidmi, kteří mají nějaký vztah k Rusku (mohou to být rodinné kořeny, nebo jen znalost jazyka), a z části dobře manipulovatelnými skinheady a NS metalisty, kteří skočí na téměř jakoukoliv blbost s patřičnou "etiketou".
Samolepky české buňky Wotan Jugend
Elita národa v podání české skupiny Wotan Jugend
Klíčovou osobou pro české stoupence Wotan Jugend je dvacetiletý Rus Sergej Busygin pocházející z Permu, což je město ležící na samém východě evropské části Ruské federace. Busygin sice žije v Praze už delší dobu (nyní v Libni) a letos získal i povolení k dlouhodobému pobytu, ale stále je v kontaktu s ruskou neonacistickou scénou a do Ruska pravidelně jezdí. Jeho vazby sahají až ke členům kapely M8l8tX. S jejich svolením a za pomoci své o pár let starší přítelkyně Markéty L. se snaží svým kamarádům v Čechách a částečně i jinde po Evropě prodávat propagační trička nebo vlajky organizace.
Sergej Busygin
Busygin se ochomýtal na několika veřejných akcích českého neonacistického hnutí. Za zmínku stojí hlavně protest proti Prague Pride 2012, kde na kameru zcela v souladu s ideologií Wotan Jugend prohlásil, že by lidé s homosexuální orientací měli být zavíráni do koncentračních táborů (viz video Prague Pride 2012, přibližně od 40. vteřiny), nebo letošní První máj v Přerově, ze kterého napsal poněkud pompézní report na VK profil Wotan Jugend. Kromě toho čas od času navštíví nějaký ten koncert proneonacisticky orientovaných blackmetalových kapel. Sergej v Praze studuje uměleckou střední školu a věnuje se tesání okultních soch ze dřeva a tetováním svých kamarádů. Jaké motivy tetuje si určitě domyslíte sami. Busygin je na neonacistické poměry relativně charismatickým člověkem, a tak není divu, že si mu povedlo vytvořit okruh nohsledů, které se snaží vést k nacistické ideologii. Podle všeho by je chtěl vést i k abstinenci, kterou ruští Wotan Jugend silně propagují, ale nedaří se mu začít ani sám u sebe. Když je možnost se opít, tak jdou ideály samozřejmě stranou.
Dan Houdek jako vlajkonoš Wotan Jugend. Zády k fotografovi v kšiltovce Busygin, zcela vpravo Vítek Schod
Asi nejzajímavější z Busyginových oveček je Dan Houdek z Kladna, toho času pobývající v ruzyňské věznici. Houdek má evidetně problémy se zvládáním své agresivity a po dvou podmínkách si šel na konci srpna sednout za další násilný útok pod vlivem alkoholu. Do té doby byl velmi aktivní a bylo ho možné potkat na mnoha demonstracích, především ve společnosti mladších kladenských nácků. Dan své ideologické zaměření nijak neskrývá a jak je vidět z přiložených fotek, rád ho projevuje zejména hajlováním. Jedna z nich, na které hajluje na jedné z letošních českobudějovických protiromských akcí, se dokonce objevila v médiích. To hrálo do karet Busyginovi, aby mohl Houdka na ruském fóru Wotan Jugend prezentovat jako vězněného aktivistu Wotan Jugend a posílit tak důvěryhodnost své buňky pro ruské ústředí. Bohužel zapomněl dopsat, že Houdek je klasický skinheadský výpitek, který se svými alkoholickými příhodami i problémy se zvládáním agrese rád pochlubí. O intelektuálních kvalitách a výtvarném nadání árijského bojovníka Houdka se můžete přesvědčit v dopisech z ruzyňské věznice adresovaných Busyginovi. V kombinaci se silně homofobním a šovinistickým zaměřením Wotan Jugend je navíc vtipné i to, že na internetové seznamce Houdek uvádí bisexuální orientaci.
Dan Houdek s vlajkou Good Night Left Side v čele loňské svatováclavské demonstrace v Kralupech nad Vltavou
Dan Houdek na protiromské demonstraci v Českých Budějovicích
Houdkovy dopisy z vězení poslané Busyginovi
Podobný případ jako Houdek je i další Busyginem rekrutovaný agroskin, třiadvacetiletý Martin Losenický z Blanska. Právě on byl na letošní prvomájové demonstraci v Přerově vlajkonošem Wotan Jugend. Autorem jeho nacisticky laděného tetování na pravé ruce je nikoliv překvapivě Busygin. Losenický byl už dříve v podmínce a letos v červenci byl zadržen na jedné z protiromských demonstrací kvůli tričku s totenkopfem. Pikantním detailem je, že to byl poslední impuls pro jeho tehdejší družku Petru Kohlerovou, taktéž aktivní neonacistku viditelnou na mnoha veřejných akcích, aby se s ním rozešla a vyhodila ho ze svého boskovického bytu.
Sergej Busygin s Martinem Losenickým po metalovém koncertu.
Zleva: Martin Losenický s čerstvým tetováním a tričkem německé neonacistické kapely Nordfront, Busyginova přítelkyně Markéta, Busygin
Další postavou české Wotan Jugend "buňky" je čtyřiadvacetiletý Vojtěch Hájek z Prahy, zaměstnaný jako ochranka v obchodním domě IKEA. Vojta umí rusky, poslouchá NSBM a v neonacistickém prostředí se už pohybuje delší dobu, takže jeho cesta k Wotan Jugend byla o něco snažší. I jeho ale naverboval Busygin. V minulosti jste na něj mohli narazit na akcích Dělnické mládeže, demonstracích na Šluknovsku nebo na loňské demonstraci proti Prague Pride, kde se objevil už ve společnosti Busygina a mladších nácků z Kladna. Ani on není mezi svými soukmenovci výjimkou a velice rád si přihne více, než je zdrávo. Hájek má čerstvě dítě s podobně smýšlející Petrou Matouškovou, s níž se měli i brát. Matoušková je o několik let starší a byla jeho učitelkou ruštiny na střední škole už v době, kdy spolu udržovali poměr.
Křičící Hájek na loňské demonstraci proti Prague Pride. Vpravo Busygin.
Hájek v triku kapely Moloth, jejíž členové založili Wotan Jugend.
Vojtěch Hájek na protiromské demonstraci v Novém Boru 10. září 2011.
Kromě zmíněných individuí se okolo Busygina a Wotan Jugend motají další lidé, hlavně z okruhu mladších kladenských nácků, mladých sparťanů a blackmetalistů. Letos vyšla na stránkách kampaně Good Night White Pride fotka zachycující Busygina, Houdka, Stenlyho ("apolitik" působící v minulosti v "apolitických" skinhedských kapelách Chlastarbeiter a Orthodox a současně hrající v black metalové kapele Chernobor nedávno přejmenované na Groza) a ještě jednoho člověka, jak drží vlajku se svastikou. Kvůli špatné kvalitě nejde moc dobře říct, kdo je tou čtvrtou osobou, ale pravděpodobně jde o dalšího metalistu s náckovskými sklony, Mirka Chejna z party okolo kapely Chernobor/Groza. Z metalového prostředí pochází i další Busyginův kamarád a sympatizant Wotan Jugend, Radek Spálenský z Chrudimi, který se na veřejných akcích sice neobjevuje, ale zato se na internetu před svými náckovskými soudružkami naparuje jako aktivista.
Radek Spálenský (vlevo) a Sergej Busygin v triku hlavní Wotan Jugend kapely Moloth.
Zleva: Sergej Busygin, hajlující Dan Houdek, (asi) Mirek Chejn, Stenly v tričku neonacistické kapely Skrewdriver
Mirek Chejn (vlevo) a Sergej Busygin na procházce v lese.
Podle dosud zjištěných informací neočekáváme, že by se z Wotan Jugend stala významnější součást tuzemského neonacistického prostředí. Jako mnohem pravděpodobnější scénář se jeví, že nedávno vzniklá skupina, složená hlavně z asociálních individuí se spoustou osobních problémů a narážející na autonomní směřování v české scéně, časem opět zanikne. Dobře ale tato skupina ilustruje fakt, že tlak na modernizaci neonacistického hnutí vyvolává protitlak, směřující nazpět do hájemství ortodoxního nacismu.
Zleva: Lukáš Kolumpek, Sergej Busygin, Marcel Kraus a Lukáš Zeman se baví v hospodě variací na nacistický pozdrav.
