V pondělí 20.října 2014 se v německých Drážďanech sešlo přibližně 350 osob na první demonstraci proti "Islamizci vlasti". Od té doby počet účastníků pravidelných pondělích demonstrací hnutí Pegida narůstá doslova geometrickou řadou. Pod místně upravenými názvy jako "Legida", "Muegida", Kögida" apod. se s menšími či většími úspěchy šíří i do dalších německých měst. Co je toto hnutí zač a kdo za ním stojí?
Pondělí je v Německu tradičním dnem konání demonstrací. V roce 1989 bylo pondělí dnem protestů proti nedemokratickému režimu tehdejší DDR. Demokratické aury tradičních pondělních akcí, které kdysi přispěly k pádu Železné opony, se dnes snaží využít populistické hnutí Pegida (Patriotische Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes - Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu).To podle vlastního vyjádření protestuje proti "nárůstu radikálního islamismu, vzrůstající míře násilí, podněcování náboženské nenávisti a ohrožení demokratických svobod". V devatenáctibodovém programu, který je k dispozici na jeho facebookových stránkách, jsou formulovány zejména požadavky na zpřísnění azylové politiky. Mezi vágně formulovanými slogany se dočteme o nutnosti povinné integrace, ochrany tradiční křesťansko-židovské kultury Západu, ale i o potřebě práva na "sexuální sebeurčení" a nutném odporu proti ideologiím namířeným proti ženám. Tento požadavek však patrně není chápán ve vší důslednosti. O několika řádků níže totiž stojí teze o odmítnutí genderového mainstreamingu, tedy politik usilujcích o dosažení rovného postavení mužů a žen.
Demonstrace Pegida v Drážďanech.
Krátce formulované prohlášení na facebookových stránkách Pegidy nešetří pojmy jako "svobodný" a dodává, že "KAŽDÝ člověk, nehledě na národnost či náboženské vyznání je vítán!!!". Jak je vidět, klasickým náckovským skupinám stavícím na rasové nebo etnické výlučnosti už odzvonilo a současným hitem je veřejně podporovat heterogenitu, mezináboženské porozumění, sexuální diverzitu a multietnické soužití. Přinejmenším tedy verbálně. Přesně tak to dělala britská EDL (English Defence League), ve stejném směru pokračuje i Pegida a je velmi pravděpodobné, že stejným směrem se budou vydávat v budoucnu i další hnutí tohoto typu.
Proti riziku nákazy Pegidou... Doporučeno předními historiky od roku 1945.
Pluralita není vítána.
Sebeprezentace hnutí Pegida jakožto hnutí, které ctí demokratická práva a svobody a které je otevřené náboženské i národnostní pluralitě však nabývá zcela jiných rozměrů, přečteme-li si některé kometáře pod příspěvky na facebookovém profilu nebo když si poslechneme rozhovory s účastníky demonstrací. Jedním z příkladů je více než hodinová série rozhovorů veřejnoprávní televize ARD s účastníky pondělních prostestů (odkazy zde a zde). Poslech těchto rozhovorů naznačuje, že společným jmenovatelem není natolik volání po vzájemné toleranci a mírovém soužití, jako spíše volání po okamžitém vyhoštění přistěhovalců, strach z neznámého a všudypřítomné předsudky, včetně klasického rasismu:
"Jsem proti přistěhovalcům. Přišla jich sem spousta a to je důvodem, proč jsem sem přišel. Přistěhovalci dostávají velké množství peněz. Já jsem důchodce, dostávám malý důchod a chodím ještě pracovat. (...) A oni nechtějí pracovat. (...) Vidím je v létě v tramvaji když jedu večer do práce, nastoupí v bílých kalhotách a bílých košilích, když jedu v noci domů, mají flašku piva v ruce (...) Je mi jedno kolik je tady muslimů. To, že je v Sasku 0,2% Muslimů, mi přijde i tak moc." (ARD, Panorama 18.12.2014)
"Chci, aby azyl dostali pouze ti, kteří jsou politicky pronásledovaní. Všichni jiní přistěhovalci by měli...tuto zemi opustit" (ARD, Panorama 18.12.2014)
"Nemůžeme si nechat všechno líbit. V jiných zemích to takhle není... to, že jsme prohláli dvě světové války ještě neznamená, že máme být cílem pro všechny a musíme všechno snášet (...) zejména tento rok mi hodně přišlo, že lidé přistěhovaleckého původu chodí po ulicích a dělají bordel a jednoduše obtěžují lidi..." (ARD, Panorama 18.12.2014)
Jiní dotazovaní zmiňují riziko vzniku epidemií zavlečených společně s imigranty, zneužíváni německého systému zdravotnictví či dokonce izraelsko-americké spiknutí. To vše doplněno výkřiky "prolhaná média", "my jsme jeden národ", "zrádci národa" a transparenty s nejrůznějšími hesly požadujícími konec šaríi v Evropě, vyhoštění přistěhovalců, vystoupení z NATO a EU či změnu vztahů s Putinovým Ruskem atd.
Demonstrace Pegida v Drážďanech.
Spektrum politických hesel a požadavků, které v souvislosti s Pegidou zaznívají, je široké a zdaleka se netýká jen přistěhovalecké politiky, což je pro skupiny tohoto střihu také typické. Problematika přistěhovalectví však odpočátku představuje nosné jádro agitace tohoto hnutí. Německá média komentují cíle Pegidy jako populistický boj proti několika chimérám, které domněle zachvacují současné Německo. První z nich je mýtus takzvaných "Wirtschaftsflüchtlingen", tedy toho, že většina přistěhovalců zneužívá domněle štědré azylové politiky v Německu a sociálních výhod s ní spojených. Podle zastánců tohoto názoru si většina přistěhovalců v Německu nezaslouží právo na azyl, protože jejich důvody k migraci jsou čistě ekonomické a spočívají v prostém čerpání výhod na úkor německého státu.
Dalším mýtem je mýtus domnělé náboženské války, která se rozpoutala na území Německé spolkové republiky. Na jedné straně konfliktu stojí radikální islamisté a na druhé běžní němečtí občané, které chce první strana podrobit islamizaci. Islamisté mají za cíl zničení tradičních křesťanských hodnot a kultury, kterou je třeba bránit. Snaha islamistů o zničení tradiční německé kultury je navíc podle této představy ignorována či dokonce podporována médii a některými politiky.
K rozšiřování a radikalizaci těchto názorů v poslední době značně přispěly události kolem IS, akce německých salafistů a zejména pak pozvolný nárůst žadatelů o azyl v Německu v posledních letech, který mj. souvisí s postupem IS a přílivem syrských uprchlíků do Evropy v posledních měsících.
Neonacisté či "obyčení občané"? Aneb kdo za tím stojí.
Kdo vlastně stojí za hnutím Pegida? U počátku protestů stojí osobnost Lutze Bachmanna, vyučeného kuchaře pocházejícího z Drážďan, který se živí provozováním vlastní Foto- a PR agentury. Bachmann byl v minulosti několikrát odsouzen, m.j. za krádeže, ublížení na zdraví a především drogové delikty. Sama tato skutečnost představuje jeden z mnoha paradoxů, které kolem Pegidy v posledních měsících vyvstaly. Na pondělních demonstrací lze pravidelně narazit na transparenty s hesly jako "Alibaba a 40 dealerů", které poukazují na komunitu migrantů jako hlavního původce drogové kriminality. Je tedy více než úsměvné, že celou skupinu vede člověk, který má k této činnosti skutečně blízko. Nicméně na situaci, kdy zloděj volá "chyťte zloděje" jsme si zvykli už i u nás (vzpomeňme podvodníka Kohouta, dlužníka Matějného nebo zenužívače dávek Jana Dufka).
Vedle Bachmanna představuje organizační tým drážďanské Pegidy asi 12 lidí, většinou "normálních" občanů z Drážďan a okolí. Kontaktní osobu pro média však představuje výhradně Bachmann. Podle dosud dostupných informací se nejedná o osoby, které by byly prokazatelně napojeny na neonacistické spektrum. Taktéž se dosud neprokázalo ani přímé napojení na žádnou z polických stran. Bachmann se sám podle svých slov vymezuje vůči neonacismu a jakékoli formě politického radikalismu. Velkou část účastníků demonstrací nelze označovat za přívržence fašismu či neonacistické ideologie: najdeme zde důchodce, rodiny s dětmi, podnikatele i zástupce střední třídy. Pondělní demonstrace však i přes proklamovaný postoj organizátorů lákají velké množství neonacistů, nazi-chuligánů, nazi-rockerů či zástánců krajně pravicových stran. Ti neváhají přijet i ze vzdálenějších měst či jiných spolkových zemí.
Drážďanských protestů se pravidelně účastní velké množství přívrženců populistické a euroskeptické partaje Alternative für Deutschland (AfD, Alternativa pro Německo). Politický program této strany, která v součastnosti představuje největší konkurenci krajně pravicové NPD v Sasku, se v mnoha bodech protíná s cíly hnutí Pegida. Strana se proto neustále pokouší o sblížení s tímto hnutím. Zástupci AfD v současnosti platí za největší podporovatele a obhájce Pegidy na půdě saského parlamentu. Na samotné organizaci drážďanských pohodů se však strana podle všeho nepodílí.
Na záznamech z drážďanských demonstrací lze pravidelně rozpoznat i agilní zástuce brandenburské odnože Junge Nationaldemokraten (Mladí národní demokraté, mládežnická organizace NPD), kteří se v posledních měsících pravidelně objevují na akcích DSSS v České republice. Účast přívrženců neonacistického spektra na pondělních demontrací odhadují aktivisté na stovky. Jejich přítomnost však organizátorům vrásky na čele nedělá. Bachmann se sám nechal slyšet, že právo účastnit se protestů nemůže ze zákona nikomu odepřít.
Lutz Bachmann
Co se týče samotné organizace drážďnaských antiislamistických protestů, nelze přímou angažovanost krajně pravicových stran potvrdit. Tyto strany však v posledních týdnech a měsících sehrály důležitou roli při mobilizaci účastníků těchto demonstrací. Ta se totiž odpočátku odehrává na sociálních sítích a facebookové profily těchto stran (či jejich členů) slouží k oslovení potenciálních účastníků nadcházejících demonstrací. Také skutečnost, že Lutz Bachmann na svém facebookovém profilu označuje pravicově populistické strany AfD, NPD a Pro-NRW jako "to se mi líbí" je pro řadu případných účastníků protestů rozhodujícím kritériem.
Trochu jiná situace panuje v dalších městech, kam se pochody postupně rozšířily. Nahlašovatelem bavorské obdoby pondělních antiislamistických demonstrací Bagida je Thomas Weiß, bývalý funkcionář pravicově populistické strany "Die Freiheit". V Lipsku stál donedávna v čele hnutí Legida Marco Prager, čtyřicetiletý veterán z chuligánského prostředí okolo fotbalového klubu Lok Leipzig, které je známé inklinací ke krajní pravici. Prager z organizačního týmu Legidy vystoupil poté, co čelil řadě výhrůžek vůči své osobě. V Porýní-Vestfálsku se k hnutí Pegida otevřeně hlásí populistická strana Pro-NRW, která již před lety vešla ve známost v souvislosti s organizováním protestů proti výstavbě mešity v Kolíně nad Rýnem. Organizátoři drážďanské Pegidy se však od této strany na svém facebookovém profilu distancují.
20 000 Muslimů
První prostesty pod hlavičkou hnutí Pegida začaly v saských Drážďanech již v polovině října 2014. Postupně se rozšířily i do dalších německých měst, avšak nikde nedosáhly takového úspěchu, jako právě v Saské metropoli. Proč se zrovna Drážďany staly nosným místem protiislámských demonstrací?
Čtyřmilionové Sasko představuje jednu ze spolkových zemí s nejmenším podílem přistěhovalců v rámci Německa. Počet migrantů (tedy ne-německého obyvatelstva) představuje asi 2,2% - 2,8% (podle odlišných zdrojů) z celkového počtu obyvatelstva této země. Podíl muslimského obyvatelstva je podle odhadů 0,1 až 0,5%. Tedy maximálně na 20 000 osob. Podíl migrantů v Berlíně a v Západním Německu se naopak pohybuje až kolem 15%.
"Peníze pro babičku namísto pro Sinti a Romy" předvolební plakáty AFD a NPD.
Podle některých názorů může stát za úspěchem drážďanské Pegidy strach z muslimů v podobě strachu z neznámého. Řadě obyvatel Saska, zejména mluvíme-li o menších městech a obcích, chybí bezprostřední zkušenost s multikulturním prostředím. Zprávy o bitkách Salafistů s policií v Hamburku či o působnosti německých muslimů v řadách IS a jiné extrémy, které se objevovaly v minulých mesících v médiích, tak způsobují strach a hysterii. Obavy a strach z muslimů vznikají tím spíše tam, kde neexistuje dluhodobá zkušenost s poklidným soužitím více kultur. Ve prospěch tohoto výkladu hovoří i počty účastníků protiislámských demonstrací v západní části Německa. V některých městech nedosahoval ani stovky účastníků v poměru k tisícovým zástupům protidemonstrantů.
Dalším z uváděných faktů, který napomáhá k objasnění specifické situace v Drážďanech, je tradiční konzervativní politické prostředí. V Drážďanech již po 25 let vítězí konzervativní CDU. Těžko lze tedy očekávat, že město, které je tradiční konzervativní enklávou, bude zcela otevřené co se týče přijímání jiných kultur. Nelze přehlédnout ani téměř desetiprocentní úspěch pravicově-populistické AfD či téměř pětiprocentní úspěch NPD v posledních volbách do zemského sněmu. Zejména poslední dvě jmenované strany se ostře zasazují o radikální změnu azylové politiky v Německu.
Nepřehlédnutelným faktem je i přetrvávající působnost neonacistického hnutí v Sasku. V posledních letech se začaly množit případy protestů proti azylovým domům pro uprchlíky, kde bok po boku stáli neonacisté a "obyčejní občané". Jen od poloviny roku 2012 se konalo 54 protestů proti azylovým domům a 57 útoků na uprchlíky či azylové domy, z nichž asi nejznámějším případěm je Schneeberg na německé straně Krušných hor.
ZÁVĚR:
V pondělí 12.ledna 2015 došlo k citelnému obratu v poměru sil mezi Pegidou a jejími odpůrci. Ve většině měst dosahoval počet účastníků protiislámských protestů pouze několika stovek. Demonstrace odpůrců Pegidy byly po celém Německu v mnohatisícové přesile. Jenom v Lipsku se proti 5 000 účastníkům Legidy postavilo na 35 000 protidemonstrantů. V Drážďanech si však i přesto Pegida stále drží silnou pozici. Rekordní počet 25 000 účastníků posledního dvanáctého pochodu pravděpodobně souvisí s nedávnými událostmi teroristických útoků ve Francii. Jak dlouho jí tato pozice vydrží se přesvědčíme v následujících týdnech.
V Lipsku protestovalo 12.ledna 2015 proti Pegida 30 000 lidí.
Zajímavosti navíc:
Proč se demonstrace Pegida konají v pondělí? Pondělí je ve východní části Německa tradičním dnem konání demonstrací. V roce 1989 se v Lipsku a posléze i v dalších východoněmeckých městěch konaly demonstrace proti komunistickému režimu. Tradice pondělních protestů - ať už s protiválečnou, sociální či jinou tematikou zůstala i po znovusjednocení Německa. Pondělní demonstrace hrály velkou roli při transformaci nedemokratického režimu DDR. Právě této demokratické aury tradičních pondělních demonstrací se snaží zneužívat ve svůj prospěch i hnutí Pegida. S tradičními pondělními demostracemi souvisí i heslo "Wir sind ein Volk" ("My jsme jeden národ"), které původně pochází z protestů proti DDR v roce 1989. Toto heslo je podle jazykovědců v současné podobě využíváno jako prostředek vymezení Němců proti přistěhovalcům.
Počet označení "Líbí se mi" na facebookovém profilu Pegidy dosahoval v první polovině prosince 2014 kolem 40 000. O měsíc později se počet "lajků" zvýšil na bezmála 140 000.
Dozvuky:
V úterý ráno, po skončení demosntrace Pegidy, byl na jednom z drážďanských sídlišť zavražděn 20ti letý azylant z Eritrey. Zatím není jasné, zda jeho smrt souvisí s demonstrací.
Zajímavé odkazy:
V češtině:
Migraceonline.cz - „Znepokojený občan“ - Pegida jako projev rasistického středu německé společnosti.
A2larm.cz - Obyčejný fašismus
V angličtině:
BBC News - Who goes to German Pegida "anti-islamisation" rallies.
Ibtimes.co.uk - What is Pegida ? Lutz Banchmann's anti-muslim protest group stomping through Germany.
V němčině
Pegida Watch - web
No Bagida - web
Fakta o salafismu v Německu.
Infografika: Počty pegida a nopegida demonstrantů v Německu v pondělí 12.1.2015.
Fakta o Pegidě.