V Olomouci se po několikaleté pauze opět zformovalo tvrdé jádro převážně mladých fotbalových rváčů. Nejen sportovní fanoušci, ale i návštěvníci a obyvatelé hanácké metropole si určitě vzpomenou na olomoucké fotbalové nebo hokejové fanoušky, nechvalně proslulé rasismem a nedodržováním psaných i nepsaných pravidel. Poučí se olomoučtí z minulých chyb nebo bude tamní chuligánka nadále ovládána NS fanatiky, kteří museli v roce 2009 veřejně vyhlásit její konec?
Přinášíme vám exkluzivní pohled do zákulisí Sigma hooligans, skupiny, která se svého času mohla, asi jako jediná na české chuligánské scéně, „chlubit“ tím, že se všichni její členové cítí být (neo)nacisty. Rasistické a extrémistické chování spolu s opileckým násilím vlastních fanoušků Sigmě v minulosti několikrát výrazně uškodilo a pokusíme se vysvětlit proč.
Proč psát o chuligánech
Čtenáře může zajímat, proč je na webu Antifašistické akce věnován prostor partičce frustrovaných mladých mužů, kteří se ve svém volném čase snaží rozbít hlavu podobně smýšlejícímu jedinci. Pravdou je, že fotbaloví hooligans, převážně ti mladší, tvoří dnes jedinou akceschopnou složku neonacistického hnutí. Adrenalin spojený s rvačkou a výtržnostmi se pro nastupující generaci ultrapravičáků stává mocnějším lákadlem než schůze ve čtvrté cenové skupině a i na diskotéce slaví úspěch spíše obávaní ranaři než političtí vizionáři.
Omlazení olomoučtí chuligáni o sobě dali vědět po více než dvou letech nečinnosti letos v zimě dvojicí Hard Bass videí, vytvořených přesně podle vzoru ostatních ultrapravicových táborů z Východní Evropy. Ačkoliv olomouckým Hard Bass videím se ostatní chuligáni vysmáli, aktivní olomoucký dorost se nedal odradit a v srpnu dokázal ve zhruba třicetičlenné skupině svést několika kolový vítězný souboj s chuligány ostravského Baníku (a později prohrát s Opavou). Cenné vítězství nad Baníkem přesvědčilo všechny pozorovatele, že s Olomoucí je třeba nadále počítat. Vždyť ostravští chuligáni viděli své olomoucké protějšky v akci naposledy v roce 2002. Ale ani mladá krev a opětovné chuligánské angažmá Přerova, nově získaných Svitav a dalších městeček z okolí by totiž Sigmě v cestě zpět do pomyslné chuligánské Top 10 nepomohlo, pokud by hodlala budovat další „NS komanda 88“, skládající se z alkoholiků, zlodějů a podvodníků. Jejich příkladem dodnes straší hrstka starších olomouckých chuligánů nastupující generaci, která se formuje kolem Ondřeje Navrátila, zvaného Vrťa.
Sigma proti všem!
Ultrapravicová a hooligans scéna na Olomoucku patřila v rámci republiky vždy k těm silnějším. Ale i na českomoravské poměry byla poměrně netypická prezentace chuligánky jako kompletní sbírky ryzích NS aktivistů. Tak extrémní prezentaci nepředváděla svého času ani pražská Sparta a dokonce ani Brno v dobách největšího rozmachu JKG nemohlo tvrdit, že brněnští hooligans jsou všichni neonacisté. Olomouc si však stála za svým a žádnému ze svých chuligánů nikdy nic neodpustila, což se jí také podle názoru mnohých později vymstilo.
Naše krátká případová studie tedy mapuje nedávnou historii olomouckých neonacistických hooligans od roku 2006 do roku 2009, kdy vnější okolnosti donutily olomoucké rowdies prostřednictvím webových stránek hooligans.cz veřejně vyhlásit konec vlastní chuligánky. Olomouckým hrozila odveta za použití zbraní při střetu s Bohemkou, kdysi družební Brno ukončilo s Olomoucí déletrvající smír a vnitřně rozkládaly hanácké hádky mezi staršími fotbalovými rváči a nováčky, kteří se většinou dříve realizovali výtržnostmi na hokejových utkáních HC Olomouc. Někteří z nich ale tvoří znovu oživlé Sigma Hooligans.
Blbý, blbější a Kebza
Začněme od začátku, který jsme si pro účely naší případové studie stanovili na rok 2006, tedy do doby největší slávy stránek hooligans.cz a zvláště olomouckého fóra Blbý a blbější. Na jeho stránkách se celé Československo bavilo alkoholickými a sexuálními avantýrami, často za hranicí nechutnosti a obecně uznávané morálky (dodnes jsou na fóru hooligans.cz k nalezení zmínky o vykrádání peněženek příbuzných a rodičů čestnými olomouckými NS), jak je prezentovali chuligáni z Hané za podpory několika řiťolezců z jiných klubů. Chování neslučující se s kodexem NS Warriora pochopitelně špatně nesli někteří ortodoxní NS kazatelé typu Tomáše Kebzy. Mezi nejaktivnější přispěvatele do fóra Blby a blbější patřila parta kolem Pavla Tichého, píšícího pod pseudonymem pan Ticháček, která se nazývala NSC 88. Zkratka v názvu znamenala podle okolností buď Národně Socialistické Commando nebo Neředinské sací komando podle domovské čtvrti členů gangu.
Nejslavnějším členem NSC se ovšem nestal pan Ticháček, slovutný internetový bijec a miláček Brna, speciálně nicku Bandita, ale známý olomoucký playboy, podle vlastních slov prznitel stovek ženských klínů a autor chuligánských reportů Sigmy Tom/NSC zvaný Žluťák. Ten se také zapříčinil o první skandál fóra hooligans, když si od svých spolubojovníků vysloužil vlastní fórum nazvané "Pozor, práskač!". Milý Tom se shodou okolností po jedné „bitce s feťákama“ sesypal u výslechu a naprášil svého kolegu Filipa Očenáška, zvaného Danoch, který na fóru hooligans.cz vystupuje pod přezdívkou Tanejastr. Hrdí olomoučtí NS sice překousnou leccos spojeného s alkoholem, vyměšováním nebo obtěžováním slabších, ale práskání policii bylo i na ně moc a milého Toma čekala nemilosrdná exkomunikace a výhrůžky bitím. Jeden z nejtupějších olomouckých NS chuligánů Pavel Zapletal přezdívaný Topinka se na fóru hooligans.cz pochlubil dokonce neohroženým vysklením zadního okénka u Tomova auta. Olomoučtí hooligans byli prostě vždycky ostří hoši.
Pavel "Stolz Weiss" Zapletal (vlevo) u soudu za napadení příznivců a příznivkyně skotského fotbalového klubu Aberdeen. Vedle Zapletala vpravo Viktor "Bezprstý" Aufart, Josef Hájek a Zdeněk Křivka, známý z článku AN Svitavy, Antifacz.com nebo co vlastně?
Naši hrdí zloději
Ale zpět z nedávné historie do roku 2006, který pro naše si(e)gmany nezačal nejlépe. Po jednom whitepower koncertu v Krnově, který se klasicky proměnil v nekonečný chlastací maraton, uhořeli v zasquattovaném domku dva NS - Aleš Mareček a David Friedel. Oba byli velcí kamarádi olomouckých a šlo o významné aktivisty tamního regionu. Ještě o nich uslyšíme v souvislosti s případem Rocco. V červnu stejného roku pak následoval rozchod olomouckých hooligans se skinheady z Přerova, kteří podle slov jednoho z vůdců olomouckých Daniela Boblacha, nebyli celou sezonu schopni dorazit na stadion ani odpovědět na mobilizační SMS. Boblach vystupoval na fóru hooligans.cz pod svou civilní přezdívkou Danny a až poté, co mu pod stejným nickem hrozilo stíhání za propagaci fašismu na oficiálním guestbooku Sigmy, si změnil přezdívku na Danyssimo. Pro zajímavost lze zmínit, že tento hrdý NS warrior byl před zápasem české reprezentace v San Marinu zadržen při krádeži v obchodním domě a v současnosti ho čeká nástup trestu za napadení.
Daniel Boblach, mezi neonacisty a neonacistkami známý pod krycím jménem Cumel.
Rok 2007 se ale i tak mohl olomouckým chuligánům zdát, jako že se blýská na lepší časy. Sociálně velmi schopný mladík Radek Čada totiž kolem sebe shromáždil partu téměř čtyřiceti mladých výtržníků. S nimi objížděl hokejová utkání HC Olomouc, kde obírali ostatní fanoušky o šály a dresy, „válčili“ s ochrankou a napadali hostující příznivce. Pro svou bojůvku si Čadovi věrní zvolili název Tarzan Boys Olomouc (TBO). Čadovo úsilí nezůstalo neoceněno ze strany starších fotbalových chuligánů. Svědčí o tom dodnes veřejná zmínka na webu TBO), podle které bylo v dubnu 2007 na srazu před bitkou s pražskou Slávii z padesáti přítomných hooligans 18 tarzanů.
Vůdce původně hokejového gangu Tarzan Boys Olomouc Radek Čada.
Nenávist s Bohemians 1905
Nekompromisní politickou vyhraněnost, neustálé podrazy a ulhanost nakonec Sigmě o letních prázdninách roku 2007 spočítali pražští Bohemians, klasický nepřítel tuzemských ultrapravicových táborů. Hooligans Bohemky nezvládli neustálé odkládání střetu ze strany Olomouce a díky chaotické organizaci na místo bitky na počty nakonec vyrazilo na 15 olomouckých kolem třiceti bohemáků. Ti se několika významným olomouckým postavičkám (mimo jiné Boblachovi a Davidu Tylovi, známému NS aktivistovi, který na webu hooligans.cz vystupuje pod přezdívkou Alois Trubka) prošli po hlavách. Ačkoli olomoučtí odešli po svých na nedaleké metro, překroutila Sigma podraz v rámci chuligánské bitky rázem v antifa lynč a vybrečela si zastání u brněnských administrátorů webu hooligans.cz. Celá republika svorně odsoudila neférovost klokanů a vršovickým byla slibována krvavá pomsta (kromě Brna se nejvíce antibohemácké nenávisti hrnulo ze severu Čech). I přes občasné zajiskření to zkrátka vypadalo, jako že vše hraje do karet našim hanáckým hrdinům.
Neohrožený NS chuligán David "Trubka" Tyl, nástupce Sumečka a pokořitel Xeny.
Odplata za pražský lynč se konala až po roce a nutno předeslat, že Sigmě se tentokrát vůbec nepovedla. To v soukromí uznávají i někteří soudnější olomoučtí hooligans v čele s Boblachem (mezi ty nesoudné lze nejen v tomto případě zařadit vůdčího představitele nejsilnější olomoucké hooligans skupiny HHZ´98 Tomáše „Mamuta“ Šubu a Pavla Tichého, který veřejně vykřikoval, že bude bohemáky klidně střílet). Pravidelní čtenáři webu hooligans.cz už vědí, kam vyprávění míří. Ano, k opakovaně probírané olomoucké tyčkované.
Hanácká tyčkovaná
Když hrála v únoru 2008 Bohemka v Olomouci, domluvila se mezi vůdčími osobnostmi obou táborů bitka ve formátu banda na bandu. Sigma mohutně mobilizovala mezi moravskými NS, brněnskými chuligány (zvláště skrze Pavla Tichého, který si na hooligans pořídil novou přezdívku Pojídač psů a díky pochybným kšeftíkům a naštěstí pouze plánovanému studiu práv v Brně se spřátelil s Luďkem Hrubým zvaným Bandita, dříve vůdčí osobností brněnského Johny Kentus Gang) a dalšími zájemci o zábavu typu „zabij klokana pro svojí mámu“. Těsně před bitkou volá ještě tehdejší „vůdce“ olomouckých hooligans David „Trubka“ Tyl bohemákům a ujišťuje se, že fight proběhne na ruce a je o tom ze strany Bohemians opětovně ujištěn. Mobilizace olomouckých byla nakonec úspěšná tak napůl a na poli poblíž Pardubic proti sobě vyráží dvě víceméně stejně početné bandy, čítající okolo sedmdesáti lidí na každé straně. Bohemka jako obvykle ukazuje svoji neozbrojenost tleskáním nad hlavou a když z jejich řad vyletí směrem k hanáckým světlice, je dotyčný obratem vlastními vypeskován.
Luděk "Bandita" Hrubý, tyčkař, gambler a domácí násilník
Vystřelená světlice ale olomouckým stačí jako záminka, z trávy a kalhot vytáhnou připravené tyče a s hrdinským řevem vyrážejí na neozbrojené a překvapené bohemáky. Ty celkem logicky berou nohy na ramena a dobíhají k autobusům, kde se znovu zformují. Sigma se mezitím vyřádí na několika opilcích, kteří nestačili utéct (jedna proražená lebka, mnohačetné zlomeniny) a ke skutečné bitce nakonec vzhledem ke zbabělosti olomoucké bandy nedochází. Jediná skutečná bitva onoho památného dne se nakonec odehraje ve virtuálním prostoru, ale ani ta ale není pro olomoucké příliš úspěšná. Totální nenávist vyhlašuje hanákům ostravský Baník, pochvaly se tyčkovaná nedočkala ani u vůdčích osobností pražské Sparty a dokonce i mocní zastánci ze skorodružebního Brna už na aktivity Sigmy nepohlížejí pouze pozitivně navzdory tomu, že sám Bandita byl na tyčkované přítomen.
Fotografie publikované na serveru hooligans.cz - po jejich zveřejnění se už Sigmy zastávali pouze opravdoví NS fanatici, pro chuligány šlo o jasný podraz "vychcané Sigmy".
Kdo seje vítr, sklízí bouři
Zbraně v bitce, domluvené na ruce, jsou zkrátka pro většinu chuligánů svinstvem, které Sigma obhajovala podivnou filipikou, že proti Bohemce šlo o politickou bitku. Kromě NS fanatiků jim ale za pravdu nikdo moc nedává a většina vlivných chuligánů dává Olomouci jasně najevo, že tudy cesta nevede. Tenká je linie mezi obdivem a nenávistí a Sigma sklouzla od z jednoho extrému k druhému velice rychle. Aby stížností na olomoucké rádobychuligány nebylo málo, střílí o měsíc později z plynové pistole olomoucký chuligán po starších chuligánech z ostravského Appple Commando.
Pistolník Robert je sice baníkovci nemilosrdně zlynčován, pověst olomouckých ale doznala dalších výrazných šrámů a nenávist ze strany Baníků se stala veřejně známou. Sigma se ještě v květnu 2008 vyhecuje k pokusu o napadení vlaku, kterým cestují fanoušci Baníku. Trapné poskakování olomouckých u dveří vagónu ale natočí jedna z cestujících a následný report na hooligans.cz, ve kterém Alois Trubka popisuje neexistující srážky a náběhy olomouckých jasně vyvrácené existujícím videem (o kterém nakonec zoufalí sigmáci prohlási, že bylo účelově sestříháno), završí hodně trapnou sezónu hanáckých hooligans.
Zveřejněné video, na kterém skupinku olomouckých rozeženou dva urostlejší baníkovci a jeden sigmák dokonce při útěku málem skočí pod projíždějící vlak, tak kromě ostudy způsobilo navíc i trestní stíhání olomouckých útočníků. Jejich aktivita klesá v důsledku posledních událostí k bodu nula.
Kauza Rocco19
Ale nebyli by to naši ortodoxní NS, aby si nenašli aspoň nějakou zábavu. V září 2008 se na diskusním fóru hooligans.cz objevuje fotka jednoho ze členů NSC, Petra Josefčuka zvaného Rocco19, jak se s evidentně opilým úsměvem tulí k dívce s výraznými rómskými rysy. Fotografii umístil na net Daniel Boblach, který se již delší dobu vyjadřuje o NSC značně pohrdavě. Po uveřejnění fotografie se strhává očekávaná bouře, i když asi zdaleka ne tak prudká, jak Boblach očekával. Rocco se brání obvyklým argumentem, že byl opilý a kontruje poznámkou, že nechápe, proč „byli určití lidé Alešovi a Cipisovi (uhořelí NS z Krnova, pozn. antifa.cz) na pohřbu, bo ta 'cigánka' byla jeho velice dobrá kámoška a chodila tam s jedním plešounem.“
Poprava nicku Rocco19 v přímém přenosu.
Každopádně šlo o další hřebíček do rakve NSC a olomoucké chuligánky. Je možná potřeba zdůraznit, že uveřejnit fotku údajného „zrádce rasy“ na největším NS fóru v republice, je v očích nezúčastněného pozorovatele jasným pokusem o fyzickou likvidaci dotyčného. Stát se něco podobného v Rusku, měl by milý Rocco, díky svému „kamarádovi“ Dannymu, do týdne mezi třetím a čtvrtým žebrem úhledně umístěný šroubovák a žádné výmluvy o opilosti by mu nebyly nic platné. Je těžké uvěřit tomu, že by si to Boblach neuvědomoval. Tolik snad ke vztahu hrdých bílých NS válečníků z Hané mezi sebou navzájem.
Povedené oslavy deseti let HHZ
Ovšem neštěstí nechodí nikdy samo a na olomouckou chuligánku se ženou další pohromy. V říjnu roku 2008 slaví jejich největší a v té době asi i jediná hooligans skupina HHZ 98 (Hooligans Hovada Zubr, zaniklá přerovská brigáda používala název Hovada Zubr Přerov, NSC už v té době víceméně neexistovalo) kulaté výročí deseti let. Olomoucké chuligánské mozky vymyslely ideální oslavu spojenou s výjezdem na Slavii, tedy nejprve bitku se Slávií domluvenou banda na bandu, následovanou návštěvou fotbalového zápasu a po návratu zakončenou večerní party v zamluvené hospodě. Jeden bod programu se ale hanáckým nepovedl tak úplně podle jejich představ.
Olomoučtí chuligání na fotbalovém turnaji v Brně - na fotografi pózuje za HHZ Ivo Stančík a Daniel Boblach, za mladší chuligány Jakub Vejražka, Ondřej Navrátil, David Bělica nebo Viktor Aufart.
Za tyčkovanou s Bohemkou si Sigma vysloužila nenávist takřka celé republiky, ale největší „kosu“ jim vyhlásili pardubičtí hooligans, dlouholetá družba Bohemky, která ale díky neschopnosti klokanů právě v této době skončila. Nenávist k olomouckým a organizační talent slávisty a exponenta Národního odporu Praha Lukáše Roda vehnala pardubické (šlo o fyzicky velice zdatnou skupinu zhruba deseti starších ex-NS) do náruče hooligans pražské Slavie.
A tak se na louce u Prahy utkává šedesátka SKS posilněná o Pardubice se dvěma autobusy olomouckých. Hanáci ale tvrdě doplatili na nezkušenost a podnapilost většiny účastníků, kteří po pár sekundách a prolomení první olomoucké řady volí útěk před početně nižší, ale podstatně kvalitnější úderkou slávistů. Slávisté rozzuření rychlým útěkem bez jediné facky dobíhají několik set metrů k olomouckým busům, ve kterých se snaží skrýt vystrašení olomoučtí. Na výzvy k opuštění busů hrdinové z Hané nereagují a nabuzení slávisté začínají rozbíjet autobusy. Těm se nakonec s obtížemi podaří odjet, aniž by se slávisté dostali dovnitř. Dopravce požaduje následně po organizátorech výpravy úhradu škod ve výši padesáti tisíc korun, což je pro hrdé olomoucké bělochy, vedené Davidem „Trubkou“ Tylem a Dominikem Prospalem zvaným Metla_lidstva, nepřekonatelný problém. Oba organizátoři se nechávají zapírat a dluh za ně nakonec musí vyřešit Boblach.
Za vše můžou Tarzani
Olomoučtí hooligans se rozhodnou vinu za útěk hodit na nováčky a zvláště hokejové Tarzan Boys, které dokonce Boblach se Šubou na jedné olomoucké zahrádce napadnou a donutí Tarzany zrušit. Ono je vždy jednodušší hledat chyby u druhých a ne u vlastní fundamentality, zaslepenosti a nesmyslném trvání na NS hodnotách u tak asociální činnosti, jakou je fotbalové násilí. Tedy s výtržnictvím, které ze samé podstaty věci nemůže s národním socialismem cokoliv společného a navzájem se vylučuje. Tento očividný fakt uznávají i někteří rozumnější chuligání, obvykle za použití parafráze věty z filmu Footbal Factory, podle které dostat se Hitler k moci, vyletí chuligáni komínem mezi prvními. Jen do Olomouce tento axiom zatím nedorazil.
Možná proto si Viktor Aufart, jeden z Tarzan Boys, nechává během pokusu o proti-rómský pogrom a následné bitky s policií na litvínovském sídlišti Janov při manipulaci s vlastnoručně vyrobenou výbušninou utrhnout prsty na jedné ruce. Jak už tak má olomoucká scéna dlouholeté zkušenosti s lhaním a překrucováním skutečnosti, přistupuje Aufart na potupné převyprávění vlastního příběhu do Pohádky o patriotovi . Podle ní utrhla Aufartovy prsty policejní rozbuška. Tato očividná a vyvrácená lež je olomouckými ve spolupráci s nestorem neonacistických aktivit Filipem Vávrou naservírovaná NS hnutí, spolu s prosbou o finanční pomoc pro Viktora. Rádi dodáme, že k Radkovi Čadovi a Viktoru Aufartovi má poměrně vřelý vztah Boblach. Jeho starší obvinění z výtržnosti totiž vzal Čada na sebe, protože Boblachovi by hrozil díky recidivě nepodmíněný trest. I přes tyto drobné úspěchy na politickém poli se slavné období olomouckých rytířů chýlí k rychlému konci.
Viktor Aufart na policejních záběrech těsně po výbuchu jeho podomácku vyrobeného granátu.
Rozchod s Brnem
Do Brna přestěhovaný Pavel Tichý totiž po rozchodu s pozdější přítelkyní Lukáše Roda popustil uzdu svým vášním a alkohol v kombinaci s výherními automaty ho dohnal do spárů brněnské pseudomafie, která ho sežvýkala a s odporem vyplivla. V současnosti dluží Tichý Banditovi vyšší částku peněz, má zákaz do Brna i Olomouce (kde mu Boblach zlomil při jednom z řídkých setkání nos) a pravděpodobně se skrývá na útěku před svým zaměstnavatelem, kterého okradl. V dubnu 2009 tak hooligans Brno vyhlásili Banditovými ústy konec smíru s Olomoucí. Mezi chuligány se brněnští snažili důvody ukončení smíru maskovat tvrzením, že při současné bídě na české scéně je smír s Olomoucí zbytečným okrádáním se o příležitost ke rvačce. Zároveň Bandita přemlouvá olomoucké mladé k fightu s chuligánskou omladinou Brna, čímž měli olomoučtí získat potřebné zkušenosti.
Závěrečné zúčtování
V květnu 2009 dohnal olomoucké opět přízrak tyčkované s Bohemkou. Fanoušci Sigmy byli na výjezdě napadeni skupinou slávistických hooligans a jeden z olomouckých získal po úderu židlí do hlavy novou ocelovou destičku. Jisté smrti prý unikl o pouhé centimetry. V té době už ale podle vyjádření šéfa olomouckých ultras Dominika Prospala olomoučtí chuligáni na výjezdy stejně nejezdili. Ti ale ve skrytu svého města nadále pracovali na své dokonalé pověsti a v srpnu 2009 napadli v centru hanácké metropole několik fanoušků a zkopali jednu fanynku skotského týmu Aberdeen. Za své počínání si naši známí Pavel Zapletal a Viktor Aufart u soudu vysloužili šest měsíců ve věznici s dozorem. Aufart byl už v minulosti odsouzen dvakrát, Zapletal byl v době útoku v podmínce. Další dva útočníky, Josefa Hájka a Zdeňka Křivku, potrestal soud pěti měsíci vězení s podmínečným odkladem na dva a 2,5 roku. Už jen zlomyslně dodejme, že Pavel Zapletal je na fóru hooligans.cz známý pod přezdívkou Stolz Weiß, tedy hrdý bílý. Jak příznačné jméno pro jeho činy...
Závěrem této malé case study nezbývá než olomouckým upřímně poděkovat. Souhrn jejich činů, který je v roce 2009 donutil na fóru hooligans.cz otevřeně uznat rozpad chuligánky, nepotřebuje další komentář. Nevyžaduje ani složitá ideologická odůvodňování zbytečnosti jejich činů, třeba nahlížených optikou (neo)nacistického světonázoru. Tedy ještě jednou - děkujeme olomouckým NS za vše, co pro svou věc udělali. A poděkujme nejen chuligánům, vždyť nebýt olomoucké NS nymfomanky Wolfie, nebylo by udavačské kauzy Filipa Vávry, která otřásla NS scénou těsně před začátkem našeho vyprávění. Nebýt olomoucká chuligánka orientovaná tak ortodoxně doprava, mohla být dnes klidně v Top 5 české chuligánské ligy a rozmýšlet o družbě s nějakými šikovnými ultrapravičáky z Polska. Takhle se zatím nedostane ani do horní desítky (kam vždy spolehlivě patřila) a nám nezbývá než doufat, že bude i nadále platit ono oblíbené – vaše bída, naše radost!
Členové kultovní neonacistické skupiny Brutal Attack a nejen olomoucká Smetánka (mezi jinými Boblach, Vrťa, Michal Bareš z Prahy, sparťan z Prahy a Veronika Temňáková, NS válečnice z Ostravy.
Tento článek vyšel v časopisu Akce! číslo 15. Další fotografie NS chuligánů z olomouckého prostředí najdete v tomto vydání.
Akci! č. 15 objednávejte v e-shopu antifa.cz, nebo na obvyklých distribučních místech.