Neonacisté se pokusili o zopakování pogromu na romské obyvatele. Místo Janova si pro změnu vybrali Přerov. Jak dopadl jejich pokus? A jde zde jen o neonacisty a Romy?
Průběh demonstrace
Samotný průběh oficiální části demonstrace byl asi takový, že neonacisté se shromáždili v prostoru před nádražím a poté usměrňováni megafonem Jiřího Švehlíka - člena předsednictva Dělnické strany, jedné z hlavních postav Národního odporu Olomouc a správce webu o odsouzených neonacistech pows.tk, nedávno vyšetřovaného za fotky, na kterých hajloval - prošli městem. Doprovázeni kordonem pořádkových jednotek okolo policejních transportérů se obloukem stočili zpět k nádraží, kde Švehlík demonstraci oficiálně zakončil. Potěšující, narozdíl od Janova, byla prakticky nulová účast místních "normálních" lidí. Se začátkem konfliktu u nádraží se už hlasy přihlížejících vyjadřovaly ve standardním rasisticko-maloměšťáckém duchu o "těch co dělají bordel, stejně jako ty cikáni". Klasika.
Po skončení demonstrace měli neonacisté plán, že se rozutečou, znovu se zformují a vyrazí do romské čtvrti. Místo toho však skupina v davu, dost možná policejních provokatérů, začala házet kameny a další neonacisté se hned přidali, dav se roztrhal, polovina zaběhla do nádražní budovy a poté na náspu a nástupišti chvíli házela kameny z kolejí a druhá pobíhala venku a házela dělobuchy a vše ostatní, co jí přišlo pod ruku. V ten moment policie naběhla, třicítku neonacistů strhla na zem a spoutala, a tím neonacistickou akci ukončila. Několik skupinek pěti až deseti kusů neonacistů se potom, zpovzdálí sledováni policií v civilních autech, procházelo po městě a hledalo jakékoli cíle, ale těch se jim nedostávalo. Přestože se Dělnická strana, jejíž vysoký představitel Švehlík demonstraci nahlásil, od akce oficiálně předem distancovala, není žádné překvapení, že v davu bylo velké množství jejích činovníků, kandidátů v loňských volbách i řadových členů.
Nové techniky
Policie ve vztahu k neonacistům poprvé ve větším rozsahu použila prostředky, které doposud užívala jen proti anarchistům a radikálním antifašistům. Demonstrace byla prošpikována policisty v civilu předstírajícími neonacisty. Jeden z nich po odhalení rozbil teleskopickým obuškem neonacistovi hlavu. Fotografie zakrváceného neonacisty se pak objevila v médiích s popisem "policisté ošetřují zraněného antifašistu", byť na sobě měl mikinu s neonacistickým motivem.
Když (ne)poznáš fízla ...
Nejen na vrtulníku, ale zejména na policejních dodávkách, se objevily dosud neviděné dálkově ovládané kamery s vysokým rozlišením. Platí zákaz maskování, i když se našli tací, kteří ho nerespektovali. Nasazení provokatéři se činili. Podle vzájemné komunikace přítomných důstojníků máme podezření, že na místě bylo i jedno ze dvou vozidel v ČR, které obsahuje zařízení schopné odposlouchávat GSM signál v reálném čase a bez použití BTS providerů. Poprvé se také na neonacistické demonstraci objevili anarchistům a antifašistům důvěrně známí policisté bez čísel. Zatím se jednalo pouze o jednotlivce. Při protidemonstracích pořádaných AFA v roce 2007, kde aktivity policie a návazné kroky dalších orgánů činných v trestním řízení byly pro AFA důvodem pro opuštění zaběhlého schématu protidemonstrací, jich bývala někdy i polovina.
Neonacisté dorazili v bojové náladě a ozbrojeni. Novinkou byly sifonové bombičky s doutnákem naplněné třaskavinou, které by v případě použití mohly způsobit velmi vážná zranění střepinami. Za dohledu policejních vrtulníku se neonacisté snažili ukrýt si podél trasy pochodu zápalné lahve. Další neonacista přišel opět díky vlastní neopatrnosti o prsty. I když se asi dočkáme dalších várek nesmyslů o oběti policejních výbušek (které opravdu policie často vrhá v rozporu s předpisy a nadužívá jich), tak je dle charakteru zranění zcela zřejmé, jak k odletu neonacistických prstů dochází. Výbuška s doutnákem prostě vybuchne dřív, než jí neonacista stačí odhodit. Za minimálně deset let, co se v ČR policejní výbušky používaly proti anarchistům, antifašistům a technařům (a v menší míře proti i fotbalovým chuligánům) nedošlo nikdy ani náznakem ke zranění takového charakteru, k jakému došlo v případě neonacistů hned dvakrát po sobě. Zaseknuté střepinky z obalu, popáleniny, kousky odtržené kůže na lýtkách, maximálně tržné rány ale nevelkého rozsahu - k takovým zraněním dochází. Že by výbuška někomu přiletěla na ruku a utrhla mu prsty je naprosté sci-fi.
Nazi výbušniny zn. Létající prstíky
Má smysl protestovat?
Nedá nám to se nezmínit i o skupině subkulturních mladých lidí, kteří pro policii, média a v podstatě i samotné neonacisty sehráli roli antifašistů. Někteří z nich bohužel viditelně opilí. Existuje spousta způsobů, jak dát veřejně i méně veřejně najevo svůj nesouhlas s neonacisty a nemusí jít nutně o přímou akci militantního charakteru, může jít o nastříkané šablony, graffiti či transparenty z oken po trase náckovského pochodu, monitorování účastníků neonacistické demonstrace. Prostě vše, co je ve vašich silách a dá neonacistům na vědomí, že ve vašem městě či čtvrti nejsou vítáni. Nejlépe toho dosáhnete v autonomní organizované skupině. Smysl určitě má i aktivizace širšího spektra protestujících, podobně jako se to stalo před nedávnem v Plzni. Pokud nemá protest jistou formu, získají média jen záminku vylíčit událost jako "konflikt pravicových a levicových extremistů". Naštěstí ne všichni, kteří v Přerově přišli projevit svůj nesouhlas s pochodujícími neonacisty, se chovali nerozumně.
Neonacistické ovce
Podobně jako v Janově je na místě otázka, proč policii vyhovuje (v Přerově navíc s velkou pravděpodobností řízená) eskalace a následný konflikt. Proč se policie nepokusila neonacisty odzbrojit před tím, než se shromáždili, což je např. v sousedním Německu běžný postup a vyzkoušela si ho v praxi už o Křišťálové noci proti neonacistům a předtím i proti antifašistům? Vysvětlení může být stejně jako v Janově takové, že některé policejní struktury konflikty potřebují. A když se jim jich nedostává, protože radikální antifašisté už roli cvičných panáků hrát odmítli, sehnali si náhradníky. Z hodných, poslušně pochodujících hochů děkujících za ochranu policii skandovaným "hoši děkujem" se stali jako mávnutím kouzelného proutku rioteři. A ve světle přicházející krize je jasné, že policie cvičit potřebuje. Vážnou hrozbu sociálních konfliktů již prorokuje i řada studií. Konečně pořádkové oddíly jsou vedle zásahovek a boje s "počítačovou kriminalitou" jedinou složkou policie, kterou nepostihují rozpočtové škrty. A ve vojenských prostorech spolu s pořádkovými oddíly policie před nedávnem společně trénovali "zásahy proti davu" i složky armády.
AKTUALIZACE 10.04.09
Jak už jsme uvedli výše, dalšího pokusu o pogrom na romské obyvatele Přerova se zúčastnilo značné množství členů i funkcionářů Dělnické strany. Že se tato jména prolínají s neonacistickými aktivisty není žádným překvapením. Nabízíme vám malou galerii z přerovské demonstrace. Bez zajímavosti neni ani výrok námi často citovaného chuligána a aktivisty Národního odporu pronesený na serveru hooligans.cz: "5. duben 2009 10:44 (...) u bengů by nám během toho průvodu prošlo včera cokoli, evidentně to nechtěli zakázat"
Vlevo terorista Baron Žák AKTUALIZACE 14.04.2009 a malá OPRAVA. Na první uvedené fotce skutečně Baron není, jak nás správně upozornil. Neznamená to, že v Přerově nebyl.
Baronovi nakonec nepomohlo ani nasazení dvojníka :-) Jeho typickou naducanou tvářičku najdeme na tomto záběru. Kdo je Baron Žák?
Neonacistka Lucie Šlégrová - členka Dělnické strany a místopředsedkyně Dělnické mládeže. Je otazka, zda to na její ruce má být pořadatelská páska, zranění nebo snad zakrýva nějakou zajimavou část tetování. V Přerově se prezentovala jako fotoreportérka a novinářka. Multifunkční Lucka jako kandidátka v krajských volbách zde i jako fanynka nazi-kapely Weisse Wölfe zde.
Jiří Bunda (Dělnická strana a jeden ze dvou šéfů Autonomních nacionalistů) a Michala Dupová (kandia Dělnické strany a šéfka neonacistek z RWU) diskutují s pomlácenou hlavou: 
Jan Fuksa (Dělnická strana), Pavel Procházka (kdysi Republikánská mládež, nyní Dělnická strana) a Michal Glas(šéf středočeské DS a druhý ze šéfů autonomních nacionalistů): 
Medik Jiří Dudák, člen Dělnické strany: 
Petr Beránek a Marek Kadlec zde, oba členové Dělnické strany a Národního odporu Jihlava: 
Jiří Froněk (Dělnická strana a Národní odpor Karlovy Vary) a Richard Lang (Národní odpor Jihlava): 
Z Mostu cesta dlouhá: 
Jiří Tůma (Národní odpor Praha) a Martin Loskot s novou image: 
Jonáš Sedláček, člen Dělnické strany a kandidát v nedávných volbách. Třetí z leva: 
Patrik Vondrák (Národní odpor Praha a šéf pražské pobočky Dělnické strany) a Jiří Bárta (šéf Dělnické strany ve Vlašimi a člen Národního odporu Jihlava): 
Loskot, Fryč (dříve Blood and Honour Praha, Republikánská mládež, Národní korporativismus, nyní "pouze" Autonomní nacionalisté Lhotka, Národní odpor Praha a zástupce šéfa pražské pobočky Dělnické strany) za lampou, v pozadí Martin Hrach, který sledoval demonstraci zpovzdálí: 
Zůčastnil se i Kamil Čech z Holešova. Snad byly světlé džínsy spoludemonstrujících dostatečně ošoupané:
