Pražskými ulicemi zněly 13. prosince hesla proti rasimu, fašismu, neonacismu i proti stavajicímu socioekonomickému systému. Před průvodem, který prošel centrem města, proneslo své projevy několik řečníků včetně zástupců romské a židovské menšiny. Po nich zazněl projev Antifašistické akce (AFA), který přetiskujeme.
Chtěl bych vás přivítat za Antifašistickou akci na dnešní demonstraci.
Jsme rádi, že jste dorazili v takovém počtu a přišli jste vyjádřit svůj názor veřejně, než abyste raději nadávali někde u televize a čekali na to, že se ti ostatní ozvou.
Nedbejte na to, ze antifašismus je dnes a denně stavěn na stejnou úroveň s neonacisty, fašisty či různými náboženskými fanatiky pod souhrnným názvem extrémisté jen proto, že nejsme zticha a nečekáme s bláhovou nadějí, jak stát či policie problémy vyřeší. Jsme tady společně z jiného důvodu.
O neonacistech, vyjma jejich násilí, nebylo dlouhá léta slyšet. Situace se však změnila. Neonacisté pochopili, že je jejich násilnická skinheadská vizáž, utajované koncerty a agresivní rétorika nikam nedovede. Využili možnost zastřešit své aktivity v rámci Dělnické strany a místo Židů si našli téma v české společnosti bohužel daleko nosnější - Romy. Poslali několik neonacistů do Janova a čekali na reakci. Nutno uznat, že se dočkali přesně toho, co očekávali. Proti nim vyrukovalo několik Romů, kteří ovšem nepochopili, že když nadavají neonacistům do "bělochů", dávají jim tím lacinou pozvánku na dalši akce. Tyto akce také přišly. Neonacisté se vrátili do Janova, aby se ukázali jako ochránci bílých obyvatel v boji proti obyvatelům romským. Někteří místní jim k tomu dokonce tleskali, aniž by si uvědomili, že tleskají vrahům, kriminálníkům a milovníkům holocaustu.
V České republice je mnoho horších lokalit než Janov. Tyto lokality si ale neonacisté nevybrali pro své zviditelnění, neboť tam by byli rovnou obviněni z rasismu. V Janově, kvůli jeho namixovanému obyvatelstvu, toto nehrozilo. Sídliště Janov není totiž čistě romská lokalita. Žijí tam vedle sebe Romové i neromové. Janov byl dlouhá léta jen jedno ze sídlišť. Až do doby, než devolperské firmy napadlo, že tam mohou vystěhovat lidi z lukrativnějších lokalit. Odloučená část města Litvínov, která nikoho nezajímá, se stala dobrým odkladištěm. Stala se tak dalším ghettem, se všemi problémy, které ke ghettu patří. Mafie, kuplířství, prostituce, rasismus, drogy a beznaděj jsou tam bežným jevem.
Z Janova se stalo chudinské ghetto, kterých existuji na světě tisíce. Mohli bychom mluvit o předměstích Paříže, dělnických koloniích v Číně, slumech na okraji brazilského Rio de Janeira, o chýších kolem jihoafrického Johannesburgu, přistěhovaleckých čtvrtích v USA nebo o 300 dalších ghettech v Česku a neustále budeme mluvit o tom samém problému: o sociálních následcích tohoto systému a s tím souvisejícím třídním rozdělení společnosti. Tady nejde o žádné rasy!
Jelikož problém není rasa, ale sociální vyloučení a odcizení, težko si myslet, že pogrom něco vyřeší. Nic jiného než pogrom však náckové nenabízí. Janov nevyřeší láskyplný otec Čunek, ani mistní mafiánský boss mávající golfovou holí, ani pan Vandas s jeho neonacistikými nohsledy, dělající za něj špinavou pouliční práci. Žádný politik, mafián, ani rasista není s námi na jedné lodi.
Jaké řešení máme my? Jediné řešení, které existuje, je aktivně vystupovat proti neonacistické tzv. Dělnické straně a rasovému pohledu na sociální problémy. Postavit se aktivně neonacistům všude, kde se objeví, a hlavně usilovat o změnu tak, aby nikdo nemusel žít sociálně vyloučen, se strachem z neonacistů a celý život plnil jen svoji roli toho "dole".
Chceme-li něco skutečně změnit, není možné se jen takto scházet a či dokonce čekat, že za nás někdo něco udělá. Musíme se organizovat,musíme se bránit sami! Je načase budovat soběstačné autonomní hnutí v městech a regionech, které nebude spoléhat na stát, politiky, nevládní organizace či jakoukoli elitu. Naopak, bude stát na solidaritě a kolektivní síle obyčejných lidí.
Proti rasistickým pogromům, proti sociálnímu vyloučení, za důstojný život pro všechny!