Na konci loňského roku 2012 proběhly v Česku dvě akce, které jasně potvrzují tendence k prorůstání mezi „apolitickou“ a neonacistickou scénou, na které jsme v posledních letech několikrát poukazovali. Tyto dvě akce měly – pravděpodobně nezamýšlený – humorný podtext. Přinejmenším pro zasvěcené.. První akcí byl koncert na oslavu Duchinových 27. narozenin, který proběhl 15. prosince. Úsměvné bylo už veřejné avizování koncertu, přičemž plakát, který nechal Duchin vyrobit, byl tajný a obsahoval oblíbenou větičku „Plakát nešiřte na internetu“. Co tím sledoval (když k celé akci existoval event na facebooku), ví jen on sám.
Pozvánka na Duchinovy narozeniny
Další humorný prvek obstaraly pozvané kapely. Jako hlavní hvězdu narozeninové party si Duchin objednal veterány české RAC scény Randall Gruppe. Otcem kapely je dlouholetý brněnský aktivista neonacistické scény Martin Korec, jeden ze zakladatelů Bohemia Hammer Skinheads. Randall Gruppe byla první česká kapela, která podlehla kouzlu hraní pro neonacisty bez klasických NS textů a snažila se předejít policejní asistenci při akcích distancováním se od otevřeného neonacismu. Přitom byla vždy pevně provázána s neonacistickým prostředím, jak dokumentují mimo jiné přiložené fotografie.
Randall Gruppe hrají v roce 2005 pro italské Hammerskins na koncertě v milánském Skinhouse
Ve stejném roce pak Randall Gruppe hrají i pro slovinskou pobočku mezinárodní neonacistické organizace Blood and Honour
Asi nejvíce jsme se Randall Gruppe zabývali v rámci případu Honzy Němečka. Další informace o Randall Gruppe najdete v článku Koncert Squad96: neonacisté v klubu Futurum a Randall Gruppe a Squad96
Vedle Randall Gruppe zahráli Duchinovi ještě Bootboys Social Club, což je nová kapela stejného ražení, dokonce natolik stejného, že v ní Martin Korec i hraje. Přestože jde o mladou kapelu, stihla si už zahrát na Slovensku s esy mezinárodní neonacistické scény, italskými skupinami Legittima Offesa a Ultima Frontiera.
Plakát na koncert na Slovensku
Bootboys Social Club naživo
Třetí kapelou do party měli být polští All Bandits, kapela, která jezdí do Čech na Duchinovi akce často. Přece jen, hrát s kapelou jako je Randall Gruppe, bylo pro české „apolitiky“ trochu moc a Duchin tak sáhl po prověřené klasice. A možná při tom trochu taktizoval i do budoucna. Myšlenka nebyla špatná. Řada českých kapel už s All Bandits hrála. Pokud by si teď All Bandits zahráli s Randall Gruppe, mohl do budoucna Duchin tlačit na české kapely s tím, že když hrály s All Bandits, tak si přece mohou zahrát i s Randall Gruppe. Ano, myšlenka nebyla špatná. Bohužel pro Duchina nakonec All Bandits do Čech nedorazili.
Poslední kapelou, která Duchinovi na narozkách vystoupila, byli kolínští Lucky Boneheads Crew 1912. Asi se opakujeme, ale také složení této kapely je pevně spoutáno s neonacistickým prostředím jako Randall Gruppe. Šťastní Boneheadi staví svoji image na poetice skinheads a fotbalového násilí a také na zahraničních kontaktech jejího frontmana. Tím je další neonacistický veterán Martin Píša, známý v neonacistickém prostředí jako Jakob68. I o Píšovi jsme už psali, mimo jiné jako o jednom z pořadatelů White power (WP) koncertů, na kterých spolupracoval mimo jiné se skupinou lidí kolem české odnože Combat 18.
Lucky Boneheads Crew 1912 zahráli již na Duchinem organizované akci Bootboys are back 2 (vlevo). Vpravo Martin Píša jako frontman kapely
Martin Píša se S Duchinem zná díky fotbalovým kontaktům mezi Kolínem a Náchodem, ze kterého Duchin pochází. Z Píšou organizovaného koncertu slovenských Projekt Vandal zase pochází Duchinova fotografie, zveřejněná na antifa.cz a Píša rozhodně není typem člověka, který by své politické názory nějak tajil.
Martin Píša (vpravo) s kamarády
Martin Píša (zcela vpravo) v Maďarsku na akci maďarské pobočky Blood and Honour s názvem "Day of Honour" v roce 2008. Zcela vlevo pak stojí Kamil Víta, který podle svých slov "nikdy nehajloval"
A tady nastupuje třetí humorný moment celé narozeninové akce. Martin Korec strávil v polovině devadesátých let dva roky ve vazbě za útok, kterého se nedopustil. Přestože nakonec vysoudil odškodné, nezbavil se nikdy svého negativního postoje k policejním složkám a zejména k policejním udavačům z řad samotných neonacistů. Známá je historka, jak Korec přímo na koncertě zbil kytaristu hodonínské kapely Agrese 95 Bronislava Šišáka, přezdívaného Broskva, o kterém se domníval, že je policejním donašečem. O Píšově konfidentství si cvrlikají i neonacističtí vrabci a hromadné SMS.
Na úvod odstavce věnovaného Lucky Boneheads Crew jsme zmínili Píšovy mezinárodní kontakty. Píša je u zahraničních dister a organizací znám jako notorický dlužník a zloděj. Desetitisícové částky, které Martin Píša dlouhá léta zpronevěřoval nejenom v českých, ale i v zahraničních organizacích, byly navíc často určeny na podporu stíhaných a vězněných neonacistů, tzv POW vězňů.
Píšovi se také povedlo bez obvinění vyváznout z policejní akce POWER, která kromě něj postihla všechny klíčové organizátory white power koncertů. Martin Píša působil jako manažer White Power kapely Ecce Mors a uspořádal větší množství neonacistických koncertů, při jejichž organizaci spolupracoval prakticky se všemi neonacisty, stíhanými dnes v rámci akce POWER. Asi proto dnes hraje na akcích, které pořádá Duchin pro údajně apolitické skinheads. Jejich scéna zatím Píšu nezná, zatímco otevření neonacisté jeho akce bojkotují. Zajímavou otázkou ale je, co by na jeho aktivity řekl Martin Korec, kdyby o nich věděl.
Neméně zajímavou otázkou je, co Píšových aktivitách ví Duchin. Vzhledem k jeho kontaktům by něco vědět mohl. Z narozeninového koncertu se tak stala přehlídka kapel, pocházejících výlučně z neonacistického prostředí. Nelze než zatleskat. Duchin nám dělá "radost" tím, jak přesně sleduje trajektorii, kterou jsme mu předpověděli.
Pitbulfarm v Brně
Druhou podobně humornou akcí byl koncert švédských Pitbullfarm a německé Kategorie C v brněnském klubu Bogota začátkem prosince. Východiska i cílová skupina celé akce jsou podobné, jako v případě Duchinovy akce, ale osoby a obsazení se liší. I v tomto případě jde o kapely tzv. „na hraně“ nebo spíš „za hranou“. Kategorie C jsou poměrně známou chuligánskou kapelou. Pitbullfarm jsou pak švédskou psychobilly kapelou vzniklou kolem Jocke Karlssona, což je bývalý kytarista čistě neonacistických Pluton Swea, který hrál i se známou švédskou NS hvězdou jménem Saga.
Jocke Karlsson v dobách své neonacistické slávy v tričku Ku-Klux-Klanu a Blood and Honour
Poměrně rozsáhlý materiál o kapele Pitbullfarm, resp. o jejím zakladateli, lídrovi a zpěvákovi Jocke Karlssonovi přinesl už před několika lety web Psychobilly.cz. Karlsson se od své minulosti distancoval, čímž se stal akceptovatelným pro širší publikum. Karlsson se svých starých myšlenek pravděpodobně příliš nevzdal (na první desku Pitbullfarm nahrál cover „Wish The Lads Were Here“ od kultovní britské neonacistické kapely Skullhead), nicméně s Pitbullfarm žádné politické texty nemá a kapela se profiluje jako nepolitická. Zároveň ale zůstala i řada známých ze starých dob (i když ortodoxní švédští neonacisté Karlssona odmítají a prohlašují o něm, že je narkoman) a současně získal i jistý punc zajímavosti pro „apolitiky“. Proto se dalo čekat, že koncert téhle kapely dříve nebo později někdo z „apolitiků“ udělá. Nicméně nestalo se tak.
Za organizací koncertu stojí tzv. Barrister crew, což ale není nic jiného než resuscitovaná Irminsul Crew (která stála už za koncertem Sagy). Organizátoři tohoto koncertu jsou konkrétně Lucie Hronová z Brna a Jan Fuksa ze Zlína. Oba jmenovaní jsou dlouholetí neonacističtí aktivisté.
Jan Fuksa a Lucie Hronová s Pitbullfarm
Jan Fuksa s Pitbullfarm
O Janu Fuksovi jsme rozsáhle psali v souvislosti s jeho angažmá v Dělnické straně a v souvislosti s jeho výroky na adresu Natálky Sivákové. Jeho fotky se zdviženou pravicí najdete v článku Další polonahý večírek.
Jan Fuksa s přáteli. Zleva - Tomáš Kebza, nestor českých neonacistů, Martin Bulík, prominentní slovenský neonacista, kytarista kapel No Compromise, Juden Mord a Vlajka, Jan Fuksa a Lukáš Rod, původně NO Praha, dnes prašké aktivistické torzo. V pozadi Michal Moravec, zpěvák českobudějovické neonacistické kapely Impérium
Informace o koncertu se tak primárně šířila mezi neonacisty a jejich kamarády z „apolitické“ scény. Není nijak překvapivé, že na koncertě byli lidé z okruhu kapel Riot, Operace Artaban nebo již zaniklých Chlastarbaiter a Disdainful. Humorných momentů to nabízelo celou řadu. Samo o sobě bylo vtipné sledovat naše „apolitiky“, jak stojí mezi ortodoxními neonacisty a tváří se, jako že se nic neděje.
Momentka z koncertu Pitbullfarm
Detail momentky. Stanley z Chlastarbaiter (dnes pagan-metalová formace Chernobor) při vystoupení Pitbullfarm. Za ním, v tričku Národní odpor, Jan Strnad ze zaniklého Národního odporu Praha a v pozadí zdvižená pravice. Prostě "apolitický" koncert jak má být
Pravda, řada z nich dostala v minulosti mnohokrát od těchto konkrétních neonacistů do držky a řada jejich kamarádů také. Pro řadu z nich to tak mělo i trochu osobnější rozměr. Přece jen se na koncertě objevila řada brněnských neonacistů a chuligánů, kteří mají s apolitiky řadu neuzavřených účtů. Bylo tak víc než vtipné sledovat, jak část ochranky hecuje ostatní nácky k tomu, aby „šarpové“ dostali do držky, zatímco druhá část se snažila ty samé „šarpy“ chránit. Čímž se dostáváme k nejvtipnější části celé akce. Důvod k ochraně byl totiž velmi prozaický. Aby bylo možné koncert uspořádat, potřebovali organizátoři sehnat někde aparát. Ukázalo se, že z osvědčených zdrojů to nepůjde a hrozilo, že koncert vůbec neproběhne. A kdo v tomto momentě zasáhl a aparát zapůjčil? Nikdo jiný, než Operace Artaban!
Nevěříte? Stačí se podívat na fotky z koncertu a porovnat bicí soupravu, na kterou hrají Pitbullfarm, s bicími na které hraje obvykle Milošek z Operace Artaban. Podle samolepek jde dobře poznat, že jde o jednu a tu samou soupravu.
V popředí v tričku Security Petr Beránek, původně další z neonacistických aktivistů, po přestěhování do Brna napojený na tamní chuligánsko-kriminální struktury. V pozadí bicí souprava Operace Artaban
Vlevo detail bicích na koncertě Pitbull farm. Zřetelně jsou vidět nálepky Patriot a Hardset z produkce obchodu Hardset, který patří lidem z Operace Artaban. Ty samé bicí během koncertu Operace Artaban
Není to tak dávno, co Kabanos z Operace Artaban obvinil AFA, že o jeho kapele šíří lži. Operace Artaban prý nikoho nelustruje, pouze odmítá hrát s někým, kdo "…hlásá něco ve smyslu Stalinismu nebo obráceně“. Teď už víme, že věta měla správně znít : "…hlásá něco ve smyslu Stalinismu“. Je víc než úsměvné sledovat, jak se to co, Operace Artaban tvrdí, rozchází s tím, co dělá. On portrét Adolfa Hitlera přes celé levé předloktí Jana Fuksy mluví celkem jasně o jeho politických sympatiích a jeho jméno (stejně jako jméno Lucie Hronové) není na Moravě nijak neznámé.
Jan Fuksa, dva rasově nečistí náckové a Adolf Hitler
Jsme rádi, že se některé věci vyjasnili. Sami jsme zvědavi, kolik "apolitiků", kteří nám rozhořčeně psali, že lžeme, nám teď zašlou své omluvy.
Ne. Děláme si legraci. Víme, že žádný. V této scéně víc než kdekoli jinde platí, že o hrdosti a cti je třeba mluvit tím hlasitěji, čím méně se jich dostává v reálu.